Wynter Emerson Caelum: *Pravděpodobně je řada na její proslov. Nikdo se k tomu nemá, tak zase jde první. Nadechne se hluboce a přesune se ke stojanu s mikrofonem, který vezme do ruky.* Zdravím zdejší obyvatele. Mě můžete znát ze 126. ročníku Hladových her, Emerson Cae... lum. *Ztiší a zadívá se na profily mrtvol z její arény. Začne se smát a pak ještě víc a pak ještě víc. Taky to může být dost nakažlivé.* Já nemám nic připraveného, protože jsem tyto splátce neznala, ale... *Znovu jí popadne záchvat smíchu.* aspoň vám tu zazpívám. Od srdce, vážně. *Ujistí je, načež se podívá na svoje ruce a zasměje se jich.* Jééé, ježiš. Já mám zvláštní ruce. *Vyprskne znovu smích a rychle si zacpe pusu, aby už se nesmála. Ještě se sem tam uchechtne, ale začne zpívat, aby naladila atmosféru jinam a rozveselila všechny.* Everybody gets high sometimes, ya know! *Odrecituje první sloku. Rozhlédne se.* What else can we do when we're feeling low? *Zeptá se obyvatel a otočí se o 360° do kolečka, že se ptá i mírotvorců, vítězů a všech, co jsou za ní, před ní, vedle ní a všude jinde. Není to zrovna zpěvačka, ale taky nezní úplně falešně, ke všemu to spíše odříkává než kdyby to zpívala.* So take a deep breath and let it go! *Zvedne pravačku a ukáže prstem na rodiny zesnulých.* You shouldn't be drowning on your own. And if you feel you're sinking, I will jump right over into cold, cold water for you!! *Pořád ukazuje na rodiny zesnulých a je to právě věnováno jim. Poté se otočí a docupitá rychle k ostatním vítězům.* And although time may take us into different places, I will still be patient with you. And I hope you know! *Jde za Nibswan a jednou rukou jí obejme kolem krku.* I won't let go! *Dramaticky se hraně zatváří na Rosie, za to by Oskara pravděpodobně nedostala.* I'll be your life line tonight... tadadamamam *Zabrouká pár tónů.* Cause we all get lost sometimes, you know? It's how we learn, how we grow. And I wanna lay with you 'til I'm old. Oh-oh. You shouldn't be fighting on your own. *Zazpívá další sloky do kamer pro celý Panem a je úplně šťastná se vším, co je kolem. Zpívá dále další sloky, refrén a dokola tam poskakuje po pódiu jako kdyby byla popová star.* I won't let go! No, no... no more! *Jako kdyby tam vůbec byla sama. Když nastane bridge část v songu, přesune se k Charlesovi a nakloní se jako kdyby při serenádě. Celkově může vypadat dost komicky.* Come on, come on! Save me from my rocking boat. I just want to stay afloat... I'm all alone. *Udělá smutné psí oči, ale to vše byl jen vtip a zase se do široka usměje a vycení zoubky.* And I hope, I hope, someone's gonna take me home! Somewhere I can rest my soul... *Zvedne se už vyčerpaně a přiblíží se k němu.* I need to know!! You won't let GO! *Chytne ho pevně za tričko a podívá se na něj detailně jako první den ve 12. kraji, a poté ho odstrčí a sama se odtáhne, poté jde udělat obrovské finále pro obyvatelé kraje.* I won't let go! No, no... NO MORE! I'll be your life line tonight! *Skončí úplně vyčerpaná ze zpívání a z občasného chechtání.* Díky, díky. 6. kraji, jste úžasní, miluju vás. Příště na shledanou! Panem dnes, Panem zítra, Panem navždy! *Odchází a vyčerpaně se ověsí na mírotvorkyni Andreu.* +3
