> citizen_file • 490 771 28 BH
alive
District 02Urban · Military · Media
Omar Wesmyron
[ ˈoʊmɑːr ˈwɛsˌmaɪrən ]
human
victor
personal trainer
peacekeeper
capitol
quote
signature song
>> now_playing.exe
We Own It
2 Chainz, Wiz Khalifa
player
NPC // open for continuation
face claim
Bob Morley
date of birth
March 24, 2200
age
twenty-five | 25
zodiac sign
aries ♈︎
height
187 cm | 6'2"
sexuality
heterosexual
residence
District 2, Prokyon
currency
syns
37 187
noctis
41
estate & possessions
companions
inventory
levels
overall
privilege
reputation
vital systems
defense
72
vitality
0%105%
combat skills
survival skills
attributes
clearance required
abilities
Všichni neustále říkají, že láska člověka dělá zranitelným a oslabuje ho. Výjimka vždy potvrzuje pravidlo, no a Omar byl vždycky tak trochu vyčnívající z davu. Ve výcvikovém centru se doslova a do písmene zamiloval. Nebyla to však taková ta poblázněnost s lidskými city, protože to, k čemu se tam upnul, ho rozhodně neoslabovalo, ba naopak ho to dělalo mnohem silnějším. Odmalička s něčím třískal o zeď, když se mu něco nedařilo. Není proto divu, že se při tréninku upnul na vrhací nože, z nichž po nějakém čase přešel na vrhací dýky. Čím byl starší, tím více výzev vyhledával, proto mu pod rukama prošly i třeba takové vrhací sekery. Nicméně, i když takhle různě střídal vrhací zbraně, jedné zůstal od prvního okamžiku bezmezně oddaný. Byla jí jeho láska, chakram. Naučil se dobrého zacházení se všemi rozměry této zbraně — od průměru deseti až po nějakých třicet centimetrů. Průměr deset se mu však zdá moc málo — nenadělá tolik škod — a třicet jich nadělá až tolik, že si to ani neužije. Je proto zastáncem zlatého středu, tedy chakramu zhruba o průměru 15 cm. Tohoto miláčka můžete v jeho ruce spatřit pokaždé, když se nachází v centru. Neustále zdokonaluje svoji techniku a snaží se vymýšlet s ním něco nového. I když se většinou věnoval tomuto krasavci, tak si přeci jen našel čas i na nějaké jiné zbraně. Z nutnosti se naučil zacházet s lukem a kuší, aby si získal potřebnou dobrou mušku. Nezapomněl ani na sečné zbraně, jako je meč nebo mačeta. Jenže zjistil, že nic z toho prostě není pro něj. Rád svůj cíl zaměřuje, a ne po něm jen něčím dlouhým bezhlavě sekat. Díky centru může využívat možnost pravidelného každodenního tréninku nejen se zbraní, ale i sebe samého. Posilovací stroje jsou proto jeho oblíbeným útočištěm, společně s běžeckým pásem a veslařským trenažérem. Nutno podotknout, že tento mladík má nejen díky tomu velkou výdrž. I přesto všechno, jak moc se mu zbraně líbí, miluje boj tělo na tělo. Často vyhledává takové ty souboje, při nichž si nadšenci sází na to, kdo toho druhého více zpráská. Tam si získal mnoho zkušeností a rozhodně nemá strach se postavit svému vyzyvateli čelem. Není to ten typ, který by stáhl ocas a jako zpráskaný pes prostě utekl pryč, vždycky zůstává, dokud není po všem. Jistou míru zkušeností nabyl i při svojí soukromé informátorské „prácičce“. Vždycky mu to dokonale zapojí mozek, aby byl co nejkreativnější při vytahování podstatných detailů z určitého člověka. Naučil se tak lidi špehovat, vyjednávat s nimi a klást takové otázky, aby si z nich dokázal přebrat vše, co potřebuje. Rád si s lidmi hraje a používá intriky.
