[ skynr bakly ]
 |
|
| |
vitality [ 0 ] × defense [ 0 ] × deceased - zmasakrován: Larsyn Kai Scorsese
- Díky otci se mu dostalo dobrého tréninku, což je v Desítce spíš výjimečné. Coby syn mírotvorce si osvojil střelné zbraně, několik efektivních bojových technik a v neposlední řadě i základy sebeobrany. Většina obyvatel kraje takovými privilegii neoplývá, což Skinnerovi poskytuje značnou výhodu, pokud jde o konkurenci v rámci jeho distriktu. Nefalšovaní profíci jsou nepochybně mnohem schopnější než on, ale rozhodně se nedá říct, že by proti nim neměl žádnou šanci. Rozhodně nepůsobí jako outsider, což lze považovat za výhodu, ale zároveň jej tato skutečnost okrádá o moment překvapení. Přestože to nemá v hlavě v pořádku, není fanouškem velkolepých gest. Na zabíjení jej fascinuje zejména to, s jakou lehkostí a čistotou lze něčí život ukončit. Od ostatních potenciálních i usvědčených vrahů se díky tomuto přesvědčení tedy liší. Během let, kdy pracoval na jatkách, si vybudoval dobrou sebekontrolu a umí za sebou výborně zahlazovat stopy. Nerad by, aby se opakoval incident ze základní školy, respektive aby na něj někdo přišel. Nikdy neměl pocit, že by s ním bylo něco v nepořádku, ale odjakživa kladl důraz na to, aby byl nenápadný. Vlivem toho se naučil dobře přetvařovat a na první pohled rozhodně nepůsobí dojmem vyšinutého blázna; maximálně trochu podivínsky. Dokonce si našel řadu přátel, kteří se s ním však přestali stýkat v okamžiku, kdy se provalil jeho trestný čin, který byl v očích veřejnosti pochopitelně naprosto ohavný. Po čistě fyzické stránce je na tom velmi dobře – nikdy neholdoval kouření nebo alkoholu, takže je zdravý jako rybička a nelimitují jej žádné zdravotní potíže, které by si mohl sám přivodit. Vedlejším účinkem nepříliš ušlechtilé práce na jatkách je kromě absolutní imunity vůči krvi i působivé množství svalové hmoty, protože se jedná o práci skutečně fyzicky náročnou. Coby schopný kreslíř oplývá i dobrou prostorovou orientací.
- Kromě nadprůměrné inteligence dostal do vínku řadu negativních vlastností. Nebýt násilnických sklonů, pravděpodobně by to byl docela fajn kluk, ale tento Skinner je přítomný pouze v potenciální alternativní realitě, která neexistuje. Touha po krvi není jeho jediným povahovým rysem – bohužel však představuje ten nejdominantnější, protože logicky zastiňuje to pozitivní. Nemá příliš vyvinutý smysl pro humor a schopnost rozeznávat sarkasmus, což komplikuje komunikaci s ostatními. Nejspíš se nachází v autistickém spektru, ale nikdy neměl pocit, že by jej to zásadně znevýhodňovalo. Jednoduše působí nepřístupně a chladně, ale Skinnerovi to vzhledem k jeho založení vyhovuje. Nepotřebuje kolem sebe zástupy čumilů, které by fascinovala jeho okouzlující osobnost. Přestože ve svém otci částečně vidí svůj vzor, protože jej naučil většinu toho, co ovládá, má z něj ukrutný strach. Jako dítě byl svědkem a často dokonce i obětí domácího násilí a obojí se na něm pochopitelně podepsalo. Jakmile nad svou vlastní obětí nemá absolutní převahu, vrací se mu vzpomínky na dětství, kdy se nacházel ve stejné pozici, což pro Skinnera znamená konečnou. Posttraumatická epizoda je v jeho případě zcela paralyzující, takže se snadno může stát naprosto bezbranným – aréna je totiž plná možných spouštěčů. Jako dítě si zlomil pravou nohu a vzhledem k tomu, že lékařská péče v Desátém kraji je naprosto mizerná, jeho zlomenina nikdy správně nesrostla. Následkem je kulhání, takže není zrovna dobrý běžec a v momentě, kdy se má někam rychle přemístit, nastává zásadní problém. Nikdy se nenaučil plavat, protože má strach z velkých vodních ploch a možných podmořských monster, která mohou neprobádané vody obývat.