Charles Regnard: *Přejde k mikrofonu.* První bych chtěl všechny ujistit, že já zpívat nebudu. *Zazubí se s pohledem k zemi* No, ehm... *Odkašle si, poupraví si tričko, co mu před chvíli přidržela Wynter, a s váhajícím hlasem pronese první věty.* Elizabeth, a Wallace. Možná, tu s námi nestojí, ale jejich duše, tu budou okolo nás. Za mě, i za ostatní vítěze... *Otočí se za sebe, hledající souhlas v něčích upřímných očích.* Jsme si vědomi, že bez Elizabeth a Wallace a ostatních, co se nevrátili... Bysme tu nestáli. *Podívá se k botám, aby našel něco, co by ho přinutilo říct něco, co by se hodilo nebo co, by někomu dodalo víc odvahy.* A proto, bych byl nerad, kdybych rodiny nechal jenom s neštěstím na tvářích, kterým se nevrátili jejich synové, a dcery. Ať nikdy nezapomenete, z jakého důvodu tu jsme... +1
Nibswan E. Finefeather: Pozdravujem všetkých tu prítomných občanov Šiesteho kraja. *Vraví bez akýchkoľvek iných podkladov, len tak z hlavy, čo jej napadá ako prvé a dôležité natoľko, aby to zo seba vydala von.* Síce tu zo seba nemienim robiť speváčku, alebo nie som očarujúca tak veľmi, ako pán Regnard. *Obzrie sa, lebo si uvedomí, čo dostala z jej úst. Zadíva sa na jeho peknú tvár.* Eee, teda nie som pre všetkých tak atraktívna, ako posledný víťaz Hier, no aj tak mám pre vás a váš kraj pár skromných poznatkov, čo som si stihla počas pobytu tu všimnúť. *Vysype zo seba tie lži a pred tým, než v nich pokračuje, sa silno nadýchne.* Vlastne vďaka vám tu môžem dnes stáť. Najmä preto, lebo ste celému Panemu vybudovali vlakové dráhy. Bez nich by sme sa sem prepravili asi len veľmi ťažko. Celkovo, pokiaľ by sme si nepožičali z Desiatky kone, museli by sme sem, no i na iné miesta asi cestovať peši. Patrí vám za to veľká vďaka. Ako víťazka mám teda ešte jednu nemilú povinnosť. Rodinám Someglew a Daltom chem popriať úprimnú sústrasť, hoci nemá ja osobne ich smrť na svedomí. Žijem ale aj vďaka tomu, že tu už nie sú. Prepáčte. *Všetky jej emócie si odnieslo telo s mega dávkou antidepresív, preto tento príhovor bol teda - nekonvenčný? S ťažkosťami prichádza na vysokých podpätkoch pri Charlesa. Okamžite, ako sa dostáva do jeho prítomnosti ho chytá sa ruku (nie dlaň). Prstami mu obmotá biceps, kolená za jej podlamujú.* +1
Wynter Emerson Caelum: *K mikrofonu dochází se sklopenýma očima a kšiltovka na hlavě všem zabraňuje k tomu, aby jí viděli do tváře. Potom vzhlédne před sebe a na rodiny mrtvých, co již stojí u obrazovek s profily mrtvých splátců. Pak si vytáhne zpod mikinu ještě čerstvé tousty a začne tam jeden okusovat.* Neměla jsem snídani. *Mezi pauzami si ukousne z toustu. Nemluví s otevřenou pusou, proto občas vynechává.* Takže, upřímnou soustrast rodinám. Tento užitečný kraj si nezaslouží, aby děcka umírala nebo kdokoliv jiný, že? Děkuji vám za tu elektřinu a všechno, co pro Panem děláte. *Pak vyndá další pytlík, kde je asi 10 toustů.* A tousty pro všechny! *Hodí tu igelitku s tousty někam do chumlu, aby se podělila o svojí snídani z vlaku.* Dobrou chuť. *Odejde od mikráku někam daleko a jde se opřít loktem o ramena Rosie jako nic.* +1
