• KULTURA
Náboženství, které v Panemu dnes již téměř neexistuje, přesto však přežívá v minimální míře, a ti, jež do této minoritní části obyvatelstva spadají, vyznávají křesťanství, případně populárnější buddhismus nebo taoismus. Najdou se i tací, kteří si zakládají vlastní náboženství a uctívají vlastní "bohy", tato náboženství však málokdo bere vážně a seriózních vyznavačů tedy moc nemají. Mnohem častější jsou v této době ateisté, agnostici a rozhodně zde není nikdo, kdo by věřil na nadpřirozené jevy. Valná většina jsou technokraté a volnomyšlenkáři, dokonce to někteří berou až do takové úrovně, že milují více stroje než lidský život. Což v podstatě vytváří další náboženství, kde lidé věří v technologii. Právě u takových jedinců se víra mění nezřídkakdy v posedlost a posléze se projevuje velmi silný fanatismus a často jejich náboženství přerůstá až v nebezpečné sekty, jejichž stoupenci dokážou být pro okolí velmi manipulativní a nebezpeční.
Životní styl se po celém Panemu liší kraj od kraje. Je tomu tak proto, že v každém kraji je jiná ideologie, jiné zaměření a jsou tam tak i odlišné úrovně života. Co je velmi patrné a často se to v souvislosti s Panemem zmiňuje, jsou velmi rozevřené pomyslné „nůžky“ právě v podobě rozdílu v životních úrovních jednotlivých krajů, kde existují značné rozdíly mezi kraji bohatými a chudými. De facto samostatná jednotka je pak hlavní město Kapitol, který má od krajů úplně jinou životní úroveň a jinou „politiku“. Nemá shodné názory s některými kraji. Má svůj vlastní a ke všem krajům nepřistupuje se stejnou mírou. Má své oblíbené, ale i neoblíbené a také takové, které jej moc nezajímají, pokud se tam zrovna něco nezákonného neděje. Panem je země, kde se najde od každého kousíček. Celonárodně je známo, že si Kapitol užívá ve svém blahobytu a okolní kraje za ně dělají špinavou práci a zpětně od nich nic moc nezískají. Právě kvůli těmto způsobům si každé dítě v Kapitolu narozené, odmalička zvyklo, že je nadstandardní a žádná nižší vrstva se jim nevyrovná. Najdou se výjimky, ale je to vcelku malé procento Kapitolanů. To vyšší číslo patří obyvatelům, kteří denně nemají nic na práci a zabíjí svůj čas na volnočasových aktivitách, které by jim jen každý záviděl. V Kapitolu mají všechno, co si jen může člověk přát - delikátní restaurace, noční kluby, bordely, zábavní parky, virtuální světy a i vzdušné závody. Pro ně nemusí ani platit zákon o sledování Hladových her, protože to je pro ně v podstatě jako droga. Veliké podobenství ve způsobu života s Kapitolem má První a Třetí kraj, obyvatelé v nich se od hlavního města opravdu moc neliší a srší stejným optimismem jako Kapitolané. Počítat se k nim může ještě kraj Druhý, který je stále miláčkem Kapitolu, ale kvůli specializaci kraje jsou zdejší obyvatelé citově otupělejší. Menší rozdíly nacházíme v krajích Čtyři a Pět, kde jsou na tom stále neutrálně a v ničem se od minulých let nezměnili. Možná je jen jejich pohled na svět o něco pochmurnější, ale mají stále chuť do života a zkrátka jsou ve svém pohodlí, které jim vyhovuje. To se ale nedá říct o zbývajících krajích, kteří na tom jsou bídněji než předtím. Chudoba je u nich vidět, ale dá se s málem přežít, pokud pracují a nejsou leniví. Nejhorší dopad to mělo na Dvanáctý kraj, který ztratil úplně všechno. Nemůže být většího opaku oproti Kapitolu a bohatým krajům. Objevuje se tam množství sebevražd a někteří na svou chudobu zemřou. Kapitol bohužel není tak empatický, aby jim dal za předešlé rebelie menší trest, tak se každým dnem snaží přežívat. Náhled na Hladové hry má každý jedinec jiný a nelze to házet na celý kraj, i v profesionálním kraji se najdou odpůrci a v chudém se naopak najdou milovníci tohoto klání. Větší část tvoří lidé, kteří se s Hrami usmířili a naučili se je brát jako normální věc a jako určitý prostředek zábavy. Ovšem si spousta lidí neustále myslí, že je to barbarský způsob řešení a „nutné zlo“ a že existují i humánnější způsoby.
