Friday, October 24, 2014

121st Annual HG - Rozhovory I


2. část

Ozve se ohlušující kapitolská hymna a vřískot několika fanynek i fanoušků Hunger Games. Všichni už se nemohou dočkat, až zde uvidí všechny oblíbené splátce pohromadě. Na scéně se poté objeví moderátor letošních Her, Jerred Angel Stone, který bude mít na starosti celé dnešní rozhovory.
*Na sobě má obyčejný tmavý oblek, trochu přelaklé vlasy, aby drželi nahoře.* A máme to tu! Poslední den před tím, než se naši splátci postaví tváří v tvář smrti, no není to vzrušující?! *Zubí se do kamery a posadí se.* Máme fakt nabitý večer, takže nebudeme dlouho zdržovat! A máme tu První kraj a jeho dámskou reprezentantku! Royal Glavenszir!* čeká, až tam dojde*
*Sebevědomými kroky se vydá na pódium a je připravena čelit těm lidem a tomu moderátorovi, který jí tak děsí, ale to na ní není vidět, protože je to silná holka. Dojde až k němu a kývne všem na pozdrav.*

Jaký máš názor na letošní splátce? Nazvala bys je bandou slabochu a nebo ti přijdou silnější, než v ostatních ročnících?
*Zasměje se hned při první otázce, ale zasmála se proto, že jí tohle přišlo spíš smutné.* A které splátce konkrétně myslíš? *Zamyslí se nad svým ročníkem.* Ti, co jsou teď tady, ti nedokážou nic. Jsou to chudinky, myslím, že skóre 0 už vyšlo z nuly a nevím, ale nikdy nikdo s takovým bodem nevyhrál a nebo se plete, možná někteří, ale dlouho se nestalo, že by vyhrál někdo, kdo má nula. Letos jich má dost splátců, a tak si myslím, že jsou mizerní a větší pozornost ode mě si nezaslouží a já o nich nemám náladu povídat, ale jestli vyhrál minule 12. kraj, tak tam museli být mizerní profíci. *Odfrkne si drze a čeká na další otázku.*

Na přehlídce ses objevila v kostýmu jen ty, takže ti tvůj spolukrajan téměř kazil efekt! Jaká byla přehlídka z tvého pohledu?
*Zašklebí se a podívá se někam dozadu, jakoby tam ten její spolukrajan stál a ona se na něj znechuceně dívala.* Pochopila bych, kdyby se hoch aspoň trochu snažil, když je ten slavný syn slavného vítěze. *Tohle všechno řekne s uvozovkama, které ukazuje prstama.* Je mi to jedno, stejně chcípne, a kdyby to jeho otci zajímalo, tak by ho nenechal jet nahý a aspoň by se staral o to, aby z něj něco bylo. Protože Kapitol už musí být nahými těli pomalu znechucený, ne? Aspoň, že jsou to mladá těla. *Řekne si pro sebe, ale nevšimla si, že to řekla nahlas do mikrofonu a ani dál si toho nevšímá.*

Tešíš se do arény? Nezkusila bys odhadnout, jak by mohla vypadat?
Jo, jasně! *Pousměje se.* Byla jsem k tomu vytrénovaná, i když jsem ze začátku vůbec nechtěla, ale postupně, jak jsem tu trávila čas, tak jsem pochopila, že to stejně nemá smysl a že ty Hry hodlám vyhrát, protože to bych trénovala zbytečně a nenechám přece 1. kraj na holičkách. *Na další otázku neví, jak odpovědět, ale pokusí se improvizovat.* Hele, já nevím. *Zasekne se.* ... Vždyť to uuvidíme zítra, myslím, že nás těch pár hodin do překvapení nezabije a mě je to jedno, hlavně ať je to užitečná aréna nebo místo, kde se nebudou slabé duše pořád skrývat a jednoduše utíkat.
A máme tu Druhý kraj a teprve šestnáctiletého Lazzara Lawrensona!* Přivítá ho hlasitým potleskem, ostatně jako všechny profíky*
*S úsměvem se vydá na pódium a mává do publika, posadí se do křesla u moderátora a vyčkává na otázky*

Od profíků z Druhého kraje už většina publika přímo očekává krvavé scény a zákeřné mučení! Jaký k tomu máš vztah ty?
*Usměje se. Zatím se mu líbí otázka.* Tak já si myslím, že kdyby to nebylo krveprolití, tak by to ani nebyla aréna. Nějaký to vzrůšo přece musí bejt, ne? *Koukne do publika, jestli s ním souhlasí a usměje se, pak se otočí k moderátorovi.* Já tam určitě nebudu jak nějaká spadlá pecka ze stromu. Myslím, že splním přání publika a hlavně se budu snažit reprezentovat můj kraj *Mrkne do jedné z kamer.* Zdravím Dvojko.

