[ ˈmɪtʃəl ˈdʒɑːrvɪs ]
Player: Sylas
FC: Odette Annable
Defense: 3
|
Contact: creationoflars@gmail.com
Age: 17 deceased - přeříznuté břicho: Faith Wyatt
Token: Medailonek s fotkou Engine
|
Mezi její obecně známé dispozice, rozvinuté dlouholetou praxí, bezpochyby patří řízení automobilů a jízda na motocyklu. V případě, že by se večer kdokoli ocitl pod vlivem alkoholu a potřeboval bezpečně odvézt domů, Mitchel by tento úkol zvládla bez problémů. Samozřejmě za předpokladu, že se dotyčný ozve v rozumnou hodinu, nikoli ve tři ráno, kdy by nejraději rozmlátila telefon o zeď. Zkušenosti s auty má už odmalička, jelikož opravy vozidel byly koníčkem jejího otce. Postupně se k tomu přidala i ona a tato záliba jí zůstala dodnes, mimo jiné proto, že šlo o jeden z mála způsobů, jak s otcem trávit čas. Pokud bychom se zaměřili na schopnosti, které by dokázala využít přímo v aréně, jejich výčet je už podstatně omezenější. Patří sem například běh, který zvládá alespoň v základní míře, a lezení — ať už po stromech, nebo po skalách. V jejím distriktu sice prakticky neexistují vhodné podmínky k lezení, jelikož většina budov je plochá a lezení po nich by bylo spíše nerozumné, obzvlášť když se neorientuje na parkour, nicméně možnost vylézt na strom už v minulosti měla. Výhodou je pro ni také její velmi nízká hmotnost, díky níž na ni gravitace působí méně zatěžujícím způsobem. Do jisté míry lze zmínit i plavání. Její dvoučlenná rodina si totiž dovolila vybudovat menší bazén za domem, kde se často pořádají hlučné sešlosti, z nichž sousedé nejsou příliš nadšení. Další z jejích schopností — byť pro arénu prakticky nevyužitelná — spočívá v tom, že dokáže rozjet skutečně divoký večírek. Teoreticky by tím mohla zapůsobit na ostatní svým takzvaným „párty charismatem“, i když v boji o přežití jí to pravděpodobně bude k ničemu. Když se však zaměříme na boj a zabíjení, její zkušenosti jsou značně omezené. Z ostrých nástrojů zná v podstatě pouze nůž — konkrétně kuchyňský. V Šestém kraji totiž nemá přístup k tréninkovému centru, takže její možnosti byly vždy velmi omezené. V krajním případě by proti mužskému protivníkovi využila úder do genitálií. Pokud by se před Mitchel objevila agresivní žena, sáhla by po pepřovém spreji — může jen doufat, že v aréně by se k něčemu takovému dostala. V oblasti sebeobrany není příliš zběhlá. Není natolik naivní, aby netušila, jak by se v krizové situaci měla zachovat, avšak postrádá fyzickou sílu potřebnou k tomu, aby dokázala přemoci dospělého muže. Při pokusu o vniknutí do jejího domu nebo neoprávněném vstupu do jejího bazénu by se rozhodně nebála použít dostupné prostředky — ať už pánev, nebo elektrické obranné pomůcky, například taser.
Nikdy se výrazně nezajímala o sportovní aktivity, především kvůli tomu, že na většinu z nich postrádá potřebný talent. Výjimku snad tvoří jen běh — koneckonců je to jedna z mála fyzických činností, kterou se naučí snad téměř každý. Samozřejmě existují jedinci, pro něž je i to problém, Mitchel však mezi ně nepatří. Vyrůstala a nadále žije v rušném městském prostředí, což znamená, že čas strávený v přírodě a na čerstvém vzduchu je spíše příležitostná věc. To se ovšem negativně podepsalo na fyzické kondici a výdrži. Dlouhodobé vystavení smogu z dopravních prostředků, průmyslovým zplodinám a všudypřítomnému prachu, který pochází nejen z dopravy, ale i z vysoké koncentrace lidí, má na Mitchelino zdraví bohužel obrovský vliv. Stalo se to důvodem, proč má takové problémy s udržením tempa při intenzivnějších fyzických aktivitách a s dlouhodobější zátěží. V oblasti sebeobrany jí otec nikdy neposkytl systematický výcvik ani praktické dovednosti. Čas raději věnoval své zálibě v automobilech, což byla oblast, k níž si Mitchel také postupně našla vztah. Na cílený trénink do Hladových her tak nikdy nedošlo ani v rámci osobní snahy, když už ne kvůli krajové povinnosti. Mitchel navíc nikdy nežila v prostředí, kde by musela čelit skutečnému nebezpečí; konflikty se snaží nevyhledávat a potyčkám se aktivně vyhýbá. Přestože si na svou situaci nikterak nestěžuje, je si vědoma toho, že její neschopnost ovládat se zbraněmi je jistou slabinou. Výjimkou zůstává její schopnost improvizace — v krajní situaci dokáže využít běžné domácí předměty, a to s překvapivou efektivitou. Z psychologického hlediska se u ní objevují občasné výkyvy v chování. Pokud je vystavena silnému stresu, vstane špatnou nohou z postele nebo přijme nadměrné množství cukru, může působit nevyrovnaně. V takových chvílích bývá podrážděná a nevybíravá ve svém chování, a to i vůči lidem, na nichž jí záleží. Tyto stavy jsou sice krátkodobé, ale intenzivní, a proto se lidem v jejím okolí doporučuje vyvarovat se provokaci, zajistit jí dostatek odpočinku a ideálně ji nerušit, dokud se její nálada nestabilizuje.
