Monday, June 05, 2017

132nd Annual HG - Rozhovory II

  • 7. kraj - Alistair Yossement & Brandon Kelley
    • Body → rozhovor: [3/10] x [0/10] - oblečení: [10/10] x [10/10] | Moderátor: Nyx Kesington
    • Popis: Žádný. | Designér: Tera Nerley

Přivítejte Sedmý kraj, Alistair a Brandon! *Rozkřikne jejich jména po celém sále. Mezitím, než za ní dojdou, si usrkne z čaje.* Dobrý večer, tak jak se těšíte na zítřek? *S veselým výrazem na ně začne solit otázky.* Jistě jste pečlivě trénovali? Co si myslíte o konkurenci a váš názor na to, jestli zvládne letošní Hry vyhrát?

Alistair Yossement: *Připravena v krásném oblečení vystoupá na pódium. Pokusí se udělat dobrý dojem a dobře působit na publikum, ale zároveň si nechce na nic hrát, uvidí jak ji budou nahrávat otázky. Pozdraví moderátorku a pošle vzdušnou pusu publiku a usměje se, když si celý sál prohlíží. Ve skutečnosti je trochu nervózní ale po čase to neřeší. Posadí se.* Nemůžu ani dospat *uvolní se a zasměje se, i když nemůže dospat né kvůli tomu, že by se těšila* No to ano, snažila jsem se ze své ho pobytu tady vytřískat co nejvíc nových dovedností se dalo, snad mi to k něčemu bude. *poví jakoby to brala na lehkou váhu a zároveň říkala pravdu* Tak o ostatních splátcích toho nedokážu moc říct, určitě budou v aréně dost figurovat profesionálové, ale i spoustu splátců z neprofesionálních krajů se podle mě postará o skvělou šou, jelikož tady každý máme svou motivaci. Myslím, že je to i štěstí, ale mám stejnou šanci vyhrát jako kdokoliv jiný, budu dělat maximum. Snažila jsem se připravit na to, co mě čeká.

Hm. *Neutrálně reaguje na odpovědi.* Takže, v minulém ročníku jsme se mohli dočkat hodně vodnatého ročníku, co? Bude to teď možná dost suché, co myslíte? *Zasměje se.*

Alistair Yossement: Ano , Atlantída *pousměje se* to byla moc krásná a nápaditá aréna. A možná máte pravdu a tento rok to bude naprostý kontrast a voda bude vzácnost. Tvůrci určitě vymysleli něco originálního a dech beroucího, sama jsem zvědavá, co je pro nás nachystáno. Já osobně doufám že tam bude rozmanitá krajina. A co myslíte vy? Jaká bude tentokrát aréna? Jste taky tak zvědavý? *otočí se k publiku s otázkami a snaží se je vyburcovat, protože možná přece jen něco ví, takto to ale jen vypadá jako milé sdílné gesto. Ona sama nechápe to nadšení pro arénu plnou vražd, ale nechává je v tom že je taky nedočkavá dostat se tam *

Otázka pro přemýšlivé, jaký je rozdíl mezi zeleninou a ovocem?

Alistair Yossement: *Další otázka ji trocha zaskočí.* no teda, vědomostní kvíz, mám možnost přítele na telefonu nebo nápovědy z publika? *zeptala se a zasmála se, ale pak se seriózně zamyslela, než řekla co si myslí.* v ovoci je cukr a dodává víc energie, zatím co zelenina má vitamíny a vlákninu. A taky oba potřebují trocha jiné podmínky k růstu. Mýlím se? *řekla a zasmála se.* kdyby i aréna proběhla takto snadno a rychle *řekla jako by pro sebe a zas se zasmála. Pak už od ní víc nepotřebovali, tak se rozloučila s Nyx, postavila se před publikum a se širokým úsměvem se rychle uklonila. Ještě zamávala a prohlédla celý sál, než se vydala pryč z pódia a nechala prostor dalším.
  • 9. kraj - Claude Erica Ashure & Pitry Rodríguez

