Cornelie Sang: *V krvavě rudých šatech, se se zářivým úsměvem ukáže na pódiu, všem v hledišti nadšeně mává.* Dobrý den, dámy a pánové! Zdraví vás Cornelie Sang! *Zahaleká, když se zastaví mezi dvěma křesílky.* Je to sice veliká škoda, ale ano, bohužel Hunger Games už skončili a tuto slávu završíme dnešním večerem! *Zářivě se usměje a celou dobu se tváří, jako kdyby vyhrála nejmíň deset miliónů.* Jako každý rok i letos vyzpovídáme našeho vítěze! Prosím přivítejte krále Atlantidy a 131. Hladových her, pana... *Malinká pauza.* Esequiela Leone! *Natáhne ruku směrem k místu, kde se má vítěz objevit a poté začne společně s publikem tleskat.*
Esequiel Leone: *Ešte pred začiatkom rozhovoru si jeden raz zapálil, aby toľko necítil tú odmeranosť, ktorú pociťuje od návratu z arény. Samozrejme navonok pôsobí úplne obyčajne, ako niekto kto práve vyhral Hry a má z toho radosť. V zákulisí ešte dokončili posledné úpravy na jeho kostýme, a potom sa s pohodovou chodzou a úsmevom na tvári ukáže Kapitolu. Na jeho tvári nie je ani stopy po rezných ranách či škrabancoch, tí kapitolskí panáci ho predsa len vrátili späť do formy a on sa cíti ako po týždňovom pobyte v termálnych kúpeloch. Keď tu stál naposledy, bol zmierený s tým, že toto miesto už nikdy neuvidí, vlastne ani nechcel. No aj napriek tomu tu teraz stojí, ako víťaz, síce už trochu osamelo, bez Presley tu doňho totiž nemá kto rýpať. Publikum ho privíta hlasitým potleskom, ktorý mu píli ušné bubienky. Čumí naňho snáď ešte viac ľudí ako naposledy, všetci do jedného naňho vrhajú zhypnotizované pohľady nadšených fanúšikov, ktorí čakajú len na to, kedy im vyleje svoje dojmy a pocity z arény.* Zdravím mrs. Sang *žmurkne na tú ženskú, ktorá mu prvý raz už hneď pri prvom pohľade nelezie krkom, a posadí sa do kresla oproti nej. Jednu nohy si prekríži cez tú druhú, tak ako to má vo zvyku a začne pohľadom hypnotizovať Corneliu Sang. Ani dnes nesklamala svojim typickým kapitolským vzhľadom. Keby toľko nerozprávala, možno by si ju zmýlil s barbinou.*
Cornelie Sang: *Usadí své velectěné pozadí do křesílka a podívá se na vítěze.* Taky tě zdravím. *Oslnivě se na něj usměje a ukáže mu své vybělené zuby, na kterých může vítěz spatřit skvrnku od rtěnky, nikdo není dokonalý.* Takže už jsi v pořádku? *Optá se.* Někteří splátci ti jistě způsobili nepěkná zranění, takže doufám, že ti to kapitolští doktoři všechno vyléčili nebo tě ještě něco bolí? *Zkoumavě se na něj podívá, jako by hledala nějaké zranění.* V aréně jsi také přišel o svou spolukrajanku Presley Worden, zasáhlo tě to hodně? Celou dobu jste byli spojenci a jistě i kamarádi, nebo jste snad spolu byli jen proto, abyste byli společně silnější? *Optá se.*
Esequiel Leone: *Nad prvou otázkou podvihne obočie a nahlas si odkašle. Dym s cigariet ho akosi začal dráždiť v hrdle a ten kašeľ sa driape von.* Prekliate pľúca *prehovorí podráždene a až po chvíľke absolútneho ticha si uvedomí, že z neho tie slová vyšli naraz. To nič, zakrije to miernym úškrnom.* Pravdaže som v poriadku. Vlastne sa cítim úžasne! Možno mi nebudete celkom veriť, no cítim sa ako keby som sa vrátil z dovolenky pri mori. *rehovorí so zamysleným výrazom v tvári.* Vlastne by som to mohol brať ako taký ozdravujúci pobyt. Kurz plávania, jazdy na vodnom skútry, potápanie... ženy *vyprskne do smiechu, no netrvá dlho kým sa znova vráti do pokojného stavu.