Doutzen Marine

[ dáutcn merín ]

 

    

Player: Elena FC: Barbara Palvin Strength: 6 Victory year: 4th Quarter Quell Hobby: Surfing

Contact: - Age: 46 deceased - žraločí útok Defense: 1 Mentor: Demitri Nereus Token: Dřevěná rybí kost

[ before the Hunger Games ] Je to taková menší herečka, hlavně jí totiž baví manipulovat s lidmi a hrát si na někoho jiného. Většina lidí ani nepoznává, které je její pravé já. Ani rodiče ji nemají přečtenou, ale určitě ji mají za nějakou malou talentovanou dcerku. Jelikož je ve Čtvrtém kraji, zvládá bojovat s trojzubcem, se kterým jí to naučil její otec, ale nejlíp by si poradila s noži či oštěpem. Ale když už si někdy vezme do ruky trojzubec, tak vypadá opravdu drsně, nejen to, že trojzubec má i ďábel, ale i bojovat s tím má nějaké to kouzlo. Ačkoliv by si možná raději vybrala nože, už jen proto, že je to lehký, ale trojzubec také nepovažuje za úplně těžkou zbraň, ale s nožem se toho dá zvládnout prostě více než s trojzubcem. Může si vykuchat zvířátko nebo něco ukrojit, a zároveň tak bodat a zasekávat ostří hluboko do cizích těl. Není to přece jenom fantastické? Také je lepší mít více zbraní, už kdyby se při boji nějaká ztratila a nebo se v daném okamžiku nemohla zbraň využít, tak použije tu druhou. Je to dobrá plavkyně, taky aby ne, když je ze Čtyřky. Ano, sice se najde několik jedinců, kteří k vodě ani nepáchnou a nebo se to prostě nenaučí, protože nechtějí, ale ona mezi nimi očividně nepatří. Hlavně jí to připadá důležité, vždyť voda je snad všude, takže by podle ní bylo hloupé se to nenaučit a hlavně jí plavání baví. Vydrží dlouho pod vodou a je rychlá, kdyby se musela nějak delší dobou pohybovat ve vodě, tak by slabšího jedince nebo neplavce porazila raz dva. A tímto způsobem se taky naučila bojovat tělo na tělo, tím pádem nemá problém někomu vrazit pěst do nosu a později mu i zlomit vaz.

[ the days after ] Moc se toho po vítězství v aréně nenaučila, hlavně byla ještě dlouho v šoku. V aréně toho bylo dost, co nečekala a také to bylo dost děsivé. Hlavně ji tam ovládal mut, což prostě bylo traumatické. Jak někdo může ovládat člověka? To naprosto nechápala a bylo to od Kapitolu přes čáru, nebyla na takovou věc připravená. Pořád umí se stejnými zbraněmi a jediné nové, co se naučila, je vařit a šplhat, což by se jí předtím v aréně docela šiklo, ale na to už je pozdě a je to celkem jedno, protože ona v aréně už přežila, tak co s tím? Všechno to zůstalo při starém. Dokáže si najít jiné věci k zabavení a Hry jí dávno skončily, tak nemá pocit, že by si musela prodlužovat trénink na celý život. Začala se na prkně věnovat velkým vlnám, což je jejím oblíbeným koníčkem. Užívá si teda více zábavy a Hladové hry jaksi úplně vypustila z hlavy, i když se na to každý rok podívá, protože je to přece povinné. Pokud jí tam ale někdo zaujme, dokáže klidně trávit celé dny u obrazovky. Nerada moc mentoruje, ale když už musí, tak musí a dává do toho vše, pokud na ni ten člověk není drzý.

[ before the Hunger Games ] Slabin má Doutzen opravdu hodně, protože to je křehká dívenka, ale když se rozzlobí, tak dokáže ztropit pořádnou scénu, ale to je potom spíše výhoda. Dále je velmi hubená a dá se lehce zlomit, pokud čelí proti silnějšímu protivníkovi a nedokáže se ubránit. Neumí se orientovat v přírodě a lehce se ztratí i ve městě, všechno se jí zdá stejné. Sice je to ve městě už o něco lepší, protože aspoň pozná budovy a názvy budov, ale příroda? Tam jsou jen stromy a další stromy, takže z toho by se asi zbláznila. A na to právě potřebuje druhou osobu jako pomocníčka, který ji bude s jejími mizernými orientačními smysly pomáhat, protože kdyby tomu tak nebylo, tak by se už nadobro ztratila. Aspoň, že se v aréně nedá ztratit, když tvůrci splátce monitorují, takže by snad nakonec dokázala najít nějakou cestu, kdyby jí bylo prozrazeno kam. Neumí ovládat luk, kuši a všemožné střílecí věci. Má s tím velký problém, kuše se ještě dá, ale luk už fakt ne. Hlavně by šíp vůbec nevypustila a u kuše by od terče střelila několik metrů vedle, takže by jí to bylo dost k ničemu, když s tím neumí mířit. S oštěpem se taky musí dobře mířit, ale je to úplně něco odlišného.

