Monday, May 06, 2013

102nd Annual HG - Rozhovory


*Vejde na pódium a nadšeně zamává publiku. Usadí se do křesla a uhladí si šaty. Obdaří zářivým úsměvem jak publikum tak moderátora.*

Přivítejte prosím Madeleine Davidson, splátkyni z prvního kraje *Oznámí publiku a podívá se na dívku.* Vítám tě tu. *Usměje se a na chvilku se zamyslí.* Na Soukromém vystoupení si dostala devět bodů. Přijde ti to dostatečné nebo máš pocit, že tě tvůrci ošidili?
Díky *Usměje se.* Co se týče vystoupení, jsem zcela spokojena. Vlastně jsem myslela, že dostanu mnohem méně, nepředvedl jsem nic závratného. Zřejmě měla porota dobrou náladu *Zasměje se*

No, možná se jen moc podceňuješ, ale to je tvůj názor. *Usměje se a přikývne.* Jak se ti líbil tvůj kostým na přehlídku? Tam ses poprvé setkala se svým přípravným týmem a stylistou. Zamlouvají se ti?
Kostým byl úžasný. Stejně jako všichni z mého týmu. Abych pravdu řekla, ráda o sebe pečuji. Možná to není moc poznat, ale při máchání s katanou mám vždy ráda upravené nehty *Zasměje se* Doma jsem na to poslední dobou neměla čas a docela jsem litovala. Proto jsem ráda, že mě můj tým tak opečovává. Jinak jsem se se stylistkou moc neviděla, ale kostým byl opravdu pěkný. *Usměje se. Nikdy nebyla nucená tak dlouho mluvit, ale jistým způsobem se jí to zamlouvá. Užívá si svou chvíli slávy.*

Myslím, že naše přípravné týmy zase rádi pečují o splátce. Musím říct, že to co jsem z přehlídky viděl bylo famózní, takže i stylisti se vyznamenali. *Zasměje se a na chvíli se zamyslí.* Takže ty se soustřeďuješ na boj s katanou? To je celkem neobvyklé. Většina splátců z prvního kraje volí obyčejné meče. Jak si přišla právě na katanu? *Zeptá se a trochu pozvedne obočí.*
*Chvíli se zamyslí, než odpoví.* Vlastně jsem byla vedená k tréningu už od malička. Samozřejmě, že mě vedli i k meči, ale já vždy byla trošku jiná. Obyčejný meč se mi nezamlouval. Proto mi trenér nabídl katanu, se kterou mi to šlo lépe. Mohla jsem více využít svou mrštnost. Taky jsem si lépe padla do ruky s kuší, než s obyčejným lukem.To bylo pro změnu proto, že jsem byla příliš líná natáhnout tětivu *Zasměje se* Vybírám si netradiční zbraně a možná je to spíše dobře něž špatně. *Sama je překvapena tím co řekla. Nikdy se nad takovou otázkou nezamýšlela a je překvapena svou výřečností.*

No, myslím, že to jestli je to špatně nebo dobře se dozvíme v aréně. Každopádně ti přeju hodně štěstí. *Usměje se a podívá se do publika, pak si stoupne, počká až si stoupne i Madeleine a zvedne její ruku nad hlavu.* Madeleine Davidson z prvního kraje. *Řekne a usměje se, pak jí nechá jít.*
*Stoupne si taky a nechá si zvednout ruku. Usmívá se do publika a druhou rukou jím zamává. Pak odchází.*
  • 1. KRAJ - JESS TEREBTIH
  • BODY = rozhovor: 7/10 - oblečení: 0/10
*Párkrát promkrkne a poté za znění svého jména vstupuje na podium. Snaží se udržet v realitě ale přesto, připadá si jako na náměstí kde má promluvit k lidu před velkou bitvou. Lidé tleskají a volají jeho jméno. Chvílemi vidí čistě Kapitol ale častěji vidí prostý lid*

A máme tu Jesse Terabitha z prvního kraje. *Řekne publiku a otočí se na jmenovaného.* Posaď se *Vybídne ho po ztišení publika a posadí se.* Takže Jessi, jak se těšíš do arény?
*Posadí se a rozhlédne se po davu. Tuto otázku první rozdýchává /Představ si, nikdy jsem se na nic netešil více, ani na Vánoce, ani na to že když přežiju tuhle podělanou sklizeň budu mít zbytek života pokoj/ naštěstí však své myšlenky udrží na uzdě a jen se mile usměje* Víte, končí mi tím jedna krásná dovolená a začíná další, podstatně horší. Jako by jste z Kapitoli odjeli například do dvanáctého kraje. Bude tam spoustu milých lidí ale až odbije náš čas, všechno se změní a z dovolené se stane boj o přežití. Přirozeně že se na to těším ale je mi líto těch nevinných duší co při tom prolijou svou krev. Jak..smutné *dodá a ušklíbne se*

