[ glaejdr forsajft ]
Player: Larsyn
FC: Elizabeth Olsen
|
Contact: creationoflars@gmail.com
Age: 18 deceased - pád z výšky
Token: Ampulka vlastní krve - náhrdelník
|
Glaedr je zapálená fanynka do Hladových her. Sice z nich úplně extra nešílí, jakmile běží na obrazovkách, ale už odmalička se zajímala o boje, zbraně, muty a všechno kolem toho. Byla vždycky ten prcek mezi chlapci, se kterými se ráda prala, šermovala s příbory a hrála si na asasína. Když dosáhla věku, kdy už měla povolený přístup do tréninkového centra, přišla na zápis ještě o den dříve než měla. Samozřejmě, ne že by se tak nehorázně těšila, ale pravděpodobně si spletla data. První dny tréninku pro ni byly namáhající, ale taky proč by nebyly. Byla ještě dvanáctileté tintítko, které toho moc nezvládalo, i když se musí pochválit její výdrž a kuráž. Tím pádem už po těch letech nedokáže Glaedr skoro nic fyzického odradit. Je schopná zajít do extrému, do takového, že by ji to usmrtilo. Není typ člověka, který by se jen tak vzdal. Pravděpodobně by kvůli nedokončené práci dny a noci nespala. Musí se též zmínit, že je G sova, takže jí zajisté nebude vadit být v aréně aktivní o něco déle. Možná se kvůli ní spojenci a protivníci nevyspí, ale „who gives a fuck“. Nebojí se tmy, a vlastně vůbec ničeho, pokud to nebude něco silnějšího než ona a něco, před čím by se nedokázala ubránit. Je logické, že by se bál téměř každý. Několikaletá denní dřina jí přinesla spoustu pozitivních věcí. Hlavně, co se týče všeho kolem Her. Glaedr bojuje převážně s palcátem. Kde s bojem jdou většinou rychlé reflexy, přesnost, a pro toho druhého několik nepěkných tupých úderů. Palcát patří sice mezi středně těžší zbraně, ale pro ni je jak na míru tvořená a není ani tak těžká. Na druhým místě oblíbenosti se pak objevuje sekera a stejně tak ocelové tyče. Běh na dlouhé vzdálenosti a sprinty jí problémy nedělají. Nemohla by běhat neustále, fyzicky to možné není, alespoň u ní. Překážky jí vždy v centru šly, takže by nebylo problémem běhat v horším terénu. Hory, skály, stromy přeleze-vyleze. Ještě se neví, jak by na tom byla, kdyby musela vylézt na strmou skálu. Většinou vždy lezla jen s jištěním, ale jak již o extremistce Glaedr víme, pravděpodobně by to vyzkoušela, kdyby musela a bylo by jí to k něčemu dobré. Při takových tůrách jí byly obeznámeny i takové informace jako jak rozdělat oheň a jak si něco ulovit. Úplný skautík, kdo by jí to nezáviděl, že?
Brzká rána jsou pro ni největším nepřítelem, naprostý humus. Pokud se dobře nevyspí, někdo ji vzbudí a je nevyspalá, začne den pro toho druhého katastrofou. Vždy to bývalo tak, že si na někoho vyřvala nebo byla celý den na každého nepříjemná. V aréně je výsledek jasný, to je pro změnu zase místo, kde by rovnou vraždila. Po ránu také úplně moc dobře nevnímá, je ospalá a líná, takže se k něčemu složitému moc nemá, pokud nebude donucena. Samozřejmě není natolik líná, aby se přestala proti někomu bránit nebo bojovat. Na sebe se nenechá sahat a už vůbec ne porazit tak lehce. Neumí se moc dobře srovnat s porážkou. Vždy, když s někým hrála hru a prohrála, nenesla to zrovna nejlépe. Bývá po tom nesnesitelná a neumí dobře uvažovat, mozek se nastaví do módu magora. Slabiny jsou pro ni něco jako porážka, jakmile se zjistí něco, co neumí, je to najednou všechno děs. Třeba je to takhle s plaváním. Na začátku to nebylo tak, že byly malé krůčky a něco jí šlo a něco ne. Dali jí rukávky, který sama vůbec nechtěla a už tím se cítila jako něco méně, proto se při plavání i jako malá dost rozčilovala a nakonec se rozhodla, že tohle prostě potřebovat nebude a dále už neplavala. Plavání jako fakt ne. Rozpoznávání fauny a flóry, odškrtnout. Kdyby potkala žirafu, určitě byste slyšeli něco podobnému: „No neke, to je liška, ne?“ Ano, zní to velice chytře, ale nenechte se tím zmást, Glaedr je jinak vcelku inteligentní osoba, i když se někdy může její chování zdát jako u naprostého neandrtálce. Takové učivo jí zkrátka nikdy nebavilo, a taky to tak špatně dopadlo. Asi by tedy sežrala všechno, kdyby měla hlad. Samozřejmě by se od ostatních ujistila, jestli je to jedlé a potom by to sežrala. Kdyby nebyl někdo jiný, byla by i tak stejně opatrná, ale nikdo neví, jak to dopadne, když bude opravdu hladovět. Nikdy to na svou vlastní kůži nezažila, jejich rodina je dobře zabezpečená. O dalších slabinách raději nepřemýšlí, většinou jsou zatím neodhalená, protože je sama nevyhledává, a když už se něco najde, vždy se to snaží vylepšit a přiučit se tomu. I takhle se to snažila s dálkovými zbraněmi, ale jde na ní vidět, že jí zas tak moc dobře nejdou, ale to si ona nepřizná. Nikdy. Nikdy. Vůbec... nikdy.
