[ imóhdžen glejzier ]
Player: Larsyn
FC: Gigi Hadid
|
Contact: creationoflars@gmail.com
Age: 18 deceased - propíchnutá plíce: W. Malcolm
|
Navyklá životem ve městě, tudíž je jí příroda úplně cizí. Jenže, když už žije v takovém kraji, tak se ani ven moc nedostala. Imogen se většinou zdržovala jen v uzavřených prostorách, kde ji často obklopovala technologie jako všude jinde v kraji. Je tedy zřejmé, že schopnosti v tomhle oboru jí nejsou vůbec cizí. Sice to není úplný přeborník, protože mezi obyvateli 3. kraje nepatří mezi ty nejlepší a nejchytřejší, avšak ona je se svými dovednostmi spokojená. Ani to není žádná věc, která by jí trápila, jelikož ona měla jiné zájmy, to byly hlavně Hladové hry a hudba. Už jak bylo zmíněno, Mo raději trávila čas vevnitř, kde měla plno času až to jednou došlo k tomu, že objevila hudbu. Prvně jen mixovala skladby, postupně začala skládat a nakonec i zpívat. Není to ale nic, s čím by se chlubila mezi svými vrstevníky, spíše to udržuje v malém okruhu přátel, kteří mají ten stejný talent a zájem o hudbu. Imogen má velice ráda světýlka, takže si na svých elektronických hračičkách vytvářela svojí světelnou show, později z toho vznikla něco jako zábava a tanec, kterému se později začala věnovat, aby měla aspoň nějaký pohyb. Možná se vyskytuje ve špatném kraji a měla by být v Kapitolu, kde by svého talentu více využila. Co se týče těch Hladových her, zná úplně všechny ročníky od 80. Hladových her nazpaměť, jednou se jí podařilo najít pirátské kopie, a tak si je pouštěla doma. Ty hry, co byly předtím jí je záhadou, ale i tak se v tom nehrabe, jelikož by nechtěla skončit na nechtěném místě. Tímto sledováním zná dost strategii, taktiky boje, jenže nic si takového naživo nevyzkoušela. Sice ví, jak se ubránit a základy boje by určitě měla, ale nikdy neměla ten stálý trénink, co mají třeba profesionálové. Nicméně není tupá, takže by si s ostrou zbraní dokázala poradit a někomu mohla pořádně uškodit. Z toho všeho je zřejmé, že jí násilí nedělá žádný problém a má na to dost silný žaludek, hlavně kvůli častému sledování Her. Školu v kraji navštěvovala, nikdy sice nebyla nejlepším žákem, protože školy ve 3. kraji jsou také na jiné úrovni než jiné kraje – prostě jiná skupina lidí. Tam jí toho naučili mnoho, hlavně teda o technologii. To je pro každého obyvatele základ, ještě aby ne, když se tím tento kraj živí. Dokázala by vytvořit vysílačku, přístroj na rušení signálu a jiné podobné serepetičky. S drátky má také zkušenosti, takže by neměla problém zkratovat celou budovu, dokonce si našla čas na hackerství, což využila jenom jednou právě na ty pirátské kopie Her z kapitolského serveru, ale to je asi tak všechno. Raději se o takové věci nepokouší, protože nemá ráda průšvihy a tresty. Samozřejmě by se dokázala dostat i do sejfu, pokud by to bylo propojený s technicky.