*Zatleská dalším přicházejícím.* Claude! *Začne nahlas a ihned dramaticky zanechává pauzu.* Naše oblíbené vítězky Claudette a Claudie, která je ti sympatičtější? *Mezitím pokládá otázku jejímu krajanovi.* A ty, jak se vůbec vyjádříš nad svým výkonem z přehlídky? Víme, že je občas trendy jet nahý, ale letos jsi byl jediný, tak myslíš, že tě to k něčemu pomohlo?

Claude Erica Ashure: *Ve svých šatech vyjde na podium když příjde její čas. Má svou typickou dobrou sebejistou náladu a takový je i její menší úsměv který předvede i publiku, ale víc se nimi zabývat nechce. Posadí se na gauč a čeká na otázky, pokusí se odpovědět upřimně ale zas ví, že musí dělat dobrý dojem a něco odkoukala od těch, co byli před ní.* Nyx! *začne stejně ale u ní to nevypadá tak mile, ale snažila se aby to bylo alespoň trochu sympat ické.* O ani jedné z nich moc nevím, vlastně. Slyšela jsem, že Claudette si počas her vedla excelentně, obdivuhodné. A Claudii jsem viděla jen při turné vítězů, ale přišla mi jako holka na svém místě. Možná se svým jménem budu moct taky mezi ně zařadit, možná máme šťastné jméno. *nevěděla moc, co odpovědět, tak řekla pravdu a snažila se to trochu povznést. K otázce směřované na jejího krajane se nevyjadřovala, jen se uškrnula když si vybavila tu směšnou situaci na přehlídce.*

Pitry Rodríguez: *Nejradši by ihned zmizel někde za rohem místnosti, všechna tahle paráda se mu vůbec nezamlouvá, nezamlouvá se mu vlastně nic. Za celou dobu nepohl ani malíčkem, sotva se zmohl k řeči s někým odsud. A teď, musí předstoupit před Kapitol a odpovídat na nesrozumitelné otázky... Vkročí tam velmi sebevědomě když jsou na řadě, připraven odpovídat velmi trhavě. A jakmile se ho zeptají na první otázku, celkem se naštve* Myslíte si, že to snad byla Moje chyba? *Vysměje se té otázce* Nemůžu za to, že je tu Někdo neschopný. *Jeho hlas je tvrdý a hrubý, ale je mu to fuk. Takovýhle je už od narození, tak co s tím má dělat?* A navíc, - alespoň mě lidi viděli v plné kráse, ne? Heh.

Letos máme silné profesionály. Čtyřka si v posledních letech vedla dobře, tak by mohla opět vyhrát nebo se to podaří Dvojkařům či Jedničce? Pravda je, že se Jedničce poslední dobou vůbec nedaří a Dvojka se zase dostane do finále a nic. Kdo si myslíte, že má šanci víc? Nebo snad si myslíte, že to zvládne jiný kraj? Třeba někdo z vás? Vyberte kandidáta, kdybyste to nebyli vy.

Claude Erica Ashure: No, víte, s letošními profíky jsem tento ročník nepřišla moc do kontaktu. Můžu jen říct, že holka ze Čtyřky opravdu každý den trávila v tréninkovém centru od rána do večera, takže bych řekla že se bude snažit dělat kraji čest a Čtvrtý kraj se zase vytáhne, na ni bych si asi vsadila. Ale zároveň dost věřím neprofesionálním krajům a myslím, že tento ročník bude opravdu napínavý a pestrý a každý předvede, jaký má tuhý kořínek. Třeba já nejsem snadný terč, a budu bojovat o to, abych já byla to co bude stát na nohách jako poslední. *řekne upřimně i když se snaží to slovně obohatit, aby zněla zajímavá, ale moc ji to nebaví, ona prostě mluví jak chce, ale zároveň potřebuje sponzory tak musí mít alespoň nějakou osobnost, aby z aujala*

Pitry Rodríguez: *I další otázce se nenápadně vysměje* Nikoho jsem tu nestalkoval, a jestli je to někdo jiný, může mi to být j-e-d-n-o. Stejně budu na závěr mrtvý, tak proč se o to starat? *Nasadí falešný a ironický úsměv*

Budete se řadit spíše k těm, co utečou a budou bojovat s přírodou nebo jste statečnými bojovníky a zapojíte se do boje i na lov ostatních splátců?