* Každopádne doktori odviedli kvalitnú prácu a po aréne na mne nezostalo ani stopy *samozrejme je trochu sklamaný, pretože jeho pľúca zostali v rovnako príšernom stave. Keď si ho tá ženská začne prehliadať od hlavy až po jeho topánky, najprv ju nechápavo prebodne pohľadom, no potom mu dojde, čo na ňom toľko hľadá.* Presley *vysloví jej meno s dôrazom a z jeho hlasu je cítiť, že ho to vyviedlo z mieri, no on sa ten dojem pokúša nedávať publiku najavo.* Hej, boli sme kamaráti, teda pokiaľ sa to tak dá nazvať *zasmeje sa* Ako povedala pred hrami, bolo to mojich 5 najhorších dní života prežitých s ňou, plných vzájomných otravných poznámok, dokonca bola aj bitka. No samozrejme naše spojko malo aj výhody, predsa len bez tej malej potvorky by som tu dnes asi nesedel. Verím, že teraz láme nosy anjelom v nebi *skonštatuje a znova sa úplne stíši. Nemá v pláne sa im tu srdcervúco celý vyliať, on nikdy nebol ten typ.*
Cornelie Sang: *Souhlasně přikývne.* Když už si tak načal téma aréna, tak nám pověz, co si o ní myslíš. *Podívá se na něj.* Podle mně z toho byla cítit úplně jiná atmosféra, když jí navrhovala Severine Cosgrove. *Zamyslí se.* Ehm... No.. Takže líbila se ti nebo bys spíš chtěl nějakou lepší? Všimla jsem si, že ti dělaly problémy především sirény, které vypadaly jako vítězka z Prvního kraje, tedy Wynter Caelum. *Zahihňá se.* Můžeš nám o tom něco povědět. *Podivně na něj zamrká a prohlíží si ho od hlavy až k patě.*
Esequiel Leone: Ehm *podvihne na ňu obočie* Ako aréna bola dobrá, len myslím že v nej mohlo byť trošku menej vody *zaškerí sa svojou typickou grimasou a následne sa znova nahlas rozkašle, pričom jeho kašeľ sa rozlieha po celej sále.* Možno je trochu komické, až neuveriteľné že to vyhral niekto ako ja, človek, ktorý nikdy predtým nevidel vodu inde než vo vani. Spočiatku mi robila problémy najmä tá prekliata voda, a keď sa do toho zamiešali ešte aj tie mrochty s polorybím výzorom, to už bolo niečo. Na drzovku ku mne doliezli, lákali ma k sebe ich prekrásnymi hlasmi *rukami znázorní úvodzovky. Rozpráva miestami podráždene, predsa len na nie potvory nemá spomienky, ktoré by mal potrebu vychvaľovať ich do neba.* A keď sa potom všetky zmenili na akýsi "Wynter klan", to ma totálne vyviedlo z mieri *zachichoce sa a sám seba pristihne, ako sa mierne začína potiť* Našťastie krátko na to ma vyviedli z omylu, keď sa na mňa vrhla celá ich tlupa. Hovorte si čo chcete, no zobudiť sa ráno vedľa toho tak dostanem srdcovú porážku *povie a celý čas čo opisuje arénu má na tvári kamenný výraz. Znepokojuje ho pohľad tej ženy, najradšej by bol keby to už mal všetko za sebou a on sa mohol vrátiť domov spokojný sám s sebou.*
Cornelie Sang: Upřímně, já jsem na plavání také nikdy moc nebyla. *souhlasí s ním a poté se "nenápadně" podívá do poznámek, jako vždycky zapomněla to, co má říkat.* Pověz nám něco o ostatních splátcích, třeba o Vesper, což byla vaše spojenkyně, než se utopila poté, co se převrátil roh. *Usměje se a opět nenápadně koukne na svou kartičku.* Mně a jistě i všechny ostatní přítomně by moc zajímalo, proč sis tak zasedl na sourozence Darrena a Auroru Brrightwellovi? Nemáš snad Pátý kraj v lásce nebo jaký to mělo důvod? *Optá se.*