Forsythovi jsou jedna velká a finančně zabezpečená rodinka. Kapitolu byli vždy věrní, taky proto, že někteří předchůdci byli z Kapitolu nebo se tam postupem času někdo imigroval. Tudíž nikdy neměli problémy a vždy se jim skýtaly úžasné příležitosti. Určitě o nich mohl někdo zaslechnout. V kraji a v Kapitolu už jsou známí jen tím, čím jsou – vlastní banku pod svým příjmením. Také má tato rodina souvislost s avoxy. Někteří se avoxem stali právě kvůli někomu z Forsythů. Takže hate na ně! A někdo je může znát zase jako Greer Forsythe z Hladových her. Akorát ta s nimi má společného jen to, že je to sestřenice Glaedr a jejího dvojčete Mimi. Neznali se, neměli spolu žádné převeliké pouto, ale samozřejmě o sobě věděli. Dokonce nemá ani to pouto dvojčete s Mimi. Trávila časy se svými kumpány, kteří byli stejní hromotluci jako ona, a většinou taky kluci. Ona byla vždy ten nejslabší článek party, ale to jí nijak neodradilo, aby se s nimi kamarádila. Vlastně se snažila být ještě lepší. S tou partou kluků měla stejné zájmy, takže trénink, hry a taky prachy. Dala by se nazvat jako tomboy. Jsou bohatí a Glaedr je s Mimi dědička velkého impéria Forsythových. Glaedr je ale ta, kterou to bohatství bere o něco méně než sestru. Ona už si vystačí se svým snem vyhrát Hladové hry. Co se dá říci o povaze Glaedr, je velice agresivní. Neumí držet jazyk za zuby a nezná filtr, takže jí to ve společnosti moc nejde. Ne, že by jí zajímalo se někde chovat slušně. Je to celkem úctyhodná šikanátorka, sama už si přežila své s kamarády, kteří si z ní nejprve utahovali, protože to byla holka. Jenže to jí nezměnilo na hodnou holčičku zastávající se názoru života bez šikany, ona se do toho přidala, protože to byla sranda a dobrá možnost jak se zabavit. Samozřejmě, ve Dvojce není moc nikdo, z koho by si mohl někdo utahovat a šikanovat. Dvojka, to už je taková společnost cool kids, ne? Dejme tomu, že převažovalo to kamarádské pošťuchování, ačkoli se to někdy jevilo dost nepřátelsky. S oblečením se moc nepiplá, stejně tak se svým vzhledem. Umejt, učesat, obléct do pohodlného a vyrazit. Konec. Jenom jediné, na čem si dává záležet je na svém talismanu, který nosí na krku jako náhrdelník. Na tom uvidíte něco jako ampulku a rudou tekutinu, což je krev – přesněji její. Nechává jí to klidnou a připomíná si tím, jak moc silná je. Protože tohle je právě ta krev z její první Sklizně. Ať si to každý přibarvuje jak chce, ale to štípnutí fakt bolelo. Statečnost se jí musí pochválit, ani tehdy neřvala. Poté, co se poprvé zapsala si doma znovu píchla do samé rány a zvráceně si do ampulky štípla trošku další krve.
