Thursday, December 16, 2021

Leonidas Hurst

[ lýonydes h-rst ]

[fc] Damian Hardung
 

when life gives you lemons, construct a crude electrochemical battery

× [species] human
× [date of birth] december 24, 2209
× [age] sixteen | 16
× [loyalty] capitol
× [credits] 10 000

× [level] n/a
× [zodiac sign] capricorn ♑︎
× [height] 179 cm | 5' 10”
× [occupation] student, intelligence agent
× [gems] 1




vitality [ n/a ] × defense [ n/a ]
  • Vzhledem k tomu, že s tréninkem začal už v raném dětství, má většinu dovedností již dokonale vrytou pod kůží. Jeho výcvik začal ještě dřív, než tomu je u profesionálních splátců, ale účast ve Hladových hrách už z principu nikdy nebyla jeho cílem – přestože se jeho jméno nachází v osudí, aréna pro dětské agenty nikdy nepředstavovala primární zájem. Schopnosti získané během špionážního výcviku jsou však pochopitelně využitelné i tam – za předpokladu, že bude mít obrovskou smůlu a v tradičně profesionálním kraji se nenajde žádný dobrovolník. Přestože se na první pohled jeví poměrně vygumovaně, opak je pravdou; ve skutečnosti je velmi inteligentní. Ve volném čase se zajímá o vědu, což je pro obyvatele Druhého kraje sice trochu netypické, ale rozhodně užitečné. Na mizerné úrovni se vyzná v chemii a fyzice. Geniální mozky z Trojky by tím sice neoslnil, ale v jeho sociální skupině je to poměrně raritní dovednost. S trochou štěstí by dokázal namíchat jed či protilátku, ale nemůže o sobě říct, že by si s tím byl kdovíjak jistý. Pravděpodobnost, že by omylem vytvořil pravý opak toho, co původně zamýšlel, je s přihlédnutím k amatérské úrovni jeho záliby velmi pravděpodobné. Kromě této „úchylky“ však oplývá klasickou sadou dovedností, která je typická pro dětské agenty. Samozřejmostí je pokročilá znalost bojových umění, která mu umožňuje efektivní sebeobranu. Mnohem raději, než na hrubou sílu se však spoléhá na svou výřečnost, která mu sice není vlastní od přírody, ale v případě potřeby se dokáže překonat a předstírat, že je extrovertní. Lhaní a manipulace mu nečiní žádný problém – bez těchto schopností by se v Ořechu příliš daleko nedostal. To samé se dá říct i o ofenzivnějších stylech boje. Perfektně ovládá střelné zbraně všeho druhu, ať už jde o střílení nebo pohotové rozložení na součástky. Problém mu nedělá ani boj zblízka, k němuž se však uchyluje jen v případě, že neexistuje jiné východisko. Mnohem přirozenější pro něj je situaci sledovat z dálky a zasahovat, jen když je to bezpodmínečně nutné.
  • Není zrovna vyhledávaným parťákem na mise a jeho kolegové z Ořechu k tomu mají hned několik dobrých důvodů. Ne, že by byl absolutně neschopný, ale bohužel tento dojem často vyvolává svým laxním přístupem k práci. Většinou se misí prokouše bez nějaké větší účasti, což je pro zbytek týmu značně frustrující. Svůj úkol však vždy nějak dokončí, takže si nikdo zatím ještě nenašel záminku k tomu, aby jej vyhodili. Nejednou se mu misi podařilo zachránit za pomoci nějaké náhody. Preciznost, s níž pracují ostatní agenti, mu však rozhodně není vlastní. Dalším mínusem je fakt, že se jako velká část obyvatel krajů, které nemají přístup k vodě, nikdy nenaučil plavat. Zatím mu to nezpůsobilo žádné větší potíže, ale je pouze otázkou času, kdy se bude muset tváří v tvář postavit nějaké vodní ploše. Nic si z této hrozby však nedělá. Celkově žije okamžikem a nestará se o budoucnost – není to dobrý stratég a excesivní plánování postupů jej k smrti nudí. Tyto činnosti nechává svým schopnějším kolegům. To, že se vyhýbá zodpovědnosti a hází své povinnosti na druhé, je hlavní důvod k tomu, proč se většina lidí ošívá, když se k nim donese, že se Leonidas bude nacházet v jejich týmu. To, že si zdejší obyvatelstvo příliš nerozumí s přírodou, je pro lidi ve Druhém kraji typické a ani Leonidas není výjimkou. Pravděpodobnost, že se kdy dostane do arény, je však natolik malá, že jej nikdy ani nenapadlo s tím cokoliv dělat. Lov je mu naprosto cizí a částečně jej představa, že by měl masakrovat zvířata, znechucuje. Vzhledem k tomu, že má dokonalé povědomí o tom, jak zpacifikovat člověka, je to však přinejmenším úsměvné.