Esequiel Leone: Takže sa utopila *zamrmle si sám pre seba, takže to nemohol počuť nikto iný okrem neho. Chvíľu váha, premýšľa čo by jej tak mohol o Vesper povedať, no nakoniec prehovorí* Vesper som vlastne ani poriadne nepoznal. Po úvodnom masakry sa k nám znenazdajky priplichtila, vyzerala celkom neškodne a zmätene, ako asi všetci. Naše spojko bolo také nečakané, vlastne som najprv ani poriadne nevedel, či v nejakom sme, no potom mi prišla na pomoc keď sme sa navzájom masakrovali s Aurorou. Vyzerala tak sebaisto, som presvedčený že bola odhodlaná vyhrať. Prekvapilo ma, že ju zdolala voda *hodí na Corneliu Sang odivený pohľad* No a čo sa týka tých dvoch...máte pravdu, akosi som si na nich zasadol. Nebolo to plánované, vlastne som nemal v pláne nič z toho čo som im spravil. Skrátka som sa potreboval ten dýchací prístroj a vedel som, že bez boja by sa ho ten chalan nevzdal. Nemal som v pláne vyoperovať pľúce jeho sestre, no z časti si za to to blond dievča mohlo same, nemala sa do toho pliesť a možno by si s trochou šťastia ešte chvíľu požila *na chvíľu sa odmlčí* A všetci sa zhodneme na tom, že by zo mňa nebol dobrý chirurg *znova vyprskne do smiechu. Teraz musí tým Kapitolanom pripadať dosť komicky, podobne ako aj oni nemu.* Samozrejme k Piatemu kraju mám úctu, bez nich by predsa nič z tohto všetkého nefungovalo, no nie? Len mám pocit, že po týchto hrách ma tam nebudú mať všetci príliš v láske *dohovorí a trochu sa pomrví v kresle, aby mal väčšie pohodlie.*
Cornelie Sang: Už se nám to tu chýlí ke konci. *Poznamená a usměje se.* Takže ráda bych se tě ještě zeptala na poslední věc. *Schválně to trochu natahuje.* Co plánuješ se svou budoucností? Dostaneš veliký dům ve vesnici vítězů, najdeš si manželku a založíš rodinu, nebo si budeš naplno užívat života a navštěvovat všelijaké večírky? *Zeptá se.* Nebo... Cokoliv, co od svého budoucího života očekáváš, myslíš, že se nějak výrazně změní nebo bude vše při starém a ty budeš dál žít v jen o něco luxusnějším domě? *Položí mu tedy hodně zapeklitou otázku a upřeně mu hledí do očí.*
Esequiel Leone: *Poteší sa, keď počuje že už sa toto celé skončí. Celú dobu, čo tu sedí ho žerie, že to tá ženská toľko naťahuje, aby to musel stvrdnúť čo najdlhšie.* Viete, keď mám pravdu povedať, nikdy som nad tým moc nepremýšľal. Viem len, že víťazi si žijú v luxuse, váľajú sa v prachoch a ako jedni z mála ľudí v kraji si užívajú život naplno, samozrejme aj preto, že na to majú. Tiež chcem tú možnosť využiť, chcem si užívať dokiaľ budem môcť. A za tie peniaze si nakúpim toľko cigariet koľko kamióny uvezú! *vykríkne nadšene na celú sálu* Svoj nový dom som síce ešte nevidel, no ani neviete ako sa kurva teším na moment, keď doňho vstúpim! *letí z neho jedno slovo za druhým, sype to zo seba rýchlo a postupne zrýchľuje, až je vidieť aj z posledných radov, ako mu stekajú kvapky potu po čele. Keď sa pootočí k publiku, zazrie tam pár prekvapených, niekde až mierne vydesených tvárí.* Neznamená to ale, že budem do konca života sedieť na riti, samozrejme aj naďalej pracovať, asi si založím firmu alebo také niečo *zakýve hlavou a predstavuje si v mysli svoju svetlú budúcnosť.* Starý život chcem z väčšej časti nechať za sebou, tiež aj niektorých ľudí *dobre vie koho* a robiť niečo z čoho budem mať dobrý pocit *zakončí to a stíchne, uprene prebodáva pohľadom Corneliu oproti, všíma si nechutne hrubú vrstvu make upu na jej tvári a čaká, čo sa bude diať ďalej. Určite nemôže čakať, že ho rovno nechajú na pokoji a pustia ho domov.*