Charles Regnard: *Nakonec se tedy on ocitne před davem. Prohlédne si obrazovky s padlými splátci Pátého Kraje, a nakonec mu oči dopadnou k rodinám, citově zranitelným rodinám...* Váš kraj, vykonává jednu z největších potřeb pro celý Panem. *Najde si místo, kam se celou dobu dívá. Odmlka trvá pár sekund...* Což se podepsalo i na letošních hrách, na vašich splátcích. Kentwellovi, a Ebony. Byli vytrvalí a silní. Ale síla se neměří jenom po fyzické stránce, taky po té, co je uvnitř. *Podívá se opět k rodinám, aby jim ukázal svou náklonnost. On sám to však uvnitř tak moc neprožívá* A i když vám je nijak nemůžu navrátit, tak bych si přál... Abyste má slova brali v úvahu a nebrali je jenom jako 'předstíraná'. *Trochu se do sebe vžije, proto zavře na chvíli oči.* Protože já sám vím, co je to ztráta... Je to něco, co se vás jen tak lehce nezbaví, a vy se s tím musíte vypořádat. Doufám, že i vy si najdete cestu, jak to překonat. *Bez dalšího náznaku smutku se otočí a směřuje ihned kamsi k vlaku nebo k autu. Jde rychle a snaží se vyhnout pohledu ostatních.* +2
Nibswan E. Finefeather: Ahoj Piaty kraj! *Povie mŕtvolne suchým hlasom a v tomto bode pravdepodobne každý môže zaznamenať, ako bez života je. Nepripomína zdravú osobu, ale skôr chorú umierajúcu starenu v tele mladice. Pokračuje v príhovore, ktorý našťastie aspoň diktuje do mikrofónu z vlastnej palice.* Tak, aby som sa najprv zbavila nepríjemnej povinnosti - chcem podotknúť, že Ophelia a Stanley bojovali naozaj dobre, no to nič nezmenilo na tom, že boli aj lepší. Osobne som ich nezabila, ale je mi ich celkom ľúto. *Stisne pery, oči jej padnú na veľké monitory s fotkami padlých splátcov. Musí sa poriadne rozdýchať.* No, tak to by sme mali. *Skonštatuje do mikrofónu.* Piaty kraj je inak celkom pekné miesto. Ďakujem vám za plody vašej práce. Bez elektriny by bol náš život temný, náročnejší a hlavne aj plný problémov, ktorých nás väčšinou rôzne spotrebiče, čo žerú prúd, zbavujú. Neviem si predstaviť, že by som sa prebudila ráno do sveta, kde by som si nemohla zasvietiť luster či pustiť televíziu. Ďakujem, že mi toto všetko umožňujete. *Odtacká sa od mikrofónu smerom preč, ku dverám budovy súdu.* +1
Wynter Emerson Caelum: *Hluboce se nadechne a přistoupí ke stojanu s mikrofonem, který se snaží upravit do své výšky a způsobila to, že se z reproduktorů ozve podlouhlý pisklavý zvuk. Nepříjemný, ale hned to napraví, protože se s tím už nehodlá piplat, tak to jen vezme do ruky. Zasměje se tím falešně trapným smíchem, protože to není vůbec tak, jak si to představovala.* Zdravím. *Odmlčí se a pohlédne směrem k rodinám Katherine a Genesiuse.* S Katherine jsme si moc slov neprohodily, vím ale, že jí usmrtil právě Genesius, se kterým jsem byla ve spojenectví. No, jestli se tomu tak dá nazvat. *Pokrčí rameny a nejistě se podívá na všechny, je vidět, že je trochu nervózní, protože by o svém spojenci asi měla něco hezkého říct, ale nemá na to a neví ani co.* Gen, byl... no... on byl... *Zdržuje a stále přemýšlí nad svými slovy.* užitečný? *Řekne nakonec, ale vyzní to jako otázka.* Teda, já jsem původně s ním ve spojenectví být neměla. Vlastně potom lovil ty ryby, někoho zabil a taky mám ten jeho korál. *Vytáhne z pouzdra se spreji ten korál od Gena.* A tady je, asi by měl patřit rodině. *Položí ho před sebe, aby si ho když tak potom vzali.* A vlastně jsem chtěla udělat něco jiného, než toto mluvení. Ono mi to nikdy nešlo, jak jsem za ten týden zjistila. He. *Usměje se, ale vyjde z toho spíše takový úšklebek. Poté se přesune k plátnu, který rozevře. Má tam už nachystané tužkou, jak to tak má vypadat. Objevují se na něm jména jako Sagi Reefs, Paul Jason, Lanette Clegg, Lindsey Kaeden, Kayden Shan, Clay Striker, Katherine Primer a Genesius Sharktooth, který je tam největší, protože tomu má složit poklonu přece ona. Ti ostatní tam jsou kolem takoví menší, ale stále viditelní. Vezme jeden sprej a začne s ním třepat, načež se k tomu ohne a začne obtahovat "Genesius", který je dokončený hned, vystřídá v jeho jménu ještě několik barevných sprejů, aby to bylo pozitivní a graficky hezký. Potom se na chvíli zastaví a pohlédne dozadu na obyvatele.