defense [ 0 ]
- [ appearance ] Nepatří mezi nějaké vysoké čahouny, měří jen 175 centimetrů, chybějící výšku však dohání vzhledem a stylem. Jednoznačně u ní převládá černá barva. Co převládá, přímo dominuje. Není moc věcí v jejím šatníku, co by mělo jinou barvu. Jediné, co doznalo změn, byl druh oděvů – z holčičích šatiček a oblečení se zhlédla v mužském stylu oblékání, jako jsou kalhoty, trička, mikiny. K vidění je občas i v nějaké té krátké sukni a ve společnosti pak v delších šatech, aby nebyl její oděvní styl čistě maskulinní. Jinak je k poznání podle černých copánků a obojku kolem krku, který když nemá, nosí místo něj několik různých stříbrných a ocelových řetízků a na každé ruce dva náramky. Na levé ruce má ještě místo prstýnků jednoduchý ocelový boxer s maličkými hroty, který je v jejím případě pouze módní doplněk a nikoliv zbraň. V letních měsících je pak možné na ní spatřit některé z jejích tetování, například pavučinu za levým uchem. Při Sklizních vše doplňuje piercingem, kroužkem v nose a výrazným černým líčením, zejména kolem očí, které v původním Kapitolu bylo naprosto trefné. Však i nyní je vhodné, vzhledově se lidé moc nezměnili, i když podobný styl začíná pozvolna mizet. Tudíž na bázlivější lidi a na nesmělé mladé muže může působit až démonicky a nepříjemně, což je záměr. Někteří dvanáctiletí či třináctiletí splátci, kteří ji během Sklizní vidí, si myslí, že umí nějakou temnou magii, pomocí které je vybere do Her, kterých se oni tak bojí.
- [ personality ] Ačkoli Roguein vzhled působí dojmem, že je věčně protivná, nepříjemná a vzteklá, opak je víceméně pravdou. Na adresu drtivé většiny lidí se nebojí říct, co si myslí, to samé platí i o glosování některých situací. S rostoucím postavením protistrany si však podobnou mrazivou upřímnost odpouští. Rogue je normální žena, které není moc témat cizí a bavit se s ní dá takřka o čemkoliv. Hodně si v tom, co dělá, věří, a když je to možné, snaží se tuhle auru ze sebe vyzařovat. I když jde o člověka komunikativního, postrádá jakoukoli schopnost empatie. Nedovede se představit v problému daného jedince nebo se do něj vcítit, aby mu poradila. A vlastně ani nechce. V tomhle má povahu opravdu negativní, na druhou stranu ale víceméně logickou, ostatně proč by měla pomoct řešit potíže jiných, když ty její nikdo za ni taky nevyřeší. Hádka s ní se však nedoporučuje, neboť pro ostřejší slovo nejde daleko a při opravdu silné hádce se nebojí pak ohnat svými drápy… tedy, pardon, svými nehty, které jsou až 4 centimetry dlouhé a ostré a užívá jich až tehdy, když slova a zvýšený hlas podobný požárnímu hlásiči nepomůže. Sama si jimi občas trochu z neopatrnosti ublížila, ale jakmile si na jejich délku a ostrost zvykla, naučila se dávat si pozor. Ti, co už ji znají, ví, jak na ni a co si při povídání s ní mohou dovolit. Ti, co to neví, poznají v nejhorším případě na tváři její nehty. Pokud však sama vyhodnotí, že by ani to nemělo smysl, spíše jen mlčky dotyčného začne ignorovat a odejde. S vlastnictvím nočního podniku jí narostla pomyslná křídla ve smyslu získání určitého druhu vlivu skrze získávání scén a informací tak cenných, že opravdu není dobré dělat jí zle. S trochou nadsázky lze říci, že může zdiskreditovat každého, koho se jí zachce. Není zákeřná bestie, ovšem když nebude zbytí… Koneckonců sama říká: „Rogue dělá jen to, co je dobré pro Rogue… a Indigo Train.“ Tento obraz moci, jenž si vysnila, je však, bohužel pro ni, dosud poměrně iluzorní.