Claude Erica Ashure: To bude záviset od situace. V mojí povaze není utíkat od problémům, já se jim postavím, ale zároveň pud sebezáchovy mi v dané situaci určitě napoví, jestli je rozumné se stáhnout. Osobně se bojům nevyhýbám. Ale pokud bych měla třeba nastínit, jak to vidím u rohu hojnosti, nebudu se bát jít si pro to, co chci, a pokud se mě někdo pokusí zneškodnit, nebudu se držet zpátky a pustím se do něj. Ale pokud mě nikdo nenapadne, budu si hledět svého, v tom zmatku to i tak nestojí za to. Jestli budu ostatní splátce během arény lovit, to ještě uvidí m, možná to nebude potřeba a budou na mě narážet sami. Ale něco vám můžu zaručit, nebudu jen tak sedět v koutě, pokusím se co nejdříve dostat domů a skončit to, vím co si aréna vyžaduje, zabíjení, a neštítím se ho. *poví upřimně a možná teď vypadá jako psychopat, ale co už, ona neví co by víc řekla. Tak se postaví, rozloučí se s Nyx a cítí se celkem dobře, dlouhý vyzívavý pohled věnuje publiku a pak odkráči*

Pitry Rodríguez: *Ušklíbne se, snad aby vyjádřil jak vším tady opovrhuje. Nahne trochu hlavu dopředu, aby to mohl z poloviny zašeptat* Bez komentáře. *Ironicky se usměje, a nevěnuje svoji pozornost ničemu jinému, než odchodu*
  • 10. kraj - Kimberley Kay Moth & Warner Malcolm
    • Body → rozhovor: [3/10] x [7/10] - oblečení: [10/10] x [10/10] | Moderátor: Nyx Kesington
    • Popis: Dívka i chlapec jsou sladěni do černo-zlaté. Zlaté detaily jsou tvořeny různými ornamenty, především květinami, a září na dálku. Jakmile na ně namíří reflektory, jejich zář je skoro až oslepující. | Designér: Gabi Marcy Peréz

V minulé aréně začala paní Cosgrove docela brutálně. Všude sama voda, co si myslíte, že bude letos v aréně? myslíte, že půjde opět do extrému nebo trochu zmírní? Přece jenom dost lidí neumělo plavat. *Trochu se při těch větách sama pro sebe ušklíbne.*

Warner Malcolm: *Energicky vyběhne na pódiu a mává rukama.* Zdravím Kapitol! *obě dlaně si přitiskne ke rtům a následně jimi pošle jedná obrovskou pusu. Poté s pokývnutím pozdraví jejich moderátorku a pohodlně se posadí na křesílko. Se vší pozorností si vyposlechne otázku.* Tak voda tam jistě nebude, *šibalsky se usměje,* což je nejspíše dobře, po tom, co jsme měli možnost vidět minulý rok. Na podívání to sice bylo hezké, ale být bych tam asi nechtěl, *přizná se s úsměvem. Přiloží si ukazováček k ústům a začne přemýšlet.* Určitě by bylo hezké, kdyby to nebyl takový extrém, ale během pár hodin sami uvidíme, tak se raději necháme překvapit, *zasměje se.* Aby paní Cosgrove do arény ještě něco náhodou nepřidala, když bych tady něco řekl, *s těmito slovy se nakloní k moderátorce a poví jí je sníženým hlasem. Poté se na ni šibalsky usměje.*