* Moment. Regnarde, *hodí k Charlesovi jeden sprej, čímž mu to v podstatě i rozkáže, ale mírněji* pomůžeš mi? *Mrkne po něm a i se na něj dokáže mileji usmát.* Tak. *Dodělá všechny a přesune se k těm provazům, které se pokouší hodit na tyče na budovách. Nedaří se jí to, je vysoká, ale ty tyče jsou moc hluboko. Rozhlédne se ještě jinam, kam by to mohla zavěsit, aby to plátno nadzvedla ze země. Po chvilce najde to správné místo, kde natáhne to plátno.* Tadá! *Představí obyvatelům plátno.* +3
Nibswan E. Finefeather: *Postaví sa pred mikrofón, pootočí ho vyššie k jej ústam a prehovára k davu ľudí.* Zdravím svoj domov! *S obrovskou dávkou nadšenia sa ozýva námestím Štvorky.* Ani si nedokážete predstaviť ako som nadšená, že môžem byť tu s vami - doma. Síce by niektorí na mojom mieste videli radšej Linsdeyho, som tu ja. *Zahliadne niekde v diaľke pred obrovskou obrazovkou jeho najbližších. Dokáže sa im pozrieť bez hanby do očí. K svojim hrám už vôbec pre istotu necekne. Rozhodne sa vydať trochu iným smerom, takým, čo nikoho nezraní a nespôsobí bezdôvodnú nenávisť.* Musím povedať, že som hrdá na kraj, z ktorého pochádzam. Nikdy by mi ani len nenapadlo vymeniť ho za iný, akokoľvek je tu život občas náročný. Štvrtý obvod je miesto, kde sa nachádzajú tí najdobrosrdečnejší ľudia akých. Do veľkej miery si nie som istá, minimálne si to neviem teda predstaviť, kto by som bola, keby nie som obkolesená priamo vami. Moje najväčšie poďakovanie však aj tak patrí neparadoxne práve mojim rodičom, najbližším, trénerom z výcvikového centra a taktiež aj môjmu mentorovi Theodorovi. Bez neho by to bolo asi o dosť ťažšie. I keď to znie fakt ako veľké klišé, dosť mi pomohol a nebyť jeho pomoci, nemusela by som tu dnes medzi vami stáť. Celkom netradične by som sa chcela vyjadriť aj k niečomu inému, na čo možno ani nemám zdanlivo právo. V posledných mesiacoch sme sa s touto témou stretávali celkom často. Celé to je o niekom, koho beriem ako veľmi blízku osobu. Som hrdá na všetko, čo kedy dosiahol a hlavne štýlom, akým to dosiahol. Charles - *Otáča sa dozadu, aby uvidela jeho tvár osvetlenú jasne žiariacim svetlom.* Navždy budeš mojim favoritom, akýmikoľvek hrami vo svojom živote budeš prechádzať. *Hlavu namieri nazad čelom ku davu a ostrému svetlu.* Ľudia Štvrtého kraju. Nech robíte čokoľvek, nech sa cítite akokoľvek vedzte, že som na vás veľmi hrdá a navždy budete mojou rodinou. *Oči jej padnú na rodinných príslušníkov Genesiusovej rodiny, ktorí nevyzerá nejako nadšene. Zohne sa, aby ho vzala do dlane, ktorú jemne stisne.* Milujem vás! *Zakričí do mikrofónu a vracia sa nazad ku neveľkému radu víťazov.* +2