weaknesses
Na první pohled vypadá chladně a nepřístupně, takže se může zdát, že vlastně ani žádné slabiny nemá, není to však úplně tak pravda. Stačí si chvíli počkat a jeho špatné vlastnosti vyplavou na povrch samy. Jen co otevře ústa, tak snad každý musí ihned pochopit, že je to vůdcovský typ, což není asi zrovna dobře, jelikož si nenechá vůbec nic vymluvit. Jeho uvážení je pro něj vždy totiž to nejlepší, protože prostě on musí mít vždycky pravdu. V takové situaci by s ním nepohnulo ani stádo volů, s tvrdohlavcem jedním. Jenže s postem člověka, jenž vede ostatní, přichází i určitá starost. A i když není zrovna někdo, komu by na ostatních moc záleželo, vůči své rodině a partičce kamarádů přeci jen nějakou tu zodpovědnost cítí. Byl by pro tyto lidi schopen udělat snad cokoli, hlavně tedy pro mladší sestřičku Rethu, Sigourney a Thais. Dalo by se říct, že po tom, co byly jeho sestry poslány pryč, tak se začal chovat o hodně hůř. Stalo se z něj to, co je nyní. Na jeho zbylou rodinu v kraji se hodně upnul a je doslova posedlý tím, aby už nikoho z nich neztratil, i když to veřejně nepřizná, ta představa ho prostě přivádí k šílenství. Nejspíše proto se z nich tolik snaží udělat perfektní rodinku. Otec mu to však trochu kazí tím, jak se o ně moc nezajímá a nejsou jeho no. 1. Frustruje ho to, a to neskutečně moc. Snaží si získat jeho pozornost čímkoli, jen aby na něj mohl být jeho táta hrdý. Nutno však podotknout, že Omar je tak trochu netrpělivý cholerik, který nechodí pro slova daleko a stačí mu skutečně jen málo, aby vyletěl a dostal se tak do hádky s kýmkoli, klidně i se svým otcem. S tím jasně souvisí i to, že na titěrné prácičky tohoto hocha prostě neužije. Zašívání oblečení rozhodně nepřipadá v úvahu, to to raději vyhodí, než aby se s tím musel vztekat. Skládání pyramidy z karet a podobné věci, při nichž je potřeba dávka trpělivosti, rozhodně není nic pro něj. Radši se bez věcí, kde je potřeba jemná motorika, obejde. Nějakou přehnanou úctu k autoritám také zrovna nepodědil. Ví, co je slušné, ale nijak si s tím zrovna neláme hlavu. Občas z něj něco slušného vyklouzne, když má zrovna náladu, ale jinak to příliš neprožívá. I přes to všechno, každý, kdo není úplně slepý, pochopí, že právě Retha je jeho hlavní obrovskou slabinou a k jeho smůle není poslední. Další jeho velkou nevýhodou je Omarův sklon k hazardu. Miluje ten adrenalin, když si nemůže být jistý vůbec ničím — jestli se mu peníze třeba zdvojnásobí nebo o ně nadobro přijde. Sázení je jeho vášeň a vždycky si k němu nějak najde cestu.