Kimberley Kay Moth: *Vypadá jako že je celkem nervózní, ale na tváři má jakýsi úsměv, při kterém odhaluje své zuby. Chvilku působí trochu zmateně, když se jí Nyx zeptá, nakonec ale odpoví trochu zvýšeným hlasem.* Ta loňská aréna byla opravdu děsivá, protože moc plavat opravdu neumím. U nás v desítce by se dalo koupat leda tak v krvi. Ale myslím si, že nezmírní, přeci jen je z druhého kraje, kde podle všeho mají Hry opravdu rádi. *Zazubí se.*

Kdo je pro tebe největší oporou? Máš v kraji někoho, kdo ti opravdu moc fandí nebo snad naopak?

Warner Malcolm: Mojí největší oporou je Suzi, *vyhrne zcela bez přemýšlení.* Jen abych vše ještě uvedl na pravou míru, nejedná se o dívku, ale o černou klisnu, *vysvětlí s mírným odkašláním a lehkým úsměvem.* Je moje všechno a sice hry nejspíše sledovat nebude, *uculí se,* ale i tak bude moje obrovská opora z domova. *Při těchto slovech si mimoděk hraje se svým náramkem na ruce. Více už se k tomuto tématu nevyjadřuje, jako by už k tomu neměl co říct. Jen kouká na svoji spolukrajanku, jestli něco řekne ona.*

Kimberley Kay Moth: *Chvilku se zamyslí a pak z ní vypadne:* V kraji mám svojí rodinu, která mi určitě fandí. *Zní to trochu nejistě.* No mám tam v kraji kamarády a ti mi taky určitě drží palce. Jediný o kom tak vím, že by chtěl mou smrt je jedna holka, kterou nemám ráda a jestli tam umřu, tak bude určitě řada. *Zatváří se naštvaně, jako by jen vzpomínka na ní byla nepříjemná.*

A teď trochu otázka pro přemýšlivé. Řekněte mi, jaká ryba je největší na světě a nejlépe celý její název. *Usměje se a zvídavě se na ně dívá.*

Warner Malcolm: Myslím, že tato otázka by byla určitě lépe zodpovězena našimi kolegy ze 4. kraje, protože u nás najdeme spíše ty hospodářská zvířata, *pronese s lehkým náznakem úsměvu.* Nicméně myslím si, že určitě existuje nějaký mutant ze sumce a žirafy, který rybím vodám dominuje, *pronese zprvu se zcela vážným výrazem, načež se zasměje, snad aby všichni pochopili, že to myslel pouze z legrace.* Opravdu netuším, *odpoví konečně s pokrčením ramen. Koukne na svoji spolukrajanku, snad jestli ona ví.* V masech těch suchozemských zvířat se vyznám, poznal bych je i poslepu, ale toto opravdu není můj šálek kávy, takže se rád přiučím něčemu novému, *usměje se na moderátorku. Jakmile přijde jejich čas, postaví se z křesla a ukloní se.* Dnes večer mi bylo potěšením, *poví,* snad si to ještě někdy zopakujem, *mrkne spiklenecky směrem do kamery.* Krásný večer Kapitole! *s těmito slovy mizí v zákulisí.*

Kimberley Kay Moth: *Touto otázkou je mírně překvapená, zřejmě jí opravdu nečekala.* Já nevím. *Poškrábe se ve vlasech.* U nás máme jenom krávy... Tak třeba kapr bahenní? Opravdu nevím vyznám se spíš v dobytku. *Zahihňá se.*
  • 11. kraj - Aurewen Longoria & Keegan Ainsworth

Další na řadě je Jedenáctý kraj! Prosím o potlesk pro Aurewen Longorii a Keegana Ainswortha! *Vyčkává na ně a už je pohodlně usazená ve svém křesílku.*