× × ×
- [ file 001 ] Narodila se, jako všechny jiné děti, tedy ty šťastnější, v Kapitolu. Sice se narodila jako druhé dítě Trainwrexiových, ovšem bráška to štěstí neměl a zemřel jen pár minut po narození. Už při jejím narození bylo jasné, že tohle bude netypické mimino. Jako každá holčička měla panenkovské období, ale když většina umělých holek skončila díky lihovému fixu jako opilé rockerky, začala se tomu růžovoučkému ideálu holčičky vzdalovat. Na škole se začala odlišovat ještě více – i když k tomu neměla důvod, vše viděla až moc pesimisticky a negativně. A začaly se u ní objevovat první černé kousky oblečení a excentrické doplňky. Rodičům se to zdálo netypické i na Kapitol. Poslední kapkou byl psí obojek s ostny. Uprosili ji, ať zkusí nějakého specialistu, psychologa. Tomu se sice podařilo v několika sezení vymýtit pesimismus, ale styl oblečení už jí nevymluvil. Léta postupovala a Rogue se časem ponořila do černé barvy celá. A ta je s tím obojkem pro ni tak typická, že kdyby to nosil někdo další, už by bylo bráno jako obyčejné napodobování. Doma už rezignovali na kdejaký odpor, na sny o tom, že bude chodit v normálních šatech i na výčitky, že by měla vypadat nějak jinak, aby více seděla do svého okolí. Školu absolvovala se slušnými výsledky, nebyla žádný premiant, ale taková „širší špička“. Jiné převážně „hloupé“ holky ji nemusely, ale své povrchnější rivalky uchlácholila kousky oblečení, které už nenosila a které jí dříve záviděly. Po škole jí rodiče navrhovali, aby své znalosti nějak zužitkovala. Jenže byla doba, kdy chytří lidé byli na trhu práce tak trochu k nepotřebě, protože funkce pro ně byly beznadějně obsazeny a do politiky jako mladá nezkažená tvářička se jí zaboha nechtělo. Její styl oblečení jí tak nečekaně vydělal nemalé peníze a přivedl k první práci. Outfity, jež vyznávala – a dosud vyznává – bylo totiž něco, co se už tak ulítlým kapitolským trendům vymykalo a jeden z obchodních domů jí bohatě zaplatil za to, že jim bude stát modelem pro výjimečnou sérii oblečení. Série nebyla sice vyloženě kasovní trhák, ale na další slušné provize to stačilo. A tak se rozhodla hned po škole postavit na vlastní nohy a koupila si malý dům, který je malým navenek, ale velikým uvnitř. Také se ale zhlédla v tetováních, kterými je již z velké části zdobená. Léta strávená bohapustým válením a utrácením vydělaných peněz jí však přestala brzy bavit a hned poté, co našla způsob, jak uplatnit své na škole nabyté obchodní znalosti, nakonec přijala k tomu všemu i práci eskorta – uvaděče na Sklizních pro Hladové hry. Zpočátku jí byl přidělen Jedenáctý kraj, což v ní vyvolávalo všechno možné, jen ne nadšení, později však zaměření na jeden kraj opustila a nyní je připravená jet kamkoli to bude potřeba. Dosud však nevylovila pozdějšího vítěze, což je takovým jejím nevyřčeným snem a cílem v tomhle oboru. Že to bere vážně, dokazuje při každé Sklizni, pro každý kraj má připravené oblečení typické pro jejich zaměření a to v barvě, která je pro ni běžná – v různých odstínech černé a šedivé.
