[ kéhsí benet ]
 |
|
× [species] human × [date of birth] january 4, 2206 | ♑︎ capricorn × [loyalty] capitol × [credits] 0 | |
vitality [ 0 ] × defense [ 11 ] × deceased - kolaps lokace: tvůrci
- Na první pohled stále usměvavá, křehká dívka, která toho moc nezvládne. Takhle ji většinou vidí ostatní a takto se ona chce prezentovat. Má totiž nezkrotnou touhu všem vždy dokázat, že je lepší, než si myslí. A také to tak je. Po fyzické stránce není rozhodně žádné ořezávátko. Nařízeným posilováním od babičky v jejich posilovně a následnou prací na poli si rozhodně nějaké to svalstvo zvládla vybudovat. Má zpevněné tělo a jen těžko by někdo našel nějaký přebytečný tuk. A tak se jí to líbí. Je se sebou ve všech směrech spokojená a nebojí se svoje sebevědomí předvést i ostatním. Ačkoli by to do ní na první pohled nikdo jen tak neřekl, opravdu je ten typ člověka, který vás dokáže hravě využít. Dost možná je to v rodině, její babička je taky taková. Ačkoli chce být pro všechny tou nejlepší, nedělá jí problém někoho bez mrknutí oka podrazit, pokud už se jí nehodí do jejích plánů a ještě to všechno svést na svoji oběť. Dokonce i ví, jak se prát, to se svými příbuznými také trénovala. Sebeobrana je jednou z věcí, kterou ovládá opravdu dobře. Pokud proti ní jde někdo větší a silnější, je schopná využít jeho sílu proti němu samému. Zná pár těch fíglů, jak se ubránit někomu, kdo by ji nečekaně napadl. Má ty reakce tak zažité, že nad tím nemusí ani moc přemýšlet a udělá to jako naprostou samozřejmost. Pokud by soupeř měl ale zbraň, asi by to bylo horší. Ona osobně se nikdy nesetkala s ničím jiným, než jsou nástroje na poli. Srp a krumpáč jsou její oblíbenci. S nimi práci zvládá už celkem hladce. Nejjistější si je však v rostlinkách a bylinkách. Odmalička měla tu nejlepší učitelku, svoji babičku, která jí všechno trpělivě vysvětlovala, co k čemu slouží. Vyzná se nejen v tom, co najde u nich v kraji, takové ty běžné rostliny, ale zvládne si poradit i s něčím exotičtějším, což babička v zahradě má také. Na tohle má mozek jako stavěný. Pokud má někdo rýmičku nebo třeba se nějak pořezal, je schopná udělat takovou směs z bylinek, aby to bylo co nejefektivnější a pomohlo to. Na tuto svoji schopnost je právem pyšná. Není snad žádná rostlina, na níž byste ji nachytali, kterou by neznala a alespoň něco vám o ní neřekla.
- Je až příliš posedlá tím, co si o ní ostatní myslí. Nezvládne jen pomyšlení na to, že by o ní někdo mohl říct nějaké křivé slůvko. Pořád potřebuje být pro všechny ta dobrá, ta, kterou mají všichni rádi. Dost často se právě z tohoto důvodu uchyluje k nějakým lžím a intrikám. Nezvládne přiznat svoji vlastní chybu a raději o tom zalže, jen aby si někdo náhodou nepomyslel, že to byla její vina. Ještě větší problém je to, pokud vlastní lži uvěří i ona sama. Není to nějaké ojedinělé, tím jak často ostatní balamutí, tak už ani pořádně někdy nedokáže rozeznat pravdu od lži. Na druhou stranu by nebyla schopna přežít sama. Samota ji děsí a pokud by se ze všeho nejdříve nezabila, určitě by brzy přišla o rozum a vytvořila si nějakého imaginárního přítele s nímž by se mohla bavit. Neumí být samostatnou jednotkou, stále musí mít za svým vypracovaným zadkem někoho, kdo jí bude dělat společnost. S velkou pravděpodobností by ani dlouho nezvládla jen tak strádat hlady. Je zvyklá na plný žaludek a nemít co k jídlu a pití by pro ni bylo nejspíše dost náročné, jelikož moc neví, jak si ho jinak obstarat, pokud by poblíž nebyl nějaký strom či rostlina s jedlými plody. Ačkoli se s ostatními snažila v jejich posilovně nějak připravovat, nikdy hrozbu Her nebrala nějak vážně. Vlastně na to ve všech těch svých spletích lží neměla čas, starat se o Hry. Nikdy netrénovala pro to, aby se tam jednoho dne sama přihlásila, to není její touha. Tyto myšlenky jsou trochu mimo ni, dělala to spíše z donucení, že musela. Proto se také nenaučila úplně všechno, vybírala si jen to, co ji bavilo. Přežití v přírodě? Nuda, v žádném případě. Zbraně ji taky nikdy moc nechytly. Možná dokáže poznat rozdíl mezi mečem a oštěpem, ale zacházet už s tím nedovede. Tím, že žije tady, snad v jednom z nejteplejších krajů, tak v nějakých větších zimách se nejspíše rychleji podchladí a bude jí dříve zima, protože na chlad není zrovna dvakrát zvyklá. Vlastně ani pořádně neví, jak chytit nějaké zvíře a třeba ho zabít, přijde jí totiž nechutné jíst takovouto zdechlinu, i kdyby byla připravena nad ohněm. To raději bude na ovoci, než jíst něco, co by někdo chytil v divoké přírodě.
