[ selest vandrbilt ]
 |
|
| |
defense [ 10 ]
- [ appearance ] Dříve měla sklony se upínat k materiálním věcem, ale po tom, co poznala Ulyssea se to naprosto změnilo. Rodina je pro ni vším, ovšem vzhled i nadále hraje jistou roli v jejím životě. Snaží se být manželkou, kterou si někdo jako Ulysses zaslouží. Hodně dbá na svůj zevnějšek, aby byla stále tou ozdobou po jeho boku a on se za ni nemusel stydět. K jejímu štěstí má krásu prostě v rodině a na ní je si ji pouze udržovat. Díky tanci má pohyb, který brání nějakému nechtěnému přibírání na váze a stále má tak pěkný úzký pas a je téměř nemožné na jejím těle najít nechtěný tuk. To, že se vždy chová jako pravá dáma a neztrácí nad sebou na veřejnosti kontrolu, spolu s jejím vzhledem tvoří takovou docela smrtící kombinaci. Na pozornost mužů je zvyklá, ale nějak ji to nevyvádí z míry, neboť ona má oči jen pro toho jednoho a to se nikdy nezmění. Ve společnosti si potrpí na opravdu kvalitních módních kouscích. Je hodně zvyklá nosit nejčastěji šaty, kostýmky a sukně. Vidět ji v džínách či něčem sportovnějším je opravdu ojedinělé, takový pohled se většinou naskytuje pouze její rodině a Deimosovi. Nemá určené přesně konkrétní barvy, které nosí. Má tu výhodu, že jí sluší prakticky všechno. V šatníku jí pochopitelně ale převažují do jisté míry kousky černé a bílé, neboť tyto dvě barvy považuje za velmi elegantní. Pokud má navštívit nějakou významnou akci, i kdyby to mělo být jen večerní vystoupení s tanečním partnerem, tak si potrpí na perfektně upravených vlasech a make-upu. Každodenní účesy a líčení zvládá sama, ovšem pokud jde o nějaké akce, pak se samozřejmě svěřuje do rukou profesionálů.
- [ personality ] Její výchova byla komplikovaná, ne z toho důvodu, že by byla neposlušná, ale proto, že se toho musela strašně moc naučit. Pochází z rodiny, která si velmi zakládá na tom, aby její členové reprezentovali rod v co nejlepším světle a přesně takhle k tomu Celeste byla vedena. Vždy se chová tím nejvybranějším způsobem, ať už mluví s nějakým chudým člověkem nebo někým, kdo se jí svým postavením může rovnat. Nikdo cizí by na ní nikdy nepoznal, že podřadné lidi naprosto neuznává, ale je to tak. Občas je potřebné se s nimi bavit a ona to tak také bere, ale nechce se jimi obklopovat více, než je potřeba. Stále má totiž touhu udržovat si jistou prestiž a nechce, aby si ji ostatní až moc spojovali s takovými lidmi. Pokud ale dojde na věc, zvládne se s nimi bavit úplně bez problému a působit na ně velmi mile. Z toho důvodu ji mají lidé většinou rádi. Pokud se ale tahle malá drobnost odsune do pozadí a ona se pohybuje ve společenských kruzích, které dobře zná, je skutečně poznat, jakou osobou doopravdy je. Nikdy neměla nějak důvod to skrývat a maskovat. Ono by to stejně většinu času ani nešlo, protože úsměv je něco, co jí z tváře jen tak nezmizí. Je velmi extrovertní a dokáže vytáhnout kohokoli z