[ zifva džinet devjón ]
Player: Nina
FC: Sarah Hyland
|
Contact: ninalapcikova@zoznam.sk
Age: 17 deceased - rozmáčklé srdce: B. Cosgrove
Token: Stříbrný klíč s rytinou: „Od srdce Z. J. D.“
|
Za schopnosti, co má a co by se ji mohly v boji hodit, vděčí hlavně Manymu. Byl to její kámoš už od nepaměti, snil o tom, že jednou bude spravedlivým mírotvorcem a bude mít možnost se podívat do jiných krajů, byl dost fanatik a chtěl se vytrénovat, a aby měli spolu stejné téma, Zivva chtěla taky. Takže se často prali spolu, učil ji jak využít svou sílu v bitkách a jak se do nich nepouštět bezhlavě, ale rychle a účinně, svižně. Učil ji, kam zasadit účinné rány a jak kontrolovat svoji sílu, taky ji ji pomáhal získat, takže často třeba běhali po kraji a museli u toho nést kýble s uhlím nebo kamením, prostě se vším, aby si zlepšili kondičku a sílu v rukou. Trénoval ji, aby celá zpevnila a nebyla jen povislá kůže, prostě aby měla sílu, jakou jen holka může mít proti chlapům. Zivva byla vždy chytrá a vynalézavá, takže jak šel čas, postupně útoky Manyho dokázala i použít proti němu samotnému. S ním ji to bavilo a ani si neuvědomila, že je to dost násilí ze strany obou. Je vynalézavá takže dokáže sebe vrtnout kamkoliv, aby měla tak lepší výhodu, kterou si sama najde, nebo umí využít různé věci ke svému prospěchu. Dost rychle ji to myslí takže i předvídá, co protivník udělá a samo ji to v hlavě zpracuje tak, aby útok dokázala dobře vykrýt a i zasáhnout. Také se snažila pomáhat s prací Manymu takže i když holky moc do dolů nepatřily, ona tam stejně v minulosti jako výpomoc chodila a naschvál si navalila na sebe větší zátěž, protože pro ni to prostě bylo jen hraní s Manym a chtěla pomoct. Teď skrývá víc síly, než na co vypadá. Je mrštná, protože je malá, a dokáže se hýbat rychle a nepředvídatelně, zároveň účinně. Její největší předností je, že se rychle učí a rychle napodobuje, takže kopírovala Manyho, a díky tomu se naučila různé techniky, on totiž toužil po tom být korba. Čemukoliv dokáže věnovat pozornost, a tím pádem se vědomosti na ni rychle lepí. V čem je nejlepší, tak to je lezení, se sílou v rukou její malé tělíčko vyšvihne kamkoliv a nepotřebuje mít ani moc prostoru a úchytů, také svoje tělo kamkoliv nacpe, protože je ohebná a má asi jen kolem 157 cm. Všimla si taky, že jen nějaká bolest ji nezastaví a vnímá ji až po nějaké době, než zrovna v daném okamžiku, takže rozhodně je to holka do nepohody, protože se s tím prostě srovná a chce to vydýchat. Pokud by ji vzbudil někdo během noci (což se moc nestává, protože spí tvrdě) dokázala by hned reagovat a fungovat a nebýt unavená, i když právě vstala, je pohotová. Dokáže využít vše, co má, a že je teda kreativní. Uzlování ji taky vždycky šlo, má na to prostě prsty, za to se Many vždy vztekal, protože ona byla prostě vždy precizní a snažila se, aby vše, co dělá, mělo účinek. Zivva umí založit oheň z mála a také ho udržovat, tohle je základní povinnost každého v tomto kraji. Je v ní dost energie a je zvyklá na hrubější zacházení, žádná vata, také se nebojí hruběji zacházet. Má dost dobrou kondici, protože její malé tělo toho moc nepotřebuje a taky to trénovala. Naučila se vyvíjet sílu z celého těla. Také by o ni nikdo nemohl říct, že je puťka, protože Many asi před dvěma lety skončil tak, že po vloupání do základny mírotvorců v jejich kraji, aby získal nějaké zbraně, byl zabit na náměstí a ona se na to musela dívat. Má sice city, ale pokud chce, vytěsní to a nesmí ji složit vše, musí být na sebe hrdá i ona. Plavat umí průměrně, prostě umí a ráda, ale rozhodně ne nějak rychle nebo speciálně úžasně. Snese toho hodně i fyzicky, i psychicky, prostě tomu tak je, ale možná ji ještě život nepřezkoušel dostatečně, možná na lekci teprve čeká. Kdyby si musela vybrat s jakou zbraní, která je na mezníku provizorností a profesionální vražednosti, by se zkoušela ohánět, hned by volila kladivo. Těch totiž po Dvanáctém kraji leží tolik! I těch velkých ke kovadlinám, ale takové kladivo, co by bylo stejně velké jako ona, to by si nezvolila, to by bylo až moc nevýhodné. Avšak, taky není řeč o nějakém kladívku na zatloukání hřebíků, prostě bojové kladivo, které je samo o sobě těžší zbraň, by dokázala ovládat, kdyby k tomu vyvíjela patřičnou sílu. Zcela ideální by ale bylo, kdyby to kladivo vážilo přesně akorát – aby zasadilo ránu jako těžký kámen, ale aby se ním Zivva mohla dobře ohánět a být celkem pohyblivá s takovou zbraní v ruce. O takovéhle zbrani se ji nejednou snilo, a kdo ví, možná si jednou nechá vyrobit přesně na míru. Zatím ale zkouší trénovat s těmi, co má doma, a ty jsou buď extrémně těžké nebo extrémně zbytečné v boji. To, že má sebevědomí uvažovat o takovéhle zbrani, poukazuje na její tělesnou stavbu a taky na to, jak ji trénink vlastně baví.
