Thursday, January 22, 2015

123rd Annual HG - Rozhovory II

  • 7. kraj - Artemis Cortex
    • Body → rozhovor: 7/10 - oblečení: 7/10 | Moderátor: Anthony Dustin | Designér: Neznámý
    • Popis: Žádný.

*Konečně přišla řada na ní. Dneska nemá moc dobrou náladu na to, aby odpovídala na dementní otázky, a proto se ani moc neusmívá a udržuje si na sobě neutrální výraz, který nelichotí, ale ani neuráží. Nakonec se nějak dopajdá k moderátorovi a sedne si ke křeslu. Divákům se dovolí pousmát, aby si nemysleli, že je to broučoun nebo něco jiného.*

Čo hovoríš na módne výstrelky tunajších obyvateľov?
*Našpulí pusu, co k tomu říct. Upraví si lem sukně a pohodlně se opře o křeslo.* Tak jak to říct. Oblečení, co mám teď na sobě bych si vzala normálně i ven. Líbí se mi. A co nosíte vy bych si asi opravdu nevzala. neříkám, že je to nevkusné, ale je to dost odvážné, některé ty výstřelky. *Uchechtne se.* Možná bych si to vzala na ty vaše večírky, ale u nás v kraji, kdybych se v tom ukázala, tak by si na mě lidi nejspíš ukazovali nebo by se na mě všichni dívali, jelikož bych byla hodně viditelná a nikdo by mě v tak pestrých barvách asi nepřehlídl. Ale jestli k módě patří i make-up, já se v tom nevyznám, takže se Vám předem omlouvám, kdybych mluvila úplně mimo... tak páni! *Na chvíli si sekne a vykulí oči a chvíli to už vypadá, že neví, co k tomu říct.* Jsou to kouzelníci, co umí malovat, třeba i maskovat, jak jsem se dívala na ty stanoviště ve výcvikovém centru. Chtěla bych něco takového umět, jenže umělcem jsem se bohužel nenarodila.

Si dostatočne pripravená na Hry?
Hmm, připravená jsem dostatečně. Už od té doby, co jsem stála na sklizni a slyšela mé jméno. Stejně není jiný způsob se tomu vyhnout, tak proč bych se měla litovat nebo vůbec být nepřipravená. To je asi dost blbý, když je člověk nepřipravený. *Pokrčí rameny.* Vlastně ani nevím, jak vypadá připravený člověk do arény, ale jestli to má něco společného s nervozitou, tak ta nervozita přijde ještě zítra. Fakt nevím. Řekněme tedy, že možná připravená jsem.

Čo by ťa mohlo prekvapiť v aréne?
V aréně? To necháme Tvůrcům, myslím, že minulé splátce překvapilo dost věcí a určitě i v téhle aréně se najde věc, která mě překvapí nebo třeba ne. Možná by mě překvapilo, kdyby nebyl zase žádný vítěz, ale to se nedozvím, protože budu mrtvá nebo budu poslední a nestihnu do sebe střádat.

Ako sa cítiš ked máš proti sebe takých silných protivníkoch?
To zní jakože nemají slabší šanci, berte si příklad třeba z Archera nebo ze Stephanie, dotáhli to až do samotného finále. Ačkoliv mrňous nevyhrál velkou bitkou, ale demencí jiných splátců, kteří kdyby se nepozabíjeli navzájem, mohl to vyhrát jeden z nich. *Uchechtne se, protože jí ta celá situace s minulým ročníkem, přišla vážně vtipná.* Ale budeme za tyto lidi rádi, protože to se může stát přece i nám. *Usměje se.* A protivníci v mém ročníků je dost, myslím, že většina z nich má velikou šanci na vítězství, nebudu se bránit, když to vyhraje nějaký decentní člověk a ne já, i když se ovšem nebudu vůbec bránit.
  • 7. kraj - Matthew L. Handersson
    • Body → rozhovor: 6/10 - oblečení: 6/10 | Moderátor: Anthony Dustin | Designér: Neznámý
    • Popis: Žádný.