nějakého opuštěného kouta, aby se bavil. K tomu, aby měla dobrou náladu nepotřebuje žádný alkohol ani jiné návykové látky, tímhle si nikdy tělo ničit nebude, zkrátka zvládne být příjemná i bez toho. Nikdy se před nikým nepřetvařovala, vždycky jedná s čistým srdcem a říká věci tak, jak je opravdu vidí. Občas lidé kritiku nesnášejí dobře, ale ona není taková, aby jim lhala. Během jejího života se s ní samozřejmě pár lidí snažilo manipulovat a využít ji k vlastnímu prospěchu, kvůli jejímu jménu, avšak ona má ten dar nebo spíše cítění, že umí charakter druhých docela dobře odhadnout. Většinou i správně, pouze párkrát se v člověku zmýlila. Takovým, kteří by se přes ni chtěli dostat k nějaké lepší budoucnosti se nebojí otočit zády, protože je ve svém životě nepotřebuje. Není nijak pomstychtivá, jenom se s nimi přestane stýkat, to jí stačí. Má takový kroužek bližších přátel a úplně nepotřebuje si ho v současné době nějak rozšiřovat. Není to osoba, která by k vám jen tak přišla a vylila si srdíčko, to od ní nikdo nemůže čekat. Kromě Ulyssea, kterému bezmezně důvěřuje, se nikomu nějak příliš nesvěřuje. Nepokládá za důležité, aby někdo věděl, z čeho má třeba strach. U něj totiž ví, že by to nikdy nepoužil proti ní, ale u ostatních si člověk nikdy nemůže být jistý. Ačkoli, stejně jako v jiných manželstvích, občas nastane nějaká hádka, nemá strach, že by zneužil věcí, s jimiž se mu svěřila. Už na první pohled vypadá jako velmi ambiciózní žena a rozhodně taková i je. Nikdy se ale nežene do ničeho po hlavě, nejdříve všechno promyslí a až potom jedná. Díky tomu se může pyšnit tím, že neprovedla něco, čeho by později litovala. Je velmi chytrá a dostalo se jí dobrého vzdělání, což je ta nejlepší možná kombinace. Není zvyklá na to, že by ji někdo bránil v tom, co dělá. Od rodičů měla plnou podporu a mohla si dělat co chce, neboť o ní věděli, že je rozumná a nebude dělat blbosti. To jí zůstalo. Vlastně se hodně snaží stejným způsobem vychovávat i jejich syna, tak jako byla vychovávána ona. Má vštípeny ty nejlepší morální zásady a o totéž se snaží i u Charona. Je taková dost klidná. Když ji něco rozčílí, prostě to řekne, ale ve většině času se snaží zachovat chladnou hlavu. Ačkoli nesnáší, když se jí něco nedaří, má tu trpělivost to zkoušet pořád dokola, protože ví, že nakonec se to povede. Tuhle vlastnost si vypilovala hlavně v tanci, když se učila novým krokům. Nikdy po celý život neztratila na svojí noblese a ačkoli se dokáže bavit s kýmkoli, občas je na ní přeci jen poznat, že byla vychovávána rodinou, která se řadí k elitě. Když byla mladší, byla velmi sebestředná a neviděla nikoho kromě sebe. Jenže to ji potom začala formovat společnost a ona poznala i pár svých přátel, kteří nejsou tak zlí a ona by se za ně klidně postavila. Rvát do krve by se však zvládla jen za svého muže a syna, ti dva jsou teď celý její svět a udělala by pro ně všechno.