Charles Regnard: *Upraví si sako a první pohled mu spadne, když se na obrazovce objeví profil Lanette. Pod obrazovkou se objeví i její rodiče. Pohlédne k její matce, a pak - jeho rodiče. Vypadající mile a cítící se snad pyšni na svého syna.* Je skvělé, být zase zpátky mezi lidmi tak úžasnými jako jste vy. A v kraji, v kterém všechno jenom ožívá. *Střídavě se dívá na rodiče své a Lanettiny, nakonec k ostatním.* Jsem neskonale vděčný lidem, co mě podporovali a věřili ve mě. Měl jsem tu čest poznat mou mentorku - bez které bych neměl šanci tu stát, které jsem vděčný za každý okamžik, Nibswan.*Podívá se k ní usměje se na ni jak nejzářivěji to umí.* Mé rodině jsem zavázán nadosmrti, děkuju Vám za všechno. *Usměje se. Pak se však zarazí a odlmčí, úsměv zmizí.* Můj život, byl plný radosti, ale i těch horších chvil. Nevěřil jsem, že existuje nějaká naděje, dokud jsem nezačal pomalu ztrácet ty, co pro mě znamenali všechno. *Poví zranitelně.* Mou sestru. *Následuje delší odmlka.* Kvůli ní, jsem na sobě zanechal znak, co mě měl donutit, věřit... v Naději. *Zavře na nějakou chvíli oči, když se zamyslí.* Začal jsem však poznávat i nové blízké lidi. *Otočí se k obrazovce Lanette* Lanette. Neskutečně odvážnou a silnou dívku, co si získala mou důvěru a možná i něco víc... Znali jsme se už dávno předtím, než jsme se ocitli v Hrách. Do her jsem šel vlastně kvůli ní - nechtěl jsem ji nechat jít samotnou. Já v ní... Věřil. *Pomalu se mu naskytly v očích slzy.* Myslel jsem, že ji dokážu udržet naživu, ale... *Ukápne mu první a hned za ní druhá slza.* Ale nezvládl jsem to. Pomalu mi docházelo, co k ní vlastně cítím... miloval jsem ji. Vidím ji u mořské hladiny s radostným pohledem plnou veškeré naděje. *Začne se mu cukat spodní ret a slzy má na krajíčku.* Doufám, že mi jednoho dne odpustíte, že jsem ji nestihl zachránit. *Pohlédne k zemi a pak zase nahoru, snažící se v slzavých očích něco zahlédnout.* Že jsem se místo ní vrátil já... Odpusťte. *Podívá se ke svému saku, vytrhne připevněný znak L. U toho mu ukápne slza.* Je tu ještě jedna věc, ve kterou věřím... V přenášení symbolů. *Hlavou mu probleskne obrázek jeho tetování na krku. U země si vtom všimne jedné věci... Pírka Racka Chechtavého. Nejspíš ho nějaký racek omylem upustil, a pak si vzpomněl na to pírko, co měla Lanette. Taky od racka... Převzal ho a teď držel Symbol L a Pírko...* A pokud v to věříte i Vy... *Položí šitý symbol L s Pírkem k zemi, podobně jako Wynter a podívá se k její rodině.* naději v sobě najdete stejně... *Zkusí se usmát, načež se otočí a prohlédne si jednotlivě Wynter s Nib. Tím jim vyjadřuje veškeré díky.* +3
Wynter Emerson Caelum: *Dnes se tu nachází slušně oblečená. Poupraví si své bordó sáčko a opráší ze sebe vše nedokonalé, prohrábne si vlasy a poté si odkráčí nahoru na pódiu a směřuje ke stojanu s mikrofonem. Zahledí se do davu a nervózně si mačká lem rukávu.* Dobrý den, Trojko. *Nastane dlouhé ticho po jejím přivítání.* Není žádná omluva za to, že jsem to byla právě já, kdo usmrtil vašeho syna. *Pohlédne k rodině Antoineho Willieho.* Všichni děláme všechno proto, abychom přežili. *Těžce se jí dýchá.* Řeknu vám, že se necítím vůči tomu vina, neviním za to nikoho. Kdyby vyhrál někdo od vás, furt by nesl tu tíhu, že někoho zabil. Nejde to jinak. Každý, kdo si prošel tím samým, to jistě ví a každý... *Odmlčí se. Sklopí hlavu a malinko se pousměje.* každý má to právo být trochu sobecký. Žijeme v tomhle šeredném i krásném světě a myslím si, že ani teď, ani v minulosti a ani v budoucnosti není nic, kde bychom našli ten jistý mír, ve kterém všichni hluboko uvnitř naivně věříme. Vždycky to je něco, život je krutý. Nechť vás doprovází štěstěna se říká. Vězte, že to není o štěstí, ale je to... řekněme matematika. Věřím, že vy chytré hlavy máte se svými schopnosti více šancí, než my.... profesionálové. I menší z nás to mohou vyhrát, všichni mají stejnou šanci. *Nechala celou dobu sklopenou hlavu a nedívala se nikomu do očí. Až teď ke konci se rozhodne sebevědomě pohlédnout do očí některých z kraje.* Buďte stále svoji! Panem navždy, Kapitol s vámi! *Prohlásí ještě nahlas a pak se vytratí pryč.* +3
