Rodrick Ragan

[ rodrig rejgn ]

 

Player: Feinek FC: Mariano Di Vaio Defense: 14 Tesserae: 6

Contact: pavel.typlt@email.cz Age: 17 deceased - prostřelené srdce: A. T. Strength: 8 Token: -

Namyšlený, chytrý, hezký, silný. Těmito čtyřmi slovy bychom mohli Rodricka charakterizovat. Je to velice sympatický mladík, aspoň na první pohled, který dokáže se svým darem od přírody zacházet vážně skvěle a ve svůj prospěch. Zblbne kdejakou holku svým vzhledem. Stačí hodit úsměv a najednou je kolem něj hejno děvčat ať už hezkých, nebo těch co takový dar od přírody jako on nemají. Myslí si o sobě vážně hodně. Sám si připadá jako nejlepší z nejlepších, a proto musí být vždycky ve velení. Jenom on má vždy pravdu a jenom on ví, co se musí v dané situaci dělat a kdo si to nemyslí tak je blb a čas s ním neztrácí. Hodí ho za hlavu, protože proč by kamarádil s takovým blbcem, když může mít lepší kamarády nebo aspoň ty co ho budou poslouchat na slovo. Nedej bože, když na něj někdo hází nějakou špínu, to si líbit jen tak nenechá to opravdu ne. Napálí mu jednu přes čumák, a když to nestačí pustí se s ním do pořádné bitky. Není se čemu divit, vyrostl totiž v rodině, která byla sociálně víc zabezpečená než ty ostatní rodiny. Jeho rodina patří mezi jedny z nejbohatších v Druhém kraji, a taky mezi ty poměrně dost arogantní. Rodrick se sice zahazuje i s chudákama, ale jenom když mu to hraje do karet. Jak většina dětí z Druhého kraje i on podstoupil výcvik, ale on do toho tréninku dával všechno. Trávil tréninkem hodně svého času. Rodiče se snažili dokonce cpát peníze jeho trenérům, aby se mu věnovali více než ostatním a pořádně ho na arénu připravili. Naučili ho tam zacházet s nejrůznějšími zbraněmi. Naučili ho skvěle střílet z luku, vrhat dýky, ale nezapomněli ho učit i se zbraněmi na blízko. Nikdo totiž nikdy neví, co jim do arény dají za zbraně. Tak nějak ho učili i se zbraněmi na blízko. Meče, mačety, nože dýky. Nejvíc času věnoval delším zbraním, jako jsou mačety. Tahle zbraň mu sedla opravdu výborně. Neučili ho tam jenom se zbraněmi to je samozřejmost, ale učili je tam základům jak přežít v přírodě. Lépe řečeno v aréně. Co dělat a na co si dát naopak pozor. Nezanedbával svůj vzhled, na ten myslí v první řadě. Vždycky po tréninku si chodí pořádně zacvičit. Trénink je pro něj na prvním místě, protože se jednoho dne chce dobrovolně přihlásit do arény a mít ten krásný pocit, který na nějakou chvíli udělá jedním z nejslavnějších lidí Druhého kraje.