× × ×
- [ file 001 ] Vyrůstala s tím, že ať se představila komukoli, její jméno každý znal. Respektive tedy její příjmení. Forsythe totiž není něco, co by člověku neutkvělo v paměti. Nejenže se jejich zástupci již několikrát objevili v Hladových hrách, ale především, tady v Kapitolu, se jedná o jednu z nejvýznamnějších rodin. Dokonce ani člověk nebude tolik přehánět, pokud by řekl tu nejbohatší. Již od nepaměti provozují banku a mají pod kontrolou úplně všechny transakce každého jednoho člověka v Panemu. Není tedy divu, že každý vždycky věděl, kam si ji zařadit. A ačkoli takto významní lidé často bývají velmi zaneprázdněni svojí prací, její matka se naplno mohla věnovat její výchově, protože její rodiče byli takoví, že by ji nesvěřili žádné podřadné avoxce nebo chůvě, která by jejich poklad mohla vychovat úplně špatně a nepřípustně. Rodičovská láska jí tedy v žádném případě nechyběla, matka jí ji sice projevovala více než otec, ale důležité je, že základem jejího dětství bylo fungující manželství jejích rodičů, kteří svoji dcerku bezmezně milovali. Navštěvovala velmi prestižní soukromou školku, čímž se už od útlého dětství setkávala pouze s osobami, jež měly tu nejlepší možnou krev. Nebylo možné, aby se dostala do kontaktu s nějakou chudinou, tudíž to začala vnímat jako naprosto normální. Její dětská osobnost se tímhle začala formovat. Odjakživa se pohybovala pouze v těch nejlepších kruzích a to poté platilo samozřejmě i o výběru dalších škol. Pokud ve vyučování nebyly zahrnuty hodiny etikety, nebylo to místo, kam by byla hodna chodit. Jako každé dítě odmalička snila o pohádkovém životě, a proto nijak proti společenské etiketě neprotestovala, protože si byla vědoma toho, že pravá princezna se přeci musí chovat dokonale. Časem z tohoto snu vyrostla, jelikož pochopila, že svět není tak úplně pohádka, ale společenské cítění jí už zůstalo. Ani na minutu nikdy neztratí kontrolu nad tím, jak se chová. Má naprosto vytříbené chování, které se k jejímu jménu vždycky hodilo. Bylo jí vštěpováno, aby neustále myslela na blaho svého rodu, a to ji také poznamenalo. Její chování tomu bylo hodně přizpůsobeno. Nikdy v životě nešlápla v ničem vedle a i za to je na sebe pyšná. V období puberty měla takové ty trochu rebelské sklony, ale ne až tak extrémní jako většina. Dobré vychování v ní pořád zůstalo, jen měla najednou pocit, že nechce, aby ji lidé uznávali pouze kvůli příjmení, měla neskutečnou touhu dokázat i něco sama. Její rodiče měli peníze na cokoli, tak bylo jen na ní, co si zvolí. A ona si zase na chvíli šla cestou té princezny, která v ní pořád trochu ještě byla. Začala se věnovat tanci a ne pouze jednomu. Její srdce si ukradly standardní a latinskoamerické tance. Ne však jen tak nějak pro vlastní zábavu. Opravdu na sobě tvrdě makala, aby se dostala až na profesionální úroveň a nebyla to zrovna hladká cesta, bylo na ní spousta trnů, které jí hodně znepříjemňovali život. Jenže ona nikdy nebyla člověk, který by něco vzdal jen kvůli strachu z neúspěchu. Ačkoli to trvalo docela dlouho, nakonec se jí přeci jen podařilo dostat na tu profesionální úroveň. V té době už byla na vysoké škole, jež ji sice v té době naprosto vytěžovala a občas se tak zdálo, že sport v její budoucnosti nebude hrát žádnou roli, protože jejím hlavním cílem bylo vždycky úspěšně vystudovat. Jenže potom se jí to všechno nějak podařilo skloubit. Rodiče ji vždycky ve všem, co dělala, podporovali, takže to nebyl žádný problém. Byli na ni hrdí a ona začala čas od času předtancovávat na různých akcích, které byly nějak spojeny s jejich rodinnou bankou, až se později žádná podobná akce bez jejího tanečního vystoupení neobešla. Stala se tak ozdobou tanečního parketu. Na jedné takové akci poprvé spatřila muže, kterému se následně podařilo ukradnout její srdce. Nejspíše to bylo tím jeho charismatem, které z něj vyzařovalo, že ji ten večer zaujal. Až