Charles Regnard: *Každému na koho narazil, věnoval neutrální pohled, někomu se mohl zdát znuděný nebo i malinko nepříjemný. Oblékl se vcelku normálně jako v ostatních krajích, až na dlouhý černý kabát, co měl rozeplý. Dojde, když zrovna u mikrofonu nikdo nestojí. Trochu rychleji přistoupí k mikrofonu a u toho mu ten kabát celkem u konců vlaje. Oddechne si, přitom si levou rukou upraví mikrofon.* Já bych chtěl jen říct... že chápu, co to znamená někoho ztratit. Nedokážu však na všechny kraje myslet jako na jeden jediný. *Nedívá se nikam do záběru, dívá se k zemi.* Až doteď jsem si myslel, že zvládnu dokázat spoustu věcí. Popravdě, žádnou z těch věcí, kterých jsem chtěl docílit, jsem nedokázal. *Hlas má naprosto nevýrazný.* Vaši splátci, jsou jedni z nejchytřejších v celém Panemu, a s těmihle problémy se dle mého názoru, až tak nezatěžují. *Řekne trochu víc zamyšleně.* Nemám moc co říct - jenom věřím, že jejich rodiny na ně nikdy nezapomenou, podobně jako já na ty, co jsem ztratil... *Dá si ruce do kapes a podívá se konečně do davu.* Lidi nejsou dokonalí a ani já přesto že jsem tady, nejsem. *Bez dalších slov odejde pryč.* +2
Nibswan E. Finefeather: Zdravím Trojku! *Povie neutrálne smerom k praskajúcemu mikrofónu po tom, čo ku nemu prevedie pár celkom energických krokov.* Váš kraj je naozaj zaujímavý. Tak vysoká koncentrácia inteligencie na tak malom mieste. A pritom vaša múdrosť nie je to jediné, na čo by ste mali byť hrdí. Sú tu ešte vaši udatní splátcovia, čo každoročne udatne bojujú v hrách. To, že sú naozaj silní nám pripomína aj vaša víťazka Rosie, ktorej patrí obrovská sláva a česť. Taktiež by som si rada uctila spomienku padnutých splátcov z Tretieho kraju, čo bojovali v mojich hrách. *Zapozerá sa na obrovské led obrazovky s podobizňami tých detí. Najprv musí asi dvadsať sekúnd v tichu premýšľať nad ich menami, no s jej tvárou pevnou ako skala, zaseknutou v takom úprimnom smutnom výraze na nej nedá poznať, čo vnútorne prežíva. Ešteže je taká herečka.* McKenzie Hastings a Quentin Mark Daily - zostanú navždy v našich spomienkach. Česť ich pamiatke. *Odchádza preč od mikrofónu, zase kamsi ku víťazom, zase kamsi ku Charlesovi.* +1
Wynter Emerson Caelum: *Přistupuje k mikrofonu a zvedne ho k sobě.* Zdravím Dvojko! *Řekne dost zřetelně a nahlas.* Váš kraj, jak bych to jen řekla... mohla by vyhrávat každý rok, že? Vždycky se divím, že nevyhráváte každý rok. Jste super, sice ne víc jak já, ale jste. *Na někoho v publiku hodí i mrk.* V mé aréně se vám moc nedařilo, Skyler zemřela jako první. Asi to pro vás muselo být ostuda, ale pořád jste nejlepší. Někteří z vás určitě, ale ať vás to ego jednou nezabije. *Položí mikrák zase na stojánek a dlouze se podívá na publikum, kterému dnes tak lichotí.