[ beatris elí žósehr ]
Player: Viol
FC: Carolyn Murphy
Occupation: Public Prosecutor
|
Contact: klavdyn@seznam.cz
Age: 38 deceased - zastřelena neznámým vrahem
Points: 0
|
Jedná se o velmi temperamentní a sebevědomou osobnost. Působí tak i když nechce, což jí dává výhodu v případech, kdy se cítit sebevědomě nemusí – ale stejně na tom nesejde, jelikož její prezence vyvolává vždy stejný dojem. Má velmi dobrou strukturu kostí, v tom případě může občas působit jako modelka, nebo alespoň docela dost atraktivně, tím se však nechlubí, jelikož přemýšlí víc nad profesními věcmi a tak jí to může uniknout. I skrz tenhle fakt ale dbá na svou vizáž. Která správná žena taky ne, není-liž pravda. Převážně nosí elegantní až minimalistické oděvy, roláky či saka, čas od času se umí odhodlat k nějakému módnímu výstřelku. Svého postavení, které vlastní, si nemůže víc než vážit, nabízí jí to možnosti a informace, o kterých neví víc než polovina Panemu. Něco takového se jen tak nezahazuje. K tomu umí být obstojně nápomocná těm, kteří to potřebují. Mluvíme o všech možných druhů nápomoci, krom té v krajích, kam ani nemá z větší části přístup a nemá povoleno tam čemukoliv napomáhat – kromě usazení práv atd. Její postoj vůči situaci v Panemu je ale vůči její profesi poněkud přiškrcen její vlastní úvahou, s kterou by společnost v Kapitolu spíše nesouhlasila než na ni vřele přistoupila. A jelikož si je toho plně vědoma, je to věc kterou si nechává čistě pro sebe. Avšak při rozhovorech kupříkladu o vedlejších krajích nebo o dlouholetě plynoucích Hunger Games, se rozhoduje mlčet a jen blaženě-přiškrceně přikyvovat. O svých úvahách tedy nemluví už jen proto, že její post má mít nějaký řád a oddanost a ona se pro něj rozhodla z vlastní vůle, tak ho musí dodržovat s tou největší ctí, která se jí nabízí. Mluvíme-li o přátelích a příbuzných, moc jich nemá. Zná se jen s pár lidmi, co pro ni něco znamenají, ale z větší části si vystačí sama. Dobrou konverzaci se ale navázat nebojí, umí to být odlehčující. Ve zkratce je schopna prohlásit za přátele docela velkou hrstku lidí, ale je stále opatrná, co komu říká a jak to říká. Jelikož nemá rodinu a přítele měla v minulosti jen jednou, který ji ale podváděl s dalšími třemi ženskými, a s jednou z nich se dokonce zasnoubil! Což mu nemohla odpustit, a tak se od vztahů a lásky oddálila na nějakou dobu. Nemůže ale lhát v tom, že občas cítí, že by bylo fajn mít někoho vedle sebe, kdo by vám dělal dennodenní společnost a nechal by si zakládat na vašem vztahu, který by se mohl dopracovat dál. To se jí však zatím nenaskytlo. Možná proto, že vždy pro ní byla přednější práce, a až potom následovaly všechna přátelství a všechny rodinné záležitosti. Konexe jsou v její profesi velmi důležité částečky, které doplňují její stav v okolí práv. S lidmi proto nakládá s větší opatrností, aby ji brali s úctou a aby jim dala najevo, že je s úctou bere taky. Což vede ke konexím, které můžou být užitečným doplňkem v nápomoci světa práv a moci. I přes svou temperamentnost, se snaží zůstat v neutrálním světle. Na veřejnosti se tvářit vážně, ale s takovou mírou, aby to nevzbuzovalo pohrdání – zároveň být dobře naladěná, aby nerozšiřovala špatnou energii, která v Kapitolu není žádaná a nikdo o ni ani nestojí. Svůj temperament tedy musí skutečně klidnit, ale co je vrozené, to je vrozené, a těžko se to dá měnit. Holt si s tím musí umět poradit, aby si udržela místo. Ale její temperamentnost není samozřejmě tak ve všech ohledech špatná. Občas je to velice nápomocné v různých situacích, například při debatě, kdy má větší šanci na výhru. Vše zlé je pro něco dobré, jak říká přísloví.