později zjistila, že chodí na stejnou školu, jen mají jiné zaměření. Chtěla ho poznat, a tak se také stalo. Byl její první a také jediná láska. Nikdy na podobné city neměla čas, protože všechno úsilí věnovala právě studiu a tanci, jenže Ulysses byl prostě výjimečný. Propadla mu dříve, než by se tomu nadála. Už od prvních okamžiků věděla, že přesně na takového muže se vyplatí počkat. Jsou jen dvě osoby, o nichž moc dobře ví, že je miluje více než sebe samotnou a jednou z nich je právě Ulysses. Byla by pro něj schopna udělat bez váhání úplně cokoli, oč by ji jen požádal. Byli poměrně mladí, když ji požádal o ruku, což pro ni byl jako sen a ona neměla důvod nesouhlasit. Jistě se našli kolem nich takoví lidé, kteří jejich vztahu nikdy moc nevěřili a měli za to, že jim to nemůže vydržet. Jenže se šeredně spletli. Krátce po svatbě se v jejich životě ale objevil někdo další. Byl jím jejich syn Charon. Zprvu měla strach, jak na to bude její manžel reagovat, ale naštěstí to všechno dopadlo dobře a je z nich jedna velká šťastná rodinka. Právě Charon je tou druhou osobou, které by bez mrknutí oka dala přednost před sebou samotnou. Výchova malého synka jí zabírala dost času, jelikož stejně jako její rodiče, nebyla schopná ho předhodit nějaké podřadné avoxce a chtěla jej vychovávat sama. Ačkoli měla po dostudování vždy přehled o rodinném businessu, nikdy nebyla předurčena k řízení banky, to u nich spadá na muže, tudíž v tom nebyl žádný velký problém, že trávila čas doma se synem. Její manžel tvrdě pracoval na svém postavení a ona mu při tom byla vždycky oporou. Vlastně není snad nic, v čem by ho nepodpořila. Ona sama vypiplávala Charona tak, aby z něj vyrostl ten nejlepší mladý gentleman v Kapitolu. Při tom se stále ještě občas věnovala tanci, jen aby nevyšla ze cviku, už to nebylo tak moc jako dříve, protože výchova syna občas dala velmi zabrat. Ačkoli nikdy neví, kde se to v ní bere, snaží se na něj být přísná tak, jak to situace vyžaduje, aby jim před očima nezvlčel. Nemá manželovi nijak za zlé, že výchova připadla na ní, protože to takhle viděla i ve svém dětství, má prostě zaryté, že takhle to chodí. Věří, že stejně jako jeho otec i Charon jednou dosáhne velkých věcí a snaží se ho na to připravit. Určitě by občas nedostala cenu té nejhodnější matky roku, ale jde jí hlavně o to, aby i on udržoval dobré jméno, jak Vanderbiltům, tak i Forsytheům, jelikož jejich krev mu také proudí v žilách. Když jim syn trochu vyrostl a začal trávit více času ve škole, aby se zaměstnala, opět se vrátila k tanci. Nevyšla ze cviku, a tak nebylo zase tak obtížné, aby se dostala zpět. V současné době se stále objevuje na některých akcích, které Kapitol pořádá, aby předtancovávala. Celkově je se svým životem nadmíru spokojená, protože v něm má vše, na čem jí záleží. Má úžasného manžela, nádherného syna a může dělat to, co ji baví.
- Brysen Angela Roycaster × K tomu, aby byly rodina nepotřebují stejné příjmení. Podle vidění i jména ji zná, především z rodinných akcí, takže ji automaticky řadí k těm lidem, kterým by bezmezně pomohla. Jen tak si spolu asi na kávičku nezajdou, až tak dobrý vztah mezi nimi nikdy neměl šanci vzniknout, každopádně pokud už se někde potkají, rozhodně se Celeste nebojí se s ní pustit do řeči. Sice ji až tak moc dobře nezná, to však nemění nic na tom, že jí přijde jako skvělý člověk. To, že nasazovala krk v misích je od ní dost odvážné a jí to vždy přišlo strašně statečné. Když podle všeho na jedné z misí měla zemřít, tak se z toho Celeste sice nehroutila, ale přišlo jí to samozřejmě líto. Určitě je spousta jiných, kteří by si smrt zasloužili více než ona. Nakonec se k Celestině velkému překvapení ukázalo, že Brysen o život nepřišla. Pochopitelně je za to ráda, že je Angela stále mezi živými. Nijak se nešťourá do podrobností, pro ni by to jistě také nebylo příjemné, kdyby o takové věci někdo moc vyzvídal.