* Těším se vaše další splátce a vítěze! *Křikne do mikrofonu, aby jí bylo dost dobře slyšet, co si opravdu myslí. Otočí se a nasadí si kapuci na hlavu, nato je hned vidět, že má na zádech "DISTRICT 2 RULEZ", pravděpodobně si to ještě stihla ráno nasprejovat. Poté si rozepíná bundu a sundá si ho do půl těla, pod tím má sametový slip dress v rose gold barvě a úplně holý záda. Má tam něco napsané, ale její vysoký culík to ještě malinko skrývá. Otočí hlavou na stranu a všichni mohou pak plně zahlédnout ten nápis, vypadá to jako tetování, ale je to pravděpodobně jen henna - LIVE LONG THE COSGROVES, to se dá na jejích zádech přečíst. Nechá jim ještě ten pohled na její holá záda a poté se ještě otáčí k lidu se svým sassy pohledem whatsoever. Vrací se zpátky k vítězům a pro své lízátko. Neustále si udržuje ten drzý pohled, protože je prostě spokojená.* +3
Nibswan E. Finefeather: *Došuchce sa k mikrofónu. Je dokonale upravená, oblečená v čiernych šatoch, s vlasmi vyčesanými dohora do hladkého drdolu.* Hej, zdravím Druhý kraj! Hovorí ku vám víťazka 129. Hier o život, Nibswan Finefeatherová. Patrím medzi tých hráčov, čo sa hlásia dobrovoľne. I keď som rátala s tým, že do hier pôjdu aj iní, mne podobní, musím vám povedať, že vaši splátci boli dosť ťažký oriešok. Pravidelne každý ročník patria medzi favoritov, čomu sa ani nečudujem. Aj v tých mojich boli dvaja celkom ťažkí súperi od vás. Najprv by som ale povedala čosi o Johanne. Bola to celkom bad gurl, čo som tak sledovala rekapitulácie. V hrách som ju síce ani raz nestretla, ale zaiste môžem povedať, že keby neurobila pár hlúpych chýb z vyčerpania, mohla to dotiahnuť ďaleko, možno aj na moje miesto. No a teraz ku Quintovi. Mal naozaj tuhý korienok. Bol to veľký bojovník, bojoval naozaj tvrdo a i keď to boli hry, neplatia tam žiadne pravidlá, žiadna galantnosť - v skratke - jeho sila prerástla v obrovské násilie, ktoré ho napokon pohltilo a odlúčilo od myšlienky víťazstva. Iste ma viacerí z vás nenávidia, ale bohužiaľ, pud sebazáchovy je silnejší než nejaké vyššie mravné ciele. Tak tu teda stojím pred vami a prosím vás o odpustenie. Nevzdávajte sa, som si istá, že čoskoro do vášho kraja zavíta nový víťaz, ktorý vás učiní všetkých šťastných. *Už by aj chcela odísť, no v tom jej ešte niečo nedá, vracia otočenú hlavu ku mikrofónu a riekne.* Hej a ešte vám chcem povedať, že máte to tu celkom luxusné. Ďakujem za slovo. +1
Charles Regnard: *Nakonec on se ocitá u mikrofonu, zahlcen pohledy všech možných lidí. Přiloží si ruku k obličeji, první si přejede po líčku, poté po krku.* Zdravím veškeré přítomné, 2. kraje. *Začne odlechčeně, podívá se do obličejů některých z lidí, snad aby v jejich výrazech našel názor na jeho osobnost.* Myslím, že většina z vás si mě vybaví jako toho týpka, co zabil vašeho splátce, Larse. Být s ním ve spojenectví pro mě byla čest, jelikož lidi odsud mají spoustu schopností. *Promyslí si další věty předtím, než pokračuje.* Všichni moc dobře víme, že je tu jen jeden cíl, když jsme v aréně - vyhrát. Lars k tomu měl spoustu předpokladů, ale - nechci být nějak egoistický - byl jsem o něco lepší než on. Nebo spíš... byl jsem v momentě, kdy si uvědomil, že jeho příbuzná - Mimi Forsythe, padla k zemi. *Mluví zřetelně a má rozmanitý výraz.* Vím, že žádná slova nenahradí to, že jsem ho zabil... *Poprvé svůj zrak podzvedne k obrazovkám Larse a Mimi.* Ani o vaše odpuštění neprosím. *Pokrčí rameny a zakřiví pusu* Ale váš kraj je silný a lidi v něm totéž... Líbí se mi na vás jedna věc... Nikdy se nevzdáte, nemáte to ve svém jménu napsané. Proto to své ctěte, dotáhne vás to dál. *Když se otočí, omylem rukou bouchne do mikrofonu, ozve se krátké zapískání, ne tak hlasité. Otočí se a ihned se nese pomalu s obhlížením kraje k vlaku.* +1
