[ henry tristn ]
Player: Diddinka
FC: Jonathan Bennett
Defense: 20
|
Contact: hp.diddinka.hg@gmail.com
Age: 18 deceased - probodnuté srdce: E. D.
Token: Ještěrka s kývací hlavičkou
|
Jako malý pomáhal strýcovi hlídat stáda na pastvinách, kde se dost naběhal. Když se rozutekla nějaká ovce pryč, tak se musel vydat za ní, skolit ji k zemi a dovést zpátky. Nešlo o žádné vytrvalostní běhy, ale spíše o sprinty, takže je docela rychlý a silný. Na skolení vzpínajícího se zvířete je přece jenom nějaká ta síla potřeba. Když se o to pokoušel poprvé, tak se u toho hezky vymlátil. Rozeběhl se v plný rychlosti, přeletěl hezky přes ní a zabořil se obličejem do blátíčka a bůhví čeho ještě. No smáli se mu docela dost, ale to mu bylo jedno, jelikož se smál s nimi. Později ale začal pracovat i s většími zvířaty a naučil se je i stopovat. Takže vysokohorské výšlapy mu nijak nevadí, pokud nemusí letět jako blázen. Jelikož peněz je vždy málo, tak začal pracovat na jatkách, kde se naučil pracovat s noži. Pořádně rozříznout zvíře od krku až k zadním končetinám a pak ho vykuchat – podle něj to bude podobně i s lidmi. Samozřejmě ho umí stáhnout i z kůže a naporcovat. Nerad vidí trpící zvířata, takže je s chladným svědomím umí zabít, aby jim pomohl od bolesti. Takže nůž je v jeho arzenálu zbraní na prvním místě, pak tam ještě má nějakou tu hůl, se kterou se oháněl z nudy na pastvě a docela mu to i šlo. Taky mu není cizí boj, ale pouze ze srandy, takové to kroucení rukou a pošťuchování, ale sem tam i nějaké ty kopance a pěsti. Někdo by o něm i řekl, že je to prostě typický kluk od vedle. Pro své kamarády ze sebe klidně udělá i debila. Prostě hlavně, aby byla sranda.
Je to takový ten, skoro až nechápavý, roztomilý trouba. Klidně zůstane stát chvilku s otevřenou pusou, pak se oklepe, usměje a vidíte, jak se mu v očích mihne „co se to děje?“ Lidem, které nezná, moc nevěří, ačkoliv se na první pohled zdá, že vám skočí skoro na všechno. Je trošku nešikovný, ale sám se tomu směje. Neumí plavat ani rozeznávat jedlé rostliny. Pozná maximálně to, co jí zvířata. Lézt po stromech zkoušel jenom jednou a došel k názoru, že gravitace funguje tak jak má, hezky do středu Země. Když ho jeho kámoši viděli, jak se vyflákal, tak dostali takový záchvat smíchu, že se tomu musel smát i on. No víckrát to radši už nezkoušel, kostrč ho bolela dost po prvním pokusu. Neumí se žádnou jinou zbraní než je nůž nebo hůl. S jeho štěstím by se s něčím jiným sám zmrzačil a nedopadlo by to vůbec dobře. Další věc je, že se nezvládne nějak zamaskovat, teda pokud náhodou neskončí rozpláclý v bahně jako přejetá žába, když zakopne o vlastní nohu. Nemá rád lidi, co se vyžívají v mučení slabších. Podle něj je to ohavnost a zbabělost. Proč působit bolest, když to jde rychle a protivník stejně nemá šanci? Dokáže chladnokrevně zabít zvíře a doufá, že pokud se dostane do arény, tak snad i protivníka.
Žije se svým strýcem a tetičkou a jejich několika dětmi. Jeho rodiče zemřeli, když byl ještě malý a oni se ho milostivě ujali, ačkoliv měli už tři děti. Takže vyrůstal se svými dvěma staršími bratranci a mladší sestřenicí. Už takhle neměli pomalu, co jíst, takže se každý z nich pořádně činil. Chodil se strýcem pást stáda ovcí, a když jedna utekla a on ji měl poprvé chytit, tak se rozeběhl plnou rychlostí. Dohnal ji, ale ovce se zastavila a on to nestihl ubrzdit, takže přes ní přeletěl a dopadl obličejem přímo do bláta s nějakou příměsí. V ten moment se za ním ozval smích, otočil se a uviděl své bratrance, jak se lámou smíchy. Ještě do oběda o tom věděli všichni. Pak se v tom, ale začal značně zlepšovat. Později pásl sám nějaká ta větší zvířata, když byla příležitost. Po nějaké té době se tam začínal nudit, takže si hrál s holí a zkoušel si nějaké údery do stromu, pod kterým lehával, když se nic nedělo. Jednou tam šel s kámoši, aby se vyblbli. Dopadlo to tak, že ho vyhecovali, aby vylezl na ten strom. Byl asi něco málo za první větví, když spadl dolů a narazil si kostrč. Samozřejmě se mu všichni začali smát, tak se smál i on. Ještě týden potom chodil jako kachna. Později to bylo pro jeho rodinu ještě těžší, jelikož jeho tetička otěhotněla a do rodiny jim přibyla další holčička. Peněz bylo pořád málo a on se nějak dostal k práci na jatkách, kde se naučil s noži stáhnout zvíře z kůže, rozkuchat jej a vyvrhnout jej. Nikdy ta zvířata nenechává dlouho trpět. Udělá to co nejrychleji. Nikdy by si nemyslel, že by ho to mohlo bavit, ale baví a navíc mu za to platí.
