[ kaspien daks skorsejzí ]
Player: Arte
FC: Jacob Elordi
Vitality: +5
Defense: 21
|
Contact: tez.kasl@gmail.com
Token: -
|
S tréninkem začal později, protože se musel zaobírat jinými a daleko důležitějšími problémy, než jsou Hladové hry. Ty už měl totiž i ve svém životě, a tak se spíše staral o to, aby přežil do druhého dne a pak mohl řešit jiné věci a zábavu. Našel si na to čas, ale nechodil do centra denně, to až potom, kdy už nemusel řešit, co si dá k jídlu. Je obeznámený s životem, ve kterém nemá nic, ale těžko říct, jestli by byl schopný na pár dní hladovět. Pravděpodobně by to nebyl problém, i když už si celkem zvykl na ten luxus, co teď mají. Nezažil zdaleka to nejhorší jako chudé kraje v Panemu, ale špína a podobné věci mu problém nedělají, adaptovat se dokáže všude a v různých počasích. Nepřijde mu důležité, ve kterém prostředí arény se nachází. Zabít člověka dokáže všude, nemá s tím problém. Nachází se v něm tolik vzteku a pudu sebezáchovy, že i kdyby měl pochybnosti, tak by člověka okamžitě zabil. Není psychopat, ale považuje to za normální, když se v rodině vraždy vyskytují téměř pravidelně. Nechodí zabíjet pro zábavu a ani v aréně by to nedělal kvůli tomu, že se vyžívá v utrpení lidí. Prostě a jednoduše bude chtít přežít. Svůj život má rád a nemá sebevražedné sklony, aby se přihlásil dobrovolně. Jedině by to udělal kvůli tomu, že by tam šli jeho sourozenci. Ví, že si svůj osud nevybere, a tak se nutí do tréninku, což ho stejně baví a dělal by to, i kdyby nemusel. Nutí do toho i své sourozence, protože je to potřebné a ti, kdož se nesnaží trénovat, jsou podle něj absolutní hlupáci. Prioritou je pro něj vytrvalostní trénink, protože si nemůže dovolit, aby ho například dlouhá tůra skolila hned první den. Vydrží dlouho běhat, plavat a jen tak rychle se neunaví, a to platí i při boji. Zvládne bojovat jak se zbraní, tak jen s holýma rukama. Nezanedbává silový trénink a neexistuje den, ve kterém by se nenacházel aspoň u boxovacího pytle nebo necvičil bench. Nebezpečí na něj může číhat na každém rohu, hlavně od té doby, kdy se otec rozhodl být mafiánem, a proto musí být připravený ochránit sám sebe i své blízké. Sebevědoměji se ovšem cítí, když má v ruce zbraň. Nejraději má trojzubec, oštěp a ty klasické pro jeho kraj. Nepohrdne však ani mačetám nebo dýkám. Každá zbraň je něčím výjimečná a dokáže nadělat paseku s kteroukoliv zbraní. Když zrovna netrénuje ve výcvikovém centru, tak se pohybuje po hřišti, kde hraje americký fotbal. Je to další možnost, kde si může filtrovat všechnu frustraci. Caspian je taktéž působivý manipulant a umí z lidí lehce získávat informace, stejně tak i jejich přízeň. Má rád věci pod kontrolou a většinou musí být vše po jeho, jinak je zle. Není radno si s ním zahrávat, protože vám s radostí tu držku rozbije.
