|
Age: 16 deceased - rozdrásán štíročlověkem
|
Jax by se dal popsat jako vznětlivý mladík s ostrými hranami, který však rozhodně není bezdůvodně násilnický. Pokud jej nikdo neprovokuje, nemá potřebu komukoli ubližovat. Vyrůstal výhradně se svým otcem, který k němu byl nepřetržitě tvrdý a nekompromisní. Jeho cílem bylo vychovat z Jaxe cosi na způsob bezcitné mašiny na zabíjení. Tento záměr se mu však nikdy nepodařilo naplnit tak, jak si představoval. Od dvanácti let Jax denně docházel do výcvikového centra, kde se zdokonaloval ve svých schopnostech, ale také proto, aby se alespoň na chvíli vytratil z dohledu svého otce, který jej nesmírně iritoval. Smysl tvrdého a neustále opakovaného drilu, který mu otec vtloukal do hlavy, nikdy zcela nepochopil. Několikrát se pokusil s otcem mluvit a vysvětlit mu, že nechce neustále poslouchat výčitky o tom, že dělá něco špatně nebo že věci nedotahuje do konce. Jax si byl velmi dobře vědom toho, že do tréninku dává maximum a že víc už v jeho věku prakticky možné není. Tyto pokusy však vždy skončily v jeho neprospěch, a proto se nakonec přestal snažit odporovat. Pochopil, že to nemá smysl. Výcvikové centrum se pro něj postupně stalo jediným místem, kde jej nikdo nehonil ani netlačil nad únosnou mez. Často se tam tedy uchyloval a trénoval po svém, vlastním tempem. Kromě čistě fyzického tréninku a zvyšování vytrvalosti, do kterého byl víceméně nucen, se na souši soustředil především na boj se zbraněmi. Ty sice nepatří mezi jeho oblíbené disciplíny, ale jsou nezbytnou součástí přípravy na Hry. Stejně tak se intenzivně věnuje bojovým uměním, ve kterých se snaží být lepší než ostatní. Právě tato oblast jej skutečně baví a nepřistupuje k ní s nechutí, ale s opravdovým zájmem. Ve volném čase, pokud mu to okolnosti dovolí, dává přednost moři. Často jej k němu přivede práce, jelikož si přivydělává jako instruktor surfování pro malé děti. Vyjma surfařských schopností je také velmi dobrým potápěčem a mimořádně rychlým plavcem. Pohyb ve vodě mu byl vždy přirozený a nikdy s ním neměl problémy; moře vnímá jako svůj přirozený živel. Pokud jde o zbraně, jeho jasnou volbou by byla harpunа nebo oštěp, které považuje za nejlépe ovladatelné a nejbližší jeho stylu boje. Zvažoval by také nunchaky a meče, se kterými začínal svůj výcvik a ovládá je tedy déle než harpunu, která je mu však ze všech zbraní nejsympatičtější. V případě boje zblízka by se bez váhání spolehl na své bojové dovednosti, na které je oprávněně hrdý a které mu zároveň pomáhají ventilovat jeho agresivitu. Nemá problém ani s krytím útoků, ani s rychlým vyhýbáním se jim. Jeho rychlé reflexy jsou z velké části důsledkem dětství stráveného s otcem, který po něm v návalech vzteku často házel různé předměty, a Jax tak byl nucen reagovat instinktivně a okamžitě. Díky tomu jej dnes jen tak nějaký útok nepřekvapí. Mezi jeho silné stránky patří i běh, který je pro něj zcela přirozený. Pravidelně vyráží běhat brzy ráno, kdy mu čistý mořský vzduch a klid pomáhají vyčistit si hlavu a nastavit se na lepší den. Nechybí mu ani znalosti přežití v přírodě — koneckonců, co by to bylo za profesionála, který by takové základní dovednosti neovládal.