Aurewen Longoria: *Zdá se jí, jako by její dech slábnul každým okamžikem, kdy se blížila k rozhovoru. Není si jistá, proč je takhle nervózní, jelikož ona většinou všechno zvládá s klidem, ale tohohle se bojí. Zavře oči a soustředí se jen na ten její roztřesený dech, který se snaží uklidnit. Tenhle proces provádí do té doby, než uslyší jak moderátorka vysloví její jméno. Tehdy se jí dech zasekne, a ona ho musí spolknout, aby byla schopna zahnat ten šok z obličeje. Dá si malou facku ještě před tím než přestoupí, a poté se jen snaží nasadit pevný a sebevědomý výraz. Pozdraví moderátorku nenápadnou úklonkou a pomalu se usadí.*

Keegan Ainsworth: *Vyráží společně s Aurowen na pódium. Jsou předposlední, ta doba byla nesnesitelně dlouhá. Dochází tedy až k ní, nejeví se nijak nervózně, prostě se s tím nějak popere. Sedne si do křesla a mírně se zadívá na Aurewen, který se mu trochu zdá nervózní. S tou holčinou ale ještě nestačil prohodit žádné slovo, tohle je pro ně premiéra.*

Zdravím vás, zlatíčka! *Podívá se na své předposlední splátce. Je na ní dost vidět, že je z toho dost vyčerpaná, ale úsměv ji zatím nevymizel z tváře.* Doufám, že si to tady v Kapitolu užíváte. Co vás tady v Kapitolu zaujalo nejvíce? A co vám naopak chybí, co máte u vás v kraji nebo tu snad máme všechno, co máte u vás v kraji? Nikdy jsem tam nebyla, tak nevím.

Aurewen Longoria: *Jak začne moderátorka mluvit, automaticky se na ní usmívá a snaží se sedět elegantní způsobem, snad aby zaujala ostatní. Potichu si odkašle předtím, než promluví* V Kapitolu je tolik úžasných věcí, že ani nevím.. co z toho vybrat. *Zachichotá se a dá si nohu přes nohu, načež položí dlaň na koleno. Snaží se schovat její trému. Když prohodí pohled na další místa, všimne si jejího krajana. Chvíli na něj hledí, snad aby si ho prostudovala. Nepamatuje se, kdy spolu prohodili slovo. A myslí si, že ani neprohodili* Chybí..? *Zase se otočí k moderátorce a snaží se soustředit* No.. jedině.. a-asi.. *Zakoktá se a tak musí chvíli počkat, než bude pokračovat* Asi jen.. moje rodina. *Skloní na moment zrak* Byla bych ráda, kdyby tu byli s námi. *Zadívá se do publika, jakoby je tam viděla někde sedět*

Keegan Ainsworth: *Křečovitě se usměje, protože tak nějak tuhle otázku čekal.* Jako dobrý no. Myslím, že tu nic nechybí. Občas ta vaše koupelna je složitá, ale tak jako hustý to máte. *Přizná se a koukne po Aurewen, na kterou se usměje, aby ji něčím uklidnil, i když ji vůbec nezní.* A asi mě zaujala ta vaše postel v ubytovně, jsem se fakt dobře vyspal, a pak to okno, co promítá to, co všechno chcete. Je to ale trochu děsivý, když mi tam chodí z náměstí Kapitolané, ale tenhle mód jsem si tam nedal. *Zahledí se stejným směrem jako Aurewen, možná o kousek víc doleva, kde jsou jen další diváci.*

Tak zítra je aréna, máte vůbec nějakou představu, co by to mohlo být? *Vyzvídá, ovšem ona má od tvůrců nějaké nápovědy.* Jaký terén by vám vyhovoval nejvíce, kdybyste si mohli vybrat. Něco, kde se opravdu vyznáte nebo spíš byste tam chtěli být, protože jste o tom snili? *Odmlčí se.* Já, kdybych měla do arény, určitě by se mi líbila aréna u moře, při pauzách se opalovat. *Zachichotá se.* Samozřejmě by to asi nebyl dobrý nápad, vzhledem k tomu, že bych se měla soustředit na ty, co mě chtějí zavraždit, že?