Kapitolané milují krásu a dokonalost, proto je pro ně móda vším. Extravagance je ale už silně out a je to přežitek, žádné bláznivé barvy, žádné módní výstřelky, ale stále se najdou jedinci, kteří tyto trendy ještě oslavují. Jsou to ale starší lidé, kteří se již nechtějí měnit. Ať je tomu jak chce, přesto je tato móda dob minulých na ústupu. Nyní frčí spíše minimalismus a jednoduchost. V barvách převládá šedá, černá a bílá. Tato móda se rozšířila ve všech krajích, takže v tomto se kraje od hlavního města nikterak neliší, jenom to nejsou tak drahé a kvalitní kusy. Móda může být u některých lidí, zejména rebelů, klidně více ve stylu punk a mohou převládat pestré barvy, někdy to až evokuje vzhled neonových transparentů. V distriktech, jež nepatří mezi oblíbence Kapitolu, úplně styl bohatých a v „lepších“ krajích preferovaný, nefrčí, trendy se vůbec neřeší a všichni nosí to, co mají nebo najdou na ulici. Někde ani není na výběr. Pokud mají peníze, přijdou si i na jiné módní kusy, ale to pouze zase v těch krajích, které si ten luxus mohou dovolit.
Reklamy a značky jsou všudypřítomné a mocné. Kdo si může dovolit reklamu, má úspěch zaručený. Hlavně tedy v Kapitolu a ve vyspělejších krajích, kde jsou transparenty na nejnovější trendy anebo třeba na energetické drinky prakticky na každém kroku. Objevují se zde staré značky, které jistě nikdo až doposud neznal, ale povídá se, že tu byly už někdy dávno před Panemem. Poté tu jsou nové, oblíbené především v módě, kde záhy získaly na popularitě, např. NoGuard, Brandsnob, Caelistus. Z automobilů jmenujme například značky Helix, Rigel nebo Quasar. Šperky a jiné cennosti jsou převážně dovezené z Prvního kraje a jejich výroba spadá pod rod Carlisle nebo jsou přímo z dílen, takže doplňky a ozdoby jméno nezískávají, je to naprosto nepodstatné. Stejně tak nová kosmetika je bezejmenná. A nakonec samozřejmě největší popularitu získávají reklamy na nejnovější technologie, protože to je v dnešní době velmi důležitým dílkem života. Každá novinka je silně propagována a jako tomu bývá, je jen na lidech, zda prorazí nebo nikoliv. Reklama funguje také ve světě her a filmů, hojně se vyskytují reklamy na výrobu androidů a také na neméně zajímavý byznys v podobě sexu.
Při zmínce o trendech je také nutné zmínit subkulturu mládeže, ale i všech možných generací. Jsou to ale hlavně puberťáci, co všechno dělají oblíbeným. Přeci jen jsou hlavními hvězdami Hladových her a země se je naučila tolik milovat a hýčkat. A právě mladí vítězové mají největší vliv. Stačí, aby si někdo nechal udělat nový účes a do druhého dne to má dalších deset lidí. Pokud by se někdo oblékl do pytle, je možné, že to taktéž někdo provede. Dnešní mládež je děsně ovlivnitelná a všichni jsou jako kopie. Proto to bývá vše totálně efemérní a každý se snaží měnit trend ze dne na den. Častokrát se stává, že je někdo obětí drbů, protože si na sebe vzal něco, co už není populární. Stačí na to i pouhý týden a vše je nehorázně out. Držet krok v trendech je zkrátka náročné. Starší generace tyto věci rozhodně neřeší, ale to spíše platí pro lidi v krajích. Co se týče Kapitolu, tak tu se spousta lidí snaží být ikonou pro všechny. Zkrátka se na tom v hlavním městě tvoří závislost. Všichni by rádi koukali na lidi z obřích reklamních ploch a dělali reklamu na jakýkoliv kus oblečení. Označit jejich trend není jednoduché kvůli její rychlé pomíjivosti. Opět je ale všechno jednoduché a nikdo to nepřehání s doplňky či s účesem nebo make-upem. Co ale zůstává stejné je žánr hudby, která zní z podstatě v jakékoli podobě. Rock, pop, jazz, funk, reggae a další. Rozmanitost je značná. Hudební směr v Panemu udává v podstatě veškerá elektronická hudba - synthwave nebo glitch. Pokud ne tohle, tak alespoň s mírnou elektročástí je možno se setkat v hip hopu nebo alternativním songu. Taktéž punk rock není v nočních klubech cizí, ale opět to má podtón té robotické hudby. Elektronika hudbou prostoupila i do žánrů, kde by asi jinak neuspěla. U dospělých mimo Kapitol se popularita absolutně neřeší. Není určeno, do kterého stylu se lidé mají oblékat a u hudby je to zajistě stejné. Zakázaná jsou jen témata, která by vládě něčím mohla uškodit, což platí v hudbě. Jakékoli texty rozvracející režim jsou přísně trestány a zakázány.
