Zane Raymer: *Tento rozhovor začíná ještě velkolepěji než všechny předešlé. Celý sál je potemnělý, zní dramatická hudba, která se ještě více rozezní spolu s jemným rozsvěcováním světel. Je vidět, jak odněkud zpod povrchu pódia vyjíždí Zane po plošině nahoru a vykračuje nohou na bezpečnou zem. Dostává se až ke kraji, kde se vítá s publikem.* Dobrý večer! Dnes se tu schází při další speciální příležitosti. Ročník 127. Hunger Games máme již za sebou, *se spikleneckým výrazem se prochází po pódiu.* Je tedy čas na tu nejpříjemnější záležitost. Již brzy nás poctí svou přítomností vítěz těchto Her. Můžu vám říct, že jsem pěkně napjatý, *aby doplnil atmosféru, notnou dobu jen mlčí a prohlíží si diváky. Jeho hlas však zčista jasna opět rozrazí zvuk.* Přichází Rosie Alisee Wayne!
Rosie Alisee Wayne: *Chvíľu ešte počká v zákulisí a keď počuje svoje meno, v svojich parádnych šatách a s úsmevom na tvári sa vyberie na pódium. Tam ju ožiari farebné svetlo reflektorov a počuje burácajúci dav, ktorý sa teší na rozhovor s ňou. Ani nedúfala, že sa ešte niekedy ocitne v tejto situácii, no predsa len je teraz tu. Priam žasla nad prácou doktorov, s kterými mala tú česť užiť si posledných pár dní. Bez nich by totiž určite nevyzerala tak ako teraz.* Zdravím vás všetkých! *Pár krát veselo zamáva publiku a potom sa už pohodlne usadí na pohovku, ktorú prichystali špeciálne pre ňu. Potom sa už len pozrie na Zanea a čaká na prvú otázku.*
Zane Raymer: Ještě předtím než se Rosie stihne posadit, podá jí ruku a lehce s ní zatřese.* Je mi ctí tě tu opět vítat. *Věnuje jí jeden úsměv a pozvolna přechází k otázkám, na další formality není čas.* Takže nám prvně pověz, jak se cítíš? Máš ze sebe dobrý pocit? *Trochu zapátrá ve svojí mysli, aby si vybavil všechny ty věci, na které se chtěl ptát.* Jaké si myslíš, že bude uvítání doma, když si překonala tu dlouhou smůlu Třetího kraje? Naposledy zvítězil Damien Sparks v 106. Hunger Games, což je opravdu dlouhá doba. *Připomene i publiku a všem ostatním, kdo by náhodou zapomněli.*
Rosie Alisee Wayne: *Úsmev jej z tváre nezmizne, no zmení sa na trochu vážnejší, chce sa totiž dobre sústrediť na prvú otázku.* Keď mám povedať pravdu...* na okamih sa akoby zamyslí* ani som nedúfala že by som tu dnes mohla byť s vami, najprv som si akoby neverila, že to dokážem, začala som v to dúfať až úplne vo finále. A vďaka patrí určite kapitolským doktorom, ktorí odviedli skvelú prácu *poznamená a potom prikývne na jeho ďalšiu otázku* Áno, mám zo seba viac než len dobrý pocit... priam vynikajúci! *vyhlási hrdo* Doma v Treťom kraji na mňa budú bezpochyby hrdí. V prvom rade určite rodičia, ktorí mi celý čas verili a aj všetci ostatní, veď som dokázala že v Zreťom kraji nežijú žiadne polená! *povie nahlas, aby ju všetci počuli.*
Zane Raymer: Ano, to si nám předvedla přímo ukázkově, že v Trojce nežijí žádná polena. Vlastně se ti po celé době v Kapitolu i v aréně dařilo, jak bych to řekl, nadprůměrně? Navíc si v aréně měla čtyři oběti, což je na dívku a ještě ke všemu ze Třetího kraje dost neobvyklé. Jaký k tomu máš postoj? Myslíš, že si všechny zaskočila tím, jak moc jsi schopná a to proti nim nakonec využít a tak je dostat na lopatky? *I on sám se tomu z psychického hlediska dost diví. Vypadá jako dost křehká dívka a rozhodně by řekl, že by se z toho mohla nějak psychicky rozsypat, ale tahle Rosie jim má asi ještě dost co ukázat.* Snášíš ten pocit dobře? *Bezděky pokyne hlavou k jejím rukou, možná to má něco symbolizovat, finální dojem si však rozřadí už jen ona.*
Rosie Alisee Wayne: *Potichu sa zachichoce.* Mám výhodu v tom, že na prvý pohľad možno vyzerám neškodne, ale ako sa hovorí, zdanie niekedy klame. Viem nepriateľa presvedčiť o tom, že som slabá a ustráchaná, no potom ho nečakane prekvapím svojou silou a dám mu poriadne na zadok. Niekto si možno povedal, že pätnásťročné dievča z Trojky ako ja nemôže vyhrať, no zjavne sa mýlil *povie a zatvári sa sebavedomo* To, že som zabila až štyroch ma samú dosť prekvapilo, pretože konkurencia sa mi zdala vážne silná *povie, znova sa milo usmeje a počká si na ďalšiu otázku.*