Aurewen Longoria: *Nad další otázkou popřemýšlí o něco déle* Musím se přiznat, nemám žádnou představu.. *Nahodí upřímný úsměv, který nemůže nikoho urazit. I další otázka v ní samotné vyvolá otázky. Jejím snem je vidět něco.. jiného než to co doposud viděla, ale neví, jestli se s tím tady má takhle otevřeně svěřovat. Nakonec usoudí, že to bude možná nejlepší* Něco.. Z dávných dob, jestli rozumíte. *Semkne rty v rovnou čáru, poté se křehce usměje* Ráda bych viděla svět.. několik set let před námi, bylo by to něco.. co by mi dost možná zlepšilo nadhled.. *Přemýšlí o tom, co právě řekla, až teď zjistila, jaká pitomost to je. Nesnaží se to však zakecat, jen se přiblbě usmívá jako předtím a poslouchá, co bude dál.*

Keegan Ainsworth: *Nechá Aurewen dopovědět.* Sám nevím, spíš jde o to, že jsem nikdy netrénoval a už vůbec ne v nějakém terénu, takže asi jakýkoliv terén bude fajn, pokud to nebude jako v minulém ročníku, tam... to by byl trochu problém. *Uchechtne se.* Jinak když už tady madam říká, že by chtěla vidět něco z dávných dob, tak já bych pro změnu brat tu arénu s dinosaury. Hm, asi bych si zavařil, ale naživo vidět dinosaura, to musí být bájo! *Podívá se na Nyx, jestli s tím taky nesouhlasí.*

*Zasměje se.* Brontosauři a tak, to musí být bezva, ale já bych tuhle arénu osobně nevolila. *Zaksichtí se a podívá se na Aurewen.* A historikcá aréna zní zajímavě. Třeba se ti poštěstí. O tom, že budou v aréně dinosauři bych moc netipovala, už ta historická bude víc reálná. *Ukončí tuhle kapitolu a s posledními minuty se zeptá na poslední otázku.* Myslíte si, že vás vítězství, bohatsví a sláva změní?

Aurewen Longoria: *Zasměje se s nimi společně nad zmínkou o Dinosaurech, ve skutečnosti by něco takového.. bylo sice děsivé potkat, ale.. zároveň epický, to se musí nechat. Upraví si prameny vlasů co ji napadaly do obličeje, a když uslyší nejspíš jednu z posledních otázek, potichu polkne. Mlčí, a první nechá slovo jejímu krajanovi, nakonec, však sama promluví* Jestli je slovo ''změna'' bráno ve špatném slova smyslu.. *zamyslí se* No, lidi se mění pořád, a sama nevím.. jestli bych se i já změnila. Ale.. pravděpodobně.. a-ano. *Poslední slovo jako by musela vyhrabat hluboko z nitra. Vůbec se nepoznává, je šíleně nervózní, ale doma v kraji byla úplným opakem.. už teď se začala měnit*

Keegan Ainsworth: *Taktéž se s nimi zasměje.* Určitě jo. I kdybych neměl všechno to, co ty Nyx říkáš, tak bych se změnil. Myslím, že aréna celkově už člověka změní a život lidi mění. Jednou jsem takový a jednou makový, to se prostě nedá, kdyby se člověk neměnil. *Porkčí rameny.* Myslím, že na stereotypy nejsem a asi bych se v brzké době fakt zcvoknul, takže tak. *Usměje se a pomalu vstává ze svého křesla, protože je to pro něj už konec.*