Jeho největší slabinou je jeho agresivita a někdy volí spíše pěsti než rozum. Do arény je to celkem k užitku, ale pro každodenní fungování je to na obtíž. Velmi rychle se naštve kvůli prkotině, ale to převážně v horších náladách, jinak se dokáže ještě krotit. Na své sourozence by nikdy nevztáhl ruce, to spíše na cizí lidi nebo dokonce i na přátelé. Byly tu již incidenty, kdy se s kámoši nepohodl, většinou se ale jedná o to klučičí osazenstvo. Nikdy se k holce zatím nechoval zle, pokud se nepočítá jeho nekonečné podvádění nebo taky to, že některé odhodil jako kus hadru bez sebemenšího důvodu, ale nikdy by je nezmlátil. Výjimkou budiž aréna, kde jde opravdu o kejhák. Na celou rodinu nedá dopustit, i když byla dlouhá doba, kdy se ani rodičům nepodíval do očí, tak je má stále rád a to se nezmění. Často se zdá, že myslí jen na sebe, což není tak daleko od pravdy, ale udělal by pro každého člena v rodině cokoliv, klidně by za ně položil život. Po fyzické stránce na Caspianovi slabiny moc nenaleznete, ale to se vše odrazilo na jeho psychice a slabin v této oblasti má skoro stejně jako má předností. Má neustále potřebu mít hlavní slovo ve všem, i když jsou to věci, kterým ani nerozumí. Chce mít za každou cenu pravdu a je tak tvrdohlavý, že neumí přiznat chybu. Někdy se za své chování možná výjimečně omluvil, ale to musel být v té době nemocný. Nerad prohrává a vypadá to, že je to prostě v rodině. Při fotbalových zápasech za to hlavně viní všechny ostatní, jen ne sebe. Sám ví, že je občas chyba na jeho straně, ale jeho ego mu zakazuje to přiznat nahlas. Je to otravné, ale je to tak. Hádat se s ním nemá cenu, protože to nikdy neskončí nebo to skončí pěstmi. Je to pro něj to nejjednodušší řešení jak někoho konečně umlčet. Nemůže vystát optimistické lidi, protože mu jejich kecy přijdou strašně otravné a nejraději by je prohodil z okna. Není to pesimista, který by ničil všechno hezké na světě, ale vše se musí vybalancovat. Velmi si vybírá lidi, se kterými se bude bavit a než by si našel nějakého spojence, tak to už dříve skončí aréna. Co se týče znalostí v oblasti přírody, tak se vyzná jen v podmořském světě, ale všechno ostatní je pro něj velká neznámá. Žádnou medicínu z bylinek nevytvoří, to mu přijde zbytečné. Takovéto věci si přece může koupit v lékárně a v aréně se bude spoléhat na sponzorské dary. Lovení mu taktéž nejde, hlavně kvůli tomu, že nemá žádnou trpělivost. Má omezený názor na vítězství, protože si myslí, že je k tomu potřeba snad jen umění boje. Všechno ostatní se mu zdá nudné a zbytečné, a proto se ani nesnaží, aby to uměl.
Podle jeho vlastních slov se narodil do správné rodiny a navenek vypadá, že je se vším spokojený, což není tak zcela pravdivá realita. První roky života, kdy už začal mluvit a chodit, nebyly v chudobě nejpříznivější, ale právě proto je v současnosti velmi skromným člověkem. Jak se to ale vezme? Namysli jsou takové ty základní životní potřeby. Avšak když jde třeba o dívky, moc skromný být neumí, jinak by si neukořistil skoro celý Fort Antares. K tomu by se ale nedostal, kdyby se z něj nestal člověk dnes. Každopádně si toho moc z dětství nepamatuje, protože to vystrnadil ze svých vzpomínek, ačkoliv tam podvědomě ještě někde jsou, kdyby se opravdu snažil je zase vytáhnout. Od svých chudobných let se tedy toho dost změnilo a hlavně velkou proměnou prošel on a to jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Náhle se jeho život změnil a on ani nepochopil, jak se to stalo. Odstěhovali se do luxusní vily na privátním ostrově, kde byli další zbohatlíci. Nic nedávalo smysl, když to v nadsázce bylo ze dne na den, jako kdyby jim snad napršely miliardy a on o tom ani neměl vůbec ponětí. Bylo mu zhruba čerstvých patnáct let, kdy zjistil, že otec podvádí matku. Jenže později zjistil, že o tom celou dobu matka věděla a ta ženská byla nějaká vysoce postavená osoba, u které se snažili získat kontakty. Avšak stále nevěří, že s ní byl čistě jen kvůli těm kontaktům. Téhož dne se dozvěděl, že jeho rodiče provádějí ve městě aktivity, které rozhodně nebyly