Aké to bolo pre teba odísť z domova a prísť sem bojovať o víťazstvo?
Kdo tvrdí, že to je jednoduché, lže. Myslím, že každý kdo byl nedobrovolně vybraný do arény by se necítil dobře, to je snad jasné. To odloučení od rodiny a fakt, že už je nemusím nikdy vidět, je vážně hrozný. Ani jsem se s nimi nestihl pořádně rozloučit. Kapitol je skutečně krásný a hned po příjezdu mě zaplavily samé luxusní předměty a vynikající jídla. Je to příjemné a pomáhá vám to na chvíli se odreagovat, ale já bych vše z toho vyměnil za možnost vrátit se domů a znovu se vidět se svou rodinou.

Myslíš si, že to, že si sa narodil v siedmom kraji malo pre teba nejaké plus oproti iným splátcom? Ak áno tak aké?
Ano, myslím. Jak tu jistě všichni vědí, jsme dřevorubci a tak v přírodě trávíme mnoho času. Díky tomu dokážu rozeznat spoustu jedlých a nejedlých rostlin, zvládl bych ulovit srnu nebo jiné divoké zvíře a nebyl by to pravý obyvatel sedmičky, kdyby neovládal sekeru. Jsem zvyklý na nepříznivé podmínky, nesesypu se kvůli jednomu dni bez jídla. Už jako malého mě naučili rozdělávat oheň pomocí klacíků, kůry a suchého listí, toho všeho je u nás dostatek.

Máš doma priateľku? Ak áno tak aké to bolo, keď si jej musel povedať, že sa už možno neuvidíte?
Nemám, stále jsem ještě nepoznal tu pravou. Ale kdo ví, třeba se nějaká najde, jestli se dostanu ve zdraví z arény. *Na to se krátce podívá do publika a zasměje se.*

Čo si myslíš, akú maš šancu na výhru?
Jak jsem se dozvěděl, do tohoto ročníku se hlásilo až nezvykl mnoho dobrovolníků. Překvapilo mě to, i u odlehlejších krajů se objevili někteří dobrovolníci. Po pravdě mě to trochu vyvedlo z míry, určitě se nepřihlásili jen tak z legrace. I z toho důvodu jsem trénoval ve výcvikovém centru, musel jsem zdokonalit své schopnosti a naučit se nějakým novým, které by mohly být užitečné. Stát se může cokoliv, vyhrát může každý. Proto jsou Hladové hry tak oblíbené. Záleží na vašich schopnostech jak se dostanete daleko, já se pokusím dojít jak nejdál to půjde.
  • 8. kraj - Cassi Ann Hazell
    • Body → rozhovor: 7/10 - oblečení: 5/10 | Moderátor: Anthony Dustin | Designér: Elisha Lacy
    • Popis: Žádný.

A teraz medzi nás príde Cassi Ann Hazell z ôsmeho kraja.
*V zakulisí je děsně z toho nervózní, ale snaží se z hluboka dýchat a nějak to překonat. Teď je fakt ráda, že je až osmá, ale už jí vyvolali a ona tam musí jít. Trochu si otře spocené dlaně o šaty a pak vyleze na pódium a snaží se vykouzlit ten nejmilejší úsměv, co dovede a jak tak jde cestou až ke křeslu dokonce se odváží zamávat do publika* Dobrý večer *Řekne modeátorovi a posadí se*

Aj tebe dobrý večer Cassi, dúfam, že ti tak môžem hovoriť. VIeš je mi to blbé vykať vám, a okrem toho mám pocit, že je to také priateľskejšie. *Usmeje sa na ňu.* Ale poďme rovno na vec, mám pre teba otázku na telo. Aké to bolo, keď si sa lúčila so svojimi blízkymi po sklízni? Ako to vzali, že ty si tá vyvolená, ktorej sa dostalo tej cti?
Jistě, dobře teda. *Řekne a nervózně se usměje, ale pote se pokusí, aby to vypadalo trochu víc sebevědomě a narovná se, aby vypadala vyšší* Jistě, říkej mi Cassi, pokud já ti budu moct říkat Anthony. *Řekne a usměje se, ale v mysli uvažuje, jestli něco takového měla vůbec říkat* No moji rodiče byli smutní, vypadali smutní a i já byla, ale těžko říct, jestli oni litovali toho, že jdu do arény a nebo toho, že teď jim nikdo neuvaří teplou večeři. *Pokrčí ramena a snaží se trochu pousmát i když její tvář teď byla skleslá*

