[ taraný samglů ]
Player: Nina
FC: Miranda Cosgrove
Defense: 15
|
Contact: ninalapcikova@zoznam.sk
Age: 17 deceased - rozdrcená lebka: Zeph Quint
|
Pořád leze do vysokých stromů klidné až 20 metrů vysokých. Díky její dobré postavě má dobré těžiště, takže nemá problém na stromě klidně přespat a nebát se, že spadne. Má velkou sílu v rukou, i když se to na pohled nezdá Klidné si na strom vyleze jen s pomocí jedné ruky, a v druhé nese štos knih – je hodně obratná. Nevadí ji mráz, takže tam klidně celý den i v zimně sedí na nějaké větvi a čte si nebo pozoruje okolí. Nízké teploty ji nevadí. Dokáže se živit z toho, co najde, takže by se to neobešlo i bez poznatků o bylinkách. Zná jich opravdu hodné, hodné o nich četla a zná jejich účinky. Taky v tom se sestrou často soutěžila. Moc dobře ji jde střílet z luku. Je to její hodné silná vlastnost a troufá si na velké vzdálenosti překračující až 60 metrů. Umí střílet i za pohybu, i tiše z úkrytu, nebo z výšky – ze stromů. V tomhle ohledu ji kreativita nechybí a vždy si vymyslí další a další cíle. Luk bere do rukou, i když je frustrovaná z konce nějaké knihy – což se stává často. Umí zavazovat a rozvazovat nejrůznější druhy uzlů. S tím také se sestrou často soutěžila a její rekord na rozpletení škotového uzlu je 5,8 sekund. Umí různé smyčky a uzly, dračí smyčku, škotový a sudový uzel, mlynářskou smyčku a spoustu, opravdu spoustu dalších. Vymyslela i nějaké vlastní druhy vázání, takže by moc lidí nemělo být schopných rozvázat je. Má opravdu dobrou kondici. Ráda běží a nepřijde ji ani zvláštní, že uběhne velké vzdálenosti rychle zatímco se za ni už vyčerpaně šourají ostatní. Vždy zkouší běžet pořád o něco dál a pořád to trénuje. Utíká opravdu rychle a má dobré reflexi, což ve spojitosti může udělat pěknou podívanou. Třeba může běžet lesem a ladně se vyhýbat všem kamenům nebo cenným rostlinám. Když ji někdo něco hodí, v mžiku to jednou rukou dokáže chytnout. Její sestra ji její reflexi často záviděla. Má dobrý zrak vytrénovaný hodinami zkoumáním písmenek v knihách. Všímá si všech maličkostí a detailů a vidí poměrně daleko. Není pravděpodobné, že by něco někdy přehlédla, to by nebylo možné, její zrak je opravdu téměř bezchybný. Nemá ve zvyku přílišně mluvit, spíš je pravděpodobně že mluví sama se sebou. Je hodně inteligentní a na nic si nehraje. Snaží se vždy zvažovat situace a domýšlet všechny možné cesty a jejich následky, na to že nežije ve 3. kraji by ji klidné mohli přijmout do svých řad. Není v boji na blízko špatná, umí pár dobrých chvatů a jelikož má dobré reflexi, člověk to ani nestihne postřehnout a ona ho může klidně dokopat, takže může využívat i to že vypadá slabé a zranitelně a přitom dokáže být fikaná. Když ji někdo opravdu naštve, ale opravdu (což se stalo jen jednou zatím) dokázala by chytnout amok a vážné mu ublížit jen pomocí svých pěstí, kopanců a kousanců. Často si uvědomuje různé rizika, ale nemá strach, prostě se to nějak nedostaví a zastává názoru, že něco zle je pro něco dobré a že to má svůj důvod, že se to mělo stát. Vnitřně má strach jen když se nějaká kniha chvíli ke konci, a to není ani tak strach jako spíš zklamání. Nemá potřebu přílišné mluvit nebo něco okecávat, ale pokud ji chcete poslouchat tak ji to nedělá problém. Vystačí si s vlastními myšlenkami a i když je dobrodružná a nevadí ji riskovat či cokoliv podnikat, stejné tak ji nevadí jen tak sedět a číst si, obojí má ráda. Soužití a dorozumívání a ní je jednoduché, ale pokud jste arogantní, egoistický a přílišné předvádějící se osoba, nemá problém na vás hodit svůj zabijácký pohled a slovně vás odbíjet. Tak poznáte, že jste na její černé listině. Nedělá ji problém čímkoliv se zašpinit. Umí se dobře schovat a skulit, aby zabírala co nejmíň prostoru a nebyla vidět. Je hodně ohebná a umí se dobře schovat. Má vysoce posunutý práh bolesti, takže nemá problém s jakoukoliv prací, zatím ale neměla nějaké možnosti to testovat, až na bitvy s její sestrou.