- [ file 001 ] Stačí jen, aby se tady v kraji představila a každý na ni má hned svůj vlastní obrázek, aniž by stačila říct cokoli dalšího. To přímo od srdce nesnáší. Narodila se totiž do Bennetovic rodinky. Ano, přesně, to je ta rodina, která má za člena vítěze Her, konkrétně tedy vítězku. Svoji babičku má strašně ráda, ale občas jí prostě vadí, že nezapadá do kraje tak, jak by si přála. Už od začátku bylo její dětství jedno z těch šťastnějších a pohádkovějších. Hlavním důvodem bylo to, že nikdy nepoznala co to je hlad nebo chudoba, díky penězům od babičky. Ačkoli si to třeba nepřipouští, je v tomto ohledu vážně zhýčkaná. Tím, že má svoji sestru a ještě i pár bratranců a sestřenic, tak již odmalička byla zvyklá vyrůstat v nějaké partě lidí a podnikat různé lumpárny. Ta její dětská neposednost jí zůstala a nejspíše se jí hned jen tak nezbaví. Když se vždy něco semlelo, byl zázrak pokud v tom nějak nefigurovala právě Cassie. Jako snad každé dítě se bavila neštěstím ostatních, obzvláště pokud tomu nějak dopomohla. Často svoje vtípky zkoušela právě na svojí drahé sestřičce, která byla jako vždy první na ráně. Bylo zde však přeci jen ještě něco, co měla mnohem raději, než tropení neplech. Tím byla babiččina zahrada. V přítomnosti těch exotických rostlin se v ní vždy probudila jemnost dívky, která se na její vzhled hodí a patří. Nechávala si od babičky dlouho vyprávět o všech těch rostlinách a čas od času padla i nějaká ta historka týkající se arény. Lásku k rostlinám má určitě po ní, o tom se nedá pochybovat. Jakmile byla v takovém tom školním věku, tak jí bylo odkryto i takové to jejich rodinné “tajemství” v podobě jejich soukromé a vlastní posilovny, které po čase začala říkat jednoduše centrum. O centru v Kapitolu jim babička několikrát vyprávěla a ona měla strašný pocit, že je to vlastně to samé. Lacey jim to zařídila, aby se mohli alespoň nějaké základy naučit. Cassie to však dělala spíše z toho důvodu, že tam chodili ostatní, ona sama v tom nikdy nenašla příliš zalíbení. Rozhodně tam netrávila více času, než opravdu musela. Tím, jak ve škole trávila čas se spolužáky a poslouchala jejich příběhy a příhody z práce na poli, najednou se cítila jako páté kolo u vozu, protože s nimi neměla nic společného a cítila, jako by byla odstrčená a ten pocit se jí vůbec nelíbil. Není taková jako většina z její rodiny, jí záleží hodně na tom, co si o ní ostatní myslí. Čas od času se tedy začala vytrácet z domu a vytvořila si takovou svoji druhou identitu. K práci se přihlašovala pod jiným jménem, aby se to k jejím rodičům náhodou nedoneslo. Lyrra byla první, která si toho všimla. Ještě aby ne, když Cassie občas přijde, že jí zná ještě více než ona samu sebe. Naštěstí držela při ní a nikomu to nepověděla. Od té doby Cass konečně pochopila co to je práce, jaké to je, když ji bolí ruce a nohy po několika hodinách na poli. A tím to všechno začalo. Její dvojí život. Zbožňuje svoji rodinu a nedá na ni dopustit, ale zároveň chce být oblíbená i mezi ostatními. Je to pro ni takový začarovaný kruh. Stále ještě navštěvuje jejich centrum, ale najde si i čas na to jít na pole mezi ostatní lidi. V tomto ohledu je takový dost outsider jejich rodiny a je si toho vědoma. Proto se před nimi snaží vždy tvářit jako naprostý andílek, který všemi v kraji pohrdá, stejně jako oni, ale ve skrytu duše to má vlastně úplně jinak. Prakticky už ztratila samu sebe a jen těžko jde vlastně říct, kdo Cassie Bennet skutečně je.