Její slabinou jsou rozhodně bylinky. Pamatováka sice celkem má, ale jí přijde jeden plevel prostě stejný jak druhý, nedokáže je moc rozeznat, tak se jim radši vyhýbá a moc je nevyužívá, i když se mnohokrát snažila prostě, tak není dokonalá a neznalost bylinek jí to vyhazuje před oči. Také se nikdy nedozvěděla moc o energii a elektronice, vždyť to její kraj pomalu nemá absolutně vůbec, tak proč by se snažila i to málo rozpitvávat, aby přišla na princip, jak to funguje? To, že nezná takové vymoženosti a chytrácké věci, ji moc srdce netrhá, na to je tu třetí a pátý kraj. Nedokáže si moc představit, že by zabíjela zvířata, pokud na ni nezaútočila první. Nevadí ji se rvát nebo tak, ale každé zvíře si zaslouží šanci na život, pokud není zbytí, takže by to chtělo velkou dávku sebezapření, aby prostě Zivva jen tak šla a nějaké zvíře chtěla ulovit a zlikvidovat, i když se neštítí různých druhů násilí při boji. Jelikož má Zivva celkem krátké nohy, tak i když v nich má sílu, nedokáže moc dobře přeskakovat nebo skákat na velké vzdálenosti, do výšky možná, ale kdyby měla přejít přes řeku a musela by skákat z jednoho kamene na druhý přes vzdálenost metr, nedala by to, prostě by ani nedoskočila, nemluvě o tom že i kdyby zázrakem ano, tak by prostě asi uklouzla. Takže kde může, místo skákání si pomáhá rukama nebo zbytkem těla, že se nějak zapře, protože do dálky ji to fakt nejde. Vlastně stojí za zmínku to, že má nějaký problém s rovnováhou, ale i když spadne, snaží se to využít ve svůj prospěch nebo se nějak zachytit. Nepadá zas úplně často a při lezení jí to absolutně nedělá problém, ale prostě když nějakým způsobem začne klopýtat, velmi nepravděpodobně to i ustojí, i když se ji daří měnit své těžiště, tak rovnováha ji prostě chybí a sem tam je gravitace zkrátka proti ní. Pravda je, že Zivva není nějak obzvlášť rychlá, prostě uběhne i vzdálenosti ale našla by řadu rychlejších, což ji občas vytočí a tak se snaží cupitat, ale asi na to není fyzicky uzpůsobená. Na rozdíl od zbytku v kraji, ona o ošetřování a míchání léků a tak moc neví. Umí sice šít a dezinfikovat, i obvazovat umí každý blbec, ale nikdy se nesnažila dívat se lékařům pod ruce, aby se naučila přemýšlet o nějakých postupech u zranění nebo aby se dozvěděla o míchání léků a mastí, taky za to asi může to, že to má něco společné s její nemesis, s bylinkami. Takže proto, že je z dvanáctého kraje, od ní nečekejte že bude mít talent zdravotníka, protože neví o nic víc, než vy, jen kde se nachází jaké orgány a takové ty primitivní znalosti, ale snad se nějak vynajde, hodně lidí by dalo všechno za to, aby se mohli učit být lékaři, a ona tím prostě mrhá, hrůza no, ale zas umí jiné věci a snaží se pomáhat jinak. Asi by se neuměla úplně vypořádat ze zimou, jelikož na sobě nemá silnou tukovou vrstvu, co by ji zahřála, trochu se opravdu zimy děsí, ale ne, že by ji vadila, sníh a tak má ráda, ale jelikož je zima symbol chudoby a ona chudá ani moc nebyla tak neví, jak by ji její tělo zvládlo. Jelikož ji stačí málo spánku, tak v noci celkem tvrdě za krátkou dobu spí a nevzbudí ji nic, pokud to není fyzická bolest nebo příšerně hlasitá siréna. Což je dost nebezpečné, ale zvykla si na to. Zas se prostě za kratší čas naspí víc a má víc energie než ostatní za stejný časový úsek spánku.