Engine Gregor si dnes vybaví už jen málokdo; její účast v aréně nebyla příliš výrazná, protože tam působila jen krátce. Mezi diváky se však šeptalo, že před Hrami pobývala v psychiatrické léčebně. V aréně se chovala značně nevyzpytatelně, až chaoticky, a její násilné sklony mohly u části publika vyvolat jisté znechucení. Na druhou stranu by se dalo namítnout, že bez podobných momentů by šlo jen stěží o skutečně dramatickou podívanou — Kapitolané bývají v tomto ohledu vybíraví. Právě zde lze hledat původ některých Mitcheliných výkyvů v chování. V rodině, a to najmě z matčiny strany, se objevovaly případy duševní nestability, ať už šlo o otevřeně nemocné jedince nebo o osoby s problematickým chováním. Výjimkou zřejmě není ani Mitchel, ačkoli u ní se s největší pravděpodobností nejedná o konkrétní diagnostikovatelnou poruchu. Narodila se až po Engine, akorát nesdílí stejného otce. Její matka, známá svým nestálým chováním, navázala vztah s jiným mužem, panem Jarvisem, ze kterého vzešla Mitchel. Později se však rozhodla zůstat s původním mužem, vystupujícím pod příjmením Gregor, a se svou první dcerou. Ta je ovšem později zabila a byla následně umístěna do psychiatrické péče. Nedlouho poté se Engine zúčastnila Hladových her, které byly v daném roce mimořádně kruté kvůli dvojnásobnému počtu splátců, a v aréně zemřela. Mitchel se o skutečné identitě své matky a sestry dozvěděla až den po její smrti. Její otec se totiž obával, že by u Mitchel mohly propuknout podobné sklony jako u Engine, a i když se v této oblasti příliš neorientoval, chtěl mít jistotu, že se nic nevymkne kontrole. Rozhodl se proto navázat s dcerou bližší vztah — mimo jiné prostřednictvím společných oprav automobilů. Představa, že by jeho dcera skončila ve vězení nebo v psychiatrické léčebně, pro něj byla nepřijatelná. S odstupem času jí opatrně sdělil celou pravdu o její biologické matce i nevlastní sestře, které už v té době nežily. Informace s ní zpočátku nijak výrazně neotřásly; jejich smrt jí byla v podstatě lhostejná, protože se o ni nikdy nezajímaly ani ji nenavštěvovaly. Postupem času si však začala uvědomovat, že jí ženský prvek v rodině chybí. Začala se proto zajímat o jejich minulost a postupně si k nim vytvořila určitý vztah — bohužel až ve chvíli, kdy už bylo pozdě. Přesto se nad tím dlouhodobě netrápí a svůj život bere takový, jaký je. O Mitchel se často říká, že je poněkud vyšinutá, ale ve chvílích, kdy ji člověk pozná v klidném rozpoložení a ve správný čas, může být překvapivě tichá až uzavřená. Nerada navazuje rozhovory se svým okolím; ačkoli by si možná přála s lidmi komunikovat více, je spíše stydlivá a obává se, že by mohla říct něco nevhodného a být posuzována. Tomu se snaží vyhnout. V některých ohledech je dosti flegmatická — přímé odpovědi od ní nejsou běžné a často se omezuje na neutrální reakce typu, že rozhodnutí nechává na ostatních nebo že jí je to jedno. Dá se říci, že je skromná a dokáže se zabavit i drobnostmi. Výjimku tvoří večírky, které si ráda připravuje do posledního detailu, protože jinak by podle ní postrádaly smysl. Nikdy by se dobrovolně nepřihlásila do Hladových her; má se příliš dobře na to, aby riskovala život. Kdyby jednou přišla její hodina, pak podle vlastních slov spíše stářím — nebo v autě, které bezvýhradně miluje. Možná jednou vyhraje i některý ze zakázaných pouličních závodů a bude s tím žít s naprostým nadšením.