*Tohle zase chvíli rozdýchává on. Přemýšlí, co by na to řekl rozený Capitolan a né někdo, kdo s tímhle klukem spíš souhlasí, než je proti jeho názoru.* Jistě, ale je to už vlastně zvyk. Zábava, dalo by se i říct. *Pokrčí rameny, jako by mu bylo jedno kolik lidí už ve Hrách zemřelo a kolik jich ještě zemře.* Když jsi mluvil o té dovolené. Jak se ti tady u nás v Capitolu vlastně líbilo?
Řekněme, až na to že by to zde mělo být něco, jako pro zvířata místnost na porážku je to celkem luxusní dovolená. Jídlo ujde, bazény napuštěné vodou jenm lákají k ponoření a tréninková místnost je mnohem luxusnější než ta v našem kraji *už se nebojí pustit se do toho a čeká jak to moderátor zvládne /Tak teď se ukaž ty Capitolský fracku / pomyslí si ironicky. Všechny je háže do jednoho pytle* Krásná architektura která lahodí oku je jenom třešinkou na dortu* Spokojeně se usměje*

*Ty urážky se rozhodne ignorovat. Jeho mínus, že od sebe odhání sponzory. Dokonce i ty, kteří byly ve Hrách otevřeně proti Capitolu se takhle na rozhovorech nechovali.* No, to je celkem dobrý posudek od někoho, jako jsi ty. *Pousměje se a chvíli přemýšlí nad otázkou.* A co tvoje rodina? Nebo nějaká dívka? *Pozvedne obočí. *
Myslím že moje milovaná rodina se právě dívá. Máme ji celkem bohatou. Mám ještě čtyři bratry a šest sester. Rodiče vždycky chtěli hodně dětí *mírně se sklidní, protože jeho blízcí jsou mu drazí a kdykoliv přijde téma na ně, je rád že má co říct* A dívka ? *koukne se do zákulisí a jenom mrkne* Mám ji z celého srdce nejraději. Jsem spolu již tolik let a ona je jediná kdo mě neodsuzuje. Vidí mě takového jaký jsem. I s chybami. Je to čistá láska, žádná přetvářka co nás k sobě svedla. Je smutné že to končí..ale..třeba tam někde..budeme svoji *jenom se zasněně usměje*

No to zní, že své blízké máš vážně rád. *Pousměje se.* Myslím, že doufat v to, je to jediné co můžeš. V tom ti přeju hodně štěstí. *Řekne trochu smutně. Teď s ním opravdu soucítí. Stoupne si a koukne i na Jesse aby vstal, pak mu zvedne ruku.* Jess Terabith z prvního kraje. *Řekne a koukne po publiku. Pak Jesse pustí a nechá ho odejít.*
*zamává publiku* Bye, bye
*Podívá se na dívku ze Třetího kraje, která právě vešla na pódium, pak se otočí na publikum.* Přivítejte prosím potleskem Isabelle Caedes ze třetího kraje. *Řekne do publika a otočí se na Isabelle.* Prosím posaď se. *Nabídne jí po skončení potlesku, pak se sám posadí do jednoho z křesel. Počká než se usadí i Isabelle, pak se začne hned vyptávat.* Máš za sebou už v podstatě všechny přípravy na hry, Sklizeň, Přehlídku ve vozech, trénink i Soukromé vystoupení. Cítíš se připravená?
*Vděčně se usměje a odpoví* No dělala jsem co jsem mohla , ale prěs všechem trénink člověk snad nikdy nemůže říct, že je úplně připravený.

No to je nejspíše pravda. Vždyť ani nevíte, co vás tam bude čekat. *Usměje se a opře se do křesla, pak se na chvíli zamyslí nad další otázkou.* Tak se vrátíme ještě na Sklizeň. Jak ses cítila, když jsi tam uslyšela svoje jméno? Jak na to reagovala tvoje rodina?
Člověk na to vždy musí být připravený, ikdyž to pro mně byl menší šok. A co se týče rodiny, nebylo to pro ně sice lehké ,protože jeden příbuzný už takhle umřel, ale museli se s tím srovnat.

Aha, tak to je mi líto. *Nasadí soucitný výraz, což by od něj každý očekával.* Říct nám k tomu asi nic nechceš viď? *Zeptá se, je mu jasné, že to se bude publiku líbit, ale nechá to na ní.*
*Neví jestli to zvládne, ale pokusí se říct to * Před lety v rách umřela moje sestra, moc si ji nepamatuji , protože jsem byla ještě malá, no navždy mi bude chybět.