- [ appearance ] Dvojkařské geny u Skinnera zapříčinily, že se svým zjevem vymyká standardu nižších krajů. Kromě zhrzené pýchy s sebou do Desítky Skinnerův otec totiž přivezl i jistý smysl pro eleganci a dobré vystupování, které jsou vlastní zejména obyvatelům profesionálních krajů. Díky úsporám rodičů a otcově práci, která není zrovna špatně placená, nikdy neměl problém s nedostatkem slušného oblečení. Za všech okolností tedy chodí upravený – vlasy čerstvě zastřižené, hladce oholený. Budí dobrý první dojem, což mu umožňuje umně skrývat jeho sadistickou náturu. Nikdo by do něj neřekl, že je to tak trochu cvok. Na první pohled Skinner působí jako vymydlený synáček vyvrhele z Dvojky, jehož ego pravděpodobně sahá až do nebes a asi to nebude sympaťák do nepohody, ale tím negativní domněnky o jeho osobnosti většinou končí. Důvěru ostatních si totiž získává snadno, protože je velmi zdvořilý a po formální stránce obecně dobře vychovaný. Všímavější lidé však v jeho očích mohou zahlédnout cosi znepokojivého. Pokud zrovna nepracuje na jatkách, kde je jeho stejnokrojem zakrvácené tričko, ošoupané džíny a praktická gumová zástěra, často jej lze zahlédnout v obleku, což je na poměry Desítky přinejmenším netypické. Nahlédneme-li pod oblečení, přes celý hrudník má vytetovaného hada, přičemž je sám autorem předlohy. Tetování nemá žádný hlubší význam; jednoduše se mu kresba líbila a usoudil, že by se na jeho těle dobře vyjímala. I tak jej však příliš často nevystavuje na odiv, protože je poměrně rezervovaný a nemá potřebu se předvádět.
× × ×
- [ file 001 ] Narodil se do rodiny bývalého vysoce postaveného mírotvorce, který byl za trest převelen do vězení v Desítce, kde začal pracovat jako dozorce v Supermaxu. Skinnerovo narození bylo jedním velkým omylem, který se rozhodně neměl stát. Jeho matka byla obyčejnou pracovnicí jatek, která brzy po synově narození nešťastnou náhodou přišla o život. Jako oficiální důvod byl uveden pracovní úraz, ale zlé jazyky tvrdí, že zemřela rukou svého přítele – Skinnerova otce. Malý Skinner tedy vyrůstal s psychicky nestabilním otcem, který se nedokázal vyrovnat s krutou realitou, kterou představovala mizerná, nudná práce, mrtvá přítelkyně a nechtěný harant na krku. U Skinnera se brzy projevil nevídaný talent na kreslení. Prostřednictvím tužky a papíru alespoň částečně převáděl do reality své znepokojivé touhy a plány, což neuniklo učitelům na základní škole. U malých dětí je však běžné, že vytváří podivná díla, takže Skinnerovy psychotické tendence přisoudili pouze jeho bujné fantazii, která dle jejich názoru předznamenávala vysoký intelekt. V posledním bodě se sice nemýlili, ale na pravou míru to uvedl až sám Skinner, když v patnácti letech znásilnil svou spolužačku. Na základě toho jej vyhodili ze školy, přestože tomuto incidentu předcházela řada menších prohřešků, které však rozhodně přesahovaly běžnou, společensky únosnou normu. Díky otci sice neskončil v nápravném zařízení, ale musel okamžitě nastoupit do práce, aby byl pro společnost alespoň trochu užitečný. Na jatkách mohl žít svůj sen – zabíjet zvířata, byť humánním způsobem, jej zvláštním způsobem naplňovalo. Po pár letech mu to však přestávalo stačit, takže se začínal poohlížet po své první lidské oběti. Tehdy jej napadlo, že by se dobrovolně přihlásil do Hladových her, kde by svým choutkám mohl dát volný průchod. Tento nápad zlepšil jeho špatný vztah s otcem, který po dlouhé době získal pocit, že má nějaký smysl života.