Wynter Emerson Caelum: *S veškerým tím sebevědomím, které v sobě ještě nalezla a nebylo vyčerpané z předešlého kraje, se vydala s hadem kolem krku k mikrofonu. Mikrofon chňapla do ruky a sedla si na zem, nohy nechala viset z pódia a podívala se na lid Prvního kraje.* Čau! *Pronese chladně a nahlas. Hada bere do ruky, je to škrtič, ale poměrně ještě dost malý a takový dítě.* A taky zdraví Ex. *Představí jim hada, který se opravdu jmenuje Ex. Důvod si každý může domyslet sám.* Me and my ex. *Zadívá se na hada a položí ho vedle sebe. Poté se protáhne a zase hodí ten nicneříkající výraz.* Pravděpodobně jsou tu tací, kteří mě nesmírně zbožňujou, někdo, kdo mě nesnáší a někdo, kdo zase dělá, že mě zbožňuje. *Pokrčí rameny.* Taky vás mám ráda, no. *Prohodí ironicky, ale asi jo, má některý ráda.* Hm, většina má trochu zkreslené ideály. Nic ve zlém. *Odmlčí se a prohlédne si před sebou jediného mrtvého splátce - Adama Blackleyho.* Ten můj krajan, pardon, náš. Ten asi ničím speciálním neoslňoval. Na umrznutí, to je celkem pitomý. Nemám tušení, co to jako dělal. Já jsem teda v aréně neměla pocit, že bych mrzla. *Hluboce se nadechne.* Nevím ani, jestli jsem dobrý mentor, ale na tom asi tak úplně nezáleží. Hathora jsem podporovala... nah, svým způsobem, jestli se to tak dá říct. Zkusila jsem to, i když mě ten kluk celkem dost děsil. Ugh. *Udělá znechucený výraz.* Říkám si, proč tak dlouho vydržel po tom, co dělal tu věc s tím... no asi to byl kluk ze Trojky. *Znovu se znechuceně zatváří.* No, mimo toho. *Bere si šumivé vínko Martini Asti a seskočí z pódia. Projde prostředkem v davu a sundá si z uší cigáro, které ihned zapálí, popotáhne, nechá nikotin pracovat a poté kouř vyfoukne.* Jdeme si na mrtvé připít, byli cool. *Pozvedne flašku, načež podává cígo někomu jinému, pravděpodobně někomu, koho má radši a otevře si láhev vínka, kterého se napije.* Yaay! Tak to je vše. Žijte a prosperujte, třeba ať někdo už vyhraje. Potřebuju nějakého parťáka. *Jde zase zpátky k mikrofonu, který tam položí a převezme si Ex. S ním si pak jde stoupnout do chumlu, aby viděla, jaký je to vlastně pohled na ní a ostatní vítěze z pohledu krajana.* +2
Nibswan E. Finefeather: Dobrý večer Jednotka! Som Nibswan Finefeather a rada by som vás poprosila o chvíľu pozornosti. *Nervózne si popraví neposlušný prameň vlasov za pravé ucho a pokračuje.* Iste ste všetci hrdí na vašu víťazku Wynter. To je všetko v poriadku, no ja by som chcela na malú chvíľu preniesť pozornosť na niekoho iného. Xiāo a Ortega, splátci od vás zastúpení v mojich hrách boli naozaj celkom prísni. Sama ani neviem, prečo sa vzdali až na konci hier, no aj vďaka tomuto ich kroku som stále na žive. Takže, ehm, ďakujem? *Loví v mysli a snaží sa nájsť vhodné slová, čo je v tejto situácii prekvapivo náročné.* No takže prajem ich rodinám úprimnú sústrasť. Čo sa týka vašej práce, som vám vďačná za veľa vecí. Od šperkov až po víno - sú to všetko veci, čo mi spríjemňujú život a ja vám za ne veľmi pekne ďakujem. Robte to, čo robíte aj naďalej, neviem si bez vás predstaviť život! *Ustupuje od mikrofónu, keď na prstoch ukáže davu symbol mieru. To by im mohlo stačiť, na nič viac sa Finefeatherová nezmôže.* +1