*Pousměje se a chápavě přikývne.* Dobře. Takže to by bylo vše.* Stoupne si a koukne do publika. Podívá se na Isabelle, aby si taky stoupla, pak jí chytne za ruku a zvedne jí.* Tohle byla Isabelle Caedes z třetího kraje! *Křikne, pak jí pustí, aby mohla odejít.*
  • 4. KRAJ - LORAS STARK
  • BODY = rozhovor: 1/10 - oblečení: 7/10
*vejde , usmívá se a mává na všechny strany* Nazdar kapitole, rád tě vidím
*Podívá se na dalšího splátce, který přichází.* Vážení, tohle je Loras Stark ze čtyřky *Usměje se a kývne na jmenovaného, aby se posadil.* Tak jaké vidíš rozdíly mezi Capitolem a čtvrtým krajem?

!! Po 1. otázce se chlapec nejspíš lekl a utekl pryč z pódia !!
*jakmile zaslechne své jméno, urovná si šaty, nasadí milý úsměv a vchází na pódium. Mává Capitolanům a přitom se na ně zářivě usmívá. Poté se otáčí k hlasateli* Zdravím* zavolá*

Také Tě zdravím Chantelle! *Přivítá jí a mile se usměje* Zítra už budeš v aréně, jak se cítíš? Jsi nervózní a nebo zůstáváš v klidu?
*Nad odpovědí na otázku moc nepřemýšlí, takže není divu, že s odpovědí na sebe nenechává dlouho čekat* No, mám z toho takové smíšené pocity. Snažím se zůstat v klidu, ale jsem z toho docela nervózní* pronese. Stále jí na rtech pohrává mírný úsměv*

To tak bývá. *Snaží se jí utěšit a furt se na ní směje.* A jsi připravená a nebo bys tu ještě trénovala? A co tvé hodnocení na soukromém vystoupení a spojenci?
Mám pocit, že už jsem připravená. I když tréninky by taky nebyly k zahození*pokrčí rameny a stále se usmívá. Párkrát těkne pohledem k davu a usměje se na něj* Pokud jde o mé hodnocení, není to nic moc. Stejně to samé by se dalo zkonstatovat i o mých spojencích. Zatím to tedy vypadá bledě*prohlásí, přičemž se i nadále usmívá. Čeká, až ji začnou bolet koutky, ale zatím se tak nestalo*

Hmm, tak třeba to bude úplně jiné a hodnocení pořád nic neříká. *Usměje se.* Trénovala jsi už někdy ve sém kraji? A co tvá strategie a nebo to bude spontánně?
Třeba ano. Tedy, alespoň v to doufám* zasměje se* No, občas jsem něco zkoušela trénovat, ale určitě to nebylo takové jako tady ve Výcvikovém centru.* povídá* No, nejspíše to bude spontánní. Zkusím ještě v noci něco promyslet.* usmívá se*

Tak ti budu zítra držet palce. *Mrkne na ní* Ráda jsem tě poznala. *Pak už se s ní jen rozloučí*
Mockrát děkuji*poděkuje s úsměvem* Také jsem vás ráda poznala*řekne, rozloučí se, zamává Capitolanům a odchází z pódia*
*Přichází na pódium. Nedokáže myslet na nic jiného než na nenávist kje Capitolu. Běkem těch několika dní, které tady strávila poznala, že ublížit těm sobeckým a hnusným šaškům z Capitolu nebude tak snadné. Žádný dojemný příběh je nedojme, žádná bolest jim nevadí. Jediné co může udělat je vyhrát a až pak provést Capitolu něco zlého. Až bude vítězkou, nemůžou jí ublížit. Bude se muset snažit zalíbit Capitolu. Nasadí úsměv o kterém si myslí že je upřímný a vchází na pódium*

*Přivítá mile Jessie a prohlédne si jí.* Vítám Tě! Jak se ti zatím daří? A jak se ti líbí u nás v Kapitolu? *Zvědavě se zeptá*
*Posadí se.* Ano.. Capitol je velice krásný a lidé v něm táák milý. Než jsem přijela nedokázala jsem si představit jaký Capitol vlastně je. Neviděla jsem ho jinak než z pár záběrů v televizi. Přijet sem mi úplně vzalo dech. Je to nezapomenutelný zážitek.. *chvíli přemýšlí a pak se podívá do publika a usměje se.* Capitol je důkazem toho, že lidé v něm jsou velice pracovití a že vyvolat první vzpouru byla veliká hyba. Zničit tak nádherné výtvory by byla chyba. Naštěstí vše bylo spravedlivě potrestáno a budoucnost zachráněna. A díky Hrám jsem se sem dostala já. Mám se tu výborně. Užívám si ty poslední dny předtím, než nás zavřou do arény, ale jsem odhodlaná se sem jednou vrátit...

