Player: Sabrae
FC: Francisco Lachowski
Victory year: 101st Annual Hunger Games
Hobby: Trenér ve výcvikovém centru
|
Contact: misadole@seznam.cz
Age: 46 deceased - usmrcen medúzou
Defense: 2
Mentor: Doutzen Marine
Token: Rybička
|
[ before the Hunger Games ] Jelikož je Jason odmalička pořád ve vodě, tak umí skvěle plavat a zadržovat na dlouhou dobu dech. Je také profesionální splátce, takže mu nechybí velká síla, kterou si získal pravidelným cvičením. Zaměřuje se především na trojzubec a oštěp, takže umí zacházet se zbraní na dálku i na blízko. Samozřejmě také umí zacházet s dýkou, kterou například filetuje ryby. Než na někoho zaútočí, tak si předem všechno dobře rozmyslí a celkově jedná rozvážně. Dokáže nastražit i pasti, tím pádem i uzly. Nedělá mu problém nějaké maskování, oheň však není jeho parketa. V přírodě se orientuje, protože každý letní nebo jarní večer bloumá okolo jezer, moře nebo lesa. Hlavně aby nebyl doma.
[ the days after ] Nic moc se na jeho dovednostech nezměnilo. Cvičí stále dál, aby si udržel aspoň nějakou kondičku a pevnost postavy. Krátkou dobu po hrách pracoval i na ovládání jak oštěpu, tak trojzubce. S uzly to umí stále stejně dobře, jen je při nich ještě více obratný. Jason však zlenivěl, takže tak trošku pozapomněl na práci s dýkou, ryby si vždy nechával připravit od Kapitolu a doma ve vesnici vítězů mu vždy vařil někdo jiný. Plavat a potápět se chodí pořád, to je nedílnou součástí jeho života. S duševní silou je na tom už o poznání hůře. Nepřemýšlí nad následky svých činů a bezhlavě se žene kupředu a je mu celkem jedno, koho cestou strhne k zemi a nechá ho ležet, aniž by mu pomohl. V aréně se přiučil možná jen to, jak vypadají jedovaté keře a od kterých se má držet dál, však si to taky vyzkoušel na vlastní kůži.
[ before the Hunger Games ] Mezi jeho oblíbené činnosti rozhodně nepatří jakákoli manipulace s ohněm. Neoblíbená, protože je už od přírody vodní člověk a několikrát se už nepěkně popálil, takže má z ohně i trochu strach a rozhodně se mu vyhýbá. Také má problém s některými zbraněmi. Neumí s ničím jiným než s oštěpem, trojzubcem a dýkou. Kdyby mu někdo strčil do ruky luk, pravděpodobně by se sám zranil při natahování tětivy, nebo by si probodl ruku šípem. To podobné i s mečem. Zřejmě by se jen točil okolo své osy a nechal meč, aby se točil s ním. Rozhodně neumí nějaké výpady ani krytí s ním, přece jen je trojzubec trošku jiná kategorie. Jeho největším problémem je však dobrosrdečnost a ochota. Někdy se nechává strhnout a je schopný pomoct i svému nepříteli. Nedokáže se přetvařovat a lhát, kolikrát by pro dobro druhých nasadil svůj vlastní život.
[ the days after ] Technické slabiny zůstaly stále stejné. V aréně už byl a do výcvikového centra se splátci nesmí, takže už nemá potřebu se učit novým věcem. S mečem i lukem to umí stále stejně hrozně, ale něco na jeho povaze se změnilo. Stále jsou to ale slabiny. Už není tak dobrosrdečný a ani ochotný. Teď je spíše protivný, protože Kapitol opravdu nemá v oblibě. Ani teď se neumí přetvařovat a lhát, ale už se nebojí dávat najevo svoje pocity a dává jim volný průchod. Opravdu velký strach má z jakýchkoliv barevných keřů. V aréně totiž snědl pár úžasně vypadajících lístečků a ty mu způsobily halucinace a stav, kdy si připadal, jako by ani neměl mozek. Dále také nemá rád lesy, protože v aréně v lese potkal pár opravdu ošklivých trpaslíků, takže nemá rád ani žádné trpaslíky a vždycky poplašeně otočí hlavu, když nějakého vidí.
[ before the Hunger Games ] První důležitá informace o něm je, že se nechová jako profík. Ostatní kraje mu moc nevadí, je přátelský a milý, rozhodně v něm nenajdete špetku drzosti ani arogance. A proč se nechová jako typický profík? Chce být prostě odlišný od jiných a aroganci s povýšeností vídává u svých rodičů, což se mu vůbec nelíbí. Právě jeho rodiče ho poslali do výcvikového centra, aby se učil na profíka. Nakázali mu, že se prostě musí přihlásit, pokud ho v osmnácti letech nevylosují, jemu je to úplně jedno. Každý musí jednou umřít, Jasonovi je ukradené jakým způsobem. Doma má ještě malou sestru, které si rodiče moc nevšímají. Děti mají jen na ozdobu. Maye je osm let, takže už je dost velká na to, aby chodila s Jasonem plavat a nebo lovit ryby. Jsou rádi spolu a nahrazují si takové kamarády, které si nikdy moc nedokázali v kraji získat. Ne kvůli tomu, že by nebyli komunikativní typ, ale nikdo se s nimi nechce bavit kvůli jejich přátelské povaze. Takže spolu tráví co nejvíce času a Jason předává Maye všechny svoje dovednosti, protože chce od rodičů brzy odejít, ale ti si toho snad ani nevšimnou.
[ the days after ] V některých věcech se od základů změnil. Typický příklad je jeho chování vůči druhým. Ke své rodině se chová stále stejně, Mayu, svoji „malou“ sestřičku miluje stále stejně, ale pořád se nedokáže smířit s tím, že už není malá. K ostatním se chová někdy vážně ošklivě. Hlavně když si mu ztěžují, jak strašně těžký život mají. On si myslí, že už nikdo nemůže mít těžší život než on. Stal se z něj velmi zvláštní člověk. Má všechny čtyři temperamenty v sobě a někdy se některý projevuje víc než ty další. Takže občas hází talíři, neovladatelně se lituje a má chutě se zabít, někdy se chová úplně normálně a někdy se mu úplně všechno jedno. I třeba to, že jeho svěřenec umírá. Předtím byl hodný, milý a pozorný kluk a teď je z něj špatný člověk. Velmi zřídka se mu však rozsvítí a on se chová stejně jako dřív. Ten fakt, že už není skoro vůbec se svou rodinou ho však ničí. A nejhorší vzpomínka jeho života je umírající Veronica… a on má na rukou její krev. Právě proto má fobii z barevných keřů. Veronicu zabil právě po požití onoho barevného lístečku… a můžeme také říct, že lísteček mu zanechal následky na mozku doteď a něco v něm nezvratně změnil.