[ dafný sejfr ]
Player: Sabrae
FC: Jessica de Gouw
Defense: 10
Tesserae: 12
|
Contact: misadole@seznam.cz
Token: Vlčí ucho
|
Daphné je především lovec. Většinu svého volného času, který netráví ve výcvikovém centru, se toulá po horách a učí se dovednostem, které se v budově nenaučí. Její vášeň je horolezectví. Dokáže se vyšplhat na malý strom, ale i na vysokou skálu bez jištění. Samozřejmě, že ze začátku se jistila provazy s vlastnoručně vyrobenými uzly, ale po čase získala potřebnou rovnováhu a jistotu, kterou potřebovala. Po dlouhém trénování se naučila lézt i se zátěží, takže jí už nedělá problém dosáhnout svého cíle s kuší i batohem. Její ruce i nohy jsou tedy nemálo silné a každý den se podrobují stále těžším zkouškám. Nahoře v horách, kde je řidší vzduch, běhá na velké vzdálenosti, aby se dopravila na místo, kde se to jen hemží zvířátky a z toho vyplývá, že je to poměrně adaptabilní člověk, zvyklý na přísnější podmínky. Dokáže se hodiny v lese nepozorovaně plížit za kořistí s kuší v ruce a bez výčitek ji zabít. V posledních letech svoje výlety prodloužila i na noc. Udělala si takový vlastní kurz přežití. Uloví si kořist, tu potom méně obratně vyvrhne a opeče si ji na ohni s bylinkami. Jsou pouze tři, které pozná, ale to jí k jídlu stačí. Po ránu měla kolikrát problém poznat, kterým směrem má jít, ale po dvou letech zkušeností si do hlavy vmáčkla nějaké ty znaky, podle kterých pozná směr. Ve výcvikovém centru se naučila zacházet s vrhacími noži a mačetou. Um s nimi si však nikdy nevypiluje tolik jako s kuší. Zkoušela i nějaké základy plavání, ale po nezdarech to vzdala.
Věc, které při lovu nikdy moc neholdovala, je vytváření nějakých pastí nebo něčeho podobného. Co ji příroda nenaučila, je zakládání ohně bez sirek. Marně zkouší doteď podpálit suchou trávu jen tak s křemenem, ale nikdy neviděla ani jednu jedinou jiskřičku nebo stopu kouře. Dál se nikdy nenaučila pořádnému plavání. Horská jezírka jsou buď moc studená a nebo moc malá, plavat se v nich zkrátka nedá za žádných okolností. Jakákoliv strategie je u ní propadák. Při lovu sice jednu má, ale dávalo jí hodně zabrat něco takového vymyslet. Tahle se už stala rutinou, ale vymyslet něco z fleku? V žádném případě. Nejspíš by hnala všechny rovnou do záhuby. Když vidí, že je nepřítel viditelně slabší, nevyhýbá se jim. Selektivně však vyřazuje všechny, u kterých si uvědomuje, že by mohla mít následky. Určitě se tedy nepohrne na nějakého kluka, ale zvolí spíš dívku klidně mladšího věku než je ona sama. Na to, že pochází z druhého kraje, ovládá celkem málo zbraní. Posledních pár let tráví pořád méně času ve výcvikovém centru a musela si zvolit zbraně, které upřednostní před jinými. Ale je schopna se rychle naučit s nějakou novou v případě nouze. Je to tak trochu hrubián. Kolikrát něco nelichotivého vypustí z pusy a přemýšlí až potom. Je zvyklá trávit čas sama a líbí se jí to víc, než být obklopena lidmi. Zná jen velmi málo emocí a ke všemu se staví po svém způsobu, vždycky z toho musí mít prospěch i ona, jinak nehraje. Řídí se mottem: „Silnější přežije.“ A s tím, že by se v aréně mohl objevit někdo silnější počítá.
Narodila se jako jedináček do naprosto normální rodiny. Její rodiče nikdy neopovrhovali jinými kraji, když se dostalo slovo na nějaké chudší kraje, radši drželi jazyk za zuby. A přesně tak se to od nich naučila i Daphné. Spolu s tím získala cenné zkušenosti do života. Sama na vlastní kůži zjistila, že život je krutý a smrt je na pořádku každý den. Právě proto se naučila bez výčitek zabíjet tvory okolo sebe. Dělá to pro svůj život. Zastává názor, že slabší musí zemřít. A pokud má být jednou ten slabší ona, smrti se bránit nebude. Váží si všech věcí, co má a je vděčná svým rodičům. První kraj nemá moc v lásce, protože jak vídá v televizi, jsou to většinou rozmazlení frackové, pro které jsou drahé věci samozřejmostí. A právě to jí vadí. Pokud se dostane do Her jednou ona, možná se bude spoléhat právě jen na sebe. Co se týče jí samotné, je se sebou naprosto spokojená a je ráda, že může žít prostým a poněkud monotónním životem. Už párkrát si zažila věci, co prožívají v chudých krajích, když třeba uvízla v horách. Málokrát však pocítila nějaký soucit. Zastává spíš extrémí názory. Člověk byl pro ní zrozen jen proto, aby překonával hranice a neustále je posouval dál. O to se každým dnem pokouší i ona a své pobyty ve výšinách odhodlaně protahuje dál a dál.
