[ majkah meknýl ]
Player: Renaiti
FC: Pete Wentz
Occupation: Editor
|
Contact: renaiti@seznam.cz
Points: 0
|
Je velmi energickou a usměvavou duší, která se ovšem jako mávnutím kouzelného proutku dokáže proměnit ve vzteklého psa, s nímž si rozhodně není radno zahrávat. Ale i přes to nijak nevyhledává konflikty ani se nechce hádat, protože když už na to přijde, chce za každou cenu vyhrát. Je také hodně komunikativní, nemá zábrany dát se s kýmkoliv do řeči, vždy dokáže nějakým způsobem rozproudit konverzaci. S tím také souvisí fakt, že nemá problém udělat jakoukoli legraci, ať už sám ze sebe nebo z někoho jiného. Společnost mu nevadí, ba naopak ji dokonce vyhledává, jak jen to nejvíce jde. Co se týče jeho vzhledu, tak po již několikátém přebarvení jeho vlasů, se odstín ustálil na blond, dalo by se říci, že místy až bílé. Po těle má mnoho tetování, často proto nosí trička, aby byla vidět alespoň ta na jeho rukou. Je na ně totiž poměrně hrdý, neboť je na nich vyobrazeno vše, co je s ním nějak spjato. V tomto směru se v něm Kapitolan opravdu nezapře, ovšem se stylem oblékání je to již trochu jiné. Spíše nosí takový volnější styl, jak již bylo zmíněno, rád nosívá trička společně v kombinaci s džíny. S barvou jeho vlasů kontrastují tmavě hnědé oči, kterých si však mnoho žen ani nepovšimne, je-li Micah někde přítomen s odhalenou hrudí. Jak je totiž známo, ženy letí na vypracované svaly, jež on nemá zrovna pomálu a o něž se díky pravidelným návštěvám posilovny stará…
Micah se narodil jako druhý přírůstek do rodiny McNealových. Jelikož byl prostřední dítě, byl čas od času přehlížen, ovšem ani to nezabránilo tomu, aby se choval jako správné Kapitolské dítě. Vždy dostal vše, co si jen umanul. Nepotřeboval k tomu žádné vztekání nebo cupání, odmala měl kuráž a rozhodně se nebál rodičům vytmavit všechny okolnosti, jež nastanou, pokud mu nedopřejí to, co chce. Vlastně tuto taktiku zvládá tak nějak dodnes, jenže už ji nepoužívá jen na rodiče. Ovšem budeme-li pokračovat dále v jeho dětství, zjistíme, že díky životu ve vyšší vrstvě, bylo poměrně jednoduché. V šesti letech nastoupil na školu s hudebním zaměřením. Už od raného dětství totiž miloval jakoukoliv muziku. Během studia na této škole tak nějak stále hledal sám sebe, jestli se to tak dá říct. V nějakých třinácti letech si poprvé obarvil vlasy ze svých původních kaštanově hnědých na havraní černé. Společně s touto změnou také přišlo i navštěvování různých večerních klubů, po kterých hrávaly jeho oblíbené skupiny. Nepřemýšlel nad tím, co by chtěl dělat v budoucnu, nejenže to pro něj v ten čas bylo nesmírně daleko, ale byl si také více než jist, že jeho dosavadní styl života se mu líbí. Nebyl to premiant a mnohem raději trávil čas, jak už bylo zmíněno, v nějakých hudebních klubech, než aby se učil. Vlastně ani příliš v muzice nevynikal, nehrál na žádný hudební nástroj, spíše se zabýval skládáním písní. S jeho plnoletostí však přišel zvrat, týkající se opět jeho vlasů. Na svojí oslavě totiž prohrál sázku a musel si je obarvit na jeden měsíc na růžovo. Nějak se však s těmi vlasy sžil, že si je ani nehodlal nějakou dobu přebarvit. Ovšem s dokončením školy, jako by snad našel konečně tu svoji pravou tvář, se nechal již potřetí obarvit na jiný odstín, tentokrát však na blond. Společně s těmito světlými vlasy, jako by snad zesvětlel i celý jeho život. Konečně začal přemýšlet nad tím, čím by se v životě chtěl vlastně živit. Ovšem, i když měl nějaké nápady, nebyl natolik cílevědomý, aby je ihned uskutečnil. Dával si s tím načas, avšak jakmile oba jeho sourozenci začali něčeho dosahovat a pozornost rodičů se od něj čím dál více vzdalovala, konečně si umanul, že by se sebou měl něco dělat. Pokusil se tedy prosadit v textařském průmyslu, což se mu bohužel či možná díkybohu nepodařilo. Nakonec jeho kratičký životopis skončil v redakci magazínu…
× Selah McNeal - Alespoň nad někým měl vždycky navrch. Jako to starší bráchové většinou dělají, vždycky ji škádlil a dělá to vlastně doteď. Baví ho ji rozčilovat a utahovat si z ní. I přesto, že to není zrovna bratr roku, tak jsou v něm takové ty ochranářské pudy a za svoji rodinu by byl schopný se poprat do krve. Má s ní několik hezkých vzpomínek. Mezi takové ty temnější patří jejich první společné zpití do němoty. Možná proto od té doby, když jsou na nějaké párty spolu, tak nikdy nepijí. Prožili spolu horší i dobré časy a nakonec se jejich vztah zastavil tak někde na neutrálu. Její přítomnost mu nevadí, ale že by ji musel mít po boku dvacet čtyři hodin denně, se také říct nedá.