clearance required
appearance
Geny pojící se s původem z Druhého kraje se v něm rozhodně nedají zapřít a projevily se kromě chování i na jeho vzhledu. Vždy měl sklony k tomu mít atletickou postavu a nebylo pro něj problém si pravidelným tréninkem vyrýsovat svaly. Neustálým cvičením si svoji figuru udržuje i přes to, že pro něj již hrozba arény není aktuálním tématem. Nejpatrnější jsou u něj svaly na pažích a prsní svaly, které jdou vidět i přes upnutá trička, jež rád ve volném čase nosí. Pokud se někomu podaří jej zachytit bez vrchního dílu oděvu, pak si může povšimnout také vypracovaných partií na zádech a lehké kresby břišních svalů, jež nejsou přehnaně výrazné, ale vidět jsou. Kromě svalů se však na jeho těle hlásí o pozornost i jeho jizvy a tetování. Na pravém zápěstí má své místo jednoduché tetování znaku nekonečna, které po něj má více významů, než by se obyčejnému pozorovateli mohlo zdát. Zároveň se ani nijak netají svými jizvami. Nejvíce pyšný je pochopitelně na jizvu na noze, kterou má po střetnutí s krokodýly ve své aréně. Drobné jizvičky po těle utržil během práce mírotvorce a tréninku, ale nechce si je nechat odstranit, bere je jako nedílnou součást sebe samého. Pokud by se jeho vzhled měl zhodnotit nějak komplexně, i včetně oblečení, tak je ten typ člověka, kterého lze zastihnout jak v oblečením sportovním či domácím, tak i uniformě, a pokud to situace vyžaduje, tak též i v elegantním oděvu. Zkrátka se vždy obléká dle situace, nejlépe se však cítí v riflích a tričku. V barvách oblečení se drží většinou spíše u klasiky, jako je černá, bílá a odstíny šedé. Nadšení Kapitolanů pro křiklavé neonové a pastelové barvy si zřejmě nikdy neosvojí. Má vcelku nepoddajné černé vlasy. Většinu času může jeho účes tedy působit ledabylým dojmem, ale opak je pravdou. Dbá na pravidelný sestřih, aby mohl každé ráno pouze vstát, prohrábnout si vlasy a více se jim nevěnovat. Více pozornosti věnuje svým vousům. Prozatím je ve fázi, kdy si udržuje tvář hladce oholenou a jen v ojedinělých situacích je možné na jeho tváři zaznamenat několikadenní strniště.
modifications
Placeholder
personality
Placeholder
clearance required
[file_001] // before everything
Snad každý si myslí, že když má někdo peníze, jeho život musí být naprostou pohádkou. Nutno podotknout, že to není všechno. Pokud syn nemá milujícího otce, který by mu šel příkladem, dětství není takové, jaké by mělo být. Tento mladík o tom ví své. V prvních letech života byl jen s matkou, není proto divu, že první, co se naučil kdy říct, bylo zeptat se na to, kde je jeho otec. Potom se ty dvě hrdličky daly zase nějak dohromady a rázem mu přibily dvě sestry. Na svět potom přišla ještě Retha. Byli tedy čtyři. Čtyři neposedné děti, to bylo pro rodiče potěšení. Vymýšleli samé kraviny, lezli, kam jen se dalo a během svých her toho hodně i porozbíjeli. Většinou tu jejich partu vedl on a všechny ty kousky přišly z jeho hlavy, ale potrestány vždycky nejvíce byly od jejich matky Sigg a Thais. Otce jejich lumpárny nějak nevyváděly z míry. Pro Omara to byla nejšťastnější část jeho života, když byli takhle pospolu. Samozřejmě měl i povinnost chodit do centra, protože jedině tak si myslel, že získá pořádně otcovu pozornost. Potom ho to tam začalo natolik bavit, že tam chodil dobrovolně a tolik se nezajímal o to, jestli tam je otec taky. Jenže potom přišla rána. Jednou pozdě večer se chtěl vyplížit do té posilovny, kterou si otec nechal vybudovat v domě a kam měli přísný zákaz vstupu a uslyšel nějaký křik z pracovny. Byl strašně zvědavý, a tak se na chodbě zastavil a zaposlouchal se. Rodiče se hádali, což nikdy před tím neslyšel. Jeho matka mluvila o nějakých sourozencích v dalších krajích a nakonec otce přesvědčila, aby Sigg a Thais poslal pryč. To bylo poslední, co slyšel, potom už utekl zpět do svého pokoje. Uběhl asi týden od té jejich hádky a Omar si myslel, že od toho upustili. Jenže mu moc nedocházely souvislosti — třeba proč si holky musely přebírat oblečení, hračky a tak podobně. Potom mu to matka přišla slavnostně s úsměvem oznámit. Snažně ji prosil, aby to nedělala. Bylo to poprvé a naposledy, kdy klečel a žadonil, ale výjimečně byla neoblomná. Otce také prosil, ale nepomohlo to. Musel přihlížet, jak ty dvě nasedají do auta a vezou je pryč. V ten moment jej doslova popadl amok. Vzal kuchyňský nůž a zamknul se v matčině šatně. Komplet všechny její milované