[ mahrlen louvl ]
Player: Maddie
FC: Julie Kennedy
Defense: 0
|
Contact: maddiepond@email.cz
Age: 13 deceased - probodnuté tělo: L. Lawrenson
Token: Mušle
|
Jejím největším pluskem je to, že se absolutně nezdá, že by mohla kdy něco zvládnout. Je to prostě malé capartě, které z určitého pohledu vypadá i jako nevinné dítě, nikdo by od ní nikdy nic nečekal. Vyhovuje jí to. Přesně tohle patří do jejího plánu. Zatím je nenápadná, ale jednou všechny překvapí. Ale uvědomuje si, co všechno bude muset udělat a jak se ještě bude muset snažit. Ve všem musí být nejlepší, když už je někdo lepší než ona, zahrabe se hlouběji do svého koutku a tiše ho nenávidí, tiše na sobě pracuje, aby se potom mohla ukázat i bez téhle chyby. Samozřejmě jako každý ze Čtyřky umí dokonale plavat a celkově je voda jejím živlem. Nepracuje na sobě jenom psychicky, i fyzicky, pečlivě si hlídá čas, kdy chodí do výcvikového centra a tam se vzdělává, aby prostě zvládala všechno. Umí lovit ryby a jiné mořské potvory, co se případně dají jíst, umí to samozřejmě velmi dobře s trojzubcem a harpunou. Taky ve vázání a rozvazování uzlů není vůbec levá. Ovládá ještě menší nože, ty jsou taky strašně v pohodě. Zná základy léčitelství, umí zašívat rány, dokonce pozná i pár léčivých bylinek, to všechno se naučila od matky a jejího živobytí. Je velmi dobrá na vymýšlení strategií, dokáže si všechno dokonale rozpočítat a určit nebezpečí, má trošku strach riskovat, ale když jí někdo podceňuje, zvládne udělat všechno, aby mu ukázala, že je strašně supr. Není úplně mistr v mluvení, ale když už se ozve, nebojí se být drzá, ani si neuvědomuje, že mluví nějak nevhodně. Velmi ráda se vyjadřuje ironicky a ráda někoho tímto výsměchem zraňuje, na druhou stranu jí vůbec nejde hrát tu malou roztomilou holčičku, kterou v ní všichni vidí.
I když se velmi snaží o to, aby se jednoho dne probudila jako naprosto dokonalý člověk bez jakýchkoliv chyb, má k tomuto ideálu ještě hodně daleko. Nezvládá spoustu věcí. Třeba neustále kontrolovat sama sebe, pořád je to jenom malá holka, co si hraje na už dospělou dámu, ale to dítě v sobě nezatají. Taky se dokáže velmi rychle naštvat, klidně i z naprosté maličkosti. Nenávidí, když někdo udělá tu samou chybu poněkolikáté, prostě jí to nejde do hlavy, že si někdo něco nedokáže takhle zapamatovat. Taky ji naprosto dokáže vytočit, když někdo říká věci naprosto očividné, třeba věty typu „Prší.“ nebo „Právě tě přejelo auto, nejsi zraněný?“ Jejímu chápání uniká chápání všech ostatních. Taky není dobrá v mluvení, má raději ticho, v tom se přemýšlí dvakrát lépe. Při hluku je strašně roztěkaná a soustředí se na všechny zvuky, které k ní doléhají, takže se jí tímto způsobem snadno otupují smysly. Neustále se snaží, aby s ní necloumaly city, je to ta holka, co nikdy nebrečí, možná by se jí i tenhle cíl podařilo splnit, kdyby měla zažito víc let, ale jelikož je na světě ještě stále celkem nová, potřebuje nějakého člověka jako svůj vzor, většinou si vybírá statečné lidi z Her, které ji něčím nadchnou, a potom je má možná až moc ráda a až moc jí záleží na tom, jestli se jim něco stane. Rozhodně není dobrá v běhu, ona má silné ruce, ne nohy, při běhu se rychle unaví, když jede na plný výkon, což taky není nějaká závratná rychlost. Nerozumí přírodě mimo vodu, v lese, na polích a tak je ztracená. Ale to ji moc netrápí, věří, že příroda už je zastaralá, teď je tady věk Kapitolu. A nakonec jí dělají problém i zbraně, ano, je to tak, i když je z profíkáckého kraje, střelné zbraně sice několikrát v ruce držela, ale nijak si je neoblíbila, tak s nimi netrénuje a tudíž s nimi nic moc neumí. Je však připravená tohle všechno překonat a stát se tím dokonalým člověkem, kterého si vysnila.
Marlene je jenom další zapomenuté dítko z Lovellovic rodiny. Matka, která se sice snaží, ale psychicky nic nezvládá, a bratr, který nezvládá nic časově, z nich vlastně ani rodinu nedělá. Marlene má tedy hodně času pro sebe, vlastně se o ní nikdo moc nestará, musí se o sebe postarat spíš sama, což jí ale nedělá problém. Doma je z ní takové zapomenuté dítko, protože ji nikdo nechtěl, všichni milovali její sestru, jenže ta už tu není, každý by čekal, že se celá rodina semkne, ale ne, spíš se rozpadla. Jejich nejmladší dcera si tedy může dělat, co chce, nikdo jí nikdy nic nezakazoval, bez své svobody by ani nebyla živá. Je však plně oddána lásce ke Kapitolu, miluje to město, miluje Hry. Pro jedinou z nich vždycky něco znamenaly. Chce být prostě zajímavá. Nejenom pro jejich kraj, ale nejlépe i v celém světě. Nemá ráda nudu. Vlastně má na všechno už jasný názor, do ničeho si nenechá kecat, jenom velmi nerada připouští pravdu i někomu jinému, ale když už ten druhý pravdu má, uzná mu to, je férová. Není moc týmová hráčka, ale vždycky u sebe někoho potřebuje. Udržuje si kolem sebe neustále nějaké lidi, pečlivě si každého vybírá, má přehled o svých přátelích. Taky jí nedělá problém nějakého z nich někdy opustit, pokud ohrožuje ji, její pověst nebo její plán. Opakuje si, že není na nikom závislá, nedělá jí problém někoho zradit, nedělají jí problém výčitky. Nikdy nic nenechává náhodě, nemá ráda náhodu, všechno si pro sebe velmi pečlivě zařizuje, je dost pečlivá a nikdy nevynechá žádnou maličkost. Marly je na sebe dost tvrdá a tvrdé podmínky ji do dospívání hodily na její věk až moc brzy, plně si to uvědomuje, ale nijak jí to nevadí, ví, že když se bude ještě pár let snažit a bude na sobě tvrdě pracovat, jednou se dostane velmi vysoko, přesně tam, kam chce.
