- 7. ASHE LOCKWOOD
- BODY = rozhovor: 8/10 - oblečení: 6/10 || Designer: Samuel Silverson
*Když zavolají její jméno, jenom si naposled zkusí upravit šaty tak, aby si nepřipadala jak děvka - marně, nečekaně, a nakráčí si to na pódium. Nezkouší se usmívat ani mávat davu, protože u ní by hraní na něco, co není, skončilo asi katastrofou, takže prostě dojde k moderátorce, potřese jí rukou a pomalu se usadí. Probodne ji pohledem, který naznačuje, že čeká na otázku. Zkrátka úplně "nejmilejší" člověk pod sluncem.*
Vítám tě tady Ashe *Usměje se a posadí se. Její pohled zachytí, ale úsměv si stále drží.* Jak si představuješ svůj život, pokud by jsi vyhrála Hladové hry? Čemu by ses věnovala?
No.. *Začne váhavě. Pár sekund si ještě rozmýšlí odpověď - teda spíš, co všechno je ochotná vykecat Kapitolu, a pokračuje.* Abych byla upřímná, zatim jsem moc neuvažovala nad tim, co bude, až vyhraju, jestli vyhraju, spíš se snažím soustředit na to, co bude v Aréně.. Ale jestli se mi podaří vyhrát si to bohatství, určitě nějak zajistím, aby bráchové ani rodiče už nikdy nemuseli pracovat a dál si budu prostě jenom užívat toho, že nemusím nic dělat.. *Ušklíbne se a pokrčí rameny. Je jí fuk, že se asi očekávalo něco jiného a "trošku" zajímavějšího.*
Když už jsi to načala, přiblížila bys nám něco o tvé strategii do arény? Po které zbrani se vrhneš prioritně?
Jsem ze Sedmičky, kraje dřevorubců, takže zvládám boj se sekerou, nečekaně. *Prostě si nemůže odpustit tu malinko ironickou poznámku na konci a mluví dál.* Proto po ní taky okamžitě půjdu a *Teď míří spíš na ostatní Splátce, hlavně tu z Jedničky, kterou slyšela taky plácat něco o sekerách.* nevzdám se jí ani za cenu lidského života. *Doplní. Něco v jejím hlase říká, že tím asi fakt nemyslí ten svůj.*
A že by to byla velká cena. *Pousměje se s pozvednutým obočím.* Na závěr nám pověz, co bys v aréně určitě nechtěla. Ať už je to mut nebo nějaká situace...
*Když odpovídá teď, zní trochu nejistě. Nijak se jí nechce prozrazovat Tvůrcům ani ostatním splátcům svoje slabiny.* No, asi by mě nas-štvalo, kdyby byla Aréna plná vody, tu fakt nemusím.. *V překladu to znamená, že neumí plavat, ale nikdo nepotřebuje vědět všechno, že?* Ale asi mám štěstí, protože něco takovýho ve Hrách už tuším bylo, takže jenom doufám, že to nebudou chtít zopáknout. *Prohodí. Upřímně doufá, že už to končí, než tu na sebe vyžvatlá úplně všechno nebo plácne něco, co je urazí. To je to poslední, co teď potřebuje.*
No, těžko říct, necháme se překvapit. Děkuji ti za rozhovor, přeju ti na zítra hodně štěstí. *Usměje se na ní a zvedne se.* To byla Ashe Lockwood, sedmý kraj!
*Po vzoru moderátorky se vytáhne na nohy. No jo, možná by se měla uklonit nebo tak něco, ale uklánět se téhle bandě lidí, kteří jí připadají jak papoušci, by pro ni už asi bylo moc. Radši si nechá pro sebe pár poznámek, které ji k těm lidem napadly a odkráčí z pódia.*
- 7. STREN OAKWOOD
- BODY = rozhovor: 7/10 - oblečení: 8/10 || Designer: Samuel Silverson
*Netrpělivě čeká, až ho vyvolají. Přemýšlí o tom, jak získat co nejvíce bodů, které pak zužitkuje v aréně.Přece neumí tak dobře lhát a neví, jak se udrží, aby nepronesl svůj velice "pozitivní" názor před celým Kapitolem, kterého už má taky po krk.Nikdy by nevěřil, že si to bude myslet, ale těší se do arény.Když vyvolají jeho jméno, v zamyšlení sebou cukne a vstoupí na scénu.Dav, který tu vidí mu taky nedělá moc dobře.Taková spousta lidí mu leze na nervy, ještě ke všemu, když všichni září všemi barvami duhy.Taková zbytečnost.Snaží se ovládat.Dojde k moderátorce podá jí ruku a dokonce se mu podaří se mírně pousmát.Posadí se do křesla.Aspoň to křeslo je pohodlné.*
Kdyby sis mohl vybrat jedno zvíře, které by to bylo?
Cože? *Zarazí se.Taková blbost.Neví, co má přesně odpovědět.Chvíli sedí na místě a těká očima sem tam.* Nejspíš liška.Mnoha lidem se zdají, jako jedni z nejslabších predátorů.Jejich síla však netkví v síle, nebo zastrašování.Jsou chytré, mazané a sakra rychlé.*Nadechne se, jakoby chtěl ještě něco říct, ale musí se zastavit.Už chtěl mluvit o tom, jak jednu z těch malých mršek skoro lapil doma v sedmém kraji, ale uvědomí si, že kdyby zjistili, že doma v sedmém kraji pytlačí, asi by to odnesla jeho rodina.* Také se umějí pohybovat neslyšně a využívají stínů ku svému prospěchu.*Neví, co dál a tak odvrátí zrak kamsi do prostoru mezi diváky.*
Proč bys měl vyjít jako vítěz?
*Musí se uchechtnout.Jeho šance nejsou moc velké a taky něco slíbil Ashe.Přemýšlí, jak by odpověděl.* Upřímně ani nevím. Profíci se mi tento rok nezdají nijak zvlášť silní, ale že bych měl nějakou výhodu oproti ostatním, to ne.Můžete si promýšlet taktiku, můžete být vytrénovaní, jak chcete, ale aréna je nevyzpytatelná.*Trochu ztiší hlas* Nevědomost, ta zabíjí.*Odmlčí se.*
Jaký máš názor na svého mentora?
*Na tuto otázku bleskurychle odpoví* Mentora jsem od začátku her neviděl.*Odpoví stroze, neví jak by to dál rozváděl.Je na něm vidět, že ho tahle otázka naštvala.Potom rychle podá moderátorce ruku a mávne na obecenstvo. Odkráčí pryč a oddychne si.Je rád, že to má za sebou.*
- 8. ASHLEY FLOYD
- BODY = rozhovor: 9/10 - oblečení: 5/10 || Designer: Neznámý
*S úsměvem na tváři si ještě porovná šaty a poté již s hlasem moderátorky vstupuje do světla reflektorů. Výjmečně ne policejních kvůli porušení zákazu vycházení ale to nevadí, stejně se tváří jako nevinnost sama. Potřese si rukou z moderátorkou a poté se usadí do pohodlného křesla naproti ní. Hodí jeden pohled do davu a poté se věnuje pouze moderátorce*
Jsi z 8. kraje, umíš již šít?
*Nakrčí trochu obočí* Již? Pane bože, samozřejmě že ano! To se u nás naučí snad každé dítě jen co se naučí chodit *zasměje se a prohrábne si vlasy* I když nevím co touto otázkou sledujete. Ne, nechystám se nikomu ve spánku sešít oči nebo pusu. I když myšlenka je to rozhodně zajímavá. Opravdu netuším co vám mám ještě říct, ano, šití je mojí zálibou ale ne na tolik abych kvůli tomu běhala po aréně s jehlou a nití v ruce s myšlenkou že to tak vyhraju potřese hlavou a založí si ruce na hrudi.
Jaká je tvá strategie v aréně?
*Trochu protočí oči protože přesně to je ten typ otázky kterou nesnáší* Omlouvám se ale ještě jsem v aréně nebyla. Je mi opravdu líto a pokusím se to při nejbližší možnosti se do jedné z nich podívat napravit, ale to víte, 8.kraj *řekne trochu jako výčitku ale poté si jenom povzdechne* Nezemřít? Nebo alespoň přežít do posledního dne. Neříkám že na to budu sama ale to víte, někdy je lepší se snažit přežít sám než potom přemýšlet jak toho druhého oddělat *rty se jí zkroutí do podivného úšklebku*
Máš doma nějaké sourozence?
*Jenom si znovu prohrábne vlasy a až je shledá přijatelnými vrátí se pohledem k moderátorce* Ne *řekne velmi přísným hlasem* Netuším proč by vás měla zajímat má rodina. Teď jsem tady já. Až zůstanu v aréně déle, prosím, pozvěte si je sem ale to jestli mám nebo nemám sourozence mi těžko pomůže zapůsobit na ostatní ne ? Leda že by tu všichni byli labilní kreatury bez kousku zdravého uvažování *odsekne ještě než se zvedne, vykouzlí ironický úklon, na diváky se ovšem zasměje* No nic, doufám že vy věříte že jsem člověk který to dokáže a že se zase uvidíme *usměje se, sjede moderátorku přísným pohledem a poté odejde do zákulisí*
- 8. VLADIMIR KEXOVIC
- BODY = rozhovor: 6/10 - oblečení: 7/10 || Designer: Alicia Reed
Jak se ti líbí letošní splatci?
Sú presne takí, akých som si ich predstavoval. Profíci nesklamali a ostatné kraje vypovedajú viac menej svojej charakteristike. Ako každý rok "tichá voda brehy myje" aj tento rok si myslím, že nás čaká veľmi veľa prekvapení, podobe tichých splátcov. Myslím, že konkurencia je naozaj vysoká a splátci sú naozaj dobrí.
Tvůj nejoblíbenější vítěz?
Tak máme len jednú víťazku, tak samozrejme že Karalynn Ringrose. V aréne zvíťazila veľmi mladá, za čo ju obdivujem, že to dokázala, niektorí v 18 sa klepú strachom viac, než sa klepala ona. Myslím že si zaslúži obdiv každého, i toho, kto nie je z našeho kraju.
Chceš něco vzkazat své rodině?
Áno. Sľubujem, že budem bojovať do posledného okamihu. Budem sa snažiť vyhrať, aj keby ma to stálo čokoľvek. I keď neprídem domov ako víťaz, urobím vás na mňa hrdými, že som váš syn. Pokúsim sa vám splniť to, čo odo mňa očakávate.
- 9. STEPHANIE HENLEY
- BODY = rozhovor: 9/10 - oblečení: 6/10 || Designer: Tera Nerley
*Objeví se hned jak zazní její jméno. Pokusí se o úsměv, ale je hodně nervózní. Hned jak přijde, se posadí*
Stephanie *Pokyne jí s úsměvem hlavou a posadí se do svého křesla.* Hned na začátek nám pověz, jaké byly tvé první dojmy po příjezdu do Kapitolu? A vyzkoušela jsi tu už i nějaké jídlo?
*Trochu se zamyslí* No...Přiznám se, že mě dost překvapilo jak je tu všechno velké a moderní. Oproti devítce to je obrovský rozdíl.*O jídle se ovšem více rozpovídá, ažji to samotnou překvapí* Jídlo, tu je úžasné. V životě jsem nic takového nejedla. Mohla bych to jíst pořád. Je to ....*chvíli přemýšlí nad vhodným výrazem* ...nebe na jazyku
*Zasměje se nad jejím přirovnáním.* Naprosto souhlasím. Vraťme se ještě ke dni sklizně. Přišli se s tebou rozloučit tví známí? A co ti řekli, jestli ti nevadí nám to povědět?
*Další otázka v ní vyvolá spoustu smutných vzpomínek.* Samozřejmě, přišli se se mnou rozloučit snad všichni příbuzní, které mám. Věřte, že jich nebylo málo.*Navzdory svým pocitům, se pousměje.* Řekli mi toho spoustu, už si vše nevybavím. Většinou přání typu "Doufám, že vyhraješ". Ale pamatuju si jak mi rodiče řekli....."počkej na nás tam nahoře"*Vybaví se jí, jak se po tomto výroku všichni tři rozbrečeli a radši tuto vzpomínku rychle zažene*
*Chvíli se na ní soucitně dívá a i na publiku je vidět, že to slyší nerado.* Snad byli blíž k pravdě ti, kteří mluvili o tvojí výhře. Ještě se zeptám na poslední otázku. Měla jsi už nějakou možnost poznat ostatní splátce? Jaký na ně máš názor?
