[ dženýn van der levrdýn ]
 |
|
| |
vitality [ 0 ] × defense [ 7 ]
- Dovednosti Janine nejsou ve své podstatě nic krásného. Jejich podstatou je dělat člověku to nejhorší. Tuhle cestu si vybrala a není zbytí. Vlastně neexistuje nic, čím by nedokázala ublížit, a když ne fyzicky, alespoň psychicky. Základní pomůckou, jako asi u každého mírotvorce, je bič. Ten její není sice tak obávaný, jako například Andreina devítiocasá kočka, zato bolí možná i dvakrát tolik a to díky její specialitě, kdy po prvních ranách, když člověk už krvácí a má už hezké rány, jeho konec nechává namáčet v silném solném roztoku. Další rány pak bolí jako střelba z pistole. I jiný trest jako použití ohně, nože nebo jiné zbraně není problémem, užití je spíše otázkou vzdoru provinilce. Střelnou zbraň použije jen jednou – na popravu. Nepopraví však nevinného, i kdyby sama měla jednu kulku schytat a bylo by to v rozporu s prezidentkou, tohle by neudělala. Čím se hlavně vymyká, je psychická forma trestu. Nemusí totiž kolikrát zastřelit nebo ztrestat viníka bičem, dokonale postačí, když viník bude koukat na utrpení člena rodiny nebo přítele. S trestanci zachází jako s oběživem nebo jen jako s věcmi. Dostat se jí pod černé kožené rukavice s bílým kožíškem na prstech je tedy záruka perných chvil. I její slova jsou často dost znepokojivá, nemusí je myslet nijak vážně a někdy se opravdu nic nestane, ale podává je tak, že k tomu dojít může, navíc nikdo neví, kdy a jak se tak může stát. Je tedy mistryní slova a psychického teroru. Při tomhle všem je jen otázkou času, kdy její prostředky budou moc i na ministra obrany, ten však nad ní drží zatím ochrannou ruku. Nějakou specifickou formu trestu nemá, jelikož dosavadní metody fungovaly. Za zmínku stojí jen vodní dělo, rovnou od panemských požárníků s opravdu silným proudem. Dobré zamíření a pár vteřinek postačí k utopení. Většinou stříká ale jen po těle, o jinou smrt trestance než do zátylku nestojí. To není zábava. Každý nevydrží všechno.
- Janine má sice vojenský výcvik a prošla řádně akademií, kde patřila dlouho k nejlepším ženám i po svém odchodu, jednu slabinu si ale přesto odnesla do služby, a to je přílišné zaměření se na cíl své práce. Během akce pak nedává pozor na okolní prostředí, z něhož se může vyřítit nebezpečí a akce se může zhatit. Neúspěch si nepřizná a naopak neváhá pak za selhání obvinit kolegy v její jednotce a řádně jim za to nadávat. Sloužit pod ní a pod jejím velením je tak spíše za trest. Její impulzivní povahu odnáší často i obyčejní civilisté. Někomu to může přijít jako dovednost a někomu to může připadat, že to prostě k práci mírotvorce patří, ale ona neváhá obětovat svoje vlastní lidi. Shrnuto, zásadními slabinami jsou občasná nedisciplinovanost, přílišná agrese na nevinných, neschopnost uznat chybu a jakákoli ignorace lidského života jí svěřeného. Svou vinu na tom nese i její původ – První kraj, kde se neúspěch nepočítal a uznání jakékoli chyby si vsugerovala jako případné profesní selhání a tedy důvod k odevzdání uniformy, vozu a zbraně. Jako slabinu si je možné vyložit i fakt, že kvůli práci vlastně obětovala svůj soukromý život. Chlapi se jí bojí, čili si zatím o nějakém partnerovi může nechat jen zdát a moc jiných zájmů nemá.