Zane Raymer: Myslím, že ti na to skočilo daleko víc lidí než jen tihle čtyři. *Tázavě se podívá do publika, kde vidí mnoho dalších kývajících hlav a s přesvědčeným pohledem se upře opět na Rosie.* Když se podíváš zpětně, jaký máš pohled na finále a celkově ty boje, které se tam odehrály mezi profíky, tebou a Fawcett? Proč myslíš, že Fawcett učinila takový krok a vítězství ti přenechala bez jiných okolků? Přitom to vypadalo docela vyrovnaně mezi vámi dvěma. *Jen nad tím zvědavě pokrčí rameny čekajíc na odpověď.*
Rosie Alisee Wayne: Sama som si potom kládla otázku prečo to urobila? Prečo sa len tak vzdala víťazstva, keď bola tak blízko? Neviem, možno bola už psychicky na dne po tom celom týždni v aréne, a asi to chcela ukončiť *zamyslene pozerá na Zanea* Čo sa týka Victorie z Dvojky, s tou to nebolo tak ľahké, neviem ako by to skončilo keby mi nepomohla Fawcett, no to, že Victoria skončila prebodnutá mojou mačetou mi bohate stačilo. Vtedy som zo seba vydala všetku moju energiu a verila som, že ju porazím. Nakoniec keď sa to podarilo som dúfala, že sa odohrá ešte jeden boj medzi mnou a Fawcett, no tá sa hneď vzdala a tak jej smrť bola veľmi rýchla, nechcela som ju príliš trápiť, veď mi vlastne pomohla *povie a pokúsi sa o úsmev, alebo aspoň o niečo podobné nemu. Zasa si spomenie na posledný deň v aréne a keby nebola pred toľkými ľuďmi, možno by aj vyronila nejakú slzu.*
Zane Raymer: *Zamyšleně to celé poslouchá, ani neví co na to říct. Její odpověď byla natolik vyčerpávající, že k tomuto tématu nepadnou již žádné otázky.* Mám pro tebe jednu poslední, než dojde k tomu velkolepému momentu korunování a spuštění rekapitulačního videa. Řekni nám, v jaký moment si měla největší strach? A kdy naopak jsi byla nejvíc klidná, co to v aréně šlo? Neseš si s sebou nějakou novou fobii nebo jsi nějakou snad překonala?
Rosie Alisee Wayne: *Nad toutu otázkou na chvíľu zauvažuje. Keby to mala povedať na rovinu, strach ju v aréne čakal na každom rohu, len to nedávala tak najavo.* Keď nás prenasledovali tie ľadové mŕtvoly alebo čo to bolo. Vyzerali vážne hnusne a keď som sa im snažila uniknúť, bála som sa, že ma trafí jeden z ich oštepov. S tohoto budem mať určite nočné mory *strasie ju, no aby vytvorila pozitívnu atmosféru medzi divákmi, usmeje sa* A určite budem v noci počuť rolničky. Samé rolničky! Tie mi najviac liezli na nervy *nenútene sa znova rozosmeje, až sa bojí že nebude môcť prestať. Po chvíľke smiechu sa pokúsi to zastaviť* Naopak najkľudnejšia som sa cítila, keď sa nám s Tomom podarilo uloviť toho soba. Uľavilo sa mi, pretože som už od predchádzajúceho dňa nedala nič do úst. Vtedy som vlastne ani nebola taká kľudná, skôr šťastná *celá sa rozžiari keď si spomenie na toho úbohého soba ktorý skončil v jej žalúdku. Už sa nevie dočkať rekapitulácie, chce už vidieť ako sa jej v aréne darilo, či bola naozaj taká dobrá ako jej vraveli.*
Zane Raymer: Ano, ty jsme všichni viděli a myslím, že se tu celý sál shodne na tom, že bychom jim čelit rozhodně nechtěli. *Zatváří se naprosto soucitně a vcítěně, to by se nelíbilo asi ani jemu.* Co se týče těch rolniček, páni. *Musí se na pár vteřin smát taky.* To byla asi nejotravnější věc v historii celých her. Strašně mě to rozčilovalo jen při sledování, nedokázal bych si představit, že to mám nosit pořád tady, *poukáže ke svému pozadí a uklidní svůj smích, přichází vážnější situace. Vyzve Rosie, aby povstala z toho pohodlného křesílka a bez námahy, pouhým mávnutím ruky utiší celý sál.* A jelikož nastala chvíle korunovace, je mou povinností sem pozvat dalšího čestného hosta, kterým je pro letošní Hry naše prezidentka Vivian Virtue!! *Velkolepě roztáhne ruce a stáhne se do pozadí, aby mohl ceremoniál proběhnout v klidu a pokoji.*