šaty rozkouskoval na cimpr campr. Od té doby už nic nebylo jako dřív. Hodně času trávil v centru nebo s Rethou. Trénoval a doufal, že když oba rodiče uvidí, jak dobrý je, tak nakonec holky vrátí. Snažil se všemožně otci zavděčit, aby mohli být zase rodina. Jenže doma vůbec jméno Thais nebo Sigg nesmělo padnout. Rozhodl se proto vzít věci do vlastních rukou. Začal postupně kontaktovat všechny, kteří něco věděli i o těch dalších Wesmyronech. Pokud někdo nebyl sdílný, informace z něj vymlátil nebo psychickým nátlakem stejně dostal. Zjistil, že tatík je docela záletný a vůbec se mu to nelíbilo. Získávání informací a špehování jej však bavilo natolik, že brzy našel vlastní klienty, kteří mu za to ještě slušně platili. Bylo to něco jako bonus k výcvikovému centru — mohl si vyzkoušet své dovednosti přímo v akci. Také se v té době začal zapojovat do takových těch bojů, kdy ostatní na bojovníky sází. Samozřejmě jej bavilo i sázet a po čase se na tom stal celkem závislý. Teď už pro něj neexistuje nic jiného než výcvikové centrum, práce, ženy, občas tedy ty boje a samozřejmě Retha. Co se týče žen, tak se opravdu potatil, moc dobře totiž ví, jak na něj reagují a rád toho využívá, aby dostal, co chce. Občas mu sestra říká, že spíš myslí tou věcí dole než mozkem, asi na tom něco bude. Trochu naivně však stále věří, že pokud se přihlásí do Her a vyhraje, tak na něj otec bude pyšný a budou zase ta ideální rodinka jako předtím.
[file_002] // everything changes
Vítězství v Hladových hrách mu ve zkratce přineslo mnohem více pozitivních věcí než těch negativních. Sice pro něj ze začátku bylo těžké si zvyknout na realitu bez Rethy, ale postupem času se ukázalo, že to opravdu není nic nemožného. Život vítěze si vždycky užíval se všemi výhodami, které toto postavení poskytuje. Vždy si chtěl všechno dokázat sám, protekce mu zrovna nevoní, ovšem v některých ohledech je to vcelku nápomocné. Prošel si výcvikem, díky kterému se mu otevřely brány k mírotvorcovské uniformě. Ačkoliv to není jeho stálé zaměstnání, baví ho ten adrenalin, který tato práce přináší. Jako bokovku poté začal ještě poskytovat soukromé lekce jako osobní trenér, ať už ve Výcvikovém centru ve Dvojce, nebo nějakým lidem z Kapitolu. Mezi těmito dvěma aktivitami si vždy našel čas na nějakou pořádnou party. Tento jeho životní styl postupně jeho cestu nasměřoval až k několika akcím, jež mu značně změnily život. Všechno to započalo lovem uprchnutého mutanta K-034. Po téhle akci se opravdu utvrdil v tom, že mírotvorcem být chce a nedělá to jen kvůli tomu, aby se vyrovnal otci. Postupně také přišel na to, že život není jenom jedna velká party, ale chtělo by to mít i nějaký pořádný smysl života. O jeden takový pomyslný bod přišel v momentě, kdy na svatbě jeho sestry byla unesena Nyx. Nikdy svým citům k ní nepřikládal velkou váhu, ovšem uvědomil si, že by byl schopen jít pro ni do samotného pekla. Marně se po ní snažil pátrat vlastními silami, dokud nebyla svolána tajná výprava za její záchranou. Pochopitelně nebyl zrovna vítaným členem, právě kvůli blízkosti s pohřešovanou a také jeho horké hlavě. Naštěstí celá operace dopadla dobře a Nyx byla nalezena živá. Sice na povrch vyplulo spoustu nepříjemných věcí, ovlivňující celý Panem, ovšem pro něj bylo v ten moment nejdůležitější, že je Nyx živá. Její zmizení si totiž do jisté míry dával za vinu, neboť on byl ten, kdo ji na svatbu pozval. Od této chvíle byl připravený jí poskytnout veškerou ochranu, aby se nic podobného již neopakovalo. Na popud tohoto incidentu se zároveň pustil do projektování svého zcela nového sídla ve Vesnici vítězů. Velkou pozornost věnoval právě zabezpečení a zajištění domu, které pro něj začalo hrát klíčovou roli. Zároveň si usmyslel, že nejlépe jí ochranu bude moci poskytnout pouze ve chvíli, kdy jí bude nejblíže. Smrt prezidentky v něm vyvolala ještě větší potřebu Nyx před světem chránit. Zatímco výstavba jeho rezidence se protáhla na několik měsíců, téměř přecházejících v let, podařilo se mu spolu s ostatními členy týmu konečně vystopovat a zničit uprchlý subjekt K-034. Tímto se pro něj zdánlivě hodně věcí vyřešilo, co se nějakého pracovního života týče. Mohl se tedy začít zase plně věnovat svému osobnímu životu a lidem, na kterých mu záleží. S přestěhováním do nového domu by měla začít snad další důležitá etapa jeho života, otázkou však zůstává jak bude schopný se se vším poprat.
