[ sájmon vindsr ]
Player: Larsyn
FC: Skyler Gisondo
|
Contact: creationoflars@gmail.com
Age: 17 deceased - vykrvácení: Theo Wadsworth
Token: Dálkový ovladač na auto
|
Symon patří do skupiny netypických profesionálů, ale o tom by se dalo ještě hodiny polemizovat. Zprvu se nezdálo, že by se chlapec na dráhu Hladových her vůbec vydal, ono tomu tak stále není ani dodnes. Nicméně to je informace, kterou ví jen on sám a ostatní o tom nemají vůbec ponětí. Dalo by se říct, že byl populární společností do tréninku nucen, a tak mu nic nepozbylo. Dobrovolně-nedobrovolně se do toho pustil, jelikož potřeboval od svých přátel uznání, jež jako malý klučina moc neměl. Ve svém útlém věku byl Symon takový malý záprtek, jenž si strašně těžko hledal přátele. Z tohoto důvodu na sobě začal až invazivně makat, za každou cenu se musel vyrovnat těm klukům, kterým příroda mužství nadělila o něco dříve než jemu. Začal sice o něco později, ale jak již bylo zmíněno, šel do toho s notnou vervou a možná až nadprůměrně, zkrátka potřeboval dohnat ty neaktivní roky. Jeho největší talent se právě ukazuje v boji zblízka, kde preferuje falx nebo labrys. Díky tomu si osvojil mrštnější i výkonnější boj, jelikož falx je spíše lehká zbraň a labrys je úplný opak. Od tohoto způsobu boje se odrazuje jeho schopnost být rychlý a ostražitý, jindy zase robustní a nemilosrdný. Změny se právě odvíjí od toho, v jaké společnosti se v momentu nachází a kdo ho sleduje. Je to hloupé, ale on tu validaci od všech ostatních prostě potřebuje, protože mu to dělá dobře. Nabral tedy nějaké to svalstvo, sice se nevyrovná těm opravdu muskulárním jedincům, ale pořád to dost postačí k tomu, aby nevypadal jako křehké kvítko. Má obrovskou výdrž, jak v boji, tak i v běhu. Není se čemu divit, když se na výkonnostní trénink soustřeďoval prioritně. Moc dobře ví, nebo alespoň na to má takový názor, že výdrž v aréně je nejvíce potřebná. Do ničeho se nepouští po hlavě, protože si uvědomuje, že by to nemuselo dopadnout dobře a radši mu bude všechno trvat déle, než aby udělal něco zbrkle a bylo to riskantní, tudíž mu strategické myšlení nechybí. Z toho i vyplývá, že si uvědomuje, jak důležité jsou techniky a znalosti pro přežití v přírodě. Ačkoliv to bylo místy náramně únavné – hlavně třeba orientace, tak je za to vděčný. Něčemu důležitému se přiučil a něco bylo i dokonce zajímavé. Ve všem se nachází kousek pozitiva i negativa, nikdy to nelze udělat naprosto dokonalé. Vyrůstal sice v dobře zabezpečené rodině a přepych se u nich tedy nacházel, ale v podstatě se docela dost dobře pere s nepříznivými situacemi. Kdyby přišlo na to, že by měl jíst hmyz nebo nefiltrovanou vodu a i klidně moč, tak by to pro své přežití neváhal provést. Není totiž nic horšího, než umřít na neznalost. Raději by si nechal vrazit čepel do hrudi.
