Anthony Dustin: *Nadišiel čas na rozhovor s víťazom. Vystúpi po schodoch v zákulisí na pódium a začne sa prihovárať divákom.* Dámy a páni, vidíme sa opäť. Tentokrát sme sa tu stretli, aby sme si mohli užiť rozhovor s víťazom tohtoročných Hier, v poradí už 125. Okrem toho, boli to Štvrtohry, takže víťazstvo je ešte o to dôležité, keďže Štvrtohry sa podľa pravidla konajú len každých 25 rokov. No aby som už zbytočne nezahováral, prosím vás privítajte víťaza menom Ezra Donnovan zo Šiesteho kraja.
Ezra Donnovan: *Nějakou dobu strávil v rukou stylistů a doktorů, proto nyní vypadá jako ze škatulky. V zákulisí si ještě rukou přejíždí po svém černém kabátě, kde v kapse nachází svůj amulet. Vytahuje ho a pohrává si s ním. Připadá si velmi zvláštně. Když ovšem uslyší své jméno, nadechne se a vystoupá na pódium. Trochu plaše se usměje na diváky a zamává jim. Poté se podívá směrem k moderátorovi.* Zdravím. *Pronese...*
Anthony Dustin: Vitaj *pozdraví novopečeného víťaza.* Tak čo, hovoríš na to, že sa po pár dňoch vidím opäť? Veril by si na začiatku hier, keby ti niekto povedal, že ty budeš ten, kto vyhrá tieto hry? *pohodlne sa oprie do kresla a uprene pozerá na víťaza.*
Ezra Donnovan: *Vklouzne do křesla naproti Antohnymu a pohodlně se v něm usadí. Poslouchá otázky, které mu moderátor klade. Dává si chvíli na rozmyšlenou, aby mohl věty správně zformulovat. Nakonec se pouští do řeči.* Jsem za to moc rád, že se můžeme znovu vidět. *Kývne s mírným úsměvem.* Rozhodně ne, vlastně bych toho dotyčného považoval za blázna. *Pronese trochu zamyšleně, ale na konci věty se uvolní a zářivě se usměje...*
Anthony Dustin: Ale predsa si len tu. Osud ti to doprial. *usmeje sa.* Teraz po hrách, už nebudeš musieť nič robiť, do školy chodiť už nebudeš a od práce si tiež vďaka víťazstvu oslobodený. Máš predstavu, čo budeš robiť? Máš už vybraté nejaké hobby? No, aby som ešte nezabudol, bude ťa čakať aj turné víťazov po krajoch. Čo hovoríš, že dostaneš príležitosť cestovať po Paneme a tak aj spoznať niečo v každom kraji? Okrem víťazov má takú možnosť len málo ľudí. Ach... čo by som za to dal. *vzdychne si a vysloví svoju túžbu. Len čo si to uvedomí stíchne a radšej počúva víťazove odpovede.*
Ezra Donnovan: *Poslouchá moderátora jak se rozplývá. Nakonec se jen usměje.* Ano, štěstí mi pro jednou přálo. *Na chvíli se odmlčí přičemž mu pohled sklouzne ke klíčence, kterou svírá v ruce, jakoby tam našel nový elán pro odpověď. Vzhlédne a opět se pustí do řeči.* Abych pravdu řekl, o tomto jsem ještě ani zdaleka nepřemýšlel. Ale rád bych se věnoval tomu co mě baví, což je hudba. Třeba to tak také dopadne. *Konstatuje, přičemž pokrčí rameny.* Ano turné vítězů, mám-li odpovědět upřímně, mám z něj trochu strach, nejsem příliš dobrým řečníkem. *Posteskne si.* Ale na navštívení krajů se těším, rád poznám něco nového. *Usměje se.* Kdo ví, třeba se také budeš moci po Panemu někdy podívat, každý sen se dá splnit. *Mrkne na něj spiklenecky a mile se usměje. Stále je trochu nejistý, jelikož na něj míří tolik pohledů, ale snad to na něm není tolik vidět...*
Anthony Dustin: Áno, mhm *súhlasí s tým čo rozpráva.* Snáď sa ti to s tou hudbou podarí, veď najlepšie je robiť to čo ťa baví, inak to nemá žiadny zmysel. *keď príde na to, že aj on by mohol niekedy cestovať pri krajom, rozosmeje sa.* Ktovie, nechám sa prekvapiť. *sprisahanecky na neho žmurkne.* Aby som sa vrátil späť k tebe. Ktorá časť arény bola podľa teba najťažšia? Začiatok, keď na teba mohol ktokoľvek zaútočiť, keďže vás bolo dokopy dvadsať štyri? Alebo to bolo finále? Predsa len ku koncu už dochádzajú poniektorým sily. Mal si len jedného spojenca, a priznajme si, ten nevydržal ktovieako dlho. A ešte jedna otázka k aréne. Čo hovoríš na ten nápad s časom? Aké to bolo, keď vás to zrazu preklopilo do druhej časti arény?