Pokojne, hovor mi aj Tony ak chceš... fúuuha, no tak to mi je ľúto * postaví sa zo svojho mäkkkučkého kresielka a jemne ju objíme.* Potom sa vráti naspäť a pokračuje ďalej.* Pociťuješ pred hrami nejaký tlak na seba?
*Když se postaví sleduje, co bude dělat a je úplně zaskočená, že jí objal. Na něco takového není zvykla, vždyť je to úplně obyčejný člověk. Normálně by sebou škubla nebo něco, ale teď jak mluvila o rodině, tak musí uznat, že objetí jí pomůže a nechá ho. Lehce se pousměje* Jistě. Tlak tu je už od doby, co jsem přijela do Capitolu a myslím, že to tak necítím jediná *Řekne a koukne do publika, ale pak se raději otočí zase zpět na Anthony* Všechno je to tlak, protože jde o život a něco takového už zpátky vrátit nejde *řekne a koukne se do klína na své ruce* Ale budu dělat vše co jen jde *řekne nakonec, aby nezněla jako srábotka*

To dúfam. Možno by si bola prekvapená, ale podľa mňa tu bolo už zopár takých ľudí, ktorých by si na začiatku hier za víťazov netipovala. Veď si zober hned minulorocneho víťaza...kto by tipoval takého malého chalana? *pokusi sa vyčariť udivený výraz na tvári.* Už len jedna otázka a potom už ťa nechám na pokoji a môžeš ísť... Ako si na tom s bojom? Myslíš si, že by si mohla aj na niekoho zaútočiť alebo sa môžeš maximálne len brániť?
Boj? *Koukne na něho z pozvednutým obočím a trochu se zasměje. Pak, ale zvážní a koukne zase do publika a pak rychle otočí zpátky. Uvědomí si, že se zase krčí, tak se narovná* Lidé si asi představují pod slovem boj nějaké silné splátce s obrovskými svaly, jak se perou pěstmi a to já evidentně nejsem *Řekne a trochu přitom sníží hlasitost svého hlasu* Ale i tak bych mohla zaútočit *Řekne* Spíš nečekaně a někde v klidu než agresivně a impulzivně. Udělat promyšlený tah *Řekne a usměje se.*

To znie zaujímavo. Môžme to teda zhrnúť tak, že nás môžeš príjemne prekvapiť. *Vstane a prihovorí sa publiku.* Dami a páni, toto bola Cassi Ann Hazell z ôsmeho kraja... prosím o potlesk
*Znovu se teď podívá do publika s úsměvem. Libí se jí, jak jí tleskají, ale taky jí to dost znervózňuje, tak se otočí na Anthonyho usměje se na rozloučenou a vydá se pryč. Ani neví, co tam říkala, ale je ráda, že u je to za ní a jde do zákulisí*
  • 8. kraj - Leaven Aron Xendley
    • Body → rozhovor: 0/10 - oblečení: 3/10 | Moderátor: Anthony Dustin | Designér: Elisha Lacy
    • Popis: Žádný.
  • 9. kraj - Brayden Humphrey
    • Body → rozhovor: 8/10 - oblečení: 8/10 | Moderátor: Anthony Dustin | Designér: Winnifred Maguire
    • Popis: Kostým je motivově dost podobný kostýmům z vozů, přesto však na rozhovory prodělal jisté úpravy. Oblek je nyní z jemného, lesklého materiálu, vzadu jsou připevněné jakési listy, které se jemně pohybují ze strany na stranu a z dálky skoro mohou připomínat křidélka. Vrchní část je zelená a může připomínat listí, zatímco spodní část připomíná vnitřek uzrálé kukuřice.

Možno to vyznie divne, ale vyzeráš veľmi dobre. Je nejaké štastlivé dievča v tvojej domovine, ktoré môžeš nazvať svojou priateľkou?
*Ještě než dorazí na místo, zářivě se usměje na publikum a dokonce i zlehka zamává. Pak zamíří až k moderátorovi, usadí se naproti němu, a stále se snaží usmívat tak zářivě, jako na počátku.* Díky, *poděkuje za ten menší kompliment, přičemž si poupraví své oblečení.* Možná to někoho překvapí, ale žádnou přítelkyni nemám. Svůj veškerý čas jsem spíše věnoval práci nebo rodině, anebo kde to zkrátka bylo třeba. Spíše mám kamarády, kteří jsou pro mě rovněž dost důležití, a tak doufám, že je ještě někdy uvidím. A kdo ví, třeba se mi bude dařit, a jako vítěz si najdu i nějaké to děvče. *Dokončí svou odpověď. Přitom se snaží působit vyrovnaně a uklidněně, i když v něm jistý červíček pochybností hlodá.*

