[ lóvrenc vesmájron ]
Player: Nightmare (Pietro)
FC: Brenton Thwaites
|
Contact: aschmied55@gmail.com
Age: 15 deceased - otrava toxinu
Token: Fotka otce
|
On je v podstatě profík ve špatném kraji, ale je dost možné, že kdyby nebyl v Devítce, tak by tak vytrénovaný nebyl. Sice je to především díky jeho otci, tedy spíš díky jeho penězům, neboť si mohl zařídit jakési domácí výcvikové centrum, které pravidelně navštěvuje. Má opravdu dobrou fyzickou kondici, umí dobře a docela rychle běhat, a to jak na dálku, tak i na vytrvalost, ale na delší běhy je přeci jen o něco zdatnější. Reflexy má také dobré a celkově se na tyto schopnosti hodně soustředí. Nechybí mu ani síla a zvedne i těžší břemena. Dokázal by někomu ublížit jak v boji tělo na tělo, nebo se zbraní. Ovládá mnoho zbraní. Co se týče střelných, tak to ho zas tak nebere. Sice s lukem zacházet umí, ale není v tom žádný master. Co se týče bodných zbraní, tak s těmi je na tom lépe, ale pořád to pro něj není nejlepší volby. Má rád oštěp, ale přesto dává přednost různým mečům a mezi jeho oblíbené patří třeba ty motýlí. Líbí se mu, jak můžete zaútočit s jedním a poté překvapit s tím druhým. Svou techniku vypiloval téměř k dokonalosti, protože s nimi cvičí každý den. Stále čeká na den, kdy se bude moc otci ukázat jako jeho opravdový syn. Plavat umí také celkem v pohodě. Doma mají menší bazén, ve kterém si čas od času zaplave, protože mu to pomáhá ke zbavování nepříjemných myšlenek. Ačkoliv to není úplně schopnost, ale dokáže vydržet spoustu bolesti. Z nějakého důvodu mu bolest nevadí a občas se mu to dokonce líbí. Ne, že by si nějak často ubližoval, ale občas sám sebe přistihne, jak si zabodává tužku do ruky, nebo si záměrně vytrhává vlasy. Je to pravděpodobně vlastnost, kterou zdědil po svém úžasném tatínkovi. Co se pak týče přežití i v tom je na tom poměrně dobře. Je připraven na jakoukoliv situaci v aréně a bedlivě sleduje všechny možné taktiky. Hry jsou v podstatě jediné, na co se soustředí, a proto se snaží na lidi okolo moc nevázat, jediný, koho má opravdu rád, je jeho pěstounka. On je ale spíš optimista než realista, takže se zatím nijak nesmiřuje s tím, že v aréně umře, ale určitě se do ní jednoho dne přihlásí. Umí založit oheň či naklást oko na ulovení nějaké menší zvěře, jako je třeba králík. Postaví si menší přístřešek z věcí, co se dají nalézt v různých biotopech a umí většinu základních uzlů. Díky zaměření svého kraje se vyzná i v rostlinách, ale pozná spíš jen ty jedlé. A co se týče komunikačních schopností, tak si opravdu jednoduše dokáže najít přátele. Má celkem smysl pro humor a často se většinu věcí snaží využít k vytvoření nějakého vtipu. Hodně rád si povídá a občas bývá ukecanější, než je zdravé. Vždycky dokáže odhalit na lidech tu lepší vlastnost, a proto se radši nehodlá v aréně s někým víc seznamovat, protože se bojí, že by ho pak nedokázal zabít. Sice mu nevadí koukat na krev a na to, jak lidi umírají, ale bylo by mu nepříjemné, kdyby to byl jeho kamarád, navíc, kdyby ho měl zabíjet on sám. Je hodně soutěživý typ, už jen proto, že se dlouhá léta snaží docílit toho, aby si ho táta všiml.
Rence mívá občas docela problém, že po své matce bývá až moc veliký dobrák. Sice to zní jako kladná vlastnost, ale pro chladnokrevného profíka se to moc nehodí. Když ho někdo, ke komu má nějaký vztah, o něco prosí, tak mu obvykle vyhoví, ale velice to záleží na situaci, a co po něm vyžaduje, protože stále se dost stará o sebe. Dá se také opravdu jednoduše zmanipulovat ostatními lidmi, zkrátka si toho většinou nevšimne, když se o to někdo snaží. Nemá žádný poker face a obvykle je na něm dost znát, co si myslí, takže to s žádnou přetvářkou moc nepůjde. Všechno to zkrátka souvisí s tou jeho dobrosrdečností, a i když sám takový nechce být, tak je prostě až moc hodnej. Další jeho problém, který by se jinak považoval za kladnou vlastnost, že vidí lidi lépe, než jací jsou. Vždycky má takové nutkání si skoro až „nalhávat“, že ten člověk přeci není tak zlý… Možná mívá problém odhadnout soupeřovu kondici. Jakože nějakýho namakanýho profíka rozezná od hubenýho tintítka z chudších krajů, ale pokud to není tak znatelné, tak se mu špatně odhaduje síla, kterou by od určité osoby měl očekávat. Taky se neumí pohybovat nějak extra tiše. Je to takový lehký hromotluk a většinou při chůzi dupe nebo omylem shazuje předměty okolo sebe. Taky občas jedná mírně roztržitě a často vůbec nepřemýšlí nad tím, co vlastně říká, a potom toho třeba lituje. Není úplně jisté, čím to je, jestli to způsobilo občasné