  • [ appearance ] Nedá se říct, že by si na svém vzhledu kdovíjak zakládal – vizáž nikdy nepovažoval za svou hlavní přednost, takže jí jednoduše nevěnuje přílišnou pozornost. Základní hygienické návyky mu pochopitelně nejsou cizí, ale neřadí se mezi metrosexuály, kteří před zrcadlem úzkostlivě přerovnávají každý pramen vlasů, aby se ujistili, že je na správném, předem pečlivě vykalkulovaném místě. Jelikož k němu Matka příroda byla poměrně štědrá, co se oku lichotících rysů týče, nedbalá elegance je mu navíc vlastní přirozeně; vážně se tedy nemusí příliš snažit, aby působil reprezentativním dojmem. Vlasy nosí střižené do praktického, takřka univerzálního klučičího účesu, který sedne v podstatě každému, tedy kratší boky s delším vrškem. Pokud jde o oblečení, je to už o něco horší. Vzhledem k tomu, že nevyrůstal ve zrovna ideálních poměrech, si nevypěstoval prakticky žádný smysl pro módu a kombinování vhodných doplňků, což vyústilo ve skutečnost, že jeho elegance je skutečně velmi nedbalá. Oblečení bere jako nutnou věc, bez níž by nemohl vyjít na ulici, aniž by jej mírotvorci zatkli za veřejné pohoršování, a víc pro něj prostě neznamená. Většinou mu pod rukama prochází retro kousky, které byly populární v osmdesátých letech 20. století – tedy velmi dávno. Taktéž nosí brýle pocházející ze stejné éry, protože… proč ne?
  • [ personality ] Od agenta by člověk očekával, že se bude umět perfektně orientovat takřka ve všech oblastech a celkově bude disponovat charakterem, který jej předurčuje k plnění různorodých úkolů bez ohledu na jejich mentální náročnost. To se však nedá říct právě o Leonidasovi, který se svou povahou zaběhnutým standardům poměrně vymyká. Fakt, že se agentem stal v podstatě omylem, nahrává eventualitě, že mezi špičkovými inflitrátory a vojáky prakticky nemá co dělat. Může tedy působit lehce natvrdlým dojmem, ale zdání kupodivu klame – ve skutečnosti je stejně inteligentní jako všichni ostatní agenti, protože jinak by se do programu vůbec nedostal. Leonidas pouze chytře zneužívá svou vizáž „mužské Barbie“, která může vzbuzovat dojem, že příliš mnoho rozumu nepobral. Navzdory této domněnce mu však nelze upřít, že je tak trochu trouba; minimálně tedy v očích ostatních obyčejných smrtelníků, kteří jeho zálibám nerozumí. Zajímá se o oblasti, které mnoho lidí považuje za zbytečné, protože jsou lehce dětinského ladění. Přestože s Třetím krajem nemá nic společného, baví jej věda. Ve škole odjakživa vynikal v chemii a fyzice, což občas využívá i v poli. Díky tomu zná spoustu zbytečných faktů, jimiž by oslnil možná tak další amatérské vědce, ale rozhodně ne vojáky, jimž též velmi nelichotivě přezdívá „gumy“. Celkově není své práci tak oddaný, jak by být měl. Kdyby nemusel, nikdy by do programu dobrovolně nevstoupil. Mnohem víc než vyšší dobro a společenská rovnováha jej zajímají nejnovější popkulturní trendy. A jelikož je mu poměrně jedno, co si o něm zbytek agentů myslí, zachoval si určitou míru nevinnosti a dětinskosti, která je většině dětských špionů cizí.
× × ×
  • [ file 001 ] Stejně tak jako většina lidí si své dětství z větší části nepamatuje a ty úseky, které mu v paměti utkvěly, by nejraději zapomněl. Bohužel měl tu smůlu, že se narodil do chudší demografické sféry než většina populace Druhého kraje, takže jej to už od narození značně znevýhodnilo. Na rodiče si prakticky nevzpomíná – prý se jej zřekli velmi brzy, což vysvětluje, proč je většina jeho vzpomínek mlhavá a jejich obličeje jsou velmi neurčité. Často je vídá ve snech, ale neexistuje nic, co by jej s konečnou platností přesvědčilo, že se jedná právě o ně; tendence mozku skládat dohromady rysy všech lidí, které kdy oko onoho konkrétního jedince spatřilo, mu v rozluštění této hádanky příliš nepomáhá. Jelikož nikdy nezjistil své přesné datum narození, rozhodl se, že se narodil v předvečer Vánoc, a také to tak na potkání prezentuje. Proč? Jednoduše mu to přišlo fajn. Absence rodičovských figur jej nikdy příliš netrápila. Po jeho nástupu do Ořechu je totiž pohotově nahradili místní trenéři, což v kombinaci s tvrdým výcvikem způsobilo, že si vytvořil velmi podivné povědomí o tom, jak by milující rodina vlastně měla vypadat. Ostatní budoucí agenty vnímal v podstatě jako své sourozence, protože s nimi trávil devadesát procent času a nic jiného v životě nepoznal. Fakt, že děti jsou ve většině případů velmi kruté a neberou si servítky, jej velmi rychle naučil rozeznat, kde se nacházelo jeho místo v tamější hierarchii; a rozhodně se nemohl považovat za nějakého alfa samce. Odjakživa je nekonfliktní a uzavřený ve vlastním světě, takže získal roli otloukánka. S přibývajícím věkem se však naučil bránit zákeřným „sourozeneckým“ pokusům o jeho zesměšnění a získal si jejich respekt. Je přesvědčený o tom, že jej to ani v nejmenším nepoznamenalo, protože to jednoduše považoval za součást výcviku. Nikdo mu neslíbil, že to bude jednoduché, a pořád to byla lepší varianta, než se válet na ulici a říkat tati nějakému náhodnému bezdomovci. S neuspokojivou minulostí se vypořádal i díky tomu, že v Ořechu získal novou identitu – Riley Callaghan jednoduše nic z toho, co trápilo Leonidase, nezažil, jeho domov představovala základna.

  • 1x vstupenka do AlterScene

other worlds

stranger2s.jpg