V předešlém Panemu se nikdo nemohl setkat s tzv. popkulturou, to se objevilo až později s high-tech érou. Pravděpodobně mohli někteří znát filmy jako Avatar, Vetřelec, Kmotr nebo oblíbený Jurský park. Ne však všechny blockbustery se udržely. Filmový žánr není v podstatě nijak omezen a v kinech se lze setkat s rozličnými druhy filmů - od romantiky po komedie, nebo i thrillery a horory. I zde existují výjimky. Filmy, které pracují s nadpřirozenými jevy, nebo v nich vystupují lidé s nadlidskými silami anebo mají politický podtext, který by narušil v zemi pořádek, jsou zakázané a na jejich promítání nenarazíte. Filmy s těmito tématy ukazují značně iluzorní svět a realitu, která ve skutečnosti nefunguje, a jde tak o matení diváka. Kdo s těmito tématy pracuje, vystavuje sebe i všechny spolupracující osoby těžkým a často i hrdelním trestům. Co se týče muziky, tak jak již bylo zmíněno, hudba je velice volná a pro každého se něco najde, ale všechno má nádech elektroniky, rozhodně nikdo neposlouchá klasickou hudbu nebo třeba country.
Do zábavného průmyslu taktéž patří sporty, ale kvůli rozšířené technologii se pohyb pomalu ztrácí. Avšak si tu sportovní nadšenec ještě stále nalezne dost zábavy - hokej, lakros, fotbal, baseball a basketbal, v zimě například snowboarding nebo lyžování. To patří mezi nejoblíbenější, jinak samozřejmě existuje několik dalších sportů. V hokeji se vyskytují menší odlišnosti - místo bruslí jsou vzdušné boty, které se nad povrchem lehce vznášejí společně s holí a pukem. Pak jsou velmi známé vzdušné závody v autech, ale tam toho pohybu moc není, nicméně je Panem zařazuje do sportů. A kdo je pro adrenalin, tak se může přihlásit ke frisbee hře, která je v některých situacích až smrtelná. Mluvíme-li o nebezpečí, tak se o první místo uchází s velkým náskokem Hladové hry. Sport a jeho druhy provozování se liší od krajů. Například v profesionálních krajích je populární dělat jakýkoliv bojový sport, ve kterém si může osoba přijít na nějaké to povolené násilí. S rozvojem technologií se do sportů zařazují i úplně nové - futuristické.
Jde s lehkostí říci, že je literatura v současnosti úplně upozaděna a je velmi obtížné se s ní v klasické formě setkat. Všichni jsou spíše on-line, než aby si něco četli, takže nikdo knížky nezná a nevlastní. Pokud ano, tak jsou v elektronické formě, a než čtečky knih jsou to spíše komiksy. Převažují témata velmi násilná, o androidech nebo cokoliv nadmíru pozitivního jako taková romance. Komiksy superhrdinů jsou jako filmy striktně zakázané, což platí i o jiných tématech ve filmu zapovězených, ale sem tam se na scéně objeví ilegální číslo, ve kterém se něco takového nachází. Pokud se s ním zachází s opatrností, nejspíš se o tom vláda vůbec nedozví, nutno však říci, že popularita daného nelegálního dílu se může stát problémem. Další texty nacházíme v kapitolských magazínech o módě, technologiích a třeba i ten proradný bulvární Guilty Pleasure se počítá, ale literatura je to velmi hloupá a pro někoho dokonce povrchní, ale bohužel populární u mladších vrstevníků. Lidé jsou minimálně čtiví, ale pokud jde o umění, tak je to velice bohaté. Je to vlastně jako s módou, kreativita se nachází všude. Ať už je to v hlavním městě nebo hlavně v Osmém kraji, který se tím živí. Ovšem tu nenajdete žádné složité obrazy, spíše ale úplně fantasmagorické kresby, které nedávají smysl nebo nějaká minimalistická tečka, které se v tomto období říká mistrovské dílo. Taková kreativita se v Panemu drží a obdivuje to snad každý, protože to má hloubku. Zde totiž platí, že v jednoduchosti je síla.