Když už jsme u krvavého tématu, nechtěl by jsi nám prozradit své oblíbené mučící zbraně?
Tak zbraně, to bych jestli dovolíš nechal na arénu, *Zasměje se.* ale když už bych měl někoho mučit, tak bych to udělal nejspíš po staru. Hezky bych mu uřízl všechny malé části těla jako prsty, uši a tak. Pak bych teprve oběť zabil, ale hezky pomalu. *Řekne.* Když už to má být krvavý, tak ať je i nějaká sranda *Řekne a opře se v křesle.*

Jaký máš názor na letošní splátce? Bude to rychlý a nebo pomalý a nudný ročník?
Tak doufám, že nudný to nebude. *Zasměje se.* Moc splátců jsem ani ve výcvikovém centru neviděl a nebo jsem si jich ani nevšml. *Pokrčí ramena.* Tak nevím, co bych si měl o nich myslet. *Řekne.* Ale je tu dost malejch děcek, tak by to snad mohlo být i rychlé. *Usměje se*
*Jeho jméno se rozeznělo po sále, takže vykročil vstříc rozhovorům. Vkročí do žhavých světel reflektorů a patřičně se uvítá s publikem. Pevným stiskem se pozdraví i s moderátorem a usedne do křesla.*

*Taky mu pěkně potřese rukou a přechází rovnou k otázkám* Vypadá to, že jsi trochu straší, než nám bylo řečeno! Myslíš, že v tom máš výhodu?
Nevím, jestli úplně výhodu. Každý věk a velikost má svoje pro a proti, takže bych řekl, že to u mě nijak extra nehraje roli. *Prostě pokrčí rameny a mávne nad tím rukou. Prokřupne si prsty a položí si dlaně na kolena. Hlasitě si odkašle, aby přerušil případná slova moderátora.* I když tu možná hraje roli psychika sponzorů. Určitě spíš něco pošlou nějakému škvrněti, než téměř dospělému člověku.

Ale také si dávají pozor, aby peníze neutráceli zbytečně... Tak dál - Naučil ses v Kapitolu něco nového anebo ses spolehl na to, co umíš z kraje? Protože podle výsledků ze soukromého vystoupení by se lidé mohli dívat skrz prsty...
Ne, nenaučil jsem se nic nového. Když už jsem byl vylosován, chci si otestovat, jestli dokážu využít a přežít co nejdéle se svými dosavadními schopnostmi. Prostě nic, co se můžu naučit mimo. Chápete, ne? Navíc když už jsem tady, v Kapitolu, chtěl jsem to tu pořádně prozkoumat a celkově zjistit něco o tomto městě. Rád využívám těchto situací. *Roztáhne ruce ve velkolepém gestu, chce obsáhnout všechny tvory a prostředí okolo sebe.*

Zajímavá strategie, takže počítáš s rizikem smrti, to je v celku odvážné smýšlení. A protože počítáš se smrtí, můžeš se naposledy řádně rozloučit s rodinou a známými... Chtěl bys jim něco vzkázat?
Člověk musí počítat se vším, ne? Jinak by byl pak neschopný konat další činnosti, nebo řešit věci racionálně. *Jo, jedna z dalších jeho ideí, prostě si v tom žije.* Jo, jasně. Rád. *Postaví se a upře svoje oči do nejbližší kamery.* Svoji rodinu samozřejmě pozdravuji. A netruchlete pokud zemřu, berte to jako životní poslání, od kterého se můžou odvíjet další nové věci a poznatky. Možná přijdete na způsob, jak zajistit, aby trojka vyhrávala pořád. *Ano, přesně tohle směřuje se smířeným výrazem ke své nejbliší rodině. Najednou se jeho výraz zcela změní.* Vyvolení vědí, komu to směřuju. Hlasím, experiment započal!