Cornelie Sang: Dámy a pánové toto byl vítěz 131. ročníku Hladových her, Esequiel Leone! *Zvolá a lehce našpulí rty, asi se jejím křehkým ouškám nezamlouvá jeho mluva.* Ale nebojte se, příští rok nás čekají další splátci a aréna! Příští rok se můžete těšit na další nálož akce! Takže přístí rok u 132. her opět na shledanou, loučí se s vámi Cornelie Sang! *Zahaleká.* Myslíte si, že jsem na něco zapomněla? Ne, nebojte se. Než se doopravdy rozloučíme, tak nám ještě pár slov řekne naše úžasná prezidentka Cerys Alsephyte Smyrna. *I ona se přidá k hlasitému potlesku, když se paní prezidentová dostaví na pódium a po jejím proslovu a rekapitulaci prostě jen zmizí v zákulisí.*
Cerys Alsephyte Smyrna: *Se svou dokonalostí se ukáže na pódium ve svých nejdražších šatech. Na sobě má dlouhé bíle šaty se zlatými krusty. S úsměvem dojde k nové moderátorce, na kterou kývne jako na malý pozdrav a pak už se věnuje vítězi. Věnuje speciální úsměv přímo jemu. Vypadá spokojeně i nespokojeně, důvody k tomu si mohou ostatní domyslet. Pohlédne ještě k publiku.* Zdravím všechny přítomné a nepřítomné v celém Panemu, co nás sledují. *Řekne a ví přesně, že tuhle událost mají všichni za nutnost sledovat.* Je to jen měsíc, co jsme se potkali s vítězem Pentagames a teď tu máme další. Celkem rychle za sebou, nemyslíte? *Zasměje se.* Teď ale budeme mít dlouhou pauzu a uvidíme se zas za rok. Předtím ale musím pogratulovat vítězi. *Otočí se na Esequiela.* Gratuluji Ti k vítězství, Esequieli Leone. *Přísně na něj pohlédne, aby věděl, kdo je tady šéfem. Poté sáhne pro korunu, která leží na saténovém polštáři, co drží avoxka.* Vítám Tě mezi vítězi a doufám, že si najdeš své pravé místo a budeš ctít Kapitol, svůj kraj a utužovat s námi nadále pozitivní vztah. *Nasadí mu korunu na hlavu, podá mu ruce, načež se otočí celým tělem k publiku a kamerám.* A teď prosím o klid, připravíme se na rekapitulaci nejlepších okamžiku v aréně, a že jich jistě mnoho bylo, Severine. *Pousměje se do kamer a poté už odchází ze scény ke svému prezidentskému balkónku, kde bude sledovat ty úžasné záběry od začátku.*
Esequiel Leone: *Opäť sa pomrví v kresle a uprene sleduje tú ženskú ako sa lúči s publikom. V duchu si vydýchne, že už to má skoro za sebou a s tou ženskou sa už nikdy nebude musieť dať do reči. Akonáhle začuje meno prezidentky a následne klepot podpätkov o lesklú podlahu, ako raketa vystrelí z kresla na nohy. Nevie, ako sa má v takejto situácii chovať, čo jej má povediať, a tak radšej zostane ticho stáť, aby pred ňou nevyslovil niečo, čo by nemal. Je z nej cítiť také napätie, prísny pohľad, ktorým ho prebodáva tomu tiež moc nenapomáha. Venuje jej mierny úsmev a úctyhodne jej kývne hlavou na pozdrav. Potom už od nej slopí zrak, aby si ju nejakým spôsobom neznepriatelil.* Vďaka *prehovorí na ňu tichším hlasom, keď mu na hlavu položí korunu. Ten kov ho studí na hlave a cíti sa s ním na hlave akosi podivne. Ešte divnejší pocit má, keď si s ním prezidentka potrasie rukou, no navonok ešte vždy pôsobí pokojne a z cela vyrovnane.*
Publikum poslušně ztichne. Potom se jako obvykle v místnosti zatemní a vyjede u pódia bílé plátno. Začnou hrát reklamy, zase nové produkty z kosmetiky, módy a všeho možného, co je v Kapitolu zvykem. Dokonce se tentokrát objevují trailery na nové filmy, ve kterých hrají známé tváře vítězů, takže se všichni mají na co těšit. Déle než deset minut reklamy netrvají. Poté se plátno ztmaví, objeví se čísla a začnou odpočítávat začátek. Nakonec se ještě objeví titulky, kdo arénu vytvářel, kamera a pár jmén tvůrců, nato pak začne hrát REKAPITULACE HER roku 2214.