[ the days after ] Jak víme, tak hodně zlenivěla, a tak už neběhá tak skvěle jako předtím, a není v takové kondici jako předtím. Ještě ke všemu stárne a není tak energická jako dříve. Sice sportuje, když vezmeme v potaz surfing, ale to nestačí, protože velké vlny se neobjevují každý den, takže nemůže každodenně trénovat. Hlavně se kazí vším tím nezdravým jídlem v Kapitolu, který je tak neodolatelně dobrý, a do toho musí ještě připočítat jídlo z jejich kraje, protože ona je zcela ulítlá na mořské plody, takže bychom ji klidně mohli označit za velkého jedlíka. Ještě zvládne v pohodě zabít dva lidi najednou, ale není to ono. Už se moc neumí bránit a vykrývat útoky. Bojí se být sama doma nebo kdekoli ve tmě sama, má to tak kvůli aréně. Nikdy se nedívá na horory, i když horor v podobě Hladových her vidí vlastně každý rok. A proto by se bála znovu jít do arény. Příšerky Doutzen hodně děsí, a tak si vždy domů přivádí někoho, s kým se může do noci bavit nebo tam přespí, aby se nebála. Nikomu to nedává najevo, ale je s tím dost průhledná, a pokud není člověk slepý, měl by si toho všimnout.

[ before the Hunger Games ] Výškově je tak středně, ani malá a ani vysoká. Má modré oči a je přírodní brunetka. Má malé tetování na zápěstí. Už jako malou ji otec trénoval na hry. Nechtěl, aby se hlásila, ale taky nechtěl riskovat, kdyby ji vybrali. Dá se říct, že by to zvládla. Není to úplné dřevo, ale ani nějaký silák. Také v sebe věří a občas je kvůli tomu arogantní. Matka je žena v domácnosti a otec nemá taky nijak zvláštní povolání. Je na trhu a prodává ryby, takže jsou docela chudí. Ona by se Her chtěla zúčastnit, ale rodiče jí nechtějí dovolit, aby se hlásila sama, tak doufá v to, že jí do Her jednou vyberou, a proto naschvál bere oblázky, díky kterým zajišťuje rodině a sobě aspoň něco k jídlu. Nejsou z toho nadšení, ale aspoň se jim jejich dcera nehlásí, i když nespočet papírků taky není nic příjemného. Nechce je však opustit, kdyby to nezvládla, ale pokusila by se ze všech sil, protože si myslí, že na to opravdu má, jelikož dře každým dnem a nevynechává vůbec žádný den. Potřebuje být středem pozornosti, ale občas ji štvou všichni okolo, a proto potřebuje být sama. V ní se v podstatě nedá vůbec vyznat. Má mladšího bratra, kterému je deset let. Svého bratra má ze všech nejvíce ráda a udělala by pro něj všecko. Možná by pro něj i zemřela, kdyby ho vybrali, tak by se tam určitě přihlásila a k vítězství by ho prostě dotáhla. Kapitol nebo spíš Hladové hry nesnáší, ale miluje začátky Her, tzn. přehlídky a vše kolem toho. Kostýmy se jí zdají krásné, občas ujeté a něco takového by si jednou za život chtěla vzít na sebe. A taky se jí líbí představa bohatství po výhře.

[ the days after ] Arogantní malá holčička? To tak už není a snad jen dobře. Pochopila smysl života a začala si toho více všímat. Ona si toho všímala i předtím, jelikož toho měla celkem málo k životu, když byli chudí, ale má to tak trochu obráceně. Teď je totiž bohatá a arogantní vůbec není. Možná nikdy taková nebyla a svůj charakter jen předstírala, jak už jsme se mohli dozvědět o jejích hereckých schopnostech v aréně. Doutzen je teď dost přátelská holčina a ráda pomůže, ani už nemanipuluje s lidmi. Nemá ráda, když jí někdo něco bere a nebo se někdo snaží být jako ona. Kdyby jí někdo chtěl něco říct, i když by to myslel v dobrém, tak by se urazila. A tak se lidi naučili jí říkat něco, co by jí nemohlo urazit. Ne, že by byla urážlivka, ale má pocit, že je bezcenná a nebo není bezchybná. Jenže žádný člověk není bezchybný, ale ona si to o sobě chce myslet, a tak jí celkem mrzí, když jí někdo pak řekne, že udělala něco špatně nebo je s ní něco špatně. Peníze z výhry nevyužívá jen pro sebe, ale i pro rodinu a jiné lidi, kteří toho potřebují více než ona, i ty, které příliš moc nezná, tak jim nějaký ten peníz daruje, už jen pro dobrý skutek. Doutzen je hodně štědrá a trpělivá osoba. Snaží se být tím lepším člověkem a odstranit to nehezké na zemi.