Myslíš, že máš nejakú výhodu oproti ostatným splátcom?
*Pohledem střelí kousek nad moderátorovu hlavu, jakoby nad tím zauvažoval.* Tak mám jisté znalosti, které mi přináší můj kraj. Vyznám se v obilovinách, myslím si, že mám i sílu na to, abych utáhl těžší náklad, a tak podobně. Myslím si, že prací člověk také získá spoustu užitečných dovedností, které mu třeba ani ten výcvikáč nemusí dát. Když taháte těžké pytle, možná vám to dá v něčem více, než-li třeba činky nebo další nástroje. *Rozhovoří se upřímně k moderátorovi.* Takže ano, určitě tu nějaké výhody oproti dalším splátcům budou.

Čo hovoríš na tieto hry? Určite ti neuniklo, že tento ročník sa prihlásilo až neobvykle veľa dobrovoľníkov a ak si dobre pamätám, tak aj ty si jedným z nich.
*Párkrát na jeho otázku kývne hlavou.* Také mě to překvapilo, obvykle se do toho lidi tolik nehrnou, ale možná bude tento ročník ve znamení silnějších a odhodlanějších splátců, takže asi diváci nebudou mít nouzi o akci. *Prohodí a uchechtne se.* Přiznám se, že u mě to byl celkem kompulzivní krok. Navíc jsem myslel na to, že mám třeba více schopností, než-li nějací dvanáctiletí kluci od nás z kraje. I když neříkám, že by neměli šanci na výhru, i to už tu několikrát bylo. Ale udělal jsem to, přihlásil jsem se a doufám, že nepohořím hned na začátku. Rozhodně to nemám v plánu. *Snaží se lhát, co nejvíce působivě. Rozhodně se tam nechce rozplakat jako malý kluk.*

Čo ťa viedlo k tomu, aby si sa do hier prihrásil dobrovoľne? Predsa ľudia sa tak často nehrnú, ak nerátame tento ročník.
*Ačkoliv už v předchozí otázce odpovídal na něco podobného, trochu jej to překvapí, ale nakonec kývne a rozhodně se to více rozvést.* Když se to pokusím více přiblížit a ne to jen tak vzít oklikou, rozhodně jsem to neměl v plánu. Nevstal jsem ráno jinou nohou a neřekl jsem si, že se dnes přihlásím. Vlastně jsem nejprve doufal, že nevyberou mě. Ale když jsem tak stál na tom náměstí a náhle na mě dolehla ta atmosféra, najednou mi ruka vyletěla nahoru. Všechno se to seběhlo rychle, ale kdyby tu nebyla žádná naděje, asi bych si prostě dál hrál na neviditelného. Ovšem já si myslím, že naděje umírá poslední, a proto jsem taky tady. *Zakončí svou odpověď, přičemž se opět usměje. Pak se rozloučí s moderátorem i publikem, a odebere se zpět do zákulisí.*

No nič *povie sklamane* splátca z ôsmeho kraja sa nám nedostavil a narade je teda splátkyňa z desiateho kraja a jej meno je Angelica Grainger. *vykríkne.* Prosím privítajte ju ako sa patrí.
*Nasadí svůj nacvičený úsměv a svižným krokem se vydá za moderátorem.*Zdravím Anthony, můžu vám tak říkat, že jo?*Zazubí se na něj.* A zdravím celý Kapitol!* Zvolá směrem k publiku a zamává.*

Samozrejme, že môžeš. *usmeje sa na dievča a je rád keď vidí niekoho, kto si to tu aj užije.* Vidím, že si k nám prišla doslova nabitá energiou *zasmeje sa* Takže hneď sa ťa niečo spýtam, vždy si takáto veselá a bláznivá alebo je to skôr dôsledok nervozity? Niežeby som mal niečo proti, práve naopak.Takýto ľudia su v pohode.
*Myslím, že všichni kdo mě znají, by vám odpověděli, že jsem taková většinu času. Mám spoustu energie a miluju lidi. *Zasměje se.* Proto se mi také zdá Kapitol jako ráj, i když jsem bohužel neměla tu možnost ho poznat blíž. *Znovu se zasměje a podívá se do publika.* Ovšem to jenom pro zatím. * Má pocit, jakoby jí adrenalin stoupl do hlavy.*

