[ melisa lyndly ]
 | |
vitality [ +10 ] × defense [ 15 ] × deceased - smrtící jed: černožlutý had
- Její poměrnou výhodou je, že nepotřebuje neustále někoho, aby ji vodil za ručičku. Umí se o sebe postarat sama a vypořádat se s tím, co jí je postaveno do cesty. Jako každý občas při rozhodnutích chybuje, ale jedině tím je schopná se poučit. Přestože má její kraj více negativ než pozitiv, může mu být vděčná alespoň za to, že díky své zálibě ve scavengeringu se naučila vyhledávat věci různého typu, ale hlavně se pohybovat v nehostinném terénu. Nevadí jí se od něčeho umazat nebo se setkávat s živočichy, kteří si libují v půdě či pod troskami. V místech, kde je množství úkrytů, je poměrně sebevědomá a dokáže využít takové prostředí ve svůj prospěch. V tomto se opravdu nedá srovnávat s lidmi, jež jsou zvyklí na luxus a má oproti nim nespornou výhodu, neboť si prakticky každý den může v praxi vyzkoušet různé techniky přežití. S potřebnými pomůckami zvládá rozdělání ohně i postavení jednoduchého přístřešku na noc. Nepřijdou si na ni ani rány nutné k zašití. Naučila se ošetřit si sama prakticky všechno, co jenom trochu jde. Má základní povědomí o zástavách krvácení, nápravách zlomenin i vykloubenin. Její práce sice není kdovíjak profesionální, ale pořád ještě žije, což je na čem záleží. Přestože neměla prostředky ani možnost na trénování se zbraněmi, hravě si dokáže poradit alespoň s noži. Nic jiného totiž ani k dispozici nikdy neměla. Pokoušela se i o vytvoření oštěpu pomocí dlouhé větve a připevnění nože na jeho špici, ale ve výsledku s tím nebyla moc obratná a nůž se jí v ruce drží snadněji.
- Nedostatečné vzdělání, s nímž se v kraji potýkají, na ni dopadlo plnou vahou a z toho důvodu má znalosti v mnoha oborech prakticky nulové. Technologické věci nikdy neměla možnost ovládat, tudíž tímto směrem pro ni cesta nikdy nepovede. Stejně tak pokulhává i ve znalostech fauny a flóry. Byla by schopna se otrávit nějakou lákavě vypadající květinou, jen kvůli tomu, že si zarytě bude myslet, že něco tak hezkého přeci nemůže být smrtící. S lovem a kladením pastiček to u ní není zrovna slavné, kdo by se totiž chtěl živit pojídáním krys. Občasná nutnost v době nedostatku jíst hmyz je pro ni maximum, kam je ochotná zajít. Krysy a myši jí připadají až příliš nečisté. Jak je na ní na první pohled patrné, postrádá sílu, aby byla schopná se postavit trénovaným jedincům. Nikdy se jí nenaskytla příležitost posilování, vlastně jí ani nebylo řečeno, že něco takového vůbec existuje. I v tomto směru je hodně neznalá, stejně jako ohledně zbraní. Kromě svého nože by nedokázala rozpoznat prakticky nic, snad jen něco, co vypadá podobně. Ani taková schopnost plavání u ní rozhodně není nikterak rozvinutá. Přestože vodu už někdy viděla, pokud by nedostala nohama na dno, neměla by příliš šancí se udržet nad hladinou, v čemž jí ale zase značně znevýhodňuje její výška. Její názory na dnešní společnost by ji bezpochyby mohly dostat do problémů, neboť je zvyklá je dávat veřejně najevo a nenechávat si je pouze pro sebe, a i vzhledem ke své neschopnosti přijmout cizí názory, si zřejmě příliš přátel nikdy nenajde.