- [ appearance ] Devatenáct centimetrů ji dělí od dvoumetrové výšky. Váha se pohybuje mezi šedesáti až šedesáti pěti kily. I tak ale působí jako éterické stvoření, které by se zlomilo, kdyby si mělo vzít do ruky nějaké nářadí. Janine je brunetka, s vlnitými vlasy po ramena, které se na krku skví dva řetízky. Na levé ruce pak má i náramek z oceli, ten však málokdo viděl. Nosí jej jen na slavnostní akce. Jinak si ohledně oblečení nevybírá. Byly časy, kdy dokonce nosila své staré oblečení na černý trh v Dvanáctce, to jí ale přešlo. Nepohrdne normálním oblečením, ale jako každý mírotvorce chodí spíše v uniformě. Kdo ji zastihne doma, tak ji uvidí s největší pravděpodobností v černých legínách a vytahaném modrém svetru, který má nejraději a který působí jako o pět čísel větší, a i kdyby měl díry velikosti víka od kanálu, nevzdá se ho. Postavu si celkově udržuje ve formě i přesto, že občas na jejím jídelníčku nechybí nějaké tučné bomby.
- [ personality ] Jekyll a Hyde. Takto by se dala Janine charakterizovat a je složité její osobnost pochopit. V práci postrach Dvanáctého kraje a Supermaxu, z jehož biče jde strach a teče krev, mimo práci poměrně milá a komunikativní žena, zřídkakdy mimo zájem opačného pohlaví. Budoucí nápadníky je třeba varovat – nevěru ovšem trestá po svém… Že Janine byla vždy problémové dítko, bylo jasné už na škole, kdy z děvčat „vynikala“ a dosud vyniká svou impulzivní povahou, a také tím, že nešla pro ránu daleko, což platí i dosud, v dospělosti. Představu o její povaze, alespoň té pracovní, si lze udělat po slovech jednoho z jejích mužů, který ji viděl při práci a který řekl: „Jakmile uzří oči trestané její dlouhé černé vlasy, hlavou mu kolují myšlenky nejhorší. Nevím, kde se v ní ten vztek bere, ale tehdy si jej vybila na zádech jednoho mladého muže. Nehezká podívaná. Toho nešťastníka jsem již neviděl… A její krásná tvář i s tehdejší bílou uniformou celá od krve potřísněná byla…“ Jak bylo ale řečeno, mimo práci je to člověk, co by se rozdal. Nebo alespoň býval. Dříve totiž dávala staré věci na trh do Dvanáctky a sama tam nakupovala. Tyhle doby jsou už ale pryč. Partner a posléze potomek by její chování k ostatním změnit snad dovedli, takový nápadník se ale dosud nenašel.
× × ×
- [ file 001 ] Narozena v Prvním kraji v povijánu a se zlatou lžičkou v ústech svým rodičům, Daniilu a Sophii van der Leverdeenovým. Dětství měla jako z pohádky, se školními léty však začaly s milovanou a vymodlenou Janine potíže. Ve škole byla sice chytrá a většinu spolužáků strčila do kapsy, ale začala se u ní projevovat cholerická a impulzivní povaha. Na konci školních let už to bylo ale na pováženou a ji i rodiče si pozval ředitel školy. Právě při jedné z návštěv ředitelny, kterou díky svým excesům Janine znala nejlépe z celé školy, jí ředitel kdysi řekl něco, čeho se Janine chytila: „Takové chování se hodí jen pro mírotvorce, ty máš ale na víc…“ Janine zaujala ta část o mírotvorcích a rozhodla se pro absolvování tohoto výcviku. Je třeba podotknout, že rodiče zprvu nadšeni představou dcery v uniformě nebyli, ale usoudili, že její temperament se uplatní právě v tomhle. Navíc z toho plynou i určité požitky, a tak se rozhodli ji v tom podpořit. Prostředků bylo dost, jako rodina z Prvního kraje si to mohli dovolit. Finální výsledky měla lepší než mnozí muži, z nichž prý několik spáchalo sebevraždu, což však nebylo nikdy potvrzené. Když akademie končila, jeden z lektorů jí pověděl: „S tím, co slečno van der Leverdeenová umíte, byste nebyla vůbec marná v aréně.