Rozhodně neprožívá šťastné dětství. Jediným člověkem, ke kterému má skutečně blízko, je jeho otec. Jak již bylo zmíněno, vychoval jej sám, pod neustálým a přísným dohledem, který místy hraničil až s patologickým chováním. Právě tato extrémní výchova Jaxe postupně dohnala na hranici psychického vyčerpání. V důsledku toho trpí nespavostí — v noci často nedokáže usnout a ráno se probouzí s kruhy pod očima a zarudlým bělmem, což mu dodává nezdravý, téměř zanedbaný vzhled. Ani dny, kdy má s otcem relativně klidný vztah, nejsou o mnoho lepší. Na tento režim si zvykl natolik, že je pro něj téměř normální nebýt vyspaný, být podrážděný a fyzicky i psychicky unavený. Byly doby, kdy jej otec záměrně děsil — budil jej uprostřed noci a nutil k tréninku, aby jej údajně připravil na nástrahy arény. Není proto divu, že Jaxe dodnes pronásledují noční můry, ve kterých si představuje, jak zpod postele vyskočí jeho otec v masce nějakého kapitolského mutanta. Přestože je už téměř dospělý, strach ze strašidel v něm stále přetrvává. Nikdy to s otcem neměl jednoduché; ten se totiž snaží naplnit své vlastní nenaplněné ambice skrze Jaxe, jelikož sám promarnil příležitost přihlásit se do Hladových her. Co se týče zbraní, Jax neovládá luk ani jiné střelné či obdobné zbraně. Nikdy necítil potřebu učit se zacházet se vším — byl spokojený s tím, že jednu zbraň ovládá opravdu dobře, a to mu stačilo. Stejně tak se nikdy nezajímal o flóru. Neměl potřebu učit se, co je jedlé, co ne, ani vyrábět různé odvary. Výjimkou jsou samozřejmě mořské řasy, které pozná bez problémů, jelikož pochází ze Čtvrtého kraje. Jinak je pro něj svět flóry nepřehledný a nezajímavý — květin jsou tisíce a snaha naučit se je rozlišovat by pro něj byla vzhledem k jeho dyslexii nejen náročná, ale také krajně nudná. V jeho očích je to všechno jen tráva, kytka nebo strom, a má za to, že víc vědět jednoduše nepotřebuje. Kvůli dětskému traumatu jej občas přepadnou nervové tiky, které jej dokážou dostat do jakéhosi transu. V těchto chvílích se mu hlavou honí těžké a temné myšlenky, působící jako noční můra přicházející i za bílého dne. Stačí drobný impulz a na povrch se dostane vzteklý Jax, který se v takových momentech stává sám sobě největším nepřítelem. Obvykle tyto stavy netrvají dlouho, ale nikdy nelze s jistotou říct, kdy by se mohly zhoršit. Zároveň patří k lidem, kteří nezvládají dělat více věcí najednou, což jej snadno rozčiluje. Postrádá trpělivost a často jedná impulzivně, bez hlubšího přemýšlení nad následky.
Narodil se jako hlučné a neklidné nemluvně do na první pohled harmonické rodiny. První tři roky života se nesly téměř v ideálu — rodiče působili jako dokonalý pár a společně vychovávali svého milovaného syna. Toto krátké období bezstarostného dětství, které si však přirozeně nepamatuje, se náhle proměnilo v hotovou noční můru. Jednoho dne byla jeho matka napadena žralokem. Jax o této skutečnosti dodnes neví, protože mu ji otec záměrně zatajil, aby v něm nevzbudil strach z vody. Věří tedy, že jeho matka zahynula při požáru. Nikdy se o okolnosti její smrti příliš nezajímal — téma matky je pro něj emočně příliš zatěžující a s vlastními emocemi se vyrovnává jen velmi obtížně. Po matčině smrti se otec psychicky zhroutil. Dlouhou dobu se potýkal s hlubokým smutkem, který jej postupně dovedl k alkoholismu. Následně přišel o práci a veškeré peníze utrácel za alkohol a hazard. Trvalo dlouho, než se z tohoto stavu dokázal alespoň částečně vzpamatovat a začal se opět věnovat synovi. Jenže to už nebyl laskavý a starostlivý otec, jakého Jax kdysi znal. Jeho výchova neměla s normálním dětstvím vůbec nic společného; spíše než domov připomínala prostředí plné strachu, zastrašování a neustálého tlaku. V pozdějších letech, kdy už byl schopen se o sebe alespoň částečně postarat, z domu často utíkal. Nikdy to však netrvalo dlouho — byl stále školou povinný a otec si jej pokaždé dokázal najít. Nakonec se tak musel naučit přežívat v chaotické a násilné domácnosti. Denně čelil výbuchům otcova vzteku, při nichž po něm létaly prázdné lahve od alkoholu, často kvůli naprostým maličkostem nebo bez zjevného důvodu. Nemusel udělat nic špatně, aby si zasloužil trest. Otec jej zároveň neustále nutil do tvrdého tréninku s cílem udělat z něj toho nejlepšího. Ačkoliv samotný trénink by za jiných okolností mohl dávat smysl, v tomto kontextu ztrácel jakýkoli pozitivní význam. Otec neměl práci, neměl stud a postupně přišel téměř o všechno. Jax se proto snažil najít alespoň brigádu, která by jim pomohla přežít, ale i tak žili v bídných podmínkách. Vydělané peníze sotva stačily na udržení domu a na jídlo; na cokoli jiného nebyl prostor. Právě tato bezvýchodná situace se stala jedním z hlavních důvodů, proč v něm uzrála motivace přihlásit se do Hladových her. Nemají totiž nikoho, kdo by jim pomohl. Otec přišel o všechny přátele ve chvíli, kdy se z něj stala troska, a Jax nemá čas ani energii hledat si vlastní. Jeho dny vyplňuje trénink, práce a péče o otce. Na tak mladého kluka je toho až příliš mnoho. Přesto doufá, že právě vítězství v Hladových hrách by mohlo být cestou, jak zachránit nejen sebe, ale i svého otce — a zároveň naplnit sen, který se jeho otci nikdy nepodařilo uskutečnit.
