[ vespr/vespah framír drekskolt ]
Player: Larsyn
FC: Eliana Jones
|
Contact: creationoflars@gmail.com
Age: 18 deceased - utonutí
Token: Medailonek s vyrytým vlkem a č. 7
|
Slečna moc bojových schopností od rodičů nezískala – žádné rady, žádný trénink, nic. V jejích pozdějších letech se ani nepřilepšila. Měla sice možnosti, nebudeme si nalhávat, 7. kraj se může něčemu dobrému přiučit, ale ona se o to nezajímala. Má pocit, že jí všechno spadne do klína. Vždycky to tak podle ní bylo, a v tom se skrývá celá její schopnost vytvářet si vlastní realitu, kde je všechno lehké. I když nejsou nejbohatší rodinkou v kraji, je to hrozně rozmazlený parchant, že byste jí občas vrazili, ale ona by vám zpětně zase vytrhala všechny vlasy, vytasila drápky a rozškrábala vám obličej. S takovou agresivitou nemá problém, ostrá umí být. Když se jí něco nezdá, někdo urazí její osobnost nebo ji jenom ten dotyčný štve kvůli absurdním maličkostem, dokáže být na člověka dost nepříjemná a udělat mu ze života peklo. Pokud by šlo o její soubor dovedností se zbraněmi, moc se u toho nezdržíme. Neumí totiž s žádnou zbraní, i ta sekera je jí naprosto cizí, protože se jen tak nikdy dobrovolně nezvedla a nešla pomáhat do lesa. Není líná, jenom nemá potřebu sekat do stromů. Možná tak jedině s pilou by něco svedla, protože je lehčí jak ta sekera. Samozřejmě není natolik blbá, aby šla do boje beze zbraně. Určitě by jí sedlo kopí nebo nůž. S nožem se neporaní a s kopím si může chodit bodat, pokud ji někdo samozřejmě neodzbrojí. Bohužel na tom zas tak slavně není, ale tak určitě nebude jediná a nejhorší. S čím to ale dobře umí je lhaní a vymýšlení si různých přikrášlených věcí. Je i skvělou herečkou, takže proto není poznat, zda je to fakt pravda nebo ne. O její psychické nemoci vědí jen lidi jí bližší. Těch moc v kraji není. Většina lidí ale Drexcoltovi moc nezná, dokud nebyla v aréně Fawcett. Každopádně je to prostě neškodný syndrom, ve kterém má potřebu si věci vymýšlet a přikrášlovat. Dokáže lidi psychicky oklamat a někoho lehce dovést k šílenství. Kvůli tomu si dokáže mnoho lidí omotat kolem prstů, a pak už je lehké je zmanipulovat k věcem, které by nikdy v životě neudělali. Možná o tom jenom nevědí, v každého se skrývá stinná stránka. Na to všechno je ovšem velice pyšná. Nezaostává ani v nápaditosti, v její hlavičce se vždycky něco rodí a dokáže vymyslet, co jiní nevymyslí. Kdyby přišlo na rozpoznávání jedovatých bylin, taky by je zvládla rozeznat. Jednou se skoro otrávila. Od té doby se radši podívala do odborné knížečky, aby se ujistila. Teď už snad rozezná dost rostlin, ke kterým by se raději neměla přibližovat. Sice si vůbec nepamatuje odborný název rostliny, ale když to uvidí, tak pozná na co se používá a tak podobně. Stejně není ani tak hloupá, aby jedla, co je pro ni neznámé. V lesích se vyskytuje hodně, nemá problém se ušpinit, i když vypadá jako zrovna ta, která by z hlíny ječela. Většinou zvládá všechno, co jí příroda nachystá. Zvládne najít vodu, poznat, co je to za zvíře. Kdyby to byla ona versus příroda, vyhrála by to ona. Hlavně by ale nesmělo přijít nějaké tornádo nebo tak. To by ji samozřejmě lehce smetlo a ani by necekla. Započítává se do toho i lezení po stromech, skalách a i rozdělování ohně. Vlastně v podstatě všechno o přežití v divočině, kromě teda lovení, který je u ní slabší. Pasti vytvářet umí, ale lovit jen tak z ruky se zbraní je u ní zoufalost.