Poradím ti, v aréne to poriadne roztoč a zavŕš to víťazstvom a potom to môžeš roztočit aj v Kapitole. Ten sa ti za to odvďačí určite *žmurkne na ňu.* Poďme ďalej, ako vidíš svoje šance na výhru?
*To víš, že to roztočím. Roztočím to tak, že se ostatním bude točit hlava.*Zasměje se a mrkne na publikum.*Moje šance na výhru? Není to tak zlé, jak jsem si myslela na začátku. Tento ročník má velmi lidí, co se dají snadno odhadnout a manipulovat s nimi bude hračka.*Na chvíli zvážní než zase nahodí ten svůj úsměv.* Abych to zkrátila, řekla bych, že není tak úplně nemožné, že se tady za pár týdnů potkáme znovu.* Mrkne na Anthonyho.* Mám na tebe taky jeden dotaz Anthony. Povídej, viděl by jsi mě tu rád? *Otočí se k publiku.*Viděli by jste mě tu znovu rádi?* Zvolá zvesela.*

Určite...takého veselého človeka sme tu dnes ešte nemali a to tu už boli rôzne typy *začnú vtipkovať ako starý kamaráti.* Položím ti ešte jednu otázku a potom už môžeš ísť roztočiť tú párty na svojom poschodí...mimochodom na buducu chcem ísť aj ja *zasmeje sa* No a otázka znie, ako si predstavuješ svojich spojencov? Silných, alebo múdrych, takých čo vedia manipulovať alebo?
*Už se těším, až se spolu opijeme do němoty.*Zazubí se na něj.*S mými spojenci by samozřejmě měla být sranda, to je jasné. Taky jsem si je podle toho vybrala. Někteří by vám mohli vyprávět.* Znovu se zasměje a vzpomene si na scénu s Ethanem.*No a také jak jinak než silní, bez síly jste ve hrách vyřízení, ať chcete nebo ne. S inteligencí je mi to jedno, pokud nejsou úplně s prominutím blbý, protože o tu se postarám já.* Mrkne do kamery a znovu se obrát směrem k moderátorovi.*

Takže vlastne z každého niečo. *usmeje sa a už si pripadá ako idiot pretože sa tu na všetkých len usmieva a pritom tieto otravné deti strašne zdržujú. Veď už mohol byť doma a...* Takže Ďakujem ti za tento rozhovor a prajem ti veľa šťastia v hrách. *obráti sa k publku.* Dámi a páni, Angelica Grainger
*Vyskočí na nohy a zamává všem.*Bylo mi ctí, sbohem Kapitole. Snad někdy příště.*Naposledy se usměje a pak opustí podium.*
Ako zvládaš odlúčenie od rodiny?
*Odkašlává si* Co vám budu povídat, nikdy jsem takhle daleko od své rodiny nebyl. Sice mi chybí, ale je mi jasné, že všechno sledují v televizi a že mi drží palce. Takže jestli to nevadí, rád bych jim tímto způsobem poslal pozdrav a vzkázal jim, že se o mě nemusí bát, protože mě dobře vychovali. A samozřejmě nesmím zapomenout na svého zesnulého dědu, s kterým jsem už ale odloučen navěky.

Akú máš podľa teba šancu na výhru?
Možná na mě nebudou nejvyšší sázky, ale ani ty by mi přece nemusely zajistit úspěch. Nebudu na sebe nijak zbytečně upozorňovat a pojedu si to svoje. Konkurence je sice veliká, ale myslím si, že když bude štěstí alespoň trochu na mé straně, tak na tom spolu se svými schopnostmi nebudu nijak špatně.