Děkuji za váš čas, Keegane a Aurewen. Ráda jsem vás poznala a doufám, že se třeba s vámi ještě jednou setkám. *Nechává ji nějakou tu naději, protože od toho tu vlastně ona je, i kdyby nechtěla.*
  • 12. kraj - Marva Grainer & Randolph Devonish
    • Body → rozhovor: [6/10] x [5/10] - oblečení: [10/10] x [10/10] | Moderátor: Nyx Kesington
    • Popis: Žádný. | Designér: Incognito

Zdravím Marvo a Randolphe! *Přívětivě se na ně usměje.* Poslední kraj, tak ať stojíte za to! Jste od nás daleko, jak na mílích nebo penězi. Jak se cítíte, když jste tady v Kapitolu? Chtěli byste tu být víc, jak ve svém kraji?

Marva Grainer: *přijde na pódium a už se usmívá. Je sice trochu nervózní, ale pořád rozdává drobné úsměvy směrem do publika.* Ahoj. *posadí se do křesla a hned si všimne, jak je pohodlné a příjemné na dotek.* Abych se přiznala, na takovém křesle jsem doma nikdy neseděla. *ještě jednou přejede opěrku rukou.* Strašně se mi tu líbí. Je to všechno úplně nové, třeba mi první den trvalo opravdu dlouho, než jsem přišla na to, jak se zprovozňuje výtah tady. Je to všechno tak zautomatizované, že by mi trvalo nějaký pátek, abych si zvykla. Ale pořád, je to úžasný. Líbí se mi, že v noci není nikdy tma, vždycky za okny svítí nějaká budova, člověk si tady nikdy nepřipadá sám a smutný. Určitě bych si vybrala být tady, ale nechtěla bych být sama, jenom, kdyby tady se mnou bydlela moje rodina. *usměje se trochu a skloní hlavu.*

Randolph Devonish: Zdravím, zdravím! Pěkný večer všem! *pozdraví při příchodu na pódium. Ohledně odpovědi na první otázu nechá mluvit Marvu a pak odpoví i on* Chtěl. Ale v dobrém myšleno, zbláznil bych se z toho. Tady je všechno. U nás nic. A já jsem zvyklý na to nic. I moje životní způsoby a zvyky budou jistě odlišné od vašich a lidi by tak na mě asi koukali všelijak* zasměje se*. A nějak nechápu váš systém rozsvěcování světel. Je to na mě moc technický. Máte to ale zajímavý. *rozesměje se* Ale zpátky k otázce, kdybych si mohl vybrat, tak chtěl, na druhou stranu, na výběr nemám, mám to své málo v kraji a to mi stačí.

Marvo, vypadáš hladově. Chceš mandarinku? *Podá ji mandarinku i bez toho, aby čekala na její odpověď. Nechá ji, ať si s tím vynaloží po svém.* Měla bys vyzkoušet kachnu s dýňovým pyré. *Poradí ještě Marvě.* A ty Randolphe, asi jste spolu ve spojku nebo to máte vymyšlený jinak? Bývá to tak, že se většina spojí se svým krajem, ale v minulých ročnících jsme několikrát viděli, že si ve stejném kraji podrazili. Jaký na to máte názor?

Marva Grainer: Jé, děkuju. *rozzáří se a vezme si mandarinku.* Já jsem moc nesnídala, jak jsem byla nervózní z dneška. *přizná se a začne si loupat mandarinku a do toho poslouchá Randolpha.*

Randolph Devonish: *Koukne na Marvu* Snad z toho většina tady v sále neomdlí, ale nemáme spolu spojenectví. Já osobně jsem nikoho nehledal. Jsem samotářský typ. Celý dosavadní žití jsem si všechno dělal sám. A v tomhle bych rád pokračoval i na bojišti. Ovšem pokud bych dostal tady od Marvy nabídku, rozhodně bych nad ní uvažoval. V kraji jsme se potkali a nebylo to úplně špatný. *pochvalně se zatváří a ukáže na ni.*  Je to dobrá parťačka do nepohody. *nepřímo jí zvyšuje kredit* Jestli se lidi z kraje podrazí, je na nich. Pokud se znají a v kraji spolu strávil nějakou dobu, asi by byla hloupost se podrážet, ale pokud jsou to lidi, kteří se v kraji viděli jednou nebo se míjeli, pak jsou pomalu k sobě jako z jiného kraje a v tom případě mi to přijde normální. Jako pokud budu muset umřít a bude to Marvy rukou, tak budiž. Strašit jí za to nebudu *mírně se pousměje a dá slovo krajance*