Možná to zní divně, ale blíže jsem poznala jen jednoho. A je to moc fajn člověk. Zbytek znám jenom od vidění*Pokusí si vybavit další tváře. které viděla*Připadají mi, jakoby si myslel, že je nikdo nepřekoná. Jestli je to opravdu pravda, to zatím nemůžu posoudit.*Pak se poprvé upřímně usměje*Ale upřímně doufám, že ne. Jinak by to nebylo dobré.
No, to se už brzy dozvíme. *Usměje se.* Moc děkuju za tvoje odpovědi Stephanie, ať tě v aréně doprovází štěstěna. *Zvedne se* Dámy a pánové, Stephanie Henley z devátého kraje!
Děkuji*zamává publiku a odejde*
- 10. CHARLENE AINSLEY BARTON
- BODY = rozhovor: 0/10 - oblečení: 3/10 || Designer: Neesan Netit
- 10. SAM JENKINSEN
- BODY = rozhovor: 9/10 - oblečení: 7/10 || Designer: Cadence Lexie Joslyn
*Dojde na pódium a snaží se působit v pohodě. Je trochu nervózní, ale to jen kvůli tomu, že už dlouho nejedl.*
Vítám tě Same *Na pozdrav se usměje a vyzve ho, aby se posadil, načež se sama posadí.* Mohla bych se tě zeptat na den sklizně? Jak to celé z tvého pohledu probíhalo?
*Když se usadí, hned se mu udělá lépe. Není to zas tak strašné, jak si myslel. Podívá se na Arlyn.* Samozřejmě, že nejsem rád, že teď tu sedím v nejistotě a mohu už zítra zemřít, a sklizeň pro mě byla šokující, ale zároveň jsem to očekával. *Řekne s klidem.*
Byl by jsi ochotný za někoho v aréně položit život? A poznal jsi tady někoho takového, kdo by za to stál?
Nepotkal a ani po pravdě nechci. *Sklopí oči.* je to tak, radši bych byl nejradši sám, ale takto nepřežiju. Nejsem na to trénováný a vůbec jsem o tom nikdy nepřemýšlel a tak rychle to nevymyslím. Každopádně jsem zbabělec, protože mám svůj život celkem rad!
Úplně tě chápu a podle mě na tom nic zbabělého není. *Ujistí ho menším, ale upřímným úsměvem a pokračuje s další otázkou.* Pojďme na poslední otázku. Co by jsi v aréně ocenil úplně nejvíc? Může to být cokoliv, co tě napadne, ne jen třeba například sponzorský dar.
Když si to tak myslíte. *Zašklebí se, ale následně se hned usměje.* Co bych ocenil nejvíc? *Zamyslí se nad tím.* Kdybych přežil první den a vyfasoval bych meč. *Vycení zuby a podívá se do kamery.* A sponzorský dar by mi určitě nepřekážel. *Zasměje se.*
Jsem si jistá, že první den určitě přežiješ. *Zasměje se.* Děkuji ti, že jsi přišel, přeji hodně štěstí do arény Same. *Vstane* Sam Jenkinsen, desátý kraj, prosím potlesk! *Rozloučí se s ním.*
Díky, rád jsem tu těch pár dní pobyl. *Vstane a odchází.*
- 11. FOXELIN DREVOLKER
- BODY = rozhovor: 7/10 - oblečení: 0/10 || Designer: Nikdo
Jak jsi se cítila, když vylosovali tvoje jméno?
*Trochu zbledne a poté sklopí hlavu* Nebyl to zrovna příjemný pocit *zašeptá sotva slyšitelně a poté se podívá pouze na moderátorku* Tehdy jsem sice byla naštvaná ale teď jsem spíše vyděšená z toho co se bude dít. Panebože, já tu nechci být *schová si hlavu do dlaní a zděšeně přes prsty pozoruje podlahu*
Které jídlo máš nejraději?