- Deimos × Je vůči androidům tak trochu skeptická, není to tudíž nic osobního, že jej bere čistě profesionálně a ne vyloženě jako blízkou osobu. Vždy chtěla jenom bezpečí pro svoji rodinu a kdyby mohla, bránila by Ulyssea a Charona vlastním tělem, ale na to nemá ty správné fyzické propozice, proto se v jejich životech objevil právě Deimos, který by to měl udělat za ni. Ještě nemá v určitých věcech její plnou důvěru a asi nějaký čas potrvá, než si ji získá, jestli vůbec. Avšak chová se k němu velmi mile a vstřícně, jenom se mu nějak více nesvěřuje, pořád je v určitých věcech docela ostražitá a opatrná. Avšak ví, že Ulysses mu věří, a tak se snaží i ona, protože má za to, že její manžel vše vždy pečlivě promýšlí a do ničeho se nevrhá jen tak bez rozmyslu.
- Elijah Wesmyron × Když byla ještě na škole, rodiče jí často najímali nějaké bodyguardy, pokud chodila na akce, kam oni nemohli, a jednou jím byl právě Elijah. Snažil se ji v průběhu večera dokonce i bavit. Možná si to ale všechno nakonec vyložil trochu jinak. Nikdy s ním neflirtovala, milá je prostě na všechny. Už v té době znala Ulyssea a rozhodně to, co mezi sebou měli, nechtěla nějak zničit tím, že by si s Elijahem nějak začala. Zdálo se však, že na odmítnutí není zrovna stavěný a čas od času to zkrátka zkouší dál. Může, jenže u ní se to nikdy nijak nezmění. Má jen jednoho člověka, kterého tímhle způsobem miluje a pan Wesmyron se mu v tomto nemůže rovnat. Pokud by na ni zase někdy něco zkusil, může se připravit na spršku šampaňského ve tváři jako tehdy. Ví, že její manžel ho nemá zrovna v lásce a ona dělá, že to nevnímá, ale chtěla by ty dva nějak usmířit. Sice pořádně neví jak, ale snaží se na tom pracovat. Je jí jasné, že asi nikdy nedocílí toho, aby byli přátelé, ale chce, aby se alespoň vídali i mimo práci, což by pro oba mohlo být dobré, jelikož by si je třeba noviny tolik nedobíraly.
- Gunner Cosgrove × V současné době už jediné dítě Severine. Nějak moc se s ním nezná, především z vyprávění od Severine, to o něm ví opravdu hodně. Osobně s ním měla čest pouze párkrát, ale doufá, že když je teď ten vítěz, tak se na některých akcích třeba budou potkávat častěji. Přijde jí jako správný mladý muž a vzhledem k tomu, že je to syn Severine, tak nemůže být nijak špatný. Kdyby se bavil s Charonem, rozhodně by to svému synovi nijak nezakazovala, protože má za to, že v Gunnerovi je něco, co by jí vůbec nevadilo, kdyby Charon měl také. To, že dokázal vyhrát Hladové hry zkrátka něco značí samo o sobě. Navíc by bylo hezké, kdyby syn její přítelkyně byl kamarádem jejího syna. Ale to si zase možná představuje až moc růžově.
- Hunter Roycaster × Stejně jako s Brysen, ani s Hunterem si není zase tak blízká, aby se navštěvovali a byli nejlepšími přáteli. Nicméně se nedá říct, že by ho vůbec neznala. Koneckonců je to její bratranec, tudíž o něm něco přeci jenom ví. Vždy se k němu chovala mile a nikdy jí nedal záminku, aby své chování jakkoliv měnila, neboť se k ní pokaždé chová velmi hezky. Pokud se setkají, nevadí jí dát se s ním do řeči, ba naopak, tím, jak se moc nevídají, tak se s ním vždy ráda někde setká. Pravděpodobně asi nemají zrovna nevyčerpatelná společná témata, ale něco se vždycky najde, aby řeč nestála. A vzhledem k tomu, že se jedná o člena její rodiny, rozhodně by nestrpěla o něm poslouchat nějaké špatné věci. Rozhodně by ho bránila a stůj co stůj by se všechny snažila přesvědčit o tom, že je to dobrý člověk.