“ Měl pravdu. Janine si pohrávala s myšlenkou, že by z ní byl profi-splátce z Jedničky se sekerami a lukem. Na luk nemá ovšem hezké vzpomínky, na její tváři je dosud patrná jizva, kterou jí udělala prasklá tětiva. I to byl jeden z důvodů, proč skončila tam, kde je. Sama ovšem tvrdí, že jede v pracovních normách a nic nepřehání. Pár jejích kolegů má z ní strach, ale většině se její způsob práce zamlouvá. Když se jí podařilo chytit vítězku 127. ročníku Her, Rosie Wayne, narostla jí v rámci práce obrazně řečeno křídla a od té doby ještě přitvrdila. V mládí byla s rodinou pod dohledem úřadů Panemu, neboť díky jejímu jménu měla prezidentka Virtue dojem, že její rodina nějak spolupracovala v minulosti s Katniss Everdeen, a tudíž se podílela na revoluci. Naštěstí se dojmy prezidentky nepotvrdily a po jednom měsíci byla rodina zproštěna dohledu. Pro svou práci si vybrala Dvanáctý kraj, jelikož luxusu v Jedničce má plné zuby a raději žije na nejvyšší úrovni, jaká je ve Dvanáctce možná. Dvanáctý kraj však po poslední revoluci víceméně nefunguje a další služba tam je tak nyní spíše okrajová. Jako většina mírotvorců našla své častější uplatnění ve věznici Supermax. Své metody tam má možnost využít také, moc se pro ni tak nezměnilo. Její současný charakter dotvářelo mnoho událostí z minulosti, a zkáza Dvanáctky, ve které je dosud zařazena a pracuje tam, byla jen další z nich. Janine a její krutost je tak mix všeho možného – arogance díky místu narození, vztahových nezdarů, likvidace kraje, kde pracuje, zklamání v lidech, kdy měla za to, že i ta blbá Dvanáctka má nějaké lidi rozumné, a hlavně i její práce. U těch lidí z Dvanáctky jí mrzel asi nejvíce fakt, že při první příležitosti se postavili na odpor režimu, za který ona kope. A že přátelé odtamtud, kteří ji měli rádi, i přes to, jaká k nim bývala, se během mrknutí oka proti ní neváhali postavit, jako by se s ní neznali. Nyní tedy pendluje mezi Supermaxem a Dvanáctkou a žije svůj dosud osamělý život. S dalšími léty jí je více a více jasné, že až přijde její čas, čeká ji osud horší, než je poprava nebo jiná smrt, už jen za to, jaká je nyní. Ve výsledku tento osud přijímá a bere to tak, že když už jede do pekla, tak ať je to na čtyřspřeží s kočárem a dvěma lokaji a s červeným kobercem u vchodu.
- Cerys Alsephyte Smyrna × Být prezidentčin doprovod u příležitosti zvolení do funkce je velký kariérní úspěch. Mělo to svou výhodu – mohla říkat, že zná prezidentku více než většina jiných a že se dostala tam, kam málokdo před ní. Je to už ale dávno a dosud je to jediný úspěch, pokud se nepočítá trest pro vítězku Her. Očekávání měla veliká, představa, že bude jakousi favoritkou prezidentky, že bude dostávat samé lepší prominentní vězně byla sice krásná, ale nakonec značně iluzorní. Dalších příležitostí se od prezidentky totiž už nedočkala, kromě jedné, která se nakonec stala prezidentce osudnou. Známost s vládkyní země pro ni měla nakonec jen hořkou příchuť, namísto tolik očekávaného uznání.
- 2x obsidiánový klíč, obsidiánový box [k otevření potřeba 5 obs. klíčů]