Její slabinou je řeč zavedená na její sestru, kterou moc často nevídá a má s ní pokažený vztah (i když přesto věří, že se to jednou spraví). I když je Tara celkem poklidný a vyrovnaný člověk, když přijde řeč na její sestru, cítí se otupělá a jako by na sestru vzpomínala jen velmi vzdálené. Jako by se s ní léta nebavila a musela by si horce těžce vybavovat nějakou vzpomínku na ni. To ale není pravda protože takových vzpomínek mají požehnaně (třeba jak se navzájem solili a mlátili a soutěžili v tom, která té druhé nejvíc nakopala zadek). Nevěří moc lidem, ale přesto je pár zaručených triků, jak si ji bez kompromisně získat. Člověk by si řekl, že by se s ní neměl moc vybavovat a že je svým způsobím temná až tajemná. Neměla moc možností to zkoušet, jen pár krát, ale nemohla by závodně plavat nebo o plavat život. Je vzdušný a zemní živel, ale voda ji přijde jakoby si dělala co chtěla a byla náladová. Není ráda, když se voda změní na bouřlivý živel bez kontroly, který je nepředvídatelný a má z toho i trochu strach. Plavat by se určitě naučila, ale nejradši by se tomu vyvarovala. Na souši je sice rychlá jak blesk, ale to samé by o sobě nemohla říct ve vodě. Není ráda, když musí zabíjet zvířata, což je zvláštní, protože u lidí stejný pocit nemá (pokud musí nebo je nemá v lásce), ale Tara by byla klidně schopná přežít na bylinkách, není typ člověka co by k obživě potřeboval hodně masa. Když je to ale nezbytné, tak se k tomu nějak přemluví ale jinak ji nevadí přežít na bylinkách. Jiná věc je rybaření, to pro ni není jako samotný lov. To by ji možná i bavilo. Má štíhlou (nikoli vychrtlou) postavu, což je mnohdy nevýhoda protože si lidé myslí, že nemá moc velkou sílu. Když ji lidé podceňují, může z toho mívat i deprese, ale nakonec ji to požene dopředu a ještě víc trénuje, aby jim ukázala. Nemá moc ráda světlo, spíš šero nebo světlounce zamračeno, nikoliv zářivé paprsky slunce co ji nedají klid, to ji dokáže vytočit. Může mít problém s tím, že ji přepadne migréna. Nestává se to moc často ale když už, tak jako by nic necítila, kromě té ohromné bolesti v hlavy. Na nic se nedokáže soustředit, i když se snaží a v tu chvíli by měla jen ležet a ani ne přílišně přemýšlet. Brzy ji to přejde a pomáhají na to i nějaké bylinkové odvary. Má sice propíchnuté uši, ale nikdy by si do nich nedala náušnice nebo něco podobného. Přišlo by ji to jako by do sebe chtěla dát nějaký umělí prvek, je opravdu vcelku přirozený a není pro umělé věci nebo chování. S tím asi nebude mít Kapitol v lásce. Nemá ráda, když ji někdo dává nějaké přezdívky, nebo ji říká podle jejího kraje. Ona je prostě Taranee a pro přátele Tara, poslední přezdívky si dávala ještě se sestrou. Nemá ráda lidi co se přílišně vytahujou nebo ukazuji, z těch si dokáže udělat i srandu, protože ji přijdou hloupý a komický.