Schopnost ovládat se zbraněmi úplně vyškrtla se svého seznamu důležitosti. Je líná něco takového dělat. Možná by nebyla, kdyby se jí naskytla nějaká dobrá příležitost, někdo jí donutil a naučil, třeba by jí to bavilo. Ale kdyby to musela dělat sama, tak by se nejspíš unudila k smrti. Proto žádné zkušenosti se zbraní a bojem. Ty těžké by snad uzvedla a došla s nimi tak 5 metrů, pak by jí samozřejmě bolely ručičky a ještě by si k tomu obstojně postěžovala. Kdyby došlo k boji zblízka, asi by přeprala jen prcka, podobnou holku nebo někoho na koho by byla opravdu naštvaná, že by měla chuť jej rozmlátit hubu. Nikdy neměla příležitost plavat ve velkých vodách, takže kdyby k něčemu takového došlo, asi by se jen plácala a snažila by se doplavat na určené místo a neutopit se. Na tom by se ostatní mohli pobavit, jí by mezitím hlavně trvalo někam doplavat, takže je radši pro souš. Také je známo, že kvůli sebemenším kravinám se jí zhroutí svět. Dovede ji z míry snad cokoliv, a nešťastnou věcí na tom je, že se pak nedokáže ovládat a pořádně se soustředit na něco jiného. Jenom to bude vždycky to, To a Tamto, dokud se kravina nevyřeší. Též má panickou hrůzu s prázdnoty. Pokud by byla někde sama a zcela jediná, určitě by se zhroutila. Někdy mívá sny o tom, že na světě zůstala jako jediná, kolem ní jsou stvůry a ona nemá jak se o koho opřít. Prostě největší noční můra „evah“. A když do toho přidá, že je v jejím životě prázdnota nebo že jí v budoucnu nic nečeká, tak už úplně zcela omdlí. Proto si udržuje myšlenku, že ve vesmíru je ještě jedna nebo více planetek, kde jsou další lidé nebo jiná forma života, která ji udržuje klidnou. Snad je ale nikdy nečeká invaze. Do této prázdnoty patří i jistá smrt, o které nikdy nemluví a když už jo, tak zní jako kdyby byla nesmrtelná. Má trochu jiný pohled na život a svět. Možná i to je mínus, protože nezná tu pravou realitu. Sice někde hluboko v ní se to vědomí o realitě skrývá, ale to raději nechává v sobě hluboko zahrabané. Taky má slabost na hezouny, když se jí někdo opravdu líbí a třeba se do dotyčného zabouchne, tak ji může takřka ovládat, pokud ji někdo jiný ze snu neprobudí.
Od té doby, co jí zemřela starší sestra – Fawcett, je její život o něco sladší. Nenáviděla, když si z ní vždycky utahovala a dělala jí nepříjemnosti. Ano, nejmilejší Faw nebyla vždy nejmilejší. Nejspíš to byla ta sesterská nenávist a tak, jenže Vesper to tak nikdy nebrala. Měla z ní úhlavního nepřítele. Sice jí nikdy nepřála úplnou smrt a při jejím pobytu v aréně jí tajně držela palce, ale koneckonců byla celkem nadšená, že vypadla z jejího života. Zvláštní to ale radost. Vždycky spolu měly neshody a doma bylo vždycky peklo. Hlavně, když ji neustále hlídala a ona nemohla dělat vůbec nic. Bylo to jako ve vězení a ona byla její druhá matka, akorát o něco víc nesnesitelnější. Teď jsou to jenom ona, bratr a rodiče. Po smrti Fawcett se dostali její rodiče do reality, začali se jim více věnovat, aby se neopakovala ta samá věc s Faw, protože s tou netrávili moc času a najednou byla pryč. Jejímu mladšímu bratrovi ta pozornost nejspíš vyhovuje, ale jí zas tak úplně ne. Hlavním důvodem bude to neustálé hlídání, a velká pozornost není to její. Vesper nemá moc ráda, když se jí do něčeho mluví. Je sice ještě dítě a potřebuje někoho, kdo jí bude do života mluvit, ale ona to nechce a nikdo to nechápe krom jí. Chce žít, chce být samostatná a dospělá. Akorát ještě moc nechápe, jak je život složitý, kor když někdo jako právě ona žije v Panemu. Kdyby si mohla vybrat, tak by žila v hlavním městě nebo v lepších krajích, kde by měla lepší život. Kapitol je pro ni něco jako ráj, sice to viděla jen na obrazovkách a obrázcích, a už i tak jí to velice nadchlo. Ne, že by přírodou pohrdala a tak. Ona ji má dost ráda, přece jenom ten čerstvý vzduch v lesích je nezaměnitelný. Dokáže v přírodě strávit celé dny, jenom, aby nemusela jít domů a potýkat se s dalšími kecy o starostech. Nad tím může tak jedině otráveně protočit očima a jít se zavřít sama do pokoje. Na Hladové hry má podobný názor jako Faw, jsou prostě nezbytné, akorát s tím rozdílem, že ona se do nich hlásit chce. Je velice naivní, nikdy na to extrémně netrénovala a dar od Boha též nezískala. Jenom si myslí, že jí její vzhled někam dotáhne a třeba si ji sponzoři právě tímto oblíbí a budou jí posílat hezké dárečky. A takto ona vyhraje, nikoli prohra a smrt. Vesper se může většině lidí zdát povrchní, ona taky tak trochu natahuje nosánek nahoru. Takové chování převzala hlavně z televize, a to díky Hrám. Ono když vidíte takové krásné a silné splátkyně nebo některé ty kapitolské modelky, tak kdo by jimi nechtěl být. Sama je taková princeznička, akorát s mínusem na síle a na penězích, proto ty výmysly. Přikrášluje si svůj chudý život o několik stupínků nahoru. Každopádně dokáže být Vesper největší zlatíčko, když se jí zachce. Většinou to tak nebývá, ale když už něco chce, tak je jako pozměněná. Dost lidi využívá ke svému prospěchu, to jí problém nedělá. Hodně z ní vyzařuje sebestřednost. Vše by nejradši dělala jenom pro sebe a chtěla by pro sebe to nejlepší. Lidi kolem jí moc nezajímají. Nepočítají se do toho lidi, které má ráda. Ty se zas naopak snaží chránit a nedovolí ostatním, aby na ně někdo slovně šlapal. Protože dovolovat si na její lidi může jenom ona. Jedním z nejdůležitějších lidí v životě je pro ni bratr.