- [ file 002 ] V letech věnovaných vzdělání nabrala mnoho obchodních a ekonomických znalostí a rozhodně je hodlala někde využít, když už je získala. Už výběr, do jaké oblasti trhu vlastně zamířit byl poměrně problém. Trh, a ten panemský velmi, je službami nasycený a nebylo kde v jakém oboru se projevit. Prohlížela si nabídky prací a najednou se nápad objevil sám. Noční klub spojený s barem. To se jí zdálo jako to pravé. Spousta mužů po celém Panemu určitě nejsou spokojena s tím, co mají doma, a proč jim nedopřát místo, kde by mohli vyzkoušet něco jiného a dokonce se k tomu i dobře napít? Začala v Šestém kraji – ten jí přišel nejvhodnější – kraj známý jako drogový ráj byl ideálním zdrojem pro holky, kterým doba Sklizní skončila a na drogy jich byla škoda. Do začátku umluvila pár děvčat na rozjezd, že polovičku jí odevzdají a půlku si nechají ony. A tah, i přes počáteční nedůvěru samotných děvčat, vyšel. Klientela neustávala a mohlo se to rozjet ve větším. Ve zbylých krajích a Kapitolu si tak vyhlédla nějaké vybydlené budovy, které dostala za půl ceny, z kterých se poté staly nové pobočky. Děvčata si do každé z nich vybírá sama, a to nejpodstatnější při výběru je pro ni kromě vzhledu i zdraví. Ač k tomu může leccos svádět, o sexu její podnik není. Přesto ne každý se jde jen napít, proto ten zájem o zdravotní kondici. Sama je ale v Kapitolu, v krajích má své pravé ruce, které ji suplují a de facto jsou v krajích šéfy. Veškeré výdělky putují za ní do Kapitolu, odkud je rozděluje na výplaty a na vylepšení. A nebyla by to šéfka, kdyby si něco neulila i pro sebe. Klasická děvčata ale vše nezvládnou, a jelikož jde s dobou, je v plánu do budoucna nákup děvčat – androidek, které by zvládaly splnit přání i jaksi… neobyčejná, leč nikdy nechutná, všechno má své meze. První výnosy potvrdily starou pravdu, že v tomhle se bohatne rychle. Ovšem, ne každý klient je obyčejným pracujícím a chovajícím se normálně. A tak nejen pro svůj klid, ale taky kvůli určitým problémovým lidem nechala do pokojů instalovat kamery a je tedy pojištěná. Některé pásky ovšem mohou působit i škody většího rozsahu, když se vezme herecké obsazení na nich. Pokud je tam nějaká důležitá osoba, kterou zná, kazetu nadepíše a uloží. Roguein archiv se možná v budoucnu stane noční můrou elitářů země, kdo ví. Současnost však ukazuje, že tomu asi tak úplně nebude. Co zbývalo dořešit, byla image celého toho všeho. Červená pro ni byla nepřijatelná, neboť není originální, je prostě out. Místo ní se tak v každém kraji a v Kapitolu noc co noc rozsvěcují modrofialové neony Indigo Train – silueta rychlovlaku s vyhozenou koktejlovou skleničkou z okna, tedy logo podniku, a celý název, znějící jako Indigo Train Bar & Girls. Po Panemu ovšem velké billboardy nehledejte, když už jeden byl, druhý den zmizel. Spíše lze spatřit na sloupech formu podprahové reklamy v podobě například indigových samolepících pásek podobných jízdence, se jménem podniku. Je také možné na nádraží v Kapitolu vidět celou jednu vlakovou soupravu v indigové barvě. Inu, svérázná reklama také reklama. Více není třeba, zájemci si rychle zbytek údajů příslušných pro jejich kraj najdou sami. Jediné, co jí může mrzet, leč nemrzí, je fakt, že i kdyby měla roční obrat větší než celá elita Panemu, mezi ně připuštěna nebude. Její obor ješitnost, stydlivost a strach z případných afér a skandálů jejích členů jí brány do tohoto světa neotevřou. Záhy po otevření však zjistila, že konkurence je vskutku silná a soupeření se zvučnějšími podniky mocnějších vlastníků nemá moc smyslu, navíc když cílila na podobnou klientelu. Rozhodla se tak raději přehodit výhybku na „střední třídu“, tedy na běžnou, širokou veřejnost. Navíc je v plánu zrušit pracoviště ve Dvanáctém kraji, neboť je prostě prodělečné a lidé tam na nabízené služby nemají, i přes absurdně nízké ceny.
- cestovní doklad, mobil - Advansy