legální. Proběhla o tom sáhodlouhá konverzace, která neznala konce a spíše se s nimi jenom hádal, jelikož s tím nesouhlasil. Na svůj věk byl již docela vyspělý a moc dobře věděl, že tím dostávají celou rodinu do nebezpečí. Snažili se ho přesvědčit o tom, že to mají pod kontrolou, ale jemu to nestačilo, a tak to docílilo k tomu, že s nimi po celý rok neprohodil ani slovo, jedině sem tam nějaké citoslovce. Nebyl z té situace ještě víc šťastný, když si povšiml obrovských změn ve chování jeho sester, k tomu byl nejmladší bratr zmatený a lidi na něj na veřejnosti koukali jako na padoucha, jímž nebyl, ale postupně se k tomu dopracoval. Mezi svými vrstevníky si zprvu nedokázal najít žádné přátelé, protože to bylo ještě dost čerstvé a někteří spolužáci nebyli spokojení, že rodiče ztratili kvůli jeho otci práci nebo jim museli platit nesmyslné prachy. Byla to ještě doba, kdy jméno Scorsese nenahánělo takový strach, a tak si na něj lidé otevřeli hubu. Většinou se s nimi do konfliktu nedostával a nechával si srát na hlavu, ale to se změnilo až když začal chodit do výcvikového centra intenzivněji a někdy tam byl radši než doma. Chodil tam hlavně kvůli tomu, aby se měl na čem vyřádit, když toho na něj bylo moc, jenže později to neudržel jen tam a šel do pěstních bojů mimo centrum, a to i třeba ve škole. Nehleděl na to, jestli z toho bude mít problém, protože si potřeboval získat respekt a také nepochyboval o mocnosti jeho rodiny. Postupem času začali lidi chápat, že se jim nemají plést do cesty a najednou se mu do života začali vtírat. Doteď neví, jestli se s ním přátelí ze strachu nebo jim jako člověk sedí, ale to on moc neřeší. Je rád, když má kolem sebe lidi, se kterými může občas i manipulovat. Přestal vnímat fakt, že je ze zločinecké rodiny, protože to okolí vnímalo jako normu nebo to tak alespoň vypadalo. Podvědomě ho to zřejmě vadí, ale dostál k názoru, že je lepší to neřešit a v podstatě tohoto statusu využívá. Bývá agresivní, když nedostane to, co chce. Zvykl si na to, že je mu všechno servírováno pod nos a nikdo ho neodmítne. V dobré náladě dokáže být výjimečně i přátelský, ale stále z něj vyzařuje arogance. S náladou je to jako hrát ruletu, protože nikdy nevíte, jaká barva zrovna padne. Obecně ale zůstává fakt, že všechny lidi rychle soudí a má k nim jakousi nechuť. Zřejmě proto, že ho předtím rychle soudili a teď se nachází ve společnosti bohatých děcek, kteří na něj předtím plivali, když ještě žili v chudobě. Nemusel by se s nimi jednoduše bavit, ale být sám není nic pro něj. Jakožto velmi komunikativní člověk neodmítá konverzace, když je o čem mluvit a nejedná se o kravinu. Někdy může okolím připadat jako samotář kvůli náladám, kdy se mu do řeči moc nechce a v těchto chvílích je nejlepší posluchač, ale opět musí být konverzace zajímavá.
× Kal Scorsese - Těžko říct, zda je prokletí, že otce zná a má na něj živou vzpomínku z dřívější doby, kdy se ještě netopili v ohromné jmění. Měl možnost jej poznat milujícího, skromného, i když jím v podstatě je stále, ale se svým statusem mafiánského bosse získal něco, co jej na něm děsí. Zároveň si vůbec nestěžuje a nedává mu za vinu to, že se posunuli ve společenském žebříčku tak vysoko. Ještě aby si stěžoval, když si bohatství náramně užívá a využívá svého statusu. To ale neznamená, že se jejich vztah nemohl zhoršit, když se začal věnovat podsvětním záležitostem více než své rodině, což vyústilo k tomu, že se přestali bavit, i když to neměli s matkou v plánu a chtěli pro své děti to nejlepší. Každopádně nechápal, proč tomu tak je, když už se dostali za vodou a mohli spokojeně vyžít z toho, co získali. Později pochopil, že s tímhle byznysem přichází i dávka závislosti a nic s tím nenadělá. Mohl by se s ním hádat furt dokola, ale k ničemu to nikdy nevedlo. Jeho práci toleruje, jelikož mu nic nezbývá, ale určitý respekt k němu ztratil. Ne všechen, protože jej stále bere za hlavu rodiny a otce, kterého má jako nejstarší syn rád, ale není to, co bývalo. Dlouho mu na něm vadilo převážně to, že se od nich odcizil, později se to naučil ignorovat.