Ačkoliv se opravdu dřel, tak nepatří mezi nejlepší. Zapříčinilo to hlavně jeho skluz v tréninku, jelikož jako většina děcek nezačal ve dvanácti, ale o tři roky později. Nestihl se naučit se všemi zbraněmi, což on stejně nikdy nepovažoval za důležité, a proto jsou mu v rukách cizí. Zřejmě by dokázal máchnout a trefit se, ale postrádá techniku, což platí zejména pro zbraně typu dlouhé meče, vrhací nože, oštěp a cokoliv, s čím se střílí nebo hází. Nedá se říci, že by na to byl levý, ale zkrátka tyto zbraně nikdy v ruce nedržel, maximálně tak jednou. Rozhodně se nepovažuje za bojovníka těžké váhy. Sice nabral slušnou svalovou hmotu a je tak o něco těžší, ale kdyby se měl někdy postavit proti namakanému frajerovi, tak by pravděpodobně neměl šťastný konec Symon. Ani takové hordě profesionálu by se nedokázal ubránit úplně perfektně. Patřičně by jim ublížil, ale je dost zřejmé, že nezvládne boj s více zkušenými lidmi a bude se velmi trápit. Velká sranda je s ním na vodě, není totiž vůbec nadaný na jakýkoliv sport, který se odehrává na vodě. Několikrát to zkoušel, ale prostě je buď v pádlování děsně pomalý anebo má děsné balancování, když už se dokáže rozjet. Z tohoto důvodu nemá vodu celkově rád, když do ní padal takřka pořád. Plavat tedy moc nechodí, což sice neznamená, že neumí, ale spíše není tak dobrý, aby dokázal dlouho plavat. Takové znalosti v bylinkách jsou mu úplně ukradené. Není vegetarián ani žádný medik, takže ho to nikdy nezajímalo natolik, aby to začal studovat. Není vyloženě sprostý, ale právě u takových kravin by s klidem pověděl, že je to píčovina. Ještě je nutné zmínit jeho sociální nejistotu, strašně špatně snášel populární společnost, ale ve stejné míře do ní chtěl i patřit. Častokrát právě podlézal lidem, kteří si z něho utahovali, ale nakonec ho do své party přijali, jenže taky za jakou neetickou cenu. Býval takový podivín, i teď by se tak dal nazvat, ale určitě by se našli lidi, kterým by tenhle klučina přišel vtipný a zábavný. Je ten typ člověka, který by se začal chovat jinak, kdyby u něj stáli oblíbení jedinci, a pak jinak, když je sám s někým trochu skromnějším. To všechno je dílo šikany, které se chce zcela vyhnout, a proto se někdy chová podle aktuální normy zpopularizovaných děcek, takže je z něj někdy fakt naprostý kretén. Když se potřebuje naparovat, tak nemá úplně nejvhodnější výběr slov a mohou ublížit, i když to třeba vůbec nemyslí vážně.
Narozen byl do milující rodiny, která pro něho byla schopná udělat leccos, taky proto byl dost rozmazlený, což se někdy neprokázalo negativně na jeho skutečné povaze. Takové štěstí už ale u svých vrstevníků neměl. Hlavně třeba u holek, kterým prostě nepřipadal úžasný a přitažlivý jako jiní kluci v jeho věku, a tak to na něm i něco zanechalo, kor když občas o sobě za rohem zaslechl něco nepěkného. Kluci si na něj dovolovali, protože byl většinou nejmenší ze třídy, a proto se nedokázal pořádně ubránit. Nechtěl si hledat problémy a všem konfliktům se vyhýbal, ani se o takových věcech nikdy nesvěřoval svým rodičům, protože by akorát dostal další štítek práskače, což on neměl zapotřebí. Měl jen jediného nejlepšího kamaráda, který se bohužel musel odstěhovat z hlavního města, a proto zůstal na škole úplně sám. Zažíval peklo celou základku a měl doslova strach na to území vkročit, protože by mohl zase skončit někde s lepenkou na záchodové míse. Změna přišla až po absolvování osmé třídy, načež pak nastoupil do prváku na střední. Přes prázdniny si dost povýšil – dostal auto, i když ještě ani neuměl řídit, ale mohl se s tím chlubit. Spolužáky v podstatě tahal na své peníze, ačkoli si moc dobře uvědomoval, že se nejedná o úplně přirozené kamarády. Jemu to bylo jaksi jedno, hlavně, aby neprožil další krušný den. Začal hodně chodit na večírky, byl to týden co týden, kdy byl buď u někoho doma nebo sám něco stvořil u sebe, když zrovna rodiče nebyli doma. Následně začal i s tréninkem, za což je velice vděčný, i když to zprvu nebyl vůbec jeho nápad. Cítí se ale kvůli tomu sebevědoměji a nemá problém chodit mezi lidmi v plavkách. Holky se nějak nahromadily, ale nedá se říct, že by za to byl vděčný. Prostě k nim nemá už důvěru a je si jist, že to jsou zlatokopky, ale na příležitostný flirt a sex to je úplně v pohodě. Mnohem důležitější jsou jeho přátelé v klučičím osazenstvu, protože u těch je to jiný. Někteří se s ním možná baví jen kvůli tomu, že je bohatý nebo se baví s někým, kdo je super, ale mezi několika se nachází i jeden, se kterým si je naprosto jist, že je to reálné. To je taky jediný důvod, proč ho party život tak baví, protože se má s kým bavit, i když třeba jenom kecají o blbostech. Necítí se teď už sám a je rád ve společnosti lidí, v podstatě z totálního introverta stočil na extrémního extroverta. Nic by na svém životě teď neměnil. Sice se párkrát s kamarády bavil, kdo se do Her přihlásí a jestli se tím dobrovolníkem někdy stane Symon, ale většinou nakecával, že se někdy možná odhodlá, ale v tajnosti moc dobře ví, že do arény najisto nechce jít.