Aké sú podľa teba tvoje najväčšie zbrane?
Nehodlám jen tak někomu důvěřovat. *Pohlédne do dálky, zamyslí se a s mírným úšklebkem říká.* Všichni tady chtějí přežít, udělají pro to cokoliv a já moc dobře vím, jací jsou lidé v jádru. Už jenom kvůli jejich podstatě jim nemůžete důvěřovat. Co se tyče věcí na přežití, jsem schopný si obstarat jídlo a nějaké to léčivo mi taky není úplně cizí. V případě střetnutí dokážu někomu snadno utéct a na osobní souboj mám také dost síly. Víte, nemůžu tu přece na sebe úplně všechno prozradit. Moment překvapení je přece jednou z nejlepších zbraní. *Šibalsky se usmívá.*

Čo hovoríš na kostým, ktorý si mal na sebe počas prehliadky?
Ehm, je sice pravda, že kostým pastýřů není úplná novinka roku, ale to přece nic nebrání tomu, aby kostým dokázal zaujmout. Chápu, že v Kapitolu vládne trend, kdy je přijímaná pouze nejnovější móda. Ale ve vzdálenějších krajích jako 10 se lidem tento kostým určitě líbil, jelikož zobrazuje naši pravou podstatu. Navíc byl tento nápad pojat zase trochu jinak a já se v něm cítil velice hrdý na náš kraj.
  • 11. kraj - Benhi Maia Echolls
    • Body → rozhovor: 6/10 - oblečení: 7/10 | Moderátor: Anthony Dustin | Designér: Neznámý
    • Popis: Žádný.

*Pekne krásne sa tam upravuje, musí byť predsa len krásna, aby upútala ešte väčšiu pozornosť ako na prehliadku a hoci na súkromkách, samozrejme v dobrom zmysle, ona to dá, verí sa a zároveň si dočesiava drdol, tomu štylistovi či štylistke či čo to majú ani za mák neverí, zvlášť keď videla, čo mal na sebe jej spolukrajan, Blake alebo akože sa to volá, preto sa radšej upraví sama, i keď tými líčidlami si nechala pomôcť, keďže by potom skončila ako druhá Marfuša, čo jej rozhodne ku šťastiu nechýba a zaručene sa bez toho obíde. Akonáhle ju zavolajú, dvihne sa zo stoličky a čo najdôveryhodnejšou sebavedomou chôdzou si to nakráča k moderátorovi, zaželá mu do brý večer a zameria sa na divákov.*

Ako prebiehala tvoja rozlúčka s blízkymi v deň sklízne?
*Vzdychne. Čakala, že sa budú pýtať na rodinu, čakala to, no v duchu sa presviedčala, že to proste prejdú, hoci to neprešli ani na prehliadke, keď sa ukázala v plnej kráse.* Prebiehala nijako, respektíve neprebiehala vôbec, každý rok sa lúčime už v dome, matka vždy zuteká napred na pódium, s jej manželíčkom sa zásadne nebavím a tak,každopádne som tam tých pár minút sedela úplne na nič, vlastne by ma zaujímalo, prečo sa nemôže ísť rovno do vlaku, ušetrila by som desať minúť čakania na zázrak.* Pekne sa tomu chlapíkovi pošťažuje, ide jej to pekne od srdiečka.*

Čo robíš najradšej?
Zdokonaľujem sa.* Odvetí bleskovo, bez mihnutia oka.* Pretože nikdy nevieš, čo ťa čaká, nikdy nevieš, či daná vec nebude nad tvoju úroveň a preto sa potrebuješ neustále cvičiť a pilovať svoje schopnosti na maximum, hoci je to občas ťažké, v nie veľmi dobrých podmienkach, kedy pripravovať sa na Hry sa môže poľahky zmýliť s poburovaním občanov a nabádaním na revolúciu, tažké, nemyslíte? Ale čím ťažšie, tým môžeš byť na seba viacej hrdý, keď to prekonáš.* Usmeje sa nevinno.*