clearance required
❖family
♥partner
♡love interest
★friend
⌖ally
✖enemy
◌neutral
↩past bond
V momentě, kdy jim nabídl útočiště v jeho domě, tak ji i Val přijal za vlastní. Po tom, co se Sigourney vdala, tak si připadal celkem osamoceně. Avacyn s Val-Kyrie se tedy do jisté míry staly jakousi náhradou za jeho sestry. Vyslechl si, jakým způsobem se Laoghaire ke svým děvčatům chovala a snaží se působit stejně benevolentně. Rozhodně ji nedrží doma jako v zajetí a poskytuje jí potřebnou volnost. Samozřejmě by se strachoval, pokud by se nějaký čas neukázala doma, ale jinak nemá potřebu ji nijak kontrolovat, kde tráví čas. Snaží se ji brát jako sobě rovnou a nechávat jí potřebnou volnost. Je rád, když se mu s něčím svěří, a tak naznačí, že mu věří. Přijde mu to jako pokrok, neboť si je jistý, že jejich vztah nemůže být hned od začátku dokonalý. Vzhledem k jejímu zaměření do budoucna doufá, že spolu budou natolik zkoordinovaní, aby je v akci nic nepřekvapilo. Samozřejmě ji nikdy nebude k ničemu nutit, ovšem bude rád, pokud ji bude mít jako parťačku po boku.
Tak tenhle chlapík je v Omarově životě úplně kapitola sama o sobě. Svým způsobem k němu měl blíž než k matce. Vždycky k němu totiž až přehnaně vzhlížel a dělal všechno pro to, aby si získal jeho pozornost. Chtěl být jeho oblíbenec a aby na něj byl jeho táta hrdý. Díky němu si právě usmyslel, že půjde do Her a vyhraje je. Taky se tak stalo a on má trochu pocit, že se jejich vztah přeci jen zlepšil. To, že je on sám osobně korunoval na vítěze pro něj byl strašně úžasný pocit. Ale i přesto v něm neustále přetrvávala ta touha vypadat v jeho očích co nejlépe a snažil se mu v hodně směrech vyrovnat. Svým způsobem ho obdivoval, co se týkalo práce a toho všeho kolem, kam až to dotáhl. Proto se také kontaktoval s Roycasterovými, jestli by jej přijali do jejich výcvikového programu a díky jejich pomoci se mu podařilo si získat přístup k uniformě mírotvorce. Nikdy si nezvykl se mu s něčím svěřovat, to však neznamená, že by ho neměl rád. Je to spíše jeho povahou, nechtěl, aby v něm otec viděl nějakého ufňukaného slabocha. Samozřejmě po tatínkovi zdědil jeho lásku k ženám. Rád s nimi flirtuje a pokud by to mělo zajít až někam dál, většinou se nebrání. Na rozdíl od něj si ale dává pozor na to, aby si na každém kroku neudělal dítě. Smrt otce pro Omara byla opravdu nečekaná, ovšem přijal ji až s podivným klidem. Pokud by vrahem byl někdo jiný než Sig, pravděpodobně by prahnul po pomstě, takto ale věří, že k tomu měla pádný důvod. Navíc po jeho smrti ucítil podivnou úlevu, jako kdyby z něj spadlo obrovské břemeno, jemuž se rovnaly právě vysoké nároky, jež na něj otec vždycky kladl.
