[ karalyn ringrous ]
Player: Tonie
FC: Genevieve Hannelius
Victory year: 107th Annual Hunger Games
Hobby: -
|
Contact: -
Age: 25 deceased - anorexie
Defense: 0
Mentor: Ezekiel Arthur Pott
Token: -
|
[ before the Hunger Games ] Díky bratrům, kteří jí dělali ze života peklo se naučila výborně lézt po stromech a dělat pasti z různých volně přístupných předmětů. Je strašně drobounká a tak se pohybuje velmi potichu. Má výbornou paměť a pamatuje si všechno, co jí kdy otec říkal o Hrách, jak se má správně zachovat, když jí do nich vyberou a jak přežít. Jelikož je z 8. kraje tak výborně pracuje s jehlou a malým nožíkem, který nosí u sebe. Její otec jí ho dal k narozeninám, které měla nedávno a teď je součástí jejího já. Jako malá si kreslila pro sebe kostýmy, které si pak šila a umí pracovat s barvami.
[ the days after ] Karalynn po hrách byla převážně s rodinou, které dala část své výhry. Nijak moc své schopnosti tedy nerozvíjela. Tak tedy neumí nic moc nového. Jediné, co by možná stálo za zmínku je její paměť a všechno ohledně vzpomínek. Dokázala by vám říct jakýkoliv moment z Her do detailů. Pak její schopnosti lezení, které využívala při šplhání ve finále si taky pokusila potrénovat na zahradě svého domu. Taky samozřejmě umí velice slušně zacházet s naběračkou. No a nakonec nožík. To je její specialita. Doma si koupila nový a má ho vystavený v obýváku svého malého a útulného domečku.
[ before the Hunger Games ] Neumí zacházet s žádnou sečnou zbraní kromě svého nožíku. Nikdy by nikomu nedokázala ublížit, jelikož nechce být jako její bratři, kteří jsou po kraji známí svým šikanováním a mlácením dětí. Dokáže rychle začít věřit neznámému člověku a to se jí vždy vymstí. Není rychlá v běhu a taky neumí moc dobře plavat. Nikdy to nezkusila a ani nechce. Viděla totiž souseda co se utopil v jezírku a tak se bojí i k vodě přiblížit.
[ the days after ] Je v podstatě pořád stejná, až na to, že se její důvěra k ostatním vrací. Ještě pár dní před hrami, by nikomu nevěřila, ale teď když je po všem se to prostě zase vrátilo zpátky k normálu. Takže už zase klopýtá mezi tím komu věřit a komu ne. Samozřejmě její veliká slabina je plavání, což do dnes (ani po hrách) neumí. S tímhle se ani nijak moc nezměnila. Taky samozřejmě objevila svoji novou slabinu a to svoji rodinu. Po hrách se díky nim dostala do pár problémů, ale nechali to všichni v podstatě být, protože je to vítězka. Její bratři jí zase začali dost otravovat a stále to té malé chudince leze na nervy.
[ before the Hunger Games ] Karalynn je z úplné rodiny. Má dva bráchy a měla i sestru, která zemřela. Její matka byla ze smrti její sestry tak strašně zdrcená, že se uzavřela do sebe a o rodinu se musel starat otec. Mezitím, co pracoval v továrně a její matka se toulala bůh ví kde po městě, se o ní její bratři měli starat, jenže místo toho jí pouze provokovali a dobírali si ji za její výšku a věk. Kara je za to začala nesnášet a naučila se kvůli nim spoustu nových věcí, jak by jim mohla všechno to co jí dělali oplatit. Nové poznatky, které díky nim získala, pořád vyvíjela a osvojovala si další. Teď už se jí její vlastní bratři i začali trochu bát a už se k ní ani moc nepřibližují. Teď už má v rodině pouze jednoho člověka, se kterým si může popovídat, a to svého otce.
[ the days after ] Nikdo neví, proč se Kara chovala v aréně tak zvláštně. Proč se v podstatě usmívala pořád dokola a hrála si na malou chudinku. Ještě před tím než šla do Her se párkrát náhodně setkala s jistým chlapcem. Ten se jí jednou snažil uškrtit a po druhé dokonce znásilnit. Samozřejmě podle všeho, to mělo být z jeho pohledu něco jako sranda nebo ponaučení. Ona to však tak nebrala. Když uviděla svoji nejlepší kamarádku líbat se s tím zákeřným klukem, cítila se zraněná a tak si řekla, že ať kdokoliv chce nebo ne, pomstí se každému, kdo se jí vplete do cesty. I kdyby jí za to měli zlynčovat. A tak se v tomhle stavu dostala do Her. Nijak jí to nevadilo. Pak ale Hry vyhrála a jako by se v ní něco zlomilo. Možná to, že nikdy nevíte kdy, kdo umře a nebo kdy, kdo něco provede. Rozhodla se tedy obou odpustit a nechat je žít si svůj sen a být spolu. Jakmile se dostala domů, tak nečekala ani minutu a vydala se za svoji rodinou. Uvědomila si taky totiž, že její rodina je vlastně to, co jí možná popohánělo k tomu, aby vyhrála nebo aby pomstila sestru. Teď už však jen pochoduje mezi svým domem nebo svým rodným domem a nijak ji tenhle život vítěze nevadí.