Tak to si zaslouží velký potlesk!* taky hlasitě zatleská*
  • 4. kraj - Marlene Lovell
    • Body → rozhovor: 9/10 - oblečení: 0/10 | Moderátor: Jerred Angel Stone | Designér: Nikdo
A jako další v řadě je Čtvrtý kraj a jedna z našich nejmladších splátkyň - Marlene Lovell!
*Pořád se snaží usmívat, i když jí to moc nejde, není zase tak moc zvyklá na usmívání se, ale alespoň mává do davu, když přichází na pódium. Taky se snaží vypadat roztomile, ovšem na tom je taky bídně, ale má červený vlasy a to znamená, že je roztomilá sama o sobě* Ahoj! *pozdraví pěkně a sedne si*

Ahoj!* zazubí se, je to cute, když to berou takhle neformálně* No teda, musím říct, že na svůj věk vypadáš jako pořádná rebelka! Ty vlasy jsou nádherné a tetování také! Nepodělila by ses s námi o tom, jak jsi k tomu všemu přišla?
*Pořádně se zamyslí nad tou otázkou* Vlastně ani nevím. Chtěla jsem vypadat jinak, než všichni doma, protože je ani vlastně nemám ráda. Protože pokud jsem zklamáním pro svou matku, tak musím být pořádným. Třeba bych nechtěla být ani jako svoje sestra, protože ona už je mrtvá, i když pro mámu znamená pořád víc, takže už se o ně nestarám a chci, aby jim to bylo jasné. Vlastně se mi nemohlo stát nim lepšího, než se dostat do Her, daleko od svého domova, a ukázat všem, jak awesome jsem *a roztomilost zase nasadit* Ale v tetovacím týmu jsme spolu, ne?

Páni, tolik informací najednou! Sestry mi je líto, ale už jsem moc zvědavý na to, v jakém světle se nám předvedeš! Vypadáš jako malý zákeřný stroj na vraždění* zazubí se* jo, tetování jsou fajn, ale mohla bys mi dát číslo na tvého tatéra, protože ty tvoje jsou fakt super! Myslím, že o sponzorské dary nebudeš mít nouzi... Takže co bude první věc, co si koupíš, až vyhraješ?
To je v pohodě, mně jí líto není *pokrčí nad tím rameny* Hm, ani nevím. Že bych zaplatila světový mír? Nebo že bych vyplatila všechny děti, které musí dělat otroky? Pche, ne, co bych s nima potom dělala? Nejsem si jistá, ale myslím, že si koupím lyže, i ty vodní i ty na sníh. Ty vodní protože prostě voda a protože bych je měla kde využít a potom bych byla super známá jako skokan na vodních lyžích, jestli se to takhle jmenuje, a ty sněhové mi přijdou prostě zajímavé. Nebo ne, spíš bych se naučila jezdit na snowboardu, protože ten je zajímavý ještě víc a navíc jste husťáci, když na něm umíte jezdit *zamyslí se nad svou budoucností* Tak jo, stanu se snowboardistkou. To je super, ne? *usměje se, protože teď se jí její budoucnost vážně hodně líbí*

*Trochu se zasměje* Dobře, v tom tě budu klidně podporovat, jestli vyhraješ, tak ti je koupím!* zasměje se znovu* Sice bych si rád povídal, ale je před námi poslední otázka! Jak si představuješ arénu? Nějaký jednorožce, nebo tak něco?
*Ten moderátor je týpek.* Deal *usměje se na něj* Asi nebude tak děsivá jako ta minulá, ale to je dobře. Přála bych si nějakou arénu, kde bude hodně vody, to je samozřejmě kvůli té výhodě, nebo zase nějaké zasněžené hory, kde bych si u rohu mohla vybojovat snowboard a potom bych se už nemusela učit ty základy, protože bych je už znala z arény. Stejně ale úplně vidím, jak to bude poušť nebo něco vážně nepříjemného, budova školy, zubař a tak. Tam bych vážně nechtěla být *potom si stoupne, zase všem už trošku znuděně, protože to dělala celou cestu sem, zamává, a odejde pryč*
Posted by at

other worlds