Taranee se narodila spolu se svým o dvojčetem Tatiou, se kterou byli vždy nerozlučné sestry. Nikdy se nedozvěděli, která z nich je starší a která mladší, i když jen o pár minut, a moc to neřešili. Společné si hrály, ale trochu jinak než má většina holčiček ve zvyku. Ony se praly, bojovaly a soutěžili proti sobě ve všem možném. Lidé na okolo si mysleli, že se se svou sestrou nemá ráda, a proto se mlátí, ale opak byl pravdou a pro ně to byla sranda a utužovali tím svůj vztah. V pěstní bitvě z oči v očí byla síce Tatia o něco lepší, protože sestru vždy tahala za vlasy (to Taranee nemohla, protože Tatia je měla velmi krátké – díky čemž jste je taky rozeznali), ale ve všem jiném jako kdo nejrychleji uváže a rozváže uzly, nebo pozná v přírodě nejvíc bylinek, nebo rychleji vyleze na vyšší strom, nebo dostřelí lukem dál, nebo běží rychleji, to všechno vždy zvládala Taranee líp. Holky se o sebe starali v podstatě sami a jejich rodiče neustále pracovali nebo byli pořád někde jinde. Tara a Tatii to ale nevadilo a navzájem se učily a podobně. Byly pro sebe vším a byly sehrané. Co řekla jedna, dokončila ta druhá. V domácnosti vše šlapalo, protože na to jejich rodiče spoléhali – že když se vrátí domů, vše bude v pořádku, aby oni nemuseli být ve stresu. Často totiž pracovali a doma se klidné i několik dní v kuse neukázali, a když už jo, nevadilo jim že se s dcerami minuli nebo tak podobně. V pubertě se ale začaly jejich osobnosti měnit, a zatímco Tatia byla oblíbená, ráda vystupovala na veřejnosti a předváděla se, dělala průsery kde mohla (což je zrovna typ člověka co Tara nemá ráda) a už netrávila tolik času se sestrou jako spíš s kamarádkami, Taranee často klidně sama čekala doma, postarala se o domácnost a zbytek volného času šla na procházku nebo si četla. Z knihy, kterou ji na její narozeniny kdysi dávno dala sestra, si vytrhla kousek stránky co nosí neustále při sobě v kapsách nebo kdekoliv. Na stránce je napsán jednoduchý nápis: Everything and nothing. Nějakým způsobem ji to připomíná, že mít všechno občas znamená nemít nic a nemít nic občas znamená mít vše, co potřebujete. Prostě si tak nějak při čtení té věty říká, jak je vše pomíjivé – i její vztah se sestrou. Když se ji sestra přestala věnovat, i tak se Tara nepřestala zdokonalovat ve všem, v čem se sestrou kdysi soutěžili. Neustále si zvyšovala cíle a do ruky ji strašně dobře sedl luk. Když ji tedy zrovna nevidíte schoulenou pod dekou a s knihou, šla si pravděpodobně vyvětrat hlavu nebo někde zaběhat či zastřílet. Charakter Taranee byste asi nejlíp popsali tak, že i když je uzavřená, má bujnou představivost z častého čtení knih, je pracovitá a pokud něco chce dosáhnout pracuje na tom a je neoblomná i v tréninku, aby když se její sestra zase jednou vrátí do normálu, aby ji snadno ve všem přeprala a porazila. Taranee se ráda usmívá na lidi co má ráda a to jich moc není, ale nerada přílišně mluví – mění to její charakter i když by kvůli tomu nezabíjela a klidné se rozkecala. Je spíš dobrý posluchač, který se dokáže do situace vcítit a neomámí ji strach z ničeho, čím by pomohla lidem co má ráda. Nikoho neposuzuje a všem dává šanci se ukázat a i své pravé já. Nemá ale moc lidí, které by to samé zajímalo od ní. Když ji někdo vyhecuje, nechá se a je soutěživá. Z porážky si ale nic nedělá, a o to tvrději trénuje. Z výhry se zase těší, ale neznamená to, že by polevila v tréninku nebo něčem podobném. Televizi moc nezapíná, ale i tak si Hladové hry dokáže představit a občas se ji zdá, že je jejich součástí a bojuje s tím, co umí. Zvláštní ale je, že na takové sny její mysl vůbec nereaguje jako na noční můru. Taranee měla od své sestry spoustu přezdívek od hanlivých a nechtění až po vtipné co se ujali. Třeba obláčku, stránko nebo i písmenko. Ke všem se váže nějaký příběh ale Tara je nevypráví a ani si nenechává těmi přezdívkami říkat. Dokáže být podrážděná, když se s ní někdo snaží mluvit o knihách, jakože mají stejný zájem, a nakonec ji řekne že má rád obrázkové knihy s málo stránkami, nebo při nejhorším něco podobné leporelu. Nemá prostě ráda, když se někdo považuje za stejného knihomola jako je ona, čímž ji svitne naděje že někdo má taky radši knihy než nějaké oslavy, a pak ji vlastně vyvede z omylu ale až později. Taranee byste popsali jako knihomolku a samotářku, ale není to celá její část osobnosti. Je pravda, že je celkem uzavřená, ale nedělá ji problém nad něčím se zasmát. Jen to nepřehání s takový mi gesty, aby se neřadila mezi hloupé husičky. Nemá ráda slunce ale má ráda vycházky, takže se občas musí obětovat. V takovém případě se chová hodné unavené, pokud je venku. Ráda spontánně spí pod širákem, a mráz je její druhou přirozeností – má ho radši než teplo a je stoprocentně chladnokrevná. Nikdy necvičí z nudy, ale protože ji to pomáhá přemýšlet.