*Když se trochu uklidní odváží se sundat ruce z hlavy a s pokusem o úsměv se rozpovídá* Miluji ovesnou kaši ! Jen mě trochu mrzí že tady není tak dobrá jako u nás doma. Možná to bude tím že my ji trochu šidíme abychom ušetřili potraviny ale já ji prostě miluji! *olízne se při pomyšlení že by si ji zase dala*
Kterou arénu máš nejraději?
*A jen co se uklidní je zase vyděšená k smrti* Žádná! Nesnáším arény! Jsou děsivé! I bez těch splátců co mě chcou zabít! Nechi tam! Já tam nechci! *stačí ještě zakřičet než se totálně zhroutí a upadne do bezvědomí. Nutno podotknout že odklízení jejího těla do zákulisí kde se mírně probrala zřejmě na diváky dojem neudělalo*
- 11. BRUCE WALKER
- BODY = rozhovor: 0/10 - oblečení: 5/10 || Designer: Nikdo
- 12. SHANI WOOSTER
- BODY = rozhovor: 8/10 - oblečení: 10/10 || Designer: Larissa de Monmarie
*V šatách, ktoré jej farbami pripomínajú jej kraj sa po ohlásení jej mena dostaví na javisko. Zaskočí ju hojná účasť Kapitolanov na tomto podujatí. Pousmeje sa a podíde bližšie k moderátorke. Sadne si do veľmi pohodlného kresla a tentokrát sa usmeje od ucha k uchu. Cíti sa pohodlne - v tých šatách, aj keď veľmi pohodlne nevyzerajú. Ale je aj nervózna - nikdy pred takýmto veľkým publikom nestála. Ešte raz sa pozrie na dav šalejúcich ľudí a potom svoj zrak obráti na moderátorku s očakávaním prevej otázky*
Kteří mutové byli nejděsivější?
*Otázka ju zaskočí - nepredstavovala si niečo takéto, ale zamyslí sa. Premýšľa nad záznamami a nakoniec nájde odpoveď.* Otázka ma, priznám sa, trochu zaskočila, ale už mám odpoveď. *Povie sa prekríži si nohu cez nohu.* Síce to nie sú tie najhrôzostrašnejšie tvory, ktoré tvorcovia hier vymysleli, myslím, že každého z nás by skúsenosť s nimi otriasla od základov. *Povie a na svoje prekvapenie z jej hlasu vôbec nepočuť nervozitu.* Sú to drozdajky. Viem, že tieto tvory nie sú až také hrozivé, ale ak napodobujú hlas vašej rodiny alebo osôb, na ktorých vám zaleží - je to tá najničivejšia zbraň ľudskej duše. Ja osobne neviem, či by som niečo také ustála, ale na druhej strane je pravda, že veľa takých ľudí, na ktorých mi záleží nemám. Ale stačí mať čo i len jednu osobu a útok takéhoto charakteru môže človeka pripraviť o rozum. *Dopovie a pristihne sa, že myslí na svojho brata a rozmýšľa, čo práve v tejto chvíli robí. Nakoniec sa prebudí z režimu "myslenia" a vracia sa opäť do reality - do štúdia.*
Bojíš se smrti?
*Usmeje sa.* Práve na túto otázku sme sa rozprávali na tréningu s Miou z prvého kraja. Jej som povedala, že smrti sa až tak nebojím, pretože tú zažije každý z nás. Každého z nás to čaká - či už sme tu v hrách, alebo doma - raz to prísť musí. Väčšmi sa bojím okolností, ktoré jej predchádzajú. Myslím, že je iné, ak je už naozaj váš čas z dôvodov daných prírodou a máte pri sebe ľudí, ktorých milujete - alebo ďaleko od domova bez jediného priateľa a navyše či ste s tým zmierení alebo nie. Myslím si, že je iné umrieť tu - v hrách - alebo doma. *Vyleje si srdiečko a je vážne zvedavá, čo ešte tento rozhovor prinesie.*
Chceš ještě něco někomu vzkázat?
