Dylan Frenandéz

[ dylen frenandéz ]

 

    

Player: Claire FC: Nico Tortorella Strength: 7 Victory year: 118th Annual Hunger Games Hobby: Opravář lodí

Contact: clarakadlecova@seznam.cz Age: 20 deceased - sebevražda Defense: 0 Mentor: Demitri Nereus Token: Krabička Malboro Red

[ before the Hunger Games ] Má spoustu předností, ale ze všech nejvíc miluje plavání a potápění! Plave dost rychle, jak s hlavou nad vodou, tak celý potopený. Dřív jezdil s otcem na moře lovit perly, aby si něco sám vydělal, takže dokáže odolat velkému tlaku pod hladinou a na dlouhou dobu zadržet dech. Má celkem vypracované svaly, na kterých ale radši pracuje někde venku, než aby se potil vevnitř ve výcvikovém centru. Nejradši ze zbraní má harpunu, strašně se mu líbí prostřelovat cokoliv, co ho napadne. Když s tím jednou začne, nemůže si pomoct a prostě jde a střílí do všeho, co náhodou potká. Taky má rád trojzubec, se kterým často chodí zabíjet ryby. Vlastně je takový všestranný, poradí si s každou zbraní, ale málokterou má rád! Třeba luk mu přijde jako braň pro extrémní srábky, když se k protivníkovi nemusíte ani přiblížit a zabít ho nudně z bezpečné vzdálenosti. Taky nemá rád meče a celkově pohrdá arsenálem sečných zbraní. Na ty se cítí až moc povýšeně a použil by je jen v extrémně naléhavé situaci. Má nějakou tu kondičku a nevadí mu velká vedra, když musí makat.

[ the days after ] Ve výcvikovém centru byl jen dvakrát a to proto, aby si vyzkoušel své oblíbené zbraně v kapitolském provedení, takže tady moc nových schopností nezískal. Takže mezi jeho oblíbené zbraně pořád rozhodně patří harpuna, ale trojzubec mu začal připadat zbytečný – je těžký, velký, špatně se s ním běhá a vůbec je celkově otravný, takže ho vyměnil za mačetu. Hrozně se mu líbilo, jak zajela do krku, jak nůž do másla, a dokonale usekla hlavu od těla, to by trojzubec nedokázal. Takže v aréně si oblíbil mačetu, kterou přidal k arsenálu, který má doma. Jak zjistil až po hrách, má jeho vzhled taky kladné vlastnosti, některé holky dokonce říkají, že je naprosto okouzlující, a tak se s tím také naučil pracovat. Když se hezky usměje, nebo udělá psí oči, dostane, co chce (např. karton cigaret zdarma). I když se začal víc ovládat, protože zjistil, že bez cigaret a chlastu se dá v pohodě přežít, takže omezil jejich užívání, od té doby se alespoň cítí zdravěji, líp se mu dýchá a pořád je při dokonalých smyslech. Neustále má pocit, že musí zůstat v dobrém psychické stavu, nebo ho někdo sejme, až bude nalitej a zhulenej do němoty. Ano, začal se bát smrti, možná dobře, možná špatně… Každopádně je to pro něj velká změna, začal být opatrný, nepouští se do žádných rvaček, chlastaček, váží si toho, že může žít dál, začal často plavat, pod vodou se mu líbí nejvíc, kdyby to šlo, trávil by tam hodiny a hodiny v tom oceánu klidu. Jeho plícím se vrací dobrý stav, takže pod vodou dokáže vydržet mnohem déle než předtím, rychleji plave, potápí se hlouběji. Pořád si udržuje dobrou kondici, aby se jednoho krásného dne neprobudil jako tlustej línej chlápek, co se jenom v kuse cpe. Našel si novou lásku! Sice zvláštní, ale stejně se nemohl nezamilovat, strašně se mu začaly líbit motorky, takže si jednu dost libovou koupil a často se na ní po kraji projíždí. Ano, zamiloval se do rychlosti a větru ve vlasech. V celku se dá říct, že nikdy se mu tak dobře nedařilo.

[ before the Hunger Games ] Nikdo není dokonalý, takže i náš super Dylan má svoje mouchy. Je z většiny věcí strašně otrávený a má nehorázně prořízlou pusu – neodpustí si žádnou kousavou poznámku a skoro všechno ho jen ruší a otravuje. Často odmlouvá a odsekává. Když nemá náladu, chová se jako rozmazlený zmetek a na všechny kolem je pěkně hnusný. Taky nesnáší svůj vzhled, často se na sebe prostě ani nedokáže podívat, takže si někdy vztekle rve vlasy nebo se něčím pálí a řeže. Prostě trochu psychopat. Když byl malý, tak si sám nechtěně velmi ošklivě zranil koleno a několik týdnů se mu hojilo, takže je na něj dost citlivý. Nekulhá, ale když se zvedá, vždycky se radši spoléhá na druhou nohu a téhle moc nevěří. A poslední větší slabina je, že nestrpí zimu – klepe se jako ratlík a hned chytne rýmičku, což je v jeho případě něco jako pomalá mučivá smrt. Taky je silně závislý kuřák a když si dlouho nedá cigaretku, je z toho pěkně na nervy!

[ the days after ] Navenek vypadá velmi spokojeně, ale přitom se samozřejmě velmi trápí. Někdy mu je úplně jedno, že zabil sedm lidí, že viděl umírat lidi, kteří byli celkem fajn, ale jindy ho z toho chytají děsné deprese. Nikdy si s ničím nedělal moc velkou hlavu, a tak se snaží nemyslet na to, co udělal, ani teď. Bohužel jsou tu pořád věci, co mu to připomínají… Ve dne je to většinou v pohodě, nemyslí na to, dělá spoustu věcí okolo, aby na to nemusel myslet, ale v noci je to horší. Neustále má noční můry, ne ledajaké, většinou se mu zdá to, co už se vlastně stalo – budí se vedle mrtvé LynnZ, usekává hlavu trojce, honí ho dinosauři, ale tihle ho dohoní a žerou ho zaživa, dokud se s křikem nevzbudí. Bohužel i ta voda má někdy své záporné stránky. Kolikrát, když je dlouho pod vodou, si jeho mozek z nedostatku kyslíku začne vymýšlet nepěkné halucinace – většinou v podobě hnusných krokodýlů z arény, co je ve vodě napadli poslední den. To se většinou nehezky naloká vody, než se nad ní dostane. Spoustu všedních věcí považuje za naprosto nepodstatné, jeho „hajzlovitost“ a „prudéznost“ se ještě zhoršila, nesnáší otrapy, co se ho na něco ptají, nesnáší ty trouby, co na něj koukají, když jde k oceánu. Nikdy si nemůžete být jisti, co si přesně myslí, někdy může bejt milej, pak vás zhlásí a odejde. Lidi si domů moc nebere, nemá rád socky nebo čmuchaly, co by mu mohly něco vzít. Od té doby, co má prachy a pěknej barák, je tak trochu majetnický a arogantní, zkrátka protože si to může dovolit. S alkoholem skoncoval skoro úplně, stačí mu jedno pivo denně, krabička cigaret mu vystačí na měsíc, ale co mu přišlo na chuť? Sex… Může si bez následků užít s každou holkou, na kterou se usměje, protože je hezký a je vítěz, většinou se nechají, takže má takovou bandu svých bitches, které mu dají, kdykoliv se mu zachce, takže začal mít slabost pro pěkné holky, na které se dřív nemohl ani kouknout. Takže téměř každá hezká holka s ním může na čas být. Také ale nikdy nebude moct mít děti, no někdy mu to vadí, někdy je za to rád. Ale když nad tím přemýšlí, dost ho to mrzí, když byl mladší, vždycky si plánoval, že vyhraje Hry, vrátí se do kraje, bude mít krásnou manželku a děti, které také vyhrají své Hry a budou super vítězná rodina, asi jako Masonovi z Dvojky. Bohužel, nic z toho se mu stát nemůže, takže tenhle sen by byl uskutečnitelný, jen kdyby si nějaké děcko adoptoval.

[ before the Hunger Games ] Dylan se narodil do poměrně bohaté rodiny, ale peněz nikdy nebylo dost, protože jich není a nikdy nebude dost, prostě potřebují pořád další a další. Jeho táta je pěkný skrblík a šetří si každý ušetřený drobáček a střeží si ho jako oko v hlavě. Takže bral Dylana na lov perel, sice je to zakázané, ale nikdy je nechytili, za risk ten super výdělek stál! Za své peníze si pořídil vlastní vymakanou harpunu a trojzubec. Má úplně malinkou sestřičku Rebeku, se kterou má docela dobrý sourozenecký vztah a často jí před usnutím vypráví strašidelné historky o mořských obludách. Bohužel Rebeka má silnou leukémii, které normální léky už nevyléčí, takže jeho malá sestra pomalu umírá. To je možná důvod, proč se na ni snaží být vždycky milý. Ve škole se řadí mezi ty, co se tam moc neukazují. Nejradši se fláká sám s krabičkou cigaret a lahví nějaké domácí vodky, miluje, když je trochu připitý a má dobrou náladu! Máma na něj kvůli tomu fakt dost řve, ale to mu je jedno. Podle něj je lepší se trochu napít a zakouřit si, než aby byl naštvaný a smutný! Hrozně ujíždí na blondýnkách, ale většinou sám od sebe žádnou neosloví – to se odváží, až když v sobě má nějaký ten tvrdý alkohol. Ale když chce dokáže být ukázkový brácha, syn a kámoš! Strašně rád vaří, ale jeho jídla většinou nejsou moc poživatelná, takže ho máma do kuchyně nepouští. Těžko říct, co se od něj dá čekat, má velmi proměnlivou náladu. V jednu chvilku může být vysmátý od ucha k uchu a v druhé se šklebit a myslet na sebevraždu.

[ the days after ] Hned, jak se vrátil, se přestěhoval do svého domu, byl rád, že už nemusí bydlet u rodičů. Sice vypadá jako velký sobec, že se vykašlal na ty, co mu dali život, ale úplně tak to není. Spoustu peněz rve do léčby své malé sestřičky, léčba zabírá jen u 25% lidí a ona je jedna z nich. Takže si jí často bere k sobě domů, aby byla v klimatizovaném prostředí, které nepáchne rybinou, až se vám zvedá žaludek. Má ji vážně rád, bere ji na projížďky na motorce, strašně ji baví poslouchat, jak utíkal před dinosaury a je to jediná osoba, která ho svou dětskou bezstarostností dokáže vytáhnout z každé deprese, je jí teprve pět, takže vážné rozhovory se s ní doopravdy vést nedají. Po hrách si musel uskutečnit svůj dětský sen a koupil si štěně. Takové maličké a pekelné roztomilé, ale nemá žádný výcvik, takže často ničí drahé kožené potahy gaučů a sežere, na co přijde, dřív se jmenovalo Diesel, ale po pár dnech mu nikdo neřekne jinak než Psímagor. Když zrovna nemá náladu na malé děti, nebo na své bitches, zajede si do Kapitolu, rád se fotí, sice ho štve, když vidí svůj ksicht na obalu nějakého magazínu, ale miluje, když může pózovat před objektivem a dělat různé ksichty, má takový pěkný pocit, vždycky si myslel, že je pěkně ošklivý, ale teď se cítí jako největší model, když u jeho fotek tečou a slintaj kapitolský třináctky. V Kapitolu si většinou dojde do nákupního centra, ano, dokonce rád nakupuje nebo něco kupuje sestřičce nebo svým kráskám. Pak si skočí do nějakého baru na mojito, začal ujíždět na koktejlech a dortících. Miluje dortíky… Snad všechny druhy – od čokoládových až po limetkové nebo bonbónové. O rodiče ale naprosto ztratil zájem a vůbec o nich ztratil veškeré dobré mínění, které měl. Když se opil na turné vítězů, ještě před Hrami, dělali jako by byl cizí, nikam s ním nechtěli jít, nechtěli, aby kdokoliv věděl, že to vůbec je jejich syn a byli rádi, když nechodil domů, prostě se od něj snažili, co nejvíc vzdálit a totálně ho zavrhli. Ani se nepřišli rozloučit, když ho vylosovali do Her, takže si mysleli, že pěkně zhebne v aréně a budou ho mít z krku, ale když se vrátil, byli první, koho uviděl na nádraží, najednou se začali zajímat, najednou dělali, jako by byl jejich dokonalý syn, jakoby byl skoro bůh, ale on to měl v hlavě srovnaný. Jeho táta byl děsně na prachy, takže o co jiného by jim šlo, než o jeho peníze?! Jenže samozřejmě teď je odkopnul zase on, nebude si chovat takové dvě pijavice, co mu berou peníze, byly jeho! Oni na ně neměli žádné právo, on si je vybojoval stejně jako lepší život a nehodlá se o to s nimi dělit. Často ho můžete vidět na motorce nebo u vody, aby ale nebyl pořád sám, tak čas od času pořádá nějakou party, jídlo a pití pro obyvatele kraje zdarma, ale to dělá jen ve výjimečně slabých anebo zase dobrých chvilkách. Nechce být za totálního sobce, znal ty lidi předtím a pár z nich se s ním bavilo, i přes jeho vzpurnou povahu, takže se jim to takovým způsobem snaží řekneme, vynahradit. Života si váží a snaží si ho prostě patřičně užívat.

× Desirée Mason - Poprvé ji potkal na cestě z Kapitolu, těsně po Hrách, přijde mu jako docela fajn holka, dokonce se mu dost líbí, ale není schopnej to říct, protože by se asi propadl studem do země.