Roderick si samozřejmě nepřipouští, že by mohl mít nějaké nedostatky. Samozřejmě každej musí mít něco, co mu nejde. Roderick má popravdě dost nedostatků, ale jeho krása, síla a všechny tyhle blbosti ty jeho nedostatky zakrývají. Když už někdo objeví nějakou tu věcičku, která by mu mohla ublížit, tak to ta daná osoba nemá jednoduchý, nebo to aspoň jednoduchý mít už nikdy nebude. Nevadí mu dělat nějakou špinavou práci, nedělá mu problém někomu nadobro zakroutit krkem. To je pro něj hračka, ale co kdyby na to někdo přišel? Radši za to nechá dělat své „otroky“, takhle jim říká mezi svýma lidma, mezi lidma, kteří mu sahají aspoň po kotníky. Popravdě je dost lidí, co jsou lepší než on, ale na ně hodí vždy nějakou špínu, takže to dopadá tak, že stejně je tím nejlepší on sám. Nejvíc by mu to mohlo uškodit v aréně, protože se nenechá nikým vést a když už tu je někdo, nafoukne se a je protivnej. Nepřipustí si to, ale má závratě. Nejen, že se mu z výšek dělá špatně, ale taky se výšek bojí. Takže by měl veliký problém s tím přejít nějakou lávku, nebo procházet po nějakým útesu. Nepřizná to, ale je to tak. Dalším jeho nedostatkem je to, že neumí plavat. Všude samozřejmě tvrdí, že plavat umí skvěle. Všichni mu věří, nejspíš jen ze strachu, protože kdyby někdo náhodou pronesl něco, co se jemu samotnému nebude líbit, tak by dostal na frak. Vlastně Rodrick řeší tak nějak všechno rukama. Někdo by řekl, že je to výhoda, někdo zase že to je nevýhoda. On to bere jako super věc, protože nač něco řešit složitě, když muže dát někomu ránu mezi oči a je po problémech. Tím že patří mezi bohatší rodiny a nic mu nikdy nescházelo, tak by pro něj nejspíš bylo dost těžké se přizpůsobit životu v aréně. Ten obrovský skok z chlapečka, kterému nikdy nic nechybělo a jídla měl až nad hlavu na chudáka, který nemusí několik dní dostat ani sousto do úst. Je zaslepený slavným životem vítěze hladových her, takže arénu vnímá jako počítačovou hru a kdyby se dostal do arény, šel by na jistotu a pro vítězství. Nikdy se pořádně nezamýšlel nad tím, co by se vlastně stalo, kdyby zemřel.

Roderick je asi metr osmdesát vysoký. Má tmavě hnědé vlasy a hnědé oči. Uprostřed oválného obličeje se mu tyčí poměrně špičatý nos. Má velice široký a působivý úsměv, ale používá ho jenom zřídka a to když se mu to zrovna hodí. Prostě když potřebuje na chvíli společnost nějaké pěkné dívčiny anebo když se potřebuje dostat z nějakého maléru. Jak už bylo řečeno jeho rodina patří mezi nejbohatší vrstvu Druhého kraje. Takže si nosí nosánek nahoru a má srandu z těch chudáků, kteří nemají ani na jídlo. Jídlo a domov mu přijde jako samozřejmost a nechápe jak tyhle dvě věci někomu můžou scházet. Rodiče si ho vždycky všude vychvalovali i když nebylo moc za co. Prostě jsou pyšní na to, že mají syna. Nemá totiž žádné sourozence, takže se nikdy nemusel s nikým o nic dělit a to mu k jeho nafoukanosti jenom přidávalo. Byl a je to jedináček, který si na něco ukáže a má to. Rodiče ho už od mala vychovávají a nabádají ho, aby se přihlásil dobrovolně do arény. Oni ho rodiče popravdě skoro vůbec nevychovávali. Setkávali se s ním jenom u společných večeří, protože věčně pracovali a tak musel mít vlastní chůvu. Díky tomu si k němu jeho rodiče nevytvořili takový láskyplný vztah. Popravdě by asi moc dlouho netruchlili, kdyby jejich syn zemřel. Akorát by je to proslavilo, takže ať už by vyhrál, nebo ne vždycky by to jeho rodinu udělalo prestižnější. On sám nikdy žádné povinnosti neměl, takže si odseděl den hezky ve škole, potom si zamířil do přípravného centra na arénu, další část dne věnoval osobnímu cvičení a potom se vrhl na učení do školy. Je odjakživa chytrý, takže toho učení moc nepotřebuje. Jde mu to samo. Chůva ho ráda taky moc neměla, protože jí dělal jenom samé schválnosti. Jednou ji zamkl v pokoji, po druhé ji osolil čaj a takhle to šlo dál a dál. Jemu samotnému jde o vzhled a taky o oblíbenost. Nedělá si nic z toho když někdo urazí jeho vzhled, prostě mu dá pálku do obličeje a má po problému. V hodně věcech si taky sám věří, takže ho nikdo jen tak nerozhodí. Snaží se "kamarádit" s každým kdo by mu mohl v té oblíbenosti pomoci, ale samozřejmě nesmí být nějak moc lepší než on, jinak o něm říká, že je to strašný pitomec. Rád hází na lidi špínu a užívá si, když z toho vznikají problémy.