Gunner je pro něj jako brácha, už naprosto automaticky ho bere jako součást rodiny, protože se znají už odmala a navíc toho společně hodně prožili. Občas si dokonce jako malý přál být vážně jeho bratr a žít v jejich rodině, která mu připadala strašně super. I když ví, že to s tátou taky nemá jednoduché, stejně jako on. Všechno, co si spolu tihle dva řeknou, zůstává na konečné stanici u něj, nikdy to neroznáší někam dál, protože mu stačí, že oni dva se tomu zasmějí, ostatní si to musí zjistit sami. Zase naopak, když se něco dozví, první, komu to utíká říct, je právě Gunner. Vždycky věděl, že se na něj může spolehnout. On se snaží o totéž, když bude Gunner cokoli potřebovat, vždycky za ním může přijít. Přijde mu, že mezi sebou nemají zábrany a dokáží se spolu bavit snad úplně o čemkoli. Navíc mu teď přijde, že mají zase další společnou věc. Oba si prošli arénou, oba ztratili dvě sestry a oba to alespoň trochu změnilo. I tohle je osoba, která se mu pevně ukotvila v srdci a byl by schopný pro něj zabíjet bez mrknutí oka. Ačkoli není schopný mu do očí říct, že pro něj znamená vážně hodně, jeho činy to často prozradí i beze slov. Snad nikdy ho neomrzí s ním chodit na nějaké večírky a snažit se mu tam podstrkávat ženy, které po něm doslova šílí. I tohle jeho věčné dobírání je znakem toho, že ho má rád.
I toto je člověk, jenž má významné místo v jeho životě. Osud tomu chtěl tak, že si dokonce může vybrat, jakým titulem ho bude nazývat — kamarád, švagr či dokonce bývalý svěřenec. Jejich osudy jsou propletené již pěknou řádku let a i když je Nadir svůj, nedá na něj dopustit. Zpočátku nebyl pochopitelně nejveselejší, když se dozvěděl o vztahu své sestry a Nadira, ale ve výsledku je vlastně nejšťastnější, protože oba se spolu zdají být šťastní a to je pro něj nejdůležitější. Kdyby si někdy musel vybrat mezi Sig a Nadirem, tak asi bude dělat raději mrtvého brouka, neboť oba jsou pro něj v životě podstatní a nechtěl by si je rozhádat. Stejně jako u všech ostatních lidí platí, že by pro Nadira bych schopný kohokoliv zabít bez mrknutí oka. Kdyby měl kamarád nějaké trable, vždycky je ochotný všeho nechat a nabídnout mu svoje porozumění, případně i pomocnou ruku. Nemá žádné limity, co se blízkých lidí týče, udělal by pro ně cokoliv. A když je teď Nadir navíc ještě vlastně i rodina, platí to dvojnásob. Nikdy slovy sice nepotvrdil, jak moc pro něj Nadir znamená, ale doufá, že jeho činy to vypovídají samy o sobě. Nebyl by to Omar, kdyby do kamaráda občas nějakým způsobem nerýpal a nedobíral si ho, ale dělá to čistě z kamarádství, nikdy v tom není nic zlomyslného.