- [ personality ] Život ji proškolil v mnoha věcech, nicméně i přesto v ní zůstal kousek usměvavé a dobré duše. Je ochotná pomoci lidem, kteří si to dle jejího úsudku zaslouží a naprosto ze srdce nesnáší bohatou a povýšeneckou smetánku dnešní doby. Tak jako lidé z profi krajů hledí na chudé kraje skrze prsty, přesně tak ona se dívá na obyvatele krajů vyšších. Přestože označení pokrytce velmi hlasitě odmítá, nevědomky svými postoji však působí přesně tímto dojmem. Ve svém jádru rozhodně nepatří mezi ty špatné, jen tak může působit na ty, již nebudou s jejími názory sympatizovat. Dala by se označit za realistu, který stojí nohama pevně na zemi, ale občas balancuje lehce na hraně. Nevadí ji totiž rozšlapat sny malému dítěti, jen aby dokázala, že je dnešní společnost strašná. V tomto je příšerný pesimista. Neumí prožívat hezké věci, protože jich v životě moc nezažila, a tak má neustále tendenci si myslet, že všechno se jí děje schválně. Pokud ale s někým nalezne na nějaké téma společnou řeč, pak se jedná o komunikativní dívku, jíž je obtížné zavřít ústa. Na druhou stranu, pakliže má někdo odlišný názor, je schopna se nevraživě hádat a snažit se prosadit si svoji pravdu. Je pro ni těžké přijímat názory ostatních, i pokud jsou jejich argumenty logické, v tomto se projevuje její nedostatečné vzdělání, kdy nechce přijmout věci, o kterých nic neví.
× × ×
- [ file 001 ] Při jejím narození nic nenasvědčovalo tomu, že by se život Mellisy měl jakkoliv pokazit. Byla prvním, a též jediným, dítětem šťastného páru, který si sice v kraji nežil na vysoké noze, ale nepoznali ani nouzi. Rodiče tvrdě pracovali, aby byli všichni zaopatřeni. Dětství Mel nebylo rozhodně jedno z nejradostnějších, ale láska rodičů jí mnohé vynahradila, a tak nepotřebovala zbytečné hračky ani přehršel oblečení. Byla vedena k tomu, aby se naučila žít s málem a materiální věci nejsou všechno. Přestože s nástupem puberty měla tendenci k jiným postojům, rodina pro ni byla svatá a dokázala tedy překousnout tyto zastaralé názory a držet se jich. Nejednou se jejich dům stal útočištěm pro nějaké cizince, nikdy se ale zbytečně nevyptávala, o koho se jedná, pochopitelně měla jistá podezření, ale považovala za bezpečnější se po ničem nepídit. Nanejvýše matce pomohla s ošetřením, pokud se jednalo o někoho zraněného, díky čemuž si získala alespoň nějaké ty zkušenosti. S plynoucím časem se návštěvy neznámých lidí staly pravidlem, což se bohužel její rodině později i vymstilo. Jeden z těch, jemuž její rodiče ochotně nabídli pomoc, byl nasazen mírotvorci. Ti se proto postarali o zatknutí nejen jejích rodičů, ale i jí samotné. Mellisa z toho byla nemálo rozrušená, netušila, že všichni ti lidé byli dříve součástí Třináctého kraje. Nezažila si z rukou mírotvorců zrovna jemné zacházení, ale nakonec byla zproštěna všech obvinění, neboť jí nebylo možné nic přímo prokázat, což se o jejích rodičích říci nedalo. Jejich osud skončil popravou, na kterou byla přinucena se dívat. Ze dne na den přišla úplně o všechno, o lidi které znala, o domov, a zbylo jí jen pár věcí nutných k přežití. Byla z ní naprostá troska ztrácející naději a chuť do života. Pomýšlela i na sebevraždu, ovšem vždy se ukázalo, že je na to až přespřílišný zbabělec. Roste v ní ale nesmírná nenávist k celému systému v Panemu. Jejím dlouhodobým cílem je utéct pryč z kraje, aby se dostala na nějaké lepší místo, jelikož věří, že Panem nemůže být to jediné, co existuje. Háček je v tom, že sama se k tomu jen tak neodhodlá. Pokoušela se najít doma v kraji podobně smýšlející, ovšem zatím bez úspěchu. Nemá potřebu být rebelem snažícím se o změnu pro všechny, chce si čistě zachránit pouze svůj krk.