Co od ní určitě nemůžeme očekávat, budou bojové schopnosti. O boj se zajímala jen v televizi, ale nikdy si nic takového nevyzkoušela. Neměla ke zbraním žádný přístup a ani neměla s tréninky žádné zkušenosti, a pak tam jsou ty jiné zájmy a pro trénink na arénu nezbyl čas. Samozřejmě se ví, že Imogen není někdo, kdo by se bál někomu ublížit, rozhodně by někoho zvládla umlátit palicí, kdyby to bylo nezbytné a k záchraně svého života. Nikdy se do přírody moc nedostala, takhle se jí to podařilo jen jednou, když se rozhodla, že už má dost městského života. Zašla na okraj lesa a šla dál a dál, že snad i překročila hranice 3. kraje. Průšvih z toho naštěstí neměla. Občas si zajde takhle do parku nebo do zahrad, ale to nebývá časté a je to fakt daleko od té pravé divočiny. Nezná žádné nudné bylinky, tomu se při vyučování vůbec nevěnovala, ale zase není natolik hloupá, aby nepoznala jahodu nebo muchomůrku. Také se nikdy nenaučila plavat, za což je jí trapně, když už na to pomyslí nebo to musí někomu říct, ale už to tak bohužel je. Rodiče jsou na tom stejně a nikdy nevěnovali čas dceři a nic takového ji nenaučili. Lezení, to samozřejmě také nezvládá, jelikož to nikdy nezkoušela. Pravděpodobně by někam vylezla, kdyby to byl žebřík nebo něco lehkého, kde by se udržela, ale rozhodně by si jen tak nevylezla svižně na strom nebo na strmou skálu. Další a hodně veliká slabina bude přežití v přírodě, nemá o tom ani šajnu. Sice by hned věděla, že má hledat zdroj vody a potravu, ale rozhodně by nevěděla jak začít, jak rozdělat oheň a jak se vůbec po přírodě pohybovat. Mo byste mohli spíše zařadit k introvertům, její komunikační stránka je slabá, ale to z tohoto důvodu, že se s nikým bavit nechce. Rozmluví se jen u lidí, které zná, má s nimi společné zájmy nebo je v tom nutnost komunikace, jinak si s nimi sotva prohodí pár slov. Těch lidí, se kterými si rozumí je velice málo, většinu prostě odhodí a nechce se s nimi dále vybavovat, protože je prostě vybíravá. Avšak, najdou se i lidi, kteří sedí do jejího ideálního parametru. Je notoricky známá, že je samotářka a všechno radši provede sama, i když jí to třeba nepůjde. V tom klíčí její problém, protože jí to pak může trvat déle, když se jí něco nevede. A někdy její sobeckost nenapomáhá k tomu, aby se nad ní lidi slitovali, většinou si je tím odstrčí a může to skončit tak, že jí pak už nikdo nepomůže, ale to si ona neuvědomí snad nikdy. Občas má problém si udržet své zlé vnitřní Já v sobě.
Senzační Imogen, nebo také jinak zvaná Im, Mo, Gene – její tehdejší přezdívky mezi přáteli. Jinak se klíďo nechává volat celým jménem, se kterým je dostatečně spokojená. Dobré geny z té vzhledové stránky po rodičích zajisté podědila, můžeme o ní říct, že je hezká, sice neočekávejte nejkrásnější osobu světa, ale k zahození není a uvědomuje si to. Každý má přece svůj typ. Své sebevědomí má stále zdravé. Co se týče její povahy, můžeme o ní říci, že je nóbl, ne v tom smyslu, že by se nacházela ve vyšší společnosti nebo se jevila „arogantně“. Když se s ní blíže poznáte, stačí i ta jedna půl hodinka, tak v ní najdete tu zvláštní třídní stránku. Většinou bývá milá, ale také záleží na lidech a jak se k ní chovají. K určitým lidem dokáže být dost nepříjemná, pokud k ní nejsou zrovna nejvlídnější. Někdy záleží na její současné náladě. Imogen se nedá přečíst, je to zcela nemožné. Kdo to zvládne, je borec. Na všechny se většinou usměje, i když vás nemusí mít zrovna v lásce. Není to tak, že by šla a pořád se smála, spíš když už se na ni podíváte, tak vám zpětně