Takže to určitě nebudeš vzdávat! To se mi líbí! *Zasměje se* Že by jsme tu měli další odvážnou slečnu ze 7. kraje? Když už o to mluvíme, co tvoje trenérka?
*Zasměje se spolu s ní.* V 7. kraji jsou samí odvážní lidé. Jsme odolní a jen tak se nezaleknem.. a co se týče trenérky. *Krátká odmlka.* V podstatě jsem se s ní ještě mo nesetkala. Neříkám, že ona nechce. To určitě ano. Několikrát jsem jí viděla v televizi a i doma a věřím že je to sympatická slečna, ale já jsem spíš sólista a moc neposlouchám rady. Nejspíš si tím škodím, ale myslím že ona už mě nemá moc čemu přiučit, tedy až na zacházení s kluky.. *Tajemně se usměje. Předpokládá, že capitolané mají intriky a drby rádi a pokud i ona řekne něco zajímavého, budou si jí pamatovat.*

Dobře, tak to je fajn. Určitě měla hodně práce. Chápu to, všichni mladí trenéři si přece musí užívat, když už vyhráli a mají to za sebou. *Až křečovitě se zasměje* A jak jsi na tom s ostatními splátci? Myslíš, že by to mohli být silní soupeři a nebo lehký či jiný názor?
*Tak asi šlápla vedle. No nic, stejně je mizivá šance, že by vyhrála.* Něco jsem se tady naučila a to, že se nikdy nesmí podceňovat protivník. Samozřejmě splátce z 1. a 2. kraje budou jako vždy velice dobří, ale ostatní také mohou překvapit. V 10. kraji mají jistě také nějaké zkušenosti s noži a tak, ale uvidíme. Nechám se překvapit. *usměje se*

Dobře... *zvedne se a chytne Jessie pevně za ruku* A to byla Jessie Faraday ze 7. kraje!! *Tleská jí a i tak publikum.*
*Zvedne se a udělá malé pukrle.* Děkuju všem obyvatelům Capitolu. Máte nádherné město a doufám že se s vámi ještě uvidím..*pošle pár vzdušných polibků a s máváním odejde z podia.*
  • 7. KRAJ - DYSON WOODROW
  • BODY = rozhovor: 7/10 - oblečení: 9/10
*Dorazí k pódiu a podívá se na Sandi. Je trošku nervózní, ale dělá jakoby se nic nedělo, a že je to zcela normální věc*

Zdravím Dysone, měl jsi docela dobré hodnocení a nebo takhle. Jeden z těch co měl nejvyšší hodnocení. Co si o tom myslíš? Jsi s tím spokojený?
*Usměje se na ní* Dalo by se říct, že ano. Nečekal jsem nižší ani vyšší. Udělal jsem, co jsem mohl a nechci se chlubit, ale myslím, že by nějaká ta menší šance mohla být, ale kdo ví. Třeba jsou tu jedinci, kteří se snaží být nenápadní a tím pádem by na mě nečekaně zaútočili, což já opravdu nerad. *Zasměje se* Ale už tu byli splátci, kteří byli lepší než já a to dokonce holky, ale tak u nás prostě žádné výcvikový centrum opravdu není, tak se s tím nedá nic moc dělat.

Co cesta vlakem a sklizeň? Jaká byla tvá reakce, když jsi byl vyvolán?
Hmm, tak určitě jsem nebyl nadšený z toho, že půjdu rovnou na popravu, ale nevzdával jsem to a pořád to nevzdávám. Reakce rodičů byla ještě horší než ta moje. Jednou jsem to čekal, i když bych se z toho ještě mohl vyvlíknout, ale tak smůla. *Podívá se na publikum a pak na Sandi.* Cesta? Ta byla pohodlná, máte tam fakt hustý pokoje. *Usměje se*

To jsme rádi, že se ti cesta nejspíš líbila, když tomu říkáš pohodlná. *Též se zasměje* A prozradíš nám tvoji strategii?
Strategii vám opravdu neprozradím. Ne, že bych nechtěl. Já totiž ani žádnou nemám a asi bych si to nechal pro sebe, nechtěl bych, aby soupeři věděli, co vlastně chystám.

Tak to je pravda. *Usměje se* Ráda jsem Tě poznala a doufám, že budeme mít ještě tu možnost se setkat.
*Už nic neříká a odchází pryč*
Posted by at

other worlds

stranger2s.jpg