Tahle běžná holka měla při narození štěstí v neštěstí. Narodila se do 12. kraje, nechudobnějšího z nejubožejších částí Panemu, avšak narodila se do nejvyšší vrstvy, která se jen v kraji mohla nacházet, ale která se ani zdaleka nemůže rovnat vyšší vrstvě v profi krajích. Narodila se totiž do rodiny starosty 12. kraje, takže mohlo být mnohem hůř. Už odmala byla učena naložit s málem, co má, co nejlépe, a nedat na sobě znát své nedostatky. Také se pohybovala v kolektivech více, než kdokoli z jejich vrstevníků a vždy se uměla nést. Vyzařuje z ní originální a zainteresovaná energie, ví, co chtějí lidé slyšet a zároveň nemusí zapřít sebe ani svoji povahu, protože prostě rozum a výřečnost dostala do vínku. Dokáže koketovat a lehce s někým jednat tak, jak by se mu to líbilo, aby ji chtěl mít poblíž (A taky tak, aby se to líbilo ji a trochu s ním manipulovala). Na druhou stranu ji nelze upřít, že je upřímná skoro za každé okolnosti, ale ví, kdy držet jazyk za zuby, protože se prostě nehodí mít poznámky. Chápe autority, ale třeba na své vrstevníky si lecco dovolí. Je cynická, hodně věcí ji běžně celkem otravuje, ale přesto je tak nějak správná, protože i když frflá, vždy se snaží odvést svou práci na nejlepší. Sarkasmus a ironie ji nejsou cizí a často je používá. Tahle holka má srdce trochu složitější, i když ho nedává na dlaň úplně hned, protože nerada přiznává své problémy. Nelibuje si vysloveně ve velkých davech, ale nepoznali byste to na ni, nervozita ani jiné nedostatky z ní nečiší, už v tom prostě umí chodit. Práce ji nevadí, ani si zašpinit ruce, ale ještě to po ní nikdo moc nechtěl, jen ona sama. Někdy ji někteří lidé vytáčejí už prostě jen proto, že to z nich vyzařuje, má na to nos, ale snaží se alespoň při prvním kontaktu být neutrální, protože ze zkušenosti ví, že odsoudit někoho hned jen na základě instinktu není vždy nejlepší. Co říká, myslí vždy vážně, na co pak slova jsou, ona si uvědomuje jejich váhu. Nikdy se necítila jako něco víc, protože prakticky nic víc než někdo jiný v kraji ani není, její jméno je v losování stejně jako jména všech ostatních dětí. Je soucitná, ale její řeči můžou být občas kruté. Má specifický smysl pro humor, umí si zanadávat, ale nedělá to proto, že by ji to nahrazovalo její slovník, jen se tomu nebrání, když ji něco naštve, svoje emoce a názory dává najevo a že je má tedy barvité. Nafrněná je jen trochu, ani né tak na sebe jako spíš na to, za čím si stojí a co ji lahodí. Nebyla vychovávaná jako princeznička, i když tak spousta lidem přijde, ale i ona měla své povinnosti a je prostě cílevědomá. Je trochu feministka. Nemá absolutně žádné sourozence, vlastně už ona byla nehoda. Její otec je dost starý a její matka už zemřela, nebo ne, to ona neví. Každopádně, měla místo ni babičku z matčiny strany, ale ani ta o své dceři moc nemluvila. Její babička ji vlastně vychovala, aby byla dáma a dobrá holka, ale i tak byla Zivva sem tam trošku rebelík a měla prostě svou hlavu. Její babička mluví maďarsky, taktéž taková zajímavost na Zivvě je, že mluví dvěma jazyky a jedním z nich je právě Maďarština. S otcem si rozumí v pohodě, ale rozhodně to není její vzor nebo tak nějak, ale ani proti němu nemá zášť, podle ni nic průlomového nedokázal, ale ani nepokazil. Jak už bylo zmíněno, jejího nejlepšího kamaráda, kterého její rodina neměla moc v lásce protože ji bil (ale i ona jeho), ji zabili před očima, takže to ji dost psychicky zocelilo, i když záře v očích ji zůstala stejná. Chová proto nějakou tu zášť v srdci, ale ve světe je nenávisti už dost na to, aby ji ventilovala ještě ona, a ona jako jedinec si nepřijde důležitá, i když má sebe samu ráda. Dost ji Many chybí, to je pravda, není den, kdy by na něj nemyslela nebo na to, co ji dal. Cvičením si ho občas připomíná, aby nezrezivěla a aby pořád udržovala svaly a kondici, prostě ji umřel někdo důležitý, a takových lidí má v životě málo.