Vzdělávání je životní styl, alespoň takhle je tomu v Panemu. Ačkoliv se někteří chovají jako Homo sapiens neanderthalensis, hlavně co se týče každoročních Hladových her, tak se v zemi vyskytuje veliké procento vzdělaných jedinců. Kapitol jim zrovna nevládne, ale je tam aspoň čtvrtina populace, kteří se mohou chlubit svým inteligenčním kvocientem. Pak je tu samozřejmě Třetí kraj, který současný Panem stvořil. Kapitol by se bez nich rozhodně neobešel a spousta chytrých hlaviček z toho kraje se do hlavního města přestěhovala. Taktéž pracovníci ve vládě nepatří mezi hloupé, jako tomu bývalo před staletími v některých dnes již neexistujících zemích, když se jim daří držet kraje v poslušnosti. Ano, sem tam se objeví nějaká ta vzpoura, která stejně dlouho nevydrží, protože Kapitol má přece jenom větší moc, a tak je tahle výjimka vždy snadno potlačena, nebo je jí zamezeno už v samotném zárodku. Škola je v Panemu brána vážně a každý, kdo má peníze, se dostane do prestižní školy, ale musí se tam se svými známkami udržet, jinak se tam již nemohou vrátit. Vyhození ze školy je vždy konečné. Samozřejmě se v krajích nacházejí i veřejné školy bez jakékoliv roční platby, ale to je prostě jiná úroveň, rozhodně to nemá na školství v technologickém kraji. Ve všech je ale nastavená základní látka, hlavně historie se musí všude učit stejná - taková, která je odsouhlasená vládou. Historie sahá i pod ročník Richarda Masona, ale nejde v ní o nic jiného než o to, že byly Hladové hry a lid byl poslušný a další informace, že někdo něco založil a podobná témata, rozhodně nikdo neučí o válce nebo vzpourách. Je to způsob, jakým dětem vymývají mozek. I když se najdou tací, kteří si jistě najdou jiný názor, ten ale najdou jedině tehdy, pokud budou chytřejší než vláda. A takových moc není. V biologii se učí všechno, co se v Panemu nachází, každý kraj má nejhlavnější ten svůj obor - třebaže se Čtyřka bude učit spíše o mořském životě a v Sedmém to bude o přirozeném lese. Nechybějí zde ani jazyky, což je angličtina a v lepších školách sekundárně i japonština nebo čínština. V některých rodinách se drží jiné jazyky, ale ve školách se to neučí a je to zakázané. Do základu patří také matematika a tím základní předměty končí. Poté je to jenom pouze o specializaci kraje, v některých se navíc učí chemie, fyzika, návrhářství, šperkařství, nebo zemědělství a další možnosti jsou takřka neomezené, na vše ovšem dohlíží ministerstvo školství a současná prezidentka.
• TECHNOLOGIE
Advansy je společnost, kterou vlastní Digita Soldaire ze Třetího kraje. Je to nejstarší firma, která se věnuje technologickým hračičkám a vůbec technologii. Každý, kdo vlastní chytrý telefon, jej má právě od Advansy. Nikde jinde se mobily neseženou a jiné značky neexistují. Mobilní telefon je ve tvaru tenkého obdélníku, který má uprostřed místo na otisk prstu a rozpoznávač očí, tím se spouští celé to zařízení, které je hologramové a reaguje přes čidla nebo hlas majitele. Jsou drahé, a proto je žádný chudý krajan vlastnit nemůže, ledaže by si vydělal jen na to než na jídlo. Jsou dělané ve všech barvách, ale nejpopulárnější jsou bílé nebo černé, jiné designy se na trhu již nevyskytují. Kromě takových telefonů ještě vyrábějí spotřebiče do domácností, vysavače s umělou inteligencí nebo třeba mobilní partnery v podobě malých hologramových avatarů - mohou po celý dny dělat společnost a nikdo se nemusí cítit osamělý. Jsou roztomilí, a tak je většinou vlastní menší děti, nemusí si tedy povídat s imaginárními kamarády. Nechat si je vyrobit si mohou v různých podobách, mohou to být třeba i víly.