*Znova si spomenie na brata a úsmev jej v tvári nahradí smútok, keď si spomenie aj na ich posledné stretnutie pred odchodom vlaku do Kapitolu.* Áno, chcela. *Povie. Z hlasu jej už vypršal ten elán - nahradila ho neistota.* Chcela by som sa poďakovať môjmu bratovi - jedinej osobe, ktorá mi ostala - za všetko, čo pre mňa urobil a aj keď sme sa občas hádali, vždy sme to medzi sebou urovnali, pretože jeden bez druhého sme neboli my, iba trosky z dvanásteho kraja. Ale spolu... *zamyslela sa,* ... spolu sme to boli MY *zdôraznila slovo MY,* a my sme zvládli všetko, čo nám život pripravil. Veľké ďakujem ! *Povie a usmeje sa zo srdca - úsmev, ktorý následne venuje svojmu bratovi.*
- 12. PETER HAWKHINSON
- BODY = rozhovor: 8/10 - oblečení: 8/10 || Designer: Larissa de Monmarie
*sedí na křesle, sepnuté špičky prstů na rukou a přes ně sleduje svýma chladnýma očima publikum. Rozcuchané vlasy mu padají trochu do tváře a na rtech mu hraje nepěkný úšklebek. Nepatrně pohne rty a tiše promluví ale jeho slova se ztratí do burácivého smíchu a potlesku patřícího předešlým splátcům. Když uslyší své jméno, vstane a vyjde po schůdcích nahoru na pódium. Uchopí Luccy za ručku, mírně se kvůli své výšce skloní a věnuje ji polibek na tvář. Poté se opět usadí a zamumlá cosi na pozdrav.*
Máš rád doly?
*hned první otázka a ta ženská ho dokáže pěkně vytočit. Vycení zuby jako divoký pes se vzteklinou, ohrne rty a zamračí se.* Řekněme si to takhle lidičkové -ehm- dobří. Jak by vám bylo kdyby jste od rána do večera dřeli v naprosté tmě za pobledlého svitu svítilen zatímco by jste bušili do kvádru aby těch pár uhlíků skončilo ve vašich kamnech a zatímco mi by jsme si dělali starosti co s těmi pěti centy udělat a za co je utratit vy se hřejete pěkně u krbu. A to ještě ani nepočítám závaly štol, zátopy či mnohé oběti udušení plynem. Ale to vás vůbec nemusí zajímat. *hlas zvýší na tolik že i jeho mikrofon začíná blbnout a místo jeho hlasu vydává jen skřeky. Už už se zvedá na nohy a hodlá do publika cokoliv mrštit když zazní druhá otázka.*
Co říkáš na letošní profíky?
*znovu se usadí, promne si spánky a hlasitě si povzdechne.* Co říkají profíci na mne? *odvětí podobnou otázku.* určitě už přemýšlí nad tím jestli mi rozdrtí lebku kladivem či rozřežou na cucky. Jestli někdo z nich takový není tak jedině Harper Masonová. *nejdříve se tak nějak zasněně usměje a zadívá do dálky. Pak ale zamumlá dost odporné:* to pižle je tne nejmenší problém který mi brání v návratu domů. Páč má srdce. Jsem zvědav jestli bude mít žaludek na to aby vraždila. Poku ano tak na ní čekám. Až odezní gong a bitka začne.*
Z čeho máš strach?
Z toho že jednou budu vypadat jako třeba on. *ukázal prstem náhodně do publika na nějakého týpka v modrém kvádru, zeleným čírem a tetováním v podobě římských číslic. Ovšem ais dvacet dalších se začne prolížet a cosi remcat.* vy máte štěstí za tou vrstvou všemožných mastiček, plastik a make upu se jistě skrývá krásná žena. To s eovšem ale nedá říci teď. *vstane sáhne kamsi do kapsy a vytáhne její nárdelník.* cetka bižuterie... tím můžete začít. *jo nenápadně ji vzal její šperk. Blyští se spoustou falešných drahokamů a kousků skla. Upustíh o na zem a rozdupne. Ještě ho rozdrtí podrážkou na úplný prášek.* co vy na to? já vám zničil ozdobu, vy mne zabijete. Kdo trpí víc? *otočí se a odkráčí.*