pošle právě ten její obvyklý úsměv. Lepší než se tvářit jako by jí uletěly včelky. Její úsměv není falešný ani děsivý. Někdy se může stát, že se v jejím úsměvu lidi ztratí nebo si tím zvládne něco vynutit – jsou to takové štěněčí pohledy. Zkrátka si umí se svým vzhledem dost pohrávat. Jenže i její nóbl stránka má nějaká negativa. Často totiž dost soudí lidi podle vzhledu, tyto lidi si vždy někam zaškatulkuje. Až pak když je pozná, tak změní buď názor nebo si svůj předešlý názor ponechá. Někdy stačí ten vzhled a o osobě to vypoví úplně všechno, lidi si umí dobře odhadnout. Imogen je taková malá „robotka“. Nikdo by to o ní vůbec neřekl, ale vyzná se dost v elektronice, avšak v 3. kraji nepatří mezi ty inteligenty, kteří rádi tráví čas v knihovně a ve svých tajných pracovnách. Tak nějak stejná story jako Wall-E, přece i ten byl něčím pozadu. Občas je trošičku dětinská, bývá často zaujatá takovými maličkostmi, že úplně srší radostí a někdy to až přehání, že jí snad ani nemůžete brát vážně. Lidi si pak mohou myslet, že je neškodná a nikdo by se jí tedy neměl bát. Ještě ty její úsměvy napomáhají k tomu, že z ní dělají pořádného miliuse, ale to každý ví, že to tak úplně není. Takhle dětinsky se chová většinou jen u svých kamarádů, jinak zachovává tvář rozumné bytosti. Dokáže se o sebe postarat, chová se a rozhoduje se jako dospělý člověk. Zná své hranice a život má celkově dobře uspořádaný, nemusí mít k tomu žádnou pomoc od rodičů, protože stejně nikdy tolik nepomáhali. Jindy se může zdát její povaha naopak chaotická, ale to už se většinou rozčiluje a nemyslí jí to jasně. Lidi, kteří ji znají a někdy i pěkně nasírají, tak vědí, že s ní radno nezahrávat, protože dokáže svoje nehty-zuby vytasit a není to pro druhou osobu zrovna nejpříjemnější zážitek. A kdo by taky kdy zůstal dlouho až v takové míře mírumilovný, snad jenom velikonoční zajíčci. Někdy dokáže být dny noci tvrdohlavá, když nemá pravdu a chce ji za každou cenu mít. Pokud ji má, tak jsou zase naopak tvrdohlaví její kámoši, oni jsou si v takových věcech s Imogen dost podobní. Proč ale vždy musí mít ona pravdu? Jednoduše se nechce v ničem zmýlit, protože chce mít všechno dobře uspořádané a že to dokáže bez jakékoliv pomoci – tady je na ní znatelně vidět, že je jasná perfekcionistka. Vyhledává si podobné typy lidí, se kterými i ráda zapaří. Ke všemu je zběhlá v té hudbě, takže jim na večírcích hostuje. Není to nic noblesního, jen puberťácká partička v garáži, a za to dostává nějaké ty penízky, takže kdo by nebyl nadšený. Její průměrná rodina je taková hodně zvláštní, jsou to sobci, i ona by se jím mohla nazvat – už jen to, že často soudí lidi jen podle vzhledu o něčem vypovídá, taky vždycky radši dává přednost sobě a nedala by před nikým přednost, pokud by z toho neměla podíl, a ještě dalších spousta nevyřčených věcí. Její drahocenní rodiče jsou totiž trochu více zahledění do sebe, samozřejmě věnují čas i Mo, ale asi když jí bylo takových 5 let a postupem času si jí méně a méně všímali. Částečně to bylo kvůli práci, a dále do toho vlezlo něco důležitějšího než byla ona, a tak ta pozornost dosáhla pod nulu. Takto se stala Imogen samotářkou, proto u ní nebyl problém tak rychle dospět. Raději trávila sama doma a nevšímala si lidí okolo sebe, tím si našla spoustu času se věnovat svým zájmům. Může za to rodičům i poděkovat, že dokáže tolik nádherných věcí jako je například její talent k hudbě a zpěvu. Celkově bychom mohli Imogen nazvat tajnou knihou, moc své city na oko neukazuje a nevíte, co si o ní popravdě myslet.