Na začátek zmíníme to, že i když Kapitolani mají perfektní život, jsou i výjimky, které to tak na začátcích neměli. Tou výjimkou je právě Beatrice. Neberte to zle, stále žila ve výborném prostředí a měla téměř vše potřebné i nepotřebné, ale její otec byl odjakživa silný alkoholik, stále je i zástupcem ředitele ve firmě, kde prodávají předražené doutníky a tabák, takže to byl perfektní recept na neshody se svou dcerou, které se tyhle věci hnusily. Otce za to začala postupně nenávidět už jen kvůli tomu, že měl ego větší než jeho nezdravá váha, ale hlavně se to začalo vše bouřit, když ho neustále přemlouvala, ať se s tím pitím mírní a s každodenním kouřením taky. Nikdy jí nedal najevo, že by ji poslouchal. Tím pádem to ani nezačal nijak řešit a pokračoval ve svém počínání. Matka byla zase v minulosti slavná, pohledná stylistka pro mnoha z krajů, a jelikož její sláva nepolevila ani po ukončení její kariéry, stouplo jí to do hlavy a stala se z ní tak sobecká a později i dokonce narcistická bytost, co myslela především na sebe. K té se Beatrice radši ani nijak nevyjadřovala, matčinu pýchu nad sebou samotnou ani není nutno komentovat, i kdyby se snažila jí pomoct, odnaučit by se jí nepodařilo. Mnohokrát se i Beatrice divila, že si její matka a otec kdy rozuměli, a že se nakonec i vzali a založili rodinu. Když si je postavíte vedle sebe, nedává jejich sblížení smysl. Protiklady se přitahují, nic jiného k tomu asi dodat nelze. Beatrice má i sestru, ale ta je o několik let starší, a s tou taky jako podobně s rodiči nevycházela, byla jim neskutečně podobná, od každého měla něco. Proto se Beatrice vždy zdálo, že není jejich vlastní, i když biografie říká něco jiného. Jelikož vždy byly na programu dne Hunger Games, člověk by očekával, že by do nich byla zapálená stejně jako všichni ostatní. Její sestra určitě, každý rok si nachází jiného pohledného kluka, kterého podporuje a sází na něj neuvěřitelnou kupu peněz, a to třeba jen, že je tak pohledný. Popravdě jí ale hry nikdy tak moc nezaujaly, a později začala zjišťovat, že její celkový přístup je poněkud zvláštní. Až doposud si to nechává pro sebe, jelikož ví, že to není přijatelné. A jelikož má na život naplánovaného toho opravdu spoustu, musí tyhle úvahy vynechat, a obnovit je popřípadě až při žádoucích podmínkách. Každopádně, jejím cílem je něco řídit, nebo udržovat pohromadě. Řekněme, že to má odškrtnuté.
× Daryl Douglas - Seznámili se za, když se to tak podá, neprofesionálních okolností. Za typických okolností, kdy měla plánu si zajít do restaurace, dát si nějaké výborné jídlo a pití a pročistit si hlavu od přebytečného učení a papírování. A tu si k ní přisedl a navázali konverzaci, která by se dala popsat jako náhodná, ale zábavná. Působil na ni příjemně, měl nějakou etiketu a ani nestál nad řečí, což se rozhodně cení. Dokonce se s ním i bavila, což se jí ještě s moc lidmi nepodařilo. Od té doby se několikrát potkali a opět se dali do řeči o podobných, i novějších věcech. Postupně se ale vídat přestali, nebyla si jistá jestli to bylo způsobeno něčím závažnějším, ale to si jen možná něco namlouvá. Pokud se ale opět potkají, nebude váhat dvakrát mu věnovat kus svého času.
