Maria Del Carmen Isley: Zdravím Tě Aarone. Jsem šťastná, že Tě tu vidím živého a zdravého *úsměv* Jaké jsou tvé pocity, teď když víš, že jsi jako jediný přežil a vyhrál hry?
Aaron Szerettet: *podívá se na ni a snaží se něco vymyslet* Taky jsem rád. i když s tím zdravím bych to nepřeháněl. *posadí se vedle ní* pocity... v první řadě jsem rád, že to skončilo. Byla to vážně noční můra a nedokážete si představit, jak jsem šťastný, že je to pryč. A těším se domů.
Maria Del Carmen Isley: *úsměv* Když už jsme u toho domova, jaké si myslíš, že bude doma přivítání? A co rodiče? Jak myslíš, že se zachovají?
Aaron Szerettet: především doufám, že dostanu hodně najíst *ušklíbne se* ale...dejme tomu, že jsem s rodiči moc nevycházel. Nečekejte nějaké řečičky o tom, jak jsem na ně myslel v aréně, ani v nejmenším. Ale doufám, že se to po tomhle aspoň trochu zlepší
Maria Del Carmen Isley: *smutný pohled* To bude v pořádku… *řekne uklidňujíc ho* Určitě budou šťastni, že jsi jim přežil. *usměje se* Mám ještě jednu, poslední otázku *řekne* Co si myslíš, že bude dál? Jak budeš pokračovat v životě, když víš, že už Tě nečekají hry, že budeš bydlet ve velkém domě ve slávě a bohactví? *zeptá se* Co bude dál? *zopakuje svou otázku a dívá se na Aarona*
Aaron Szerettet: snad ano *ušklíbne se, ale nad další otázkou se trochu víc zamyslí* nevím. Už jsem o tom přemýšlel dřív, ale nic mě nenapadá. Pravděpodobně budu muset objevit nějaký skrytý talent a ten rozvíjet. Ale zatím se moje plány soustředí výhradně na zotavování se
Maria Del Carmen Isley: *úsměv* Ano, to chápu. Taky bych musela na nějakou dlouhou zotavovací kůru po hrách *zasměje se. Potom vstane, chytne Aarona za ruku a zvedne ji do vzduchu* Dámy a pánové! Letošní výherce her, Aaron Szerettet! *zvolá* Děkuji, že jste tu s námi mohl být *řekne směrem k Aaronovi a usměje se*
*obecenstvo nadšeně tleská*
Aaron Szerettet: *taky se usměje a snaží se neusnout ve stoje.*
Maria Del Carmen Isley: *pustí Aaronovu ruku* Mějte se hezky *usměje se a když už je dál, nadšeně mu zamává*
Aaron Szerettet: *jen se na ni pousměje a pozvedne obočí /Kapitol. Nikdy nepochopím. /* Na shledanou
Maria Del Carmen Isley: Dámy a pánové, přeji vám hezký večer *usměje se. Světla zhasínají. Maria odchází*
