[ čestr fijord ]
Player: Lukyner
FC: Jacob Tremblay
|
Contact: mokosik@seznam.cz
Age: 12 deceased - probodnuté břicho: H.A.
Token: Kousek uhlíku
|
Ačkoliv se může zdát jako malý bezbranný chlapeček, Chester už si toho spoustu zažil a už ví, jak nespravedlivý a těžký život je. Obzvlášť, pokud žijete ve Dvanáctém kraji. Už od útlého věku si musel zvyknout na těžkou a tvrdou práci. To ho naučilo vytrvalosti a on díky tomu zvládne pracovat stejně dlouho, jako dospělí. Je také zvyklý jen na opravdu malé porce jídla, dokáže si vystačit i s ubohým krajíčkem chleba na celý den. Ale on je vůbec rád i za to, jeho skromnost by mu ani nedovolila stěžovat si. Ačkoliv se silou nevyrovná větším a nebo starším dětem, on je silný uvnitř. Hodně toho vydrží, má silnou vůli. Pokud si něco umane, prostě to zvládne ať to stojí, co to stojí. Je zvyklý na těžko u a špinavou práci, dokonce i krev je u něj na každodenním pořádku a nenahání mu strach. Jeho rodiče jsou totiž doktoři a často si vodí zraněné obyvatele Dvanáctky i domů. Díky tomu se něco málo naučil o anatomii a o lehčích zraněních, ta vážná by nezvládl. Přesto umí dát první pomoc, umí rozeznat i některé léčivé byliny a dokonce dokáže zašít menší rány. Co se týče plodů a bobulí, často jsou to jediné, co za celý den sní a tak se v nich dobře vyzná. Rozumí si také s vodou, už jako malý s kamarády chodil k rybníku a učil se plavat. Umí dokonce i rybařit, takže občas přilepší své rodině i čerstvou malou rybkou k večeři. Co se týče fyzických dovedností, kromě celkem slušné výdrže je i díky své velikosti a malé váze lehký a mrštný. Naučil se lézt po stromech a z větví si dělá prolézačky, bere to jako hru. Co se týče zbraní, má celkem štěstí. Jeho dědeček si občas po nocích v hospodách přivydělával tím, že si zavázal oči a házel vrhacími noži. To také naučil svého malé vnoučka, který to sice spíše bere jako zábavu, ale ani si pořádně neuvědomuje, že by se mu to někdy mohlo hodit. Co se týče jiného arsenálu, už to taková sláva není. Jediné, co s čím by se dokázal ohánět je možná tak obyčejný nůž, pohrabáč a nebo běžné domovní nástroje . Umí se také dobře schovávat a maskovat. Nejprve toho využíval pouze ve hře na schovávanou, ale později se mu to hodilo i když se chtěl vyhnout příliš náročné práci. Také umí vázat uzly a splétat je do jednoduchých, ale pevných sítí.
Mezi jeho největší slabiny patří rozhodně malý arzenál zbraní, které umí ovládat. Příliš si nerozumí ani se střelnými zbraněmi, ani se zbraněmi moc na blízko. Proto mu pořádně vyhovují jen vrhací nože. Jeho menší vzrůst za slabinu nepovažuje, spíše naopak. Jeho negativem je spíše jeho nízký věk, takže ještě není tolik zkušený a pořádně neví, jak to ve světě mimo Dvanáctý kraj chodí. Také není ještě tolik fyzicky zdatný, takže by asi jen těžko přepral kluka třeba jen o tři roky staršího. Prát se vlastně ani pořádně neumí, nikdy neměl důvod se na někoho prostě jen tak vrhnout. A ačkoliv je lehký a výdrž docela má, běh mu z nějakého důvodu dělá problémy také. Nějakou dálku uběhne, ale potom se hodně zadýchává a bývá dost nápadný. Lov je u něj velkou neznámou. Maso jí, ale sám by nedokázal zabít nevinné zvíře jako srnku. I technologie, byť ne tolik náročné jsou pro něj něco, v čem se rozhodně nevyzná. Nedokázal by poznat nastraženou past a nebo silnou výbušninu, ať se to může zdát sebevíc zvláštní. On je malý a s podobnými věcmi prostě nemá zkušenosti. Také se děsí navazovat nové vztahy k novým lidem. Neví, co od nich čekat a jestli si spolu budou rozumět. V tomhle ohledu je také dost naivní, přeci jen je to ještě dítě. Neuvědomuje si to, že kamarádství s ním může někdo jenom hrát a v té nejvhodnější chvíli mu vrazí nůž do zad, doslova. Když se prostě s někým spřátelí, on to bere prostě na celý život. Jeho největší slabinou je ale strach. Přeci jen bude poprvé v životě úplně sám a bude se muset spolehnout jen a jen na sebe. Jeho velkým strašákem je také pocit samoty ve tmě. Bojí se tmy, nemá ji rád a rodiče ho musí vždy před spaním uklidňovat.
Narodit se do Dvanáctého kraje jako jedináček, už to je dost těžké. Své o tom ví i Chester, který se narodil jednoho prosincového dne do lékařské rodiny. Ačkoliv by se mohlo zdát, že v rodině se dvěma doktory peníze nechybí, opak je pravdou. Většinou si pacienty museli vodit až domů a většina z nich nebyla kvůli jejich zdravotnímu stavu schopná zaplatit. Proto musel Chester pomáhat tak, jak se dalo. Když byl menší, jenže o něco málo menší než teď, chodil alespoň s hrníčkem do lesa a trhal do něho borůvky, ostružiny a nebo lesní jahody. V zimě zase chodil tajně k zamrzlému jezeru na ryby, přičemž si sám musel vysekat otvor do ledu a vyrobit si prut. Během jarních a podzimních měsíců si našel práci v řeznictví, dokonce dostával trochu peněz a když odvedl opravdu dobrou práci, dostal také třeba uzenku a nebo nějaký kousek salámu. Díky této práci, a také zkušenostmi s pacienty svých rodičů se nebojí krve. Také už mu nevadí, když si během práce zašpiní ruce, to prostě k životu ve Dvanáctce patří. Co se týče školy, patří k těm průměrným studentům. Škola ho baví, ale prostě jsou pro něj i důležitější věci. Hladové hry nějak moc nesleduje, do teď ho obloukem míjely. I když dosáhl věku dvanácti let, a tak se jeho jméno už v celkovém slosování nachází, příliš nevěří tomu, že by měl být právě on ten nešťastník. K jeho oblíbeným zálibám patří hraní si s kamarády a trávení času v přírodě. Miluje především hraní si na schovávanou a taky si rád zlepšuje dovednosti ve vrhání nožů. Sám si není jistý, co by chtěl v budoucnu dělat a čemu by se chtěl věnovat, jeho rodiče ale tajně sní o dalším lékařovi. Protože ve Dvanáctém kraji není zdravotníků nikdy dost.