Dalším zakladatelem je Atom Skarlexton, který vytvořil od úplného základu společnost DyneVision, která je v současné době velmi vychvalovaná. Soustředí se hlavně na androidy, které prodává a nabízí všem, kteří si projdou nutnými psychologickými testy, pokud nejsou členy vlády. Lze si vybrat v několika variantách - buď jako nastavené roboty, kteří dělají to, co se jim řekne nebo riskantnější modely s umělou inteligencí. K nim do firmy mohou docházet i lidé, kteří si chtějí změnit tělesnou schránku a přesunout své vědomí do dokonalejšího těla. Změnit se mohou i v opačné pohlaví, to totiž už nikdo neřeší a neodsuzuje, také je to nejméně bolestivý způsob. Kromě toho dokáží změnit jen určitou část na těle - výměna oka za nějakou high-tech verzi, která bude sledovat okolí jako ostří nebo cokoliv jiného, co si bude klient přát. To vše je samozřejmě jen na vlastní nebezpečí, firma neručí za omyl. Nabízejí se i replikanti, kteří nejsou ale moc oblíbení, jelikož se nejvíce podobají lidem a jsou to vlastně klony v dokonalejší podobě, a kteří mají bohužel trvanlivost. Využívají se hlavně jako zboží, které zabijí a jejich orgány pak předávají originálům. Kdyby se někomu něco stalo, replikanti jsou jejich pojistka, že stoprocentně dostanou transplantaci orgánu.
Dalším zakladatelem je Atom Skarlexton, který vytvořil od úplného základu společnost DyneVision, která je v současné době velmi vychvalovaná. Soustředí se hlavně na androidy, které prodává a nabízí všem, kteří si projdou nutnými psychologickými testy, pokud nejsou členy vlády. Lze si vybrat v několika variantách - buď jako nastavené roboty, kteří dělají to, co se jim řekne nebo riskantnější modely s umělou inteligencí. K nim do firmy mohou docházet i lidé, kteří si chtějí změnit tělesnou schránku a přesunout své vědomí do dokonalejšího těla. Změnit se mohou i v opačné pohlaví, to totiž už nikdo neřeší a neodsuzuje, také je to nejméně bolestivý způsob. Kromě toho dokáží změnit jen určitou část na těle - výměna oka za nějakou high-tech verzi, která bude sledovat okolí jako ostří nebo cokoliv jiného, co si bude klient přát. To vše je samozřejmě jen na vlastní nebezpečí, firma neručí za omyl. Nabízejí se i replikanti, kteří nejsou ale moc oblíbení, jelikož se nejvíce podobají lidem a jsou to vlastně klony v dokonalejší podobě, a kteří mají bohužel trvanlivost. Využívají se hlavně jako zboží, které zabijí a jejich orgány pak předávají originálům. Kdyby se někomu něco stalo, replikanti jsou jejich pojistka, že stoprocentně dostanou transplantaci orgánu.
Helix Corp. někteří považují za zlý korporát, jenž své androidy využívá pouze na různé nekalosti. Spousta androidů od nich se používají jako sexuální pracovníci, potom je využívá vláda jako nájemné vrahy. Jejich působiště je Kapitol, protože odsud pochází i zakladatel Acheron Blaisdale. Tvoří je stejným stylem jako DyneVision, protože vlastně od nich to celé převzal a některé věci si vymyslel i on sám. Lidé si často myslí, že právě ty LED zařízení pro androidy patří Atomovi, ale je to Acheron, kdo je nechal vytvořit. V současnosti vyrábějí jen technologické věci. Určitě se nestane, že se v budoucnosti budou soustřeďovat na klonování nebo změnu schránky. O této firmě se prozatím nic moc neví, jelikož majitel žádné informace veřejnosti nevydává, nicméně o ní bude každý často slýchat a to zrovna v nedobrém světle. Velmi dobrou reklamu získávají ze svých drahých aut, kterých po Kapitolu jezdí nespočet.