Ezra Donnovan: *Pousměje se a chvíli jen pokyvuje hlavou. Když je čas, aby odpověděl, trochu se zarazí.* Určitě by se nedala určit jediná část arény, která byla nejtěžší. *Zavrtí hlavou.* Všechno bylo svým způsobem těžké. Aréna sice byla rozlehlá, ale i přesto si myslím, že se každý v koutku duše bál, kde na něj kdo číhá. Ke konci se tenčily zásoby a docházely síly, takže závod s časem se zvětšoval. *Jakmile přijde řada na odpověď ohledně spojence, polkne a sklopí pohled. Po chvilkové odmlce opět vzhlédne.* Už u Rohu hojnosti jsem měl problém ho najít, když se poté objevila první písečná bouře, ocitl jsem se úplně někde jinde a i když jsem se ho snažil najít, nedařilo se mi. Prohodili jsme spolu sice pár slov, ale zdál se fajn. Dlouho jsem doufal, že jej někde najdu, ale... *Větu nechává rozplynout jen tak do vzduchu. Nakonec zatřepe hlavou, aby ze sebe tohle setřásl.* Co se týče toho nápadu, tak ten mne velmi překvapil. Dlouhou dobu jsem netušil co se to děje, až někdy ke konci mi začaly zapadat jednotlivé dílky do sebe. Bylo to opravdu nepříjemné, když jsem se nacházel v té písečné bouři. Písek se dostával naprosto všude a bodal jako malé jehličky. Prakticky vždy, jakmile mě bouře pustila ze svých spárů jsem končil v bezvědomí, někdy jen na chvíli, jindy i na pár hodin. *Rozpovídal se více než čekal nebo chtěl, proto se zarazí. Pokusí se, ale své povídání nějak dokončit.* Každopádně jsem velmi rád, že jsem dostal druhou šanci. Budu si více vážit všeho co mám a rozhodně nic nebudu brát na lehkou váhu...
Anthony Dustin: Musím priznať, že rozprávaš celkom rozumne. *zasmeje sa.* NIektorý keď sem prídu, idú si vyliať srdce a chcú sa vyrozprávať, no ty uvažuješ, čo povieš. Je to síce pekné, ale ak máš niečo na srdci, čo by si chcel dodať mimo mojich otázok tak do toho, toto je predsa tvoj večer. Ak nie tak mi dovoľ privítať hlavnú tvorkyňu tohto ročníka. Dámy a páni, privítaj te prosím Devlin Antoinne, dámu, ktorá bola hlavnou tvorkyňou týchto nezapomenuteľných hier. *zvolá a začne spolu s publikom tlieskať.*
Ezra Donnovan: *Pousměje se. Nakonec jen zavrtí hlavou, nemá nic jiného na srdci. Jakmile moderátor uvede tvůrkyni her, odloží si přívěsek zpět do kapsy a pustí se spolu s ostatními do tleskání. Pociťuje, že je trochu nervózní, přeci jen, bude stát poblíž ženy, která celou arénu vymyslela...*
Devlin Antoinne: *Její ušlechtilost se dostavila na pódium a odvádí se k novému vítězi. Jakmile se ocitne před Ezrou i Anthonym, lehkým kývnutím je mlčky pozdraví.* Gratuluji ti, Ezro Donnovane za vítězství. Ceníme si tvé odvahy... *Odmlčí se, nejradši by se smálo, protože on v podstatě vůbec nic neudělal.* síly a bojového ducha. *Pousměje se, ale opět je to takový ten úsměv, jakoby něco chystala, ale nikdo neví co.* Jako vítěz bys měl ctít svůj kraj, ale i tak Kapitol. Do budoucna ti přeji hodně úspěchů a nepromarni svojí druhou šanci na život něčím hloupým. *Vezme si z polštářku od asistenty zlatou vavřínovou korunu, kterou Ezrovi posadí na hlavu. Poté se otáčí k publikum a pozvedne Ezrovu ruku vzhůru.* Dámy a pánové! Vítěz letošního roku! *Široce se usměje na publikum, a pak už se zase vytrácí z pódia na své čestné místo, aby si mohla v klidu zhlédnout rekapitulaci.
Ezra Donnovan: *Když se objeví na pódiu, mírně ztuhne. Poslouchá její slova.* Budu se snažit. *Ujišťuje ji pokorně. Přijme od ní korunu. Jakmile stojí čelem k divákům, věnuje jim úsměv. Jakmile se tvůrkyně vytratí z pódia, opět se posadí do svého křesla, aby se mohl podívat na rekapitulaci...*
6. kraj už nemusí mentorovat vítězové jiných krajů, protože po smrti dvou vítězů je tu po dlouhé době další mladý. Po korunovaci nového vítěze Ezry, se plátno za nimi stáhne, v místnosti se zhasne, aby se mohla promítat letošní REKAPITULACE HER. Je to ve studiu jak v kině, skvělá akustika a kvalitně obraz na plátně. Kapitolané se tak vždy těší na tento okamžik, kdy znovu s vítězem mohou prožít nejlepší chvíle a boje v aréně.
Anthony Dustin: *Rekapitulácia ako každý rok vyzerá úžasne, nikdy nestratí na kvalite. Tie zábery sú vybrané dokonale. Akonáhle rekapitulácia skončí, pozornosť na obráti opäť na neho. Odkašle si pred tým, než začne svoju poslednú reč tohto ročníka.* Dámy a páni, dnes večer ste sa stali súčasťou rozhovoru s víťazom, či už prostredníctvom televíznych obrazoviek alebo naživo, tu v štúdiu. Ďakujeme, že ste nás sledovali a nezabudnite, že o rok tu máme ďalšie hry na ktoré sa môžete tešiť, ďalších dvadsaťštyri splátcov, ktorý budú proti sebe bojovať. Do vtedy ešte prejde času dosť, ale verím, že niektorý ste už teraz nedočkavý. Dovidenia. *rozlúči sa a odíde do zákulisia.*