Čo hovoríš na to, že ak vyhráš v hrách tak už nebudeš musieť chodiť do školy a budeš môcť celé dni len tak leňošiť?
Super.* Poznamená trocha sucho, hoci sa snaží nejakým spôsobom nejako upútať, i keď skorej tým dobrým spôsobom.* Zaručene by to bolo fajn, nebyť nijako zväzovaný časovými úsekmi, kedy musíte lapieť v laviciach a čučať na tú ženu či muža, čo vám neustále niečo vykladajú a vy tomu vlastne ani nechcete porozumieť, ale ona vás núti a núti a neprestane, poznám aj lepšie strávený čas, činnosti, pri ktorých by sa nadbytočný čas po víťazstve hodil, možno taký revolučný plán na záchranu vyvolených z jedenástky, ako nemyslím žiadne losovanie- na to má právo len Sídlo-, no niečo vďaka čomu by neboli naší vyvolení v Hrách také mŕtvolky, prečo nemôže byť jedenástka obvod, ktorý si vďaka Hrám získa napríklad rešpekt a nebyť braná akože, denne sa tam maká, aby sme sa my najedli.* Zakrúti hlavou nad svojimi spolukrajanmi vylosovanými pred ňou.*

V čom je podľa teba život v 11. kraji lepší/horší oproti iným krajom?
Je horší v tom, že je taký neschopný, čo sa týka Hier, však pozrite, aj ten malý šmejd zo Sedmičky dokázal vyhrať, tak prečo nie naši vyvolení?* Zjačí mierne naštvane, stále nedokáže predýchať to, že vyhral ten malý chalan a to len vďaka spojenectvu s profíkmi, avšak sa to snaží zamaskovať celkom presvedčivým ksichtíkom.* Ale je fajn vstať a prvé, čo vidíte z okna, sú ovocné sady a polia plné pšenice či kukurice, trocha zvláštne, ale fajn.* Usmeje sa a postaví sa na odchod, keďže si s ním už nemá, čo povedať.*
  • 12. kraj - Ethan Smith

*došourá se na pódium a vrhne jeden z těch svých arogantních pohledů do publika a na moderátora.* dobrý večer. *řekne a posadí se do toho křesla, kde si počká na první otázečku.*

Čo hovoríš na to, že narozdiel od ostatných krajov sa v 12 kraji nemôžeš priúčať baníctvu ako ostatné deti v ostatných krajoch?
*suše se zasměje* je to škoda, asi, ale tak v kraji se dá naučit i mnoho dalších zajímavých věcí a já toho taky dost umím. *řekne pro něho typickým tónem a pokrčí rameny.* a myslím, že trávit dny v temným dole, kde každou chvíli hrozí zavalení, není nejzábavnější způsob, jak zabít den, ale to je asi věc názoru, co? *zakoulí očima a vyčká si na další otázku.*

Ako by si ohodnotil svoj kostým z prehliadky?
no nevím asi to měl být odkaz na minulou arénu. *zavrtí hlavou* ale jo, jinak docela ušel, asi. aspoň jste se mohli pokochat mým úžasným bříškem. *řekne už docela namyšleně a ukáže na své bříško a následně se tomu zasměje* ačkoli já jsem celej úžasnej. a vůbec co říkáte na mé břicho? *zeptá se publika ze kterého se ozve potlesk.*

Rozumieš si so svojim tímom?
*zatváří se pro efekt hrozně zamyšleně, ale pak z něj vypadne jenom pěkně dlouhý.* hmmm... *nemá na to co jiného říct a tak změní téma.* zato s ostatními splátci bude sranda *řekne namyšleně.* rozhodně pár splátců vypadá hodně zajímavě a s nějakýma jsem se už ve výcvikáči i docela dobře pobavil. *zasměje se a mrkne do kamery* ty víš koho tím myslím, zlatíčko! *řekne to tak, že ze slova zlatíčko přímo kape arogance, ale rozhodně si to teď začal užívat.*

Ak by si vyhral, čo by si urobil s výhrou?
*zasměje se* jaký pokud? já ty hry vyhraju! *řekne rázně* on tom vůbec nepochybujte. jinak až vyhraju, tak nevím, co budu dělat. *zavrtí hlavou* nejspíš bych mohl být filmová hvězda. no řekněte, kdo by si mě nechtěl pustit doma v pořádně velký telce s možností si mě stopnout a moct na mě civět celé dny? a navíc, umíte si představit kolik holek by doma omdlelo pokaždý, kdybych si sundal tričko? a možné by neomdlívali jen dámy. *nafoukaně se zasměje.* to by měli doktoři docela dost práce. *promne si ruce* to je vše? *zeptá se a rovnou se zvedne* dobrou noc *řekne a přiměje se zamávat do publika. pak vydá se pryč z pódia.*
Posted by at

other worlds

stranger2s.jpg