Oficiálně, kdyby se jej někdo zeptal, tak má status „kamarádka“, což by s velkou pravděpodobností nejspíše odpověděla i ona o něm. Jenže ve skutečnosti je to pro něj mnohem složitější. Určitě však v sobě pro ni nějaké city chová, to bezpochyby, jenom asi bude složitější to z něj nějakým způsobem vydolovat na povrch, aby to přiznal i sám sobě. Ačkoli občas to jeho okolí určitě musí vidět, protože některá jeho gesta jsou čas od času trochu romantičtější, než se od kamaráda sluší. Jenže to si zase dokáže obhájit tím, že je přeci jen pozorný gentleman. Všechno to pořádně začalo jednou kávou, kdy jej přišla vyzpovídat ohledně článku pro časopis. Vlastně už při rozhovorech si ji všímal trochu více, ale to měl být jen takový běžný flirt. Po jejich prvním pořádném setkání mu však došlo, že mu není úplně lhostejná. Svým způsobem má v sobě něco, co je pro něj neskutečně atraktivní a má pocit, že by s ní mohl být vážně šťastný. Ve výsledku by se dalo říct, že kdyby jej poprosila snad o cokoli, udělal by to pro ni za jakoukoliv cenu. Rozhodně se zařadila mezi lidi, jež by bránil do posledního dechu. To se mu potvrdilo, když se začala pohřešovat. Dával si to pochopitelně za vinu a měl v plánu si od ní držet odstup, jakmile se mu ji podaří dostat zpět. Ovšem jak se u něj dá předpokládat, nebyl toho úplně schopný. Konečně si totiž dokázal i sám sobě přiznat, že k ní má mnohem hlubší city a nebere ji jenom jako kamarádku. Teď, když je zase zpět a v bezpečí, tak má o ni mnohem větší strach a nechce znovu dopustit, aby jí kdokoliv zkřivil vlásek.
Vždycky k ní měl strašně blízko, zpočátku dokonce i víc než k Rethě. Po tom, co ji a Thais ale otec přestěhoval do jiného kraje, tak se s ní dlouho neviděl a nesl to vážně hodně špatně. Když ji však po tak dlouhé době znovu viděl, nemohl ji skoro až poznat, jak vyrostla. Jak potom v aréně jasně zjistil, nic se mezi nimi nezměnilo. Pořád to byla jeho mladší sestřička, pro kterou by udělal úplně cokoli. Taky to tak nakonec dopadlo, když mu promluvila do duše a vytáhla z něj toho sobce, kterého se tak pečlivě snažil pohřbít. Vlastně jí za svoje vítězství může být vděčný, protože nebýt ní, nebyl by tu. Je to teď jediná osoba, která z něj dokáže dostat city. Netuší, jak to dělá, ale v její blízkosti má prostě strašné nutkání se jí s nimi svěřit. Nebojí se před ní otevřít, když je k tomu vhodná příležitost, má v ní obrovskou oporu. Takže by nesnesl pomyšlení na to, že by jí někdo ublížil. Ačkoli už jsou oba velcí, pořád v něm zůstává ta role velkého bratra a je schopný rozmlátit hubu každému, kdo by se na ni jen křivě podíval. Navíc, když mají tu možnost teď bydlet kousek od sebe, chce s ní trávit mnohem více času a vynahradit všechno, co ztratili. Chce ji poznat zase znovu, co se změnilo a co ne a jaká teď vůbec je. Je to teď poslední blízká osoba, která mu zbyla a hodně se na ni upnul, tak jako to po jejím přestěhování udělal s Rethou. Jenže v tomhle případě je to ještě silnější, protože je to prostě Sigg. Moc dobře si je vědom toho, že pokud by se jí — nedejbože — něco stalo, sáhl by si na život, protože by to bez ní nezvládl.
doplň…
Stejně jako u Avacyn, tak i u Val-Kyrie platí, že se ji nesnaží nijak omezovat. Dává na ni pozor, to ano, ale všeho s mírou. Kdyby chtěla dělat snad cokoliv, bude ji v tom podporovat, pokud to bude jenom trochu v jeho silách. Nechce ji držet na uzdě a zbytečně omezovat. Netrvalo mu ani tak dlouho, aby si obě holky dokázal oblíbit a brát je jako členky rodiny. I když ho někdo může mít za pošetilce, opravdu jim věří. Snaží se jí i Avacyn být nejen vždy k dispozici, kdyby něco potřebovaly, ale také pokud možno být dobrým vzorem. Není si jistý, do jaké míry jeho chování ovlivňuje to jejich, ale nerad by je naučil nějaké svoje zlozvyky. Cítí v ní obrovskou oporu, co se mentální podpory týče. Ačkoliv si uvědomuje, že je takto naprogramovaná, tak nějakým způsobem ho vždy dokáže uklidnit, když si s ní promluví. Dokonce se mu občas i zdá, že díky jejím schopnostem jej snad Val zná lépe, než on sám sebe.
gallery
←
→
loadout