škrcení od sestřičky, o které vlastně neví, že je jeho sestřička, nebo něco jiného, ale občas se mu zničehonic udělá strašně nevolno a začne se mu motat hlava. Stává se to celkem výjimečně, ale mohlo by to značně ohrozit jeho situaci, kdyby byl uprostřed boje. Občas se mu vrací bolest do kdysi zlomené levé ruky. Většinou to bývá taková palčivá chvilková bolest, která taky může na moment oslabit. Protože vyrostl v kraji, kde kam se koukneš, tak tam samý obilí, tak nemá příliš zkušeností s věcmi, které se objevují v ostatních krajích. Elektronika jde úplně mimo něj, nebo nějaké pistole a granáty, to taky ne. Ve vodě by si nějakou rybku taky nechytil a nic by si asi nezašil, ale to nepokládá za nějak podstatné. Občas má taky problém se zabíjením holek a menších dětí, takže když proti němu pošlete osmnáctiletého frajera z Dvojky, tak mu to nebude vadit tolik, jako kdybyste proti němu postavili dvanáctiletou holčičku. Ale zdá se, že aby si získal otcovu pozornost, tak by dokázal zabít kohokoliv…
Lawrence se původně narodil v Šestém kraji, ale na toto období nemá téměř žádné vzpomínky. Jeho matka se zapletla s jistým mužem, který nesl příjmení Wesmyron. Byl to takový románek na jednu noc, bohužel se však stalo, že se narodil Lawrence. Jeho otec se o jeho matku delší dobu nestaral, ale najednou se objevil a ujistil se, že syn bude nést jeho příjmení. Wesmyron poté nenápadně zařídil, aby se jeho matka seznámila s jistou ženou, která měla dceru jménem Quinci. Ani Lawrence, ani jeho matka netušili, že Quinci je ve skutečnosti Rencova sestra, akorát má jinou matku. V útlém dětství se hodně skamarádili, a jelikož oba v sobě měli jakousi temnou část otcovy osobnosti, takže Quinci měla sklony k tomu Lawrence neustále škrtit a jemu se to líbilo. Bolest mu totiž nikdy nevadila a zrovna od Quinci se nechával škrtit opravdu rád. Otec si toho ale všiml a poté, co Rencova matka zemřela na nějakou těžkou nemoc, tak se rozhodl rázně zakročit a díky svým konexím přestěhoval svého syna do Devátého kraje. Nebylo to jeho nejoblíbenější dítě a nechtěl kvůli němu utrácet nějaké velké peníze, ale zase ho nechtěl poslat do nějaké špinavé díry. Sehnal mu příjemnou pěstounku, slečnu Werner, která se tehdy šestiletého chlapečka ujala. Dostala samozřejmě poměrně dost peněz od Wesmyrona, aby si mohla koupit lepší bydlení, které bylo v jejím kraji opravdu něčím hodně výjimečným. Celkově jsou díky financováním Lawrencova otce hodně bohatí a mají i nějaké dovezené luxusní zboží. Ačkoliv je Rence dítě, na které otec často zapomíná, protože má i větší oblíbence, i přesto se o něj hodně stará. V pozdějším věku mu prozradil existenci dalších sourozenců a z otcova vyprávění ví skoro o všech. Jediný, kdo mu zůstává „utajen“ je Quinci. Jediné, co ví, je, že má nějakého sourozence v Šestém kraji, který ho velice zajímá, ale nechápe, proč se otec vždy snaží odvést řeč jinam, a jako jediného by ho chtěl poznat, protože neví, že už se s ním (nebo spíš s ní) už zná. Jinak všechno o tom, že se narodil v Šestce, ví. Celý svůj život se snaží svého otce zaujmout, protože mu přijde, že ho občas přehlíží a jeho návštěvy nejsou úplně časté. Snaží se být jako on, aby na něj byl hrdý a aby si ho více všímal. Proto si nechal doma zřídit takové „osobní výcvikové centrum“ kde pravidelně cvičí a snaží se naučit zacházet se všemožnými zbraněmi a díky tomu je na tom tak na úrovni profíka. Co se týče jeho pěstounky slečny Werner, která je stará panna z vyšší vrstvy Devátého kraje, je sestřenicí starosty devítky. S Lawrencem mají skvělý vztah, protože Rence je od přírody celkem přátelský typ a se svou pěstounkou si rozumí. Jeho matku mu nahradila ve všech směrech a vždy tu byla pro něj. Co se týče vzdělání, tak je na tom poměrně dobře. Je od přírody zvědavý typ a všechno si pamatuje, takže ho to celkem zajímá, ale často ho nebaví dávat v hodinách pozor, takže je na tom tak všelijak a myslí si, že znalosti o obilí jsou mu absolutně k ničemu, když on přece nikdy v této oblasti pracovat nebude. Nicméně má hodně přátel. Jak už bylo zmíněno, je celkem přátelský a má spoustu kamarádů, ale stejně po tatíkovi zdědil nějaké ty horší vlastnosti, takže se mu líbí bolest cizích lidí, a proto ho nesmírně baví sledovat Hladové hry. Celkově hodně uvažuje o tom, že se přihlásí dobrovolně, aby si ho otec přeci jen všiml, ale stále si to rozmýšlí. Navíc má takový pocit, že jinak bude celý život sedět v Devátém kraji a přiživovat se na otci. Chce mu dokázat, že není jen nezajímavé dítě z nějakého zapadákova.
