[ kresýdya ejva tern ]
 |
|
| |
vitality [ n/a ] × defense [ n/a ]
- Co se jejích schopností týče, snaží se působit téměř dokonale a co nejvíc inteligentně. Taky se snaží, aby ji nikdo nepodceňoval, což se jí sice ne vždy daří, ale i když se nedaří, rozhodně to nepřizná. Nepřizná ani nějakou svoji slabost, pokud ji teda nesrazíte na kolena. Co se jí a boje týče, nepatří sice mezi lidi, co by se do arény přihlásili dobrovolně, ale i přes to se bojovat raději učí, kdyby na to došlo, protože náhoda je blbec. Stejně jako většina lidí ve Čtvrtém kraji, co se nějak věnují boji, ovládá docela dost symbolický trojzubec a je s ním dobrá, samozřejmě asi i nejlepší ze všech zbraní co kdy vlastně držela v ruce, protože když tráví čas ve výcvikovém centru v boji se zbraní, tak zrovna s trojzubcem, neboť ráda sází na jistotu a nerada riskuje. Docela dobře ovládá i kosu, sice o kapku hůř než trojzubec, ale jde jí to. Taky se umí ohánět s katanou a dýkou. To už je mizernější, ale ještě dostatečně dobré na to, aby se vlastně vůbec dokázala před někým ochránit. Také umí nějaké základy krav maga. Takové menší plus je i fakt, že je drobnější postavy, což je vlastně i nevýhoda, ale umožňuje jí to být rychlá a mrštná, když na to dojde a ona se snaží to pilovat a svoji drobnost prostě využívá jako takovou výhodu v boji. Znalosti, co má a vlastně by je i mohla využít v aréně, jsou asi ty, co se jedů týče. Nerozezná sice jedovatou rostlinu od jedlé, ale jedy jako takové by s trochou většího cviku rozeznala určitě na jedničku. Umí také rybařit a nějaké základy lovu by možná zvládla, neboť i tomu se snaží naučit, sice jen pozorováním bývalých splátců v aréně, ale je to lepší než nic. Když by na to mělo dojít, tak by se pravděpodobně neutopila, neboť plavat umí, tedy pokud jí nebudete držet pod vodou, to by pak bylo možné, že se utopí. Také by se dalo dodat, že je velice kreativní člověk a snaží se být originální, je těžké odhadnout co od ní asi tak máte čekat.
- Ona sama by v životě nepřiznala, že nějaké „slabiny“ má, taky kdo by něco takového přiznával, že ano? A tuplem dobrovolně. Tvrdila by vám, že ve všem vyniká a také se vyzná, prostě taková chytrá egoistická slečinka s nosem vysoko až do oblak, na což určitě jednoho krásného dne dojede. Podle sebe je nejlepší vlastně snad ve všem, i když to rozhodně není pravda. Miluje, když může být tou, co řekne poslední slovo snad v jakékoliv situaci, hádce i přátelském rozhovoru, prostě ona musí! Musí mluvit poslední, jinak přes to nejede vlak, a když to tak není, dokáže ji to na jistou chvíli vykolejit; až tak moc je na to zvyklá. V boji s trojzubcem je hodně dobrá a pravděpodobně je dobrá i s dalšími výše zmíněnými zbraněmi. Co si však budeme povídat, taky by měla přijít řeč na zbytek. Úplně minimálně dokáže ovládat snad každou zbraň, protože jí to učili ve výcvikovém centru, jenomže s těmi nezmíněnými je vážně mizerná, mohla by vám vyprávět hlavně o takových shurikenech. S těmi by dokázala být asi víc nebezpečná sama sobě než nepříteli a takhle to má i s pár dalšími zbraněmi (jakákoliv vrhací zbraň, tu totiž neumí vrhnout tak, aby našla svůj cíl a nebo kuš a luk, u těchto dvou zmíněných docela pravděpodobně stěží ví, jak je držet, natož používat, protiví se jí na ně jenom pohledět, a tak se jim radši vyhýbá). A pak je tu další věc, ve které je zcela marná, zvířata sice pozná – kdo by nerozeznal třeba kočku od psa, ale kytky? Není to přece kytka jako kytka? Co se tedy dá přiznat, je to, že na rozdíl od marnosti s některými zbraněmi se na tomto snaží pracovat, i když zrovna takový rulík zlomocný si s borůvkou vesele plete i nadále. Orientace ve flóře prostě není zrovna její parketa, po které by chodila ráda. A taky je tu i fakt, že ji rozhodí snad každá hanlivá věta mířená na její osobnost. A co teprve, když se dozví o tom, že ji někdo pomlouval za zády, to má pak plnou hlavu snad jenom toho, proč má tohle vlastně vůbec kdokoliv zapotřebí a co z toho má.
- [ file 001 ] Nenarodila se ani do chudé, ani nikterak bohaté rodiny, milující matce a otci, a měli se dobře, ale k luxusu, kdy doma máte všeho až příliš a mohli byste to třeba darovat, to má a vždycky mělo prostě daleko. Do pěti let byla jedináček, a proto měla cokoliv, na co si vzpomněla. Avšak jen do doby, než se narodil její mladší bratříček Ander a jí umřela matka, jak Cress tvrdí: umřela bratrovou vinou, když ten šmejd přišel na svět, s jeho příchodem se jí najednou už všichni nevěnovali tolik jako předtím a z ní se stalo pořádně vzteklé dítko a že vzteklá je i doteď, hlavně když není po jejím. Většinou se přes to ve výsledku přenese, neboť život jí naučil už několikrát jednu zásadní věc – nežije v pohádce, aby bylo všechno růžové a s „happy endem“. Na nic si však nestěžuje, už jenom proto, aby si zachovala nějakou svou důstojnost a nebyla fňukna i přesto, jak svou rodinu nesnáší, hlavně již zmíněného Andera. Jejím bratrem to všechno začalo, smrt matky při porodu a šílený dvouletý smutek v rodině, kdy za každý úsměv od otce dostala pokárání. Pak však smutek ze dne na den přestal a její otec poznal jakéhosi muže a mezi tím mužem a otcem prolétla jiskra. Ve výsledku dopadla tak, že skončila v rodině, kde je jediná žena v domácnosti, a proto většinu času tráví mimo domov, pokud to jde. Když už má trávit čas s někým z rodiny, tak jen se svým otcem. Toho chlapa, kterého by měla brát jako dalšího otce, totálně ignoruje a stejně na tom je i její bratr. Možná vlastně mnohem hůř, protože toho totálně přehlíží a snad ho ani nepozdraví. Proč by, když ho nemá ráda, ona se bude bavit s kým chce a kdy chce.
- cestovní doklad, mobil - Advansy, 1x vstupenka na kouzelnickou show v Alyothu