- Charon Vanderbilt × Její milovaný syn. Ačkoli občas musí být tou přísnou a něco mu zakázat, má ho nade všechno ráda. Sice se jí narodil, když byla ještě docela mladá a hodně žen potom své děti třeba z toho důvodu označují jako za nějakou „chybu“, ale to ona rozhodně ne. Je strašně ráda za to, že ho mají. Už by si bez něj nedokázala život ani představit, stejně jako by to nezvládla bez manžela. Hodně pro ni znamená, a proto si potrpí na tom, aby měl jen to nejlepší. Od oblečení počínaje. Snaží se ho vychovávat tak, aby z něj vyrostl mladý muž, který bude reprezentovat svoje jméno. Chce, aby to Charon v životě dotáhl co nejdále, a proto mu také poskytuje veškeré potřebné věci k tomu. Prvotřídní vzdělání je samozřejmostí a zájmové kroužky příjemným bonusem k tomu. Nikdy ho netlačí do věcí, do nichž se mu nechce, ale to co je potřeba, aby udělal, tak k tomu ho vždy nějakou oklikou přivede, aniž by se třeba stačil vzepřít. Je na něj moc pyšná a dává mu to najevo. Vidí v něm určité znaky v povaze, které má po svém otci, ale s tím si nedělá nějaké vrásky. Pokud by z něj měla vyrůst alespoň z poloviny tak úžasná osoba jako Ulysses, pak bude nadmíru spokojená. Hodně se v její výchově promítlo to, že nemá ráda chudinu a má na ně svůj specifický názor. Snažila se ho předat i synovi, protože se ho vždy snažila držet dál od nevýznamných lidí. Možná mu i čas od času kontroluje kamarády, aby se ujistila, že se na něm žádný chudák nesnaží přiživit a dostat se na výsluní. Kromě tohoto mu však nebrání v tom, aby byl kým chce.
- Manfred Cosgrove × Manžel její kamarádky, nějak blíže ho nevnímá. Pokud si to situace vyžaduje, tak s ním pár slov prohodí. Nezdá se jí nějak špatný a hlavní je, že Severine opravdu miluje, to je pro ni to nejdůležitější. Díky tomu si ho zaškatulkovala mezi lidi, které má taky ráda. Bylo by špatné, kdyby nevycházela s mužem, kterého si její přítelkyně vzala. Pokud jde ale o něj, není na něj milá jenom kvůli tomu, že je se Severine. Přijde jí fajn a nedělá jí problém se v jeho přítomnosti cítit uvolněně. Možná se úplně neumí občas ve společnosti chovat, ale to ji nutí si myslet, že alespoň nic nepředstírá a je prostě takový, jaký je, což ona dost oceňuje.
- Ragnar Forsythe × Jejich rodina je vcelku rozrostlá, a proto těch příbuzných nemá zrovna pomálu. I tohle je další z jejích bratránků. Ovšem nedalo by se říct, že zrovna s Ragnarem by nějak dobře vycházela. Není konfliktní člověk a spíše jde tedy o to, že se s ním vídá jen opravdu málokdy. Určitě by se s ním zvládla bavit bez problému, ale nedá se říct, že by se jí zamlouval jeho předešlý neřízený život. Pořád to ale asi bylo lepší, než když si uvědomí, koho má teď za ženu. Vůbec se jí nezamlouvá, že vybíral prakticky i z celého Panemu a i té spodiny a nevzal si někoho s pořádným jménem. Dokonce byla i na jejich svatbě, ale rozhodně si nemyslí, že by to manželství přineslo něco dobrého. O tom se však svěřila pouze manželovi a jinak si to nechává pro sebe. Mimoto nemá s Ragnarem sebemenší problém a pořád si uvědomuje, že je to její rodina, i když vzdálenější.