Marva Grainer: Hm, mhhm hmhm *spolkne kousek, který právě měla v puse.* Pardon. *zkusí se nějak usmát, aby jí to bylo odpuštěno.* Nejsme ve spojku, já ani nevím, jestli chci spojenectví. Přijde mi, že bych všechny zdržovala, nebyla bych tam k ničemu. Takže když budu sama, tak když to zkazím, tak to zkazím jenom sobě. Teda jako umím pár věcí, ale jsem si jistá, že i to i ostatní tady. Randolph je taky fajn, to určitě, ale nejsem si jistá, že zrovna jemu bych to chtěla kazit. A taky tě nebudu zabíjet, co si to myslíš? *naštvaně se na něj otočí.* V hrách jsou přece lidi z jednoho kraje jako sourozenci, žádný zabíjení. Nějaký bohatší kraje možné tohle v aréně dělají, ale my si to nemůžeme dovolit. Ve Dvanáctce si nemůžete dovolit, aby vás nenáviděl celý kraj, protože jste zabili svého krajana.

Poslední věc, kterou byste chtěli udělat před smrti? Třeba, když k tomu budete mít blízko, někdo vám to splní. Je tady hodně štědrých sponzorů.

Randolph Devonish: *Na chviličku se zamyslí a vezme si jako první slovo* Nad tím jsem nikdy nepřemýšlel. Žil jsem až dosud život ze dne na den. Každej mohl být ten poslední. Udělat asi nic, ale zažít či spíše ochutnat. Medovník a kakao. Zní to jako naprostá hloupost, ale já to kdysi viděl na kusu časopisu v kraji, a u nás to neseženu. A ještě jednu věc. *trochu se zastydí, je mu to trochu nepříjemné* Políbit holku. V kraji nebyl čas si někoho najít a ani prostředky. A k Marvě jsem si to nikdy nedovolil, tolik se zase neznáme. *když to vysvětloval, červenal se. Dokončil odpověď a poděkoval za pozornost. Následně předal slovo krajance*

Marva Grainer: *poslouchá Randolpha a musí se začít trochu smát. Ne že by jí to přišlo nějak trapné, ale mají ten samý sen. Zamaskuje to tím, že si odkašle. Moc neví, co na to říct, tak se na něj jenom usměje.* Já bych zase chtěla nějak pomoct mamce. Je dost nemocná a u nás prostě nejsou prostředky. Moje poslední přání před smrtí by určitě šlo k mým nejbližším, aby byli v pořádku a zdraví. Ale nevím, jak bych to odtud zařídila. Takže kdyby to bylo přání na něco se mnou, tak bych asi chtěla procestovat všechny kraje, potkat lidi, kteří tam bydlí a zjistit, jak to tam vypadá. Z televize to není ono. Určitě bych se chtěla podívat do Dvojky, tam to musí být krásný. *ta holka je nenápadná jak něco. Ale co, musí dělat kroky, už moc času nemá. Potom se zvedne a ještě pošle úsměv do publika. Dokonce ještě zamává a odejde.*

Pro dnešek je to všecko, máme za sebou Dvanáct krajů, tudíž se s vámi loučím já, Nyx Kesington! A zítra buďte ready na Hladové hry! *Zamává a s reflektory, které ji doprovází pryč z pódia, se vytratí.*
Posted by at

other worlds

stranger2s.jpg