[ kýgn ejnzsvorf ]
Player: Larsyn
FC: Robbie Kay
|
Contact: creationoflars@gmail.com
Age: 16 deceased - rozpáraný krk: B. Dempsey
Token: -
|
Býti obyvatelem Jedenáctého kraje má hned několik výhod. Našel si zálibu v pěstování, i když to je v kraji tak trochu rutina, takže by se tomu nijak jinak nevyhnul. On má to štěstí, že se mu to za ty roky neznechutilo, i když mu za zády třeba stojí mírotvorce a kontroluje, zda dělá svojí práci správně a nic si pro sebe nenakrade domů. Práce ho udržela ve stavu, že se nezabije. Kvůli tomu získal mnoho zkušeností, co se týče rostlinstva. Je zřejmě jasné, že pro něj bude hračka rozeznat, co se jí a co se opravdu nejí. Má znalosti i v léčivých rostlinkách a snad by z jedovatých bylin dokázal vytvořit odvar, který by způsobil splátcům nepříjemné bolesti, vyrážky nebo dokonce smrt. Taktéž ho práce v sadách a na polích natolik zaměstnala, že se udržuje stále fit. Sice byste to do něj na první pohled neřekli, protože je to vytáhlý hubeňour, ale jinak má klučina celkem svaly. Není to sice snové, ale je to alespoň něco. Velké pytle s ovocem přemisťoval z místa na místo dennodenně, tím pádem se z toho dá lehce odvodit, jak moc toho zvládá unést a jakou má výdrž. Jedenáctý kraj sice není nějaká velká divočina, které by se měl kdo bát, ale sem tam místy je to v kraji dost kruté. Takže nemá problém se sžít s nepříznivými podmínkami. Špína je pro něj nic, přírody se nebojí, mozolů má tolik, že má pomalu ze svých rukou a nohou takové brnění. Zranit se stále může, ale kdyby měl někoho udeřit pěstí nebo něco rozkopat, pravděpodobně by si s tím hravě popral. Boj tělo na tělo pro něj tedy nebude problémem. Dokáže se pohybovat po drsném povrchu klidně bosýma nohama, protože to vlastně i celý život dělal, protože neměl na to si koupit boty nebo si je každodenní prací vždycky zničil. Na stromy lezl už jako malý a snad by neměl problém i vylézt na menší strmý kopec. Pracoval s cepem, takže zvládne ovládat těžší zbraně, které by cepu mohly být blízké. S takovým řemdihem nebo kropáčem by mohl nahánět strach. Taktéž se naučil sestavovat pasti, vytváří je totiž před domem, kdyby někdo přišel náhodou krást. Sice pro zloděje nejsou jeho rodina denním terčem, ale jak toho mají málo, musí si své suroviny ještě víc hlídat. Umí velké pasti klidně na větší zvěř, když vezme v potaz, že lidi nejsou ve velikosti zajíce. V Keeganovi se skrývá velmi stinná stránka, která mu dodává takovou sílu, že nemá svědomí z toho, že udělal něco špatně a lidem třeba ubližuje. Empatie se v něm moc nenachází nebo spíše vůbec, takže je to takový zmetek. Na první pohled se zdá být přátelský a neškodný, ale jeho výrazy a způsob komunikace s ostatními mohou nahánět strach, z tohoto důvodu dokáže být i dobrým vůdcem. Je vychytrale mazaný a s tupým soupeřem by si dokázal poradit i tak, aby se jeho soupeř sám zabil. To však neznamená, že si jen tak luskne a ten dotyčný zemře, většinou to u něