Wednesday, July 09, 2014

118th Annual HG - Rozhovory


Tvá sestra zazářila jako jedna z prvních mladých vítězek. Cítíš se náležitě pyšná na svoji rodinu a doufáš v to že budeš pokračovat?
Jistě, jistě, moje sestra zazářila, to všichni víme..*Začne mírně otráveným hlasem, přičemž si dovolí i krátce protočit oči v sloup, samozřejmě vše pro pobavení publika, tudíž poté následuje mírný smích.* Takže, samozřejmě že jsem na svojí sestru pyšná. Na druhou stranu je to poměrná zodpovědnost být tady - v Kapitolu - a snažit se zapůsobit, aniž bych riskovala srovnávání a bla bla.. *Mávne nad tím ruku a opět se zatváří znuděně. Potom se však znovu zazubí.* Nechci jenom pokračovat, chci nasadit úplně novou laťku. Tak, aby když lidé uslyší mé příjmení neměli před očima ji, ale mě. *Řekne s jistou samolibostí a arogancí v hlase, avšak na rtech má pořád ten strojený úsměv.*

Zklamalo tě ohodnocení na soukromých vystoupeních? Soupeři by tě však určitě neměli podceňovat ne?
Upřímně? Čekala jsem to. *Řekne jakýmsi ublíženým hlasem, který najednou kdesi vyčarovala a vypoulí oči.* Bylo naprosto zřejmé, že si tu na mě někteří lidé zasednout, a přestože jsem se na to připravovala, i tak ...*teatrálně se odmlčí, jakoby s něčím vnitřně bojovala, přestože je tam naprosto chladná.* Čekala jsem, že mi tu pár lidí dá takzvaně sežrat to, že tenkrát vyhrála má sestra, a že je dost pravděpodobné, že se to následně odrazí na mém hodnocení. Ale já se nenechám tímto neúspěchem zlomit, jelikož si myslím, že finální hodnocení příjde po mém působením v aréně. Hodnocení na soukromém vystoupení je mi ukradené, důležité je, jak se cítím já. A já jsem se nikdy necítila připravenější. Dost možná, že se ono hodnocení na mém finálním výsledku nějak podepíše, ale já věřím v to, že když je člověk dostatečně odhodlaný a má víru v sám sebe, je jedno, jestli dostane nula bodů, protože on přesto zvítězí. Nezaobírám se ostatními splátci a jejich body, jsem pro mě bezvýznamní, představují pro mě jen pár překážek k mému vysněnému cíli. Možná to zní krutě, ale ten, kdo sem nepřišel vyhrát, tu podle mě nemá co dělat. *Dodá na konec, aby zakončila své divadýlko načež hrdě vystrčí bradu směrem k publiku, aby dala patřičně najevo, že tuto hru bere smrtelně vážně.*

Jaký sport ti přijde nejpůsobivější na chlapcích?
*Při další otázce se jemně zachichotá a zatváří se o něco uvolněněji* Abych pravdu řekla, za posledních pár let jsem viděla tolik talentovaných kluků ovládající tolik sportů, že vybrat si by bylo nemožné. Zvlášť když bydlíte v Prvním kraji, kde skoro každý je sportovně založený, je to jako pastva pro oči. *Opět se zachichotá.* Nic však není víc působivějšího, než když při onom sportu z něj sálá sebevědomí. Myslím, že tohle teprv dokáže holku okouzlit. Takže bych odpověděla tak, že je vcelku jedno jaký sport kluci provozují, hlavní roli, alespoň u mě, hraje něco úplně jiného. A upřímně doufám, že pár takových představeních v aréně uvidím, jen tak, pro pobavení. I když, tam o sport asi nepůjde.
*Allard vstoupí, poměrně v dobré náladě, do osvětleného studia plného Kapitolanů. Z každého koutu na něj míří kamera. Když si všimne mladé moderátorky, tak k ní zamíří, pozdraví jí i diváky a zasedne do křesla, teď už je připraven na otázky.*

Tvůj kraj má hromadu možností a jistě jsi si mnoho vyzkoušel i zde v Kapitole. Jaké zbraň ti z tohoto širokého sortimentu přijde nejlepší?
Jo, svůj rodný kraj si musím pochválit, hodně lidí mi tam fandí. *Šibalsky protáhne obličej a rychle nahodí další téma.* Takže, zbraně, jo? Nejlépe cítím v rukou dýku, nůž a mačetu, nebo něco podobně ostrýho. Mám rád tu čepel na zbraních. To mě vždy zaujme na první pohled! *Zasní se a olízne si horní ret.* Když mám na výběr něco jiného, rád si vyberu třeba luk.

V převleku za anděla jsi byl opravdu rozkošný. Jak by jsi se sám popsal, spíš jako ten hodný nebo ten zlý?
Děkuju, byl to zajímavej kostým a nenapadlo by mě, že tohle stylista vymyslí! Když jsem ten kostým viděl poprvý, trochu jsem byl vyděšenej, ale pak už jsem to nějak skousl. *Vydechne a na chvíli zapřemýšlí.* Jestli jsem hodnej nebo zlej... řeknu vám to tak, jsem hodnej ďábel! *Řekne s vážným úsměvem.* To je, myslím, správný popis.

Vítězové jsou různí. Inspiroval tě někdo z nich nebo cítíš sympatie k některému členovi naší elity vítězů?
Moc nevěřím na ty inspirace, idoly a tak. Dost pochybuju, že to někomu pomůže dostat se do finále, když bude kopírovat něčí taktiku. Ale musím říct, že Logan Dust nebyl až tak špatnej! *Udělá pochybný pohled, ale nakonec se natáhne a jemně přikývne.* Z ženskejch mě zaujala Cloveray Mason. *Trochu se zasněně zasměje, skoro jako-by nevěděl, že ho sledují kamery a spousta diváků. Když si uvědomí, že padla poslední otázka, tak se zvedne, obejme moderátorku na rozloučenou a odejde pryč ze záře reflektorů.*
  • 3. Coleen Nox
  • BODY = rozhovor: 9/10 - oblečení: 8/10 || Designer: Cadence Lexie Joslyn
Na pódium teď přivítejte Coleen Nox! Coleen, jak jsi spokojená se svým hodnocením, kor když je tady tolik splátců na tom podobně a nebo úplně bídně?
*S úsměvem se vydává k moderátorce a mile se usmívá na všechny strany, ale tolik to nepřehání. Klidně se usadí do křesla a je připravená odpovědět na první otázku.* Já si myslím, že hodnocení není úplně všechno, ale přesto jsem s tím nadmíru spokojená. Přece to není tak ošklivé číslo, jsem s hodnocením vlastně veprostřed. Takže není to zlé ani výborné.

Líbí se ti pobyt v Kapitole? Co sis tady nejvíce oblíbila?
Postáráno tady bylo o mně dobře. Až moc dobře, ale to je spíš záminka k tomu, aby jsme se pro většina z nás cítila v bezpečí a hýčkaní. Je to tady úplně jiný svět než u nás v kraji a je to úžasný. Hlavně ten kontrast mezi tím, ale nevím, zda bych tady mohla žít. Netuším to spíš proto, že jsem zvyklá na 3. kraj a jinak bych tu asi přežila, protože tady máte všechno k životu důležité a ještě věci navíc, což je úžasné. Líbí se mi ta elektronika tady, v našem kraji jsou taky takové, vlastně to pro vás i vyrabíme, no ne? *Zasměje se.* Ale zdají se mi odlišné a takové zábavné, hlavně taková ta mašina, říkáte tomu tablet. Nejspíš to taky máme, ale já to ještě neviděla, jinak s tím jsem se bavila.

Máš pocit, že ti něco chybí? Určitě jo? Co je tvůj největší sen a nebo co bys právě v tuto chvíli vyžadovala?
Tak to je téma na dlouho, ale to vy si tady budete chtít všímat už jiných a po chvíli by vám moje mluvení přišlo asi nudné. Takže to zkrátím. *Na chvíli se odmlčí, aby si mohla rozmyslet správě, co řekne.* Takže určitě mi chybí moje rodina, kdyby tu byla, tak bych jim zajistila to vaše výborné jídlo a zajímavé pokrmy, které jsem nevěděla, že existují. Pak by se mi šikla velká postel, protože se ráda rozvaluji a... *Ještě přemýšlí, co by chtěla, ale ona není moc složitá. Jí stačí málo ke štěstí.* Bylo by fajn mít povolené cestování do jiných krajů, přijde mi to jiné a chtěla bych, aby to mohli mít povolení i obyčejní obyvatelé. Mohli by jsme vidět i jiné kraje, samozřejmě ne stěhování, ale určitě by mi to neuškodilo. Nechci říkat, že bych v 3. kraji nežila, ale určitě bych si vybrala jiný kraj, kdybych to měla na výběr. *Mile se usměje, aby když tak zahnala zlé pohledy, pokud se někde vyskytují. Taky, aby to nepovažovali za něco špatného.* Ale třeba to je z nějakých dobrých důvodů zakázané a já to naprosto chápu.
*S úsměvem dojde na pódium, sice je trochu nervózní protože už celej jeden den nekouřil a tak jeho úsměv je trochu křečovitý. Sedne si na křesílko a čeká na první otázku.*

Všichni máme v paměti incident z turné vítězů. Co tě za boha k tomuto činu vedli?
ehm..no*zrudnou mu tváře a věnuje publiku nervózní úsměv* takže asi to, že jsem byla pořádně opilý a tak trochu sem si myslel, že je sklizeň...*pak se kousne do rtu, protože mu přijde, že to voře* no, ale mám od tý doby parádní jizvu!* Vyhrne si nohavici a chlubí se průstřelem v lýtku, pak ji dá zpátky* ale nemůžu si stěžovat, aspoň jste si mě všimli, ale vidět se na záznamech....no...je to událost kterou bych přirovnal ke svojemu prospěchu ve škole - K chlubení to není.

Jak by jsi porovnal život ve svém kraji oproti těm ostatním? V čem si myslíš že to máte lepší a kde zase horší?
Já jsem tam byla taková v celku odtažitá osůbka, takže sem moc lidí ani neznal, jo mám dobrý tréning a dokonce i dobrou formu, musím říct, že ve čtyrce sem se připravil skvěle, ale stejně jsem se nejradši někde flákal, párkrát se opil...párkrát někoho přefik...prostě bohaté životní zkušenosti* zazubí se * a moc dobře vím, jak teďka asi máma čumí na to, co říkám... a je mi to jedno, jo u nás jsou rodiče takový selfish, jednou něco poděláte a oni vám to budou předhazovat dokud neumřete, takže bych jim rád řekl, že jsou to oba idioti.

Která věc by ti teď udělala největší radost?
*Zase se šibalsky zazubí* upřímně? chichichi...*párkrát zabubnuje prsty o křesílko* tak samozřejmě by mi udělalo velkou radost vyhrát hry a neumřít, ale teď bych si nejradši zapálil, jenže cigára mi bohužel došli včera! Já jsem den bez cigaret a je to hrozný!*zasměje se* kdyby někdo z vás měl nevyužitou krabičku....valte to sem!* zvedne se, jde ke kapitolanům a žebrácky je obchází* prosím prosím, aspoň jednu!!* ale celou dobu se směje, tak doufá, že to lidi pochopí jako ironii, nakonec se vyhrabe zpátky na pódium, párkrát se ukloní, sám si zatleská a zmizí z pódia*
Co ty a děvčata? Zdáš se jako pohledný chlapec.
*Při této otázce se musí upřímně zasmát. Úsměv na tváři mu přetrvává, i když odpovídá.* Děvčata, to je kapitola sama pro sebe. Upřímně, nikdy nevím, co na mě viděly, ale něco to asi bude, protože se mi pořád nějaké pletou do cesty. Ale zatím mi v ní žádná nezůstala, jestli mě chápete. *Svůdně mrkne do publika.*

Splátcům by měl pomáhat jejich mentor. Jaký máš ty názor na toho svého?
Andy? *Vzpomene si na cestu sem a úsměv mu z tváře nezmizí.* Je to příjemnej chlápek, dá se s ním parádně pokecat. I svojí funkci mentora splnil dobře a jeho rady snad využiju. *Zakření se.* Ale nic méně doufám, že se ještě potkáme, protože rad do života není nikdy dost. *Znalecky pokýve hlavou.*

Co ti přijde nejkouzelnější na tvém kraji?
*Při téhle otázce zvážní. Trochu se i zasní, než si vzpomene, že má odpovídat.* Nuže, náš kraj je hodně pokryt betonem. Je tam hodně hluku, lidí a tím se od Kapitolu moc neliší. Nejkouzelnější mi však přijde to, co se nachází až za tím betonem. Les. Občas tam chodívám relaxovat, když už je toho hluku moc. Je to opravdu nádherné místo. I když, to jsem asi přiznávat neměl. *Znovu se zakření. Teď mu nemůžou udělat nic, i když přiznal, že byl za plotem.*
  • 6. Blubber Sausage
  • BODY = rozhovor: 10/10 - oblečení: 7/10 || Designer: Cadence Lexie Joslyn
Tak a teď šestý kraj! Přivítejte Blubber Sau-sauge! *Pohledem jí vyhledává v zákulisí.*
*Přihopká si to vesele ke křesílku. Tolik lidí, tolik pozornosti. Sáhne na svůj účes, aby si byla jistá, že jí to drží. A skvěle. Ono jí to drží! Usměje se na moderátorku a složí se celá do křesílka.

Takže Blubber? *Nejistě se na ní podívá, div se nerozprskne smíchy nad jejím jménem.* Určitě jsi milá slečinka, zvládneš někoho zabít a nebo máš jinou strategii na přežití?
Ano! Můžete mi říkat ještě Blub, Bubble, Bubbie, Boo, B... *Přepočítává si svoje přezdívky na prsty, ale pak si uvědomuje, že by tady byli ještě do příštího týdne.* Jo, takže to. Hehe! *Zasměje se.* Já nevím, to se uvidí jak se ten člověk bude ke mně chovat. Nehodlám dělat problémy, pokud ten člověk na mě bude hodný. *Kývne hrdě.* A víte co? Já se umím bránit! Umím! *Ukáže své špekobicáky.* Takže je radno mě nepodceňovat. *Mrkne si do kamerky a podívá se zas na tu štíhlotinu před sebou.* Takže asi tak a já si strategii neplánuju dopředu, není to pak sranda.

Je dobré vědět, jak ti říkat, aspoň pak nebudeš nadávat. Já třeba nemám ráda, když mi někdo komolí jméno. *Usměje se.* A určitě to zvládneš, protože věřit si, je vždy dobré. *Poté už jí zase položí další otázku.* Našla už sis nějaké spojence nebo snad i kamarády?
*Zase se zasměje.* hehe! Víte co madam? Určitě není dobré si tady hledat kamarády? Určitě někdo zná ten pocit, kdo už si prošel arénou. Mám ho nebo jí rád, ráda? A pak bum bác, hlava na stromě nebo je zapíchnutej o strom. *Zavrtí hlavou a zatváří se velice znechuceně.* Není to dobré se kamarádit s někým, kdo umře dřív než vy. A víte? Já vydržím dlouho, i když budu muset zemřít. Já budu i mrtvá živá. Asi vám to nedává smysl, ale uvidíte. *Zasměje se té blbosti, co řekla.* Nebojte, nejsem psychopat. Jen to jsou další trapné vtípky. To já jen vytáhla poslední esa z kapes takhle na rychlo. A spojence? Nemám, a jestli budu mít? když budu chtít, tak si toho člověk a přitáhnu, i když chtít nebude. *S nakrčeným obočím a nakrknutým výrazem se dívá na okolí.*

*Zasměje se tomu, i když jí to nepřijde vtipný. Možná jen ona jí přijde vtipná, takže se směje jí. Sice by neměla.* A poslední otázka, pak už tě nechám jít dělat něco důležitějšího. *Pousměje se.* Blubber, hezké jméno a Sausage, asi se to k tomu hezky hodí. Proč se tak jmenuješ?
Asi si říkáte, jooo... to mě museli mít rodiče rádi, ale my jsme opravdu Sausage rodina. Mě se to příjmení i líbí. A Blubber už moje jméno není, ale změnila jsem si to na úřadech. *Zasměje se.* Prostě je to hezké jméno, pořád lepší než být Elizabeth Arielaminatora Tarrence Sausage. Strašné jméno. *Zavrtí hlavou.* Ani nevím, jak se k tomu přišlo.

Ach, to je vskutku zajímavé. A teď už tě nechám jít! *Zvedne se s ní a pozvedne její ruce vzhůru.* To byla milá Blubber Sausage!
*Odejde, ale cestou ještě posílá milióny vzdušných polibků a hopká si to jako na louce do zákulisí, kde už se žene k mrkvovýmu dortu.*
*Pomalu přesu svou hubenou maličkost do křesla a sedne si, nožku přes nožku, jako nějaký teploušek*

Nejde si nevšimout tvých krásných tetování. Pro nás je to však obyčejná záležitost, na splátcích nikoli. Co tě k tomuto činu vedlo a co na to říká tvé okolí?
Ehm, děkuju*zrudnou mu tváře, nikdo mu je nikdy nepochválil* no, ono je tu víc důvodů, ale hlavní ten, že všem neustále připomínám malé dítě, protože jsem vzrůstem malý, ale naopak duší velký!*ušklíbne se* a taky se mi to dost líbí a myslím, že jsem jediný z kraje, kdo má tetování a taky si mě lidi hned všimnou, když někam přijdu, vždycky mě všichni přehlíželi.*pokrčí rameny* a je to dost sexy, no nemám pravdu?* zazubí se*

Kdo z místních lidí ti přišel nejsympatičtější ? Váš trenér, spolusplátci či někdo jiný?
Musím říct, že nejsympatičtější mi je splátkyně ze sedmého kraje, má hezký brejle...*trochu stydlivě se usměje* a byla na mě milá, protože mě nepřeřízla tou motorovkou, kterou měla zrovna v ruce....Jinak i dívka z mého kraje je docela sympatická, ale nemluvil jsem s ní, jen od pohledu vypadá, že nezkazí žádnou srandu..

Zřejmě se ti nabízí poslední možnost něco vzkázat zpátky do kraje. Chceš něco říct?
*Trochu si vzdychne* téměř není co bych jim vzkázal, jo mami, tati, bráško mám vás rád, vždycky jste byli nejlepšími lidmi, které jsem znal a vy ostatní? Vy jste všichni idioti! *vyhrkne tak rychle, až ho to samotného zaskočí* spousta z vás na hry úplně kašle, protože nejste profíci a tak si říkáte, že nemá cenu trénovat, že vždycky budete slabý a nikdo z vás si neuvědomuje, že kdyby profíci netrénovali, tak jsou taky pěkně slabý! Vždycky jsem vás neměl rád a tak to taky zůstane!* všechno říká naštvaně, pak se zvedne a bez jakéhokoli dalšího slova odejde*
A teď další slečinku Aimme Nie Derwin! Hmm, zní to zajímavě a rozkošně! Tak jí prosím přivítejte! *Poukáže na Aimee, která už by se měla vynořit ze zákulisí.*
*Jakmile se ozve její jméno, přestane přešlapovat na místě a dlouhými kroky zamíří na pódium. Je celkem trapné se pořád s Kapitolany zdravit s úsměvem. Na tváři má nasazený kamenný výraz, který ihned vymění za úsměv.* Dobrý večer. *Pozdraví ji a dle ostatních předchozích splátců se usadí do křesla a stiskne kolena k sobě, aby nikdo nezahlédl jak se ji třesou.*

Vítám tě v Kapitolu! Ale to ti tady všichni asi vítají. *Poupraví si vlasy a podívá se na ní.* Aimee. Sedmička nějak zaostává, kdy jsou ty lety, kdy jste to vítězství skoro furt sypali a nebo jste byli skoro ve finále? Je to teda dlouhá doba, máš to v plánu konečně změnit?
Děkuji. *Usměje se a poslechne si otázku, nad kterou si odfrkne.* Určitě v tom vězí černá magie. Možná nás někdo pošetilý proklel. Pokud zjistím, kdo za tím stojí, poslední co uvidí bude moje pěst. *Uculí se do kamery a v očích ji nebezpečně zablýskne.* Samozřejmě se nebudu v aréně válet a při slunci se opalovat. Budu bojovat o vítěztví jako zvíře. *Souhlasně přikývne, aby tím potvrdila tvrzení.*

Tak to velmi ráda slyším, protože jak jsem se dívala. Tak si myslím, že letos nebudeš mít tak strašné protivníky, ale pozor... může to být jen nějaká jejich hra. No, co si o tom myslíš ty? Jsi vůbec celkvoě spokojená se svým hodnocením?
*Proplete si prsty a zamyslí se nad tím.* Je pravda, že se během pobytu v Kapitolu nijak nevedli a není je radno podceňovat. V hrách už se objevili často zrádci a není zrovna příjemné zjisti, že člověk, kterého jste znali se obrátil proti vám. *Zamračí se nad tím a tiskne si ruce blíže k sobě.* Ale nakonec uvidím, jak jsou silní... Jsem s tím vcelku spokojená, i když hodnocení není vysoké. No, není se čemu divit, když pocházím z nijak významého kraje. *Ušklíbne se a uvoní sevření.* Ale stejně nezáleží na bodování. Jen nás to zkouší, kdo je z nás nejlepší. Mě by nijak nevadilo, kdybych byla černou ovcí, i když... vážně bych nechtěla být první obětí. Tedy doufám, že jím nebudu. *Významně se za sebe ohlédne směrem do zákulisí, kde jsou ostatní splátci.*

Tak to se uvidí, ale máte tam takové ty sekery. Sekery jsou vždycky fajn, takové vražedné. *Zasměje se.* A dám ti takovou otázku, co většinou nedáváme, ale občas se tady vyskytují nějaké románky, třeba ti k tomu pomůžeme. Líbí se ti nějaká letošní splátce? *Pozvedne obočí a šibalským úsměvem se na ní podívá.*
Pěkně ostré. Dá se s nimi pěkně někoho zmasakrovat. *Přikývne s pobaveným úsměvem. Vzápětí vyprskne smíchy div nesletí z křesla.* Heh, pardon. Já prostě nemohla... *Vysouká ze sebe a ramena společně s koutky úst se neustále třesou, ačkoliv už se dávno nesměje.* Sice je mi šestnáct, ale na nějakej ten románek fakt ještě nejsem. Chápu, láska je pěkná, ale pro mě zatím ne. Často mi připadá, že ty románky jsou jen tah ve hrách... A vůbec nikdo není z mých protivníku mým typem. Určitě ne holky. *Usměje se a odhrne si z obličeje pramen. V tu rázem zazní konec rozhovoru. Zvedne se a jen tak náhodou se ohlédne na prázdné křeslo. Zamračí se, když zahlédne červenou čmouhu. Zkoumavě se dotkne sukně a překvapeně ji stáhne zpět, když ucítí krev. Celá zrudne.* Ehm, nevíte, kdo by měl náhodou vložky navíc? *Zeptá se polohlasně, aby ji nikdo neslyšel.*

To teda jo, já v to věřím. *Též se tomu zasměje.* Občas je to přehnané, ale někdy je to takové zvláštní. Já s tím třeba nesouhlasím, ale je hezké se na to dívat. Diváci to milují! Hmm, někteří. *nakrčí nos a už vstává z křesla.* A už tě propustím! To byla sladká Aimee!
*Semkne rty do úzké linky, když se ji dostane odpověď. Na to bude mít čas v zákulisí. Zamává publiku a věnuje jim úsměv, poté čelem k publiku odchází do zákulisí, načež vypadá se soustředěným výrazem jakoby co nevidět rodila.*
7. Sebastian Drake
BODY = rozhovor: 4/10 - oblečení: 0/10 || Designer: Nikdo
A teď její spolukrajan Sebastian Drake!! *Zajásá a čeká jeho přítomnost.*
*Keď zavolajú jeho meno, vstane a sebavedomo kráča na pódium. Ten dav pod pódiom ho na chvíľu ohúri. Usmeje sa a začne kývať na všetky strany ako pomätaný. Za chvíľku však prestane a mieri k svojmu kreslu.* Ahojte! *Zvolá.*

Ahoj Sebastiane! Jak se těšíš do arény? *Zeptá se ho rychle, toho kluka si moc nepamatuje.*
Ako sa teším? Veľmi sa teším. Čím skôr začne tým skôr skončí a ja som späť doma. Neviem sa už dočkať. Dúfam, že aréna bude normálna, no zároveň ohromujúca. Proste z každého rožku trošku. *Vysype rýchlo a potom sa zaškerí.*

Vážně? *Zatváří se trošku překvapeně, vážně to nečekala.* Co vůbec očekáváš za arénu nebo co by pro tebe bylo vyhovující?
*Výhodný by bol les, pretože sa v lesoch vyznám, veď je to môj druhý domov. V lese by som si vedel nájsť skrýše... všetko. No podľa môjho názoru by som nemal problém ani s nejakou lúkou alebo plážou. Mám rad pekné miesta, aj keď sa to miesto zmení na arénu. Ak sa mi náhodou nepodarí prežiť, zomrel by som aspoň na peknom miesto. To sa však nestane! *zhúkne, potom sa zasmeje a opäť sa venuje moderátorke.*

Jasně, to mě mělo být jasné. *Usměje se.* Přece jsi ze sedmého kraje. Co si myslíš o svých protivnících? Jsou tvé šance na výhru vysoké?
*Väčšinu z nich som poriadne ani nevydel, lebo veľa nás v tréningovom centre nebolo, no to čo tam bolo by som asi ani nenazval protivníkmi. Podĺa môjho názoru, to boli slabosy. Takže moje šance na výhru su dosť vysoké. Bohužial, mi ale nemá kto pomáhať. Ale zase, aspoň nebudem musieť zabiť niekoho.... koho poznám. *Jazyk sa mu pletie a tak slová zneho vypadúvaju ako keby ich hovoril osobitne.*

Jo, zvláštní to bylo. Ale Tvůrcům je už těžké se teď zavděčit. Můžeš jít a díky za pokec. *Mrkne na něm a vstane a ještě jednou ho představí.* Sebastian Drake!
*Vstane z kresla.* Majte sa! *Zakričí do publika a odchádza z pódia.*
  • 9. Lucy Black
  • BODY = rozhovor: 0/10 - oblečení: 8/10 || Designer: Goldie Willson
  • 9. Jason Trell
  • BODY = rozhovor: 0/10 - oblečení: 8/10 || Designer: Goldie Willson
  • 12. Levender Reynolds
  • BODY = rozhovor: 0/10 - oblečení: 6/10 || Designer: Valerie Esme Flores
  • 12. Ollie Doeven
  • BODY = rozhovor: 7/10 - oblečení: 7/10 || Designer: Valerie Esme Flores
Působíš jako sympaťák a správný kluk. Tak se pochlub, kolik lidí už jsi na tohle sbalil?
*Nervózně se zapře rukama o kolena a podívá se do publika. Odkašle si a začne žmoulat část kalhot* No, vlastně *zakucká se* Ach ano, děkuji mockrát tedy.. *nervózně se ohlídne za sebe* Já no..nikdy jsem se takhle moc nebavil s holkama, jestli mi rozumíte..tedy ne takhle prostě..nebyl čas, jo, nebyl čas *spokojeně si oddychne*

Co ty a tvoje rodina, Nesla těžce tvůj odchod?
*Smutně kývne hlavou* Ano, nesli to hodně špatně. Víte, jsem nejstarší z rodiny. Hodně jsem jim pomáhal, hlavně otci, a pak i matce, jo, s těmi domácími pracemi a tak nom. *Usměje se omluvně* Myslím si že se z toho ale brzo dostanou, nejsem jejich jediné dítě a je to život takže..no budou v pohodě, jo, jak říkám

Pověz nám něco pěkného o tvém kraji?
*Usměje se a kývne* Tak tedy ano, no, hmm, můj kraj je, jak jen ti říct, krásný. Samozřejmě, trocha špíny tam je a tak to jo ale ono to tak nevypadá když už tam žijete déle no *poupraví si mírně vlasy* A líbí se mi tam právě proto, člověk si říká že to musí být špinavý kraj horníků ale ty lesy co vidíte a některé parčíky, jo, je to prostě život který stojí za to tam

other worlds

stranger2s.jpg