Vivian Virtue: *Pomalu v bílých šatech si vykračuje po pódiu k nové vítězce. Pod vrstvou make-upu, která jí vytváří dokonalý porcelánový vzhled, se skrývá čistá nenávist k dětem, ale přesto se tváří jako kdyby to byl naprostý opak. Své kapitolské publikum věnuje několik laskavých pohledů a některým z nich i ráda zamává, však je to pořád její lid, a pokud neudělají špatnost, nebude je za to trestat. Poté posledním krokem dojde k mladé vítězce. Je to snad kdyby se zjevila z čistajasna krutá zima z letošní arény.* Děkuji pane Raymere. *Věnuje mu jeden krátký pozdravný pohled, a už se stáčí k zbrusu nově zrenovované Rosie. Připadá jí to tak nedávno, kdy byla pokrytá krví. Stejnou barvu má i tak její třešňové rty, kterými se na dívčinu nicneříkajícím pohledem usměje.* Drahá, *promluví a hladké čelo se v tu chvíli kvůli svrbění mění na několik viditelný vrásek, dokonce z ní opadá prášek z pudru.* Rosie Alisee Wayne. Vítej opět v Kapitolu a doufám, že své vítězství budeš dostatečně a s rozumem ctít. Gratuluji Ti k vítězství v 127. Hladových her, nechť tě provází štěstěna a splní se ti tvá přání v našich kapitolských silách. *Ve svých bílých rukavička natahuje ruce k semišovému polštářku, kde pozvedne vavřínový věnec, který jí s lehkostí posadí na hlavu. Chvíli jí sleduje a vyčkává, jestli jí má ještě co říci. S přimhouřenýma očima jí zdůrazňuje, že by si měla na svá slova dávat pozor, jelikož by si tak mohla v jejích očích skutečně uškodit s fatálními následky.*
Rosie Alisee Wayne: *Keď Zane utíši celý sál a vyzve ju, aby sa postavila, nemusí ani premýšľať nad tým čo sa chystá. Už o malú chvíľu jej položia na hlavu korunu a potom začne rekapitulácia Hier. No vôbec nečakala, že sa na javisku objaví sama prezidentka Vivian Virtue. Rosie celá skamenie keď sa priblíži k nej, no nechce vyzerať ustráchane, a tak sa radšej milo usmeje. V tejto chvíli nevie, čo má robiť, aby si ju len jediným slovom neznepriatelila, a tak je zatiaľ radšej potichu. Keď jej položí na hlavu korunu a stále pozerá na ňu, predsa nemôže stáť ako kameň.* Ďakujem, je mi veľkou cťou stáť tu pred Vami *povie trochu potichšie, no stále tým jej milým prízvukom a dúfa že nepovedala nič nevhodné. Ani poriadne nedýcha, vie že keby sa uvoľnila, asi by sa jej začali triasť nohy.*
Všechna zbývající světla zhasínají, kromě slabých světel pod některými ze sedadel. Poté v pozadí shora vyjíždí velké bílé plátno. V prostoru se ozve hlasité pípání, který vydává zvuk odpočítávání do začátku rekapitulace. Než to začíná, tak se po odpočítávání objeví několik reklam s tématem Hunger Games a úvodním videem o nové vítězce. Poté už diváky vítá kapitolský znak, po kterém následuje celá REKAPITULACE HER, kde jsou nejlepší záběry, boje a celková činnost splátců.
Zane Raymer: *Prezidentce také pokyne hlavou, už bezeslovně. Jen stojí v jejich pozadí jako jakýsi patron tohoto ceremoniálu a usmívá se jak měsíček na hnoji. Sice nezvítězil jeho kraj, ale i tak se těší dalšímu vítězi, přece jen je to Kapitolan. Po umístění vavřínů zapadne zpátky do svojí sedačky, otáčejíc hlavu k plátnu. Celé video sleduje se zatajeným dechem. Po jeho skončení se zase zvedá.* Vážená prezidentka Vivian Virtue! *Ještě jednou zopakuje její jméno a rozlučným gestem i pohledem jí vyprovodí pryč do zákulisí. Obrací se opět k Rosie.* Svůj velký večer máš za sebou. Mně nezbývá už nic jiného, než ti ještě jednou poblahopřát, že ses vrátila zdravá. *Odmlčí se a nechává divákům prostor pro potlesk.* Vítězka 127. Hunger Games, Rosie Alisee Wayne! *Taktéž jí vyprovodí a přemisťuje se opět ke kraji pódia.* Rozhovor skončil, koruna byla předána, rekapitulaci jsme také viděli. Tímto bych vám chtěl poděkovat za pozornost a pevně doufám, že jste si dnešní večer užili minimálně jako já! Dobrou noc! *Definitivně se rozloučí s publikem a za svitu blikajících světel opouští tento prostor i sám a po něm i všichni další přítomní lidé.*
