[ džejk sol-mn ]
 |
|
× [species] human × [date of birth] december 19, 2206 × [age] eighteen | 18
× [loyalty] capitol× [credits] 0 | |
vitality [ 0 ] × defense [ 37 ] × deceased - otráven: huldra
- Jelikož vyrůstal ve společnosti svého němého bratrance, bezchybně ovládá znakovou řeč. Jedná se o natolik specifickou dovednost, že je v širším měřítku takřka nepoužitelná, ale minimálně díky ní zvládá vytvářet iluzi, že mu na lidech skutečně záleží. Mohl by snad někdo, kdo se dobrovolně naučil komunikovat s postiženými, být nějaký netvor? Realita je však zcela odlišná – Jake postrádá jakýkoliv náznak empatie, přestože to dokáže mistrně předstírat. Velká část psychopatů oplývá jakýmsi temným charismatem, které ostatní přirozeně přitahuje, a ani Jake není výjimkou. Vlivem toho si dokáže slaboduché jedince snadno omotat okolo prstu, ale často se mu to daří i u lidí, kteří by se za normálních okolností dali označit za racionální osobnosti s dobrým úsudkem. Taktéž oplývá řečnickým talentem; improvizace mu nedělá problém, jeho způsob mluvy je velmi barvitý a lidé mu, jak se říká, častokrát doslova visí na rtech. Kromě toho se umí výborně přizpůsobovat jednotlivým sociálním vrstvám, dá se tedy říct, že si rozumí de facto s každým. Přestože získal nějaký formální trénink ve výcvikovém centru, na schopnost „vykecat se z problémů“ se spoléhá ve valné většině případů. Jako majorita obyvatel Čtvrtého kraje se vyzná v rybaření, umí výborně plavat a všelijaké nástrahy mořského světa mu rozhodně nedělají vrásky. Na rozdíl od budoucích čtyřkařských profíků si však nelibuje v máchání s trojzubcem a mnohem sympatičtější mu jsou drobné čepele. Napáchají sice mnohem menší škody než generická čtyřkařská zbraň, ale manipulace s nimi je mnohem… zábavnější.
- Výčet Jakeových nedostatků je sice kratší, ale za to o poznání děsivější. Vzhledem k tomu, že na první pohled působí naprosto neškodným, sympatickým dojmem, se mu podařilo získat brigádu v márnici, kde objevil úplně nový svět. Kromě toho, že se jedná o diagnostikovaného psychopata, který si libuje v mučení zvířat, mezi jeho oblíbené kratochvíle patří také provozování nepřípustných aktivit s těly zesnulých jedinců. Právě v márnici objevil svou další skrytou libůstku, kterou je nekrofilie. Přestože jde pouze o jednu z mnoha položek v seznamu odpudivých činů, které kdy vykonal, samotného jej tato úchylka znechucuje a na potkání se s ní rozhodně nechlubí. Nezapadá totiž do jeho představy o perfektním jedinci, kterou pro sebe vytvořil. Na tom také stojí a padá jeho úspěch, respektive neúspěch, protože přehnané ego a narcistní sklony jej rozhodně jednoho krásného dne přivedou k záhubě. Nesnese, když jej lidé neberou smrtelně vážně, zejména pak jeho brilantní nápady a názory, které má potřebu cpát všem kolem sebe. Většina lidí mu to žere i s navijákem, ale občas se najdou tací, kteří jsou vůči jeho moudrům skeptičtí, což Jake nese opravdu špatně. Zatím se ještě neuchýlil k nejhoršímu, ale to pouze proto, že jej dlouhé utrpení jeho nepřátel uspokojuje mnohem víc než okamžité ukájení násilnických choutek. Jedinou výjimku však tvoří pochopitelně pouze mrtvoly, s nimiž už si během svého působení v márnici užil mnohem víc zábavy než průměrný zdeptaný zaměstnanec, jehož jediným údělem je mrtvé vyprovázet na jejich poslední cestu.
- [ file 001 ] Ambicióznějšího člověka byste asi hledali jen těžko. Už od dětství jej totiž fascinovaly životní příběhy vlivných lidí, kterým se z prachu podařilo vystavět svatyni vlastního úspěchu, a dělal tedy všechno pro to, aby se dostal na jejich úroveň. Zatímco jeho vrstevníci prahnuli po typicky dětských kariérních milnících, Jake se odjakživa toužil stát příštím prezidentem Panemu. Astronauti a vědci pro něj jednoduše nikdy nebyli dostatečně lákaví; jeho definujícím charakterovým rysem je touha po absolutní moci. Jakeova rodina tuto vlastnost nejprve považovala za roztomilý dětský výstřelek, ale postupem času se ukázalo, že obsesivní honba za úspěchem je ve skutečnosti mnohem temnější nátury. Své spolužáky vždy vnímal jako své poskoky, jejichž jediným úkolem bylo budovat jeho domnělé impérium. Téměř nezohledňoval jejich individualitu, což v jeho okolí zaselo první pochybnosti – je ten kluk vlastně vůbec normální? Velmi záhy se z něj stal ukázkový šikanátor, což jen utužovalo jeho pocit nadřazenosti. Ve škole měl výborné výsledky, což rodičům, kteří oba pracují v rybářském průmyslu, pochopitelně dělalo radost, ale spolu se studijními úspěchy narůstalo i Jakeovo už tak dost nabubřelé ego. Začal se zajímat o historii – brzy se z něj stal expert na světově proslulé diktátory, kteří planetu Zemi obývali před stovkami let – a jeho fascinace nekalými činy nebrala konce. Celé to vyvrcholilo v momentě, kdy spolu se skupinkou podobně laděných, povolných a lehce manipulovatelných spolužáků začal ulice města čistit od „nepotřebného“. V rádoby dobré víře kradli toulavé psy, aby je v soukromí mohli podrobit smrtelným experimentům. Jakeova nechutná záliba by pravděpodobně zůstala skrytá před zraky dospělých, ale to by jeden z jeho poskoků nesměl jeho tajemství prozradit. Nakonec mu byla diagnostikovaná psychopatie a antisociální porucha osobnosti a zbytek dětství střídavě strávil v několika psychiatrických léčebnách, protože s ním jeho blízcí z pochopitelných důvodů již nechtěli mít nic společného. Ani tam však neměl nouzi o pochybné kamarády, s jejichž pomocí své pofidérní záliby nadále rozvíjel.