- Severine Cosgrove × Přesně takhle vypadá člověk, za něhož by byla schopná se rvát. Zná se s ní už docela dlouho a prostě tak nějak od začátku hned věděla, že budou velmi dobré přítelkyně. V její společnosti je strašně ráda. Říká jí věci, které by jen tak někomu na potkání neřekla. Vážně jí věří a myslí si, že nemá důvod se z její strany obávat nějakého podrazu. Zároveň samozřejmě obdivuje její cílevědomost, s níž se dostala až na hlavní tvůrkyni. Přesně takové lidi uznává. Snaží se brát i to, že nemá tolik volného času, aby se spolu mohly potkávat, alespoň si potom mají vždycky o čem povídat, když se sejdou. Vnímá ji zkrátka jako důležitou osobu ve svém životě. Kdykoli by za ní přišla, že potřebuje s něčím pomoci, tak je tu Celeste pro ni. U ní má Severine vždycky dveře otevřené, ať už by šlo o cokoli.
- Ulysses Vanderbilt × Tenhle muž je u ní vždycky na prvním místě. Z její strany to byla ta pohádková láska na první pohled. Byla si jistá, že nechce žádný vztah do té doby, než dokončí školu, jenže to se pak právě objevil on a všechno kvůli němu přehodnotila. Lidé kolem sice jejich vztahu nijak nevěřili a měli to spíše jen za mladistvou lásku, která stejně nevydrží, ale oni je vyvedli z omylu a dokázali jim, že i v jejich věku je možné si najít toho pravého životního partnera. Oba měli jisté cíle, co se vzdělání týkalo, takže jí strašně vyhovovalo, že se spolu mohli učit a zároveň tak trávili čas spolu, byla to tehdy dokonalá kombinace, která zajistila, že mu den ode dne více a více propadala. Nejen díky tomu, samozřejmě. Na Ulysseovi ze všeho nejvíce zbožňuje to… no prostě všechno. Když se jedná o jeho osobu, vidí ho v tom nejlepším světle, a tak se ho také snaží prezentovat svému okolí. Neříká samozřejmě takové ty věci, které o něm ví pouze ona, to ne, ty si pěkně střeží u sebe. Spíše o něm na veřejnosti mluví vždy velmi hezky. Sice se snaží vypadat jako naprosto nezávislá žena, jež zvládne úplně cokoli, ale dost podstatné je, že bez Ulyssea už by nezvládla nejspíše ani dýchat. Je její velkou součástí a dost možná už by bez něj ani nevěděla, kdo vlastně je. On ji i její celý život dělá naprosto perfektním. Na veřejnosti vždycky působí jako ideální příklad manželství, ale nutno podotknout, že to není pouze před zraky ostatních, mají to takhle i v soukromí. Občas se objeví nějaké ty hádky nebo neshody, ale to je jen zlomek z těch všech krásných chvil, které spolu prožívají. Vždycky byla ten typ romantičky, která si čas od času potrpí na pěknou květinu či večeři a to u ní stále přetrvává. Ačkoli některé ženy mají často sklon k tomu se snažit svůj protějšek nějak změnit, ona to nemá zapotřebí. Ulyssea miluje takového, jaký je a ačkoli ví, že by si klidně mohla jen lusknout prsty a udělal by pro ni cokoli, nezneužívá toho. Samozřejmě není puťka, která by si neřekla svůj názor, ale nikdy mu ho nevnucuje, předloží mu ho a je na něm, jestli ho uzná, nebo ne. V každé situaci mu vždy byla oporou a stála na jeho straně. Občas se mu snaží ukázat pozitivní stránku celé věci, i když to na první pohled může být dost negativní, ona na tom vždycky něco dobrého najde, a jak by to celé mohl využít ve svůj prospěch. Moc dobře totiž ví, jak horlivý její muž dokáže být a nerada ho vidí, když jedná nějak v afektu. Snaží se být takovou jeho největší oporou, když to potřebuje. Má za to, že neexistuje nic, co by je od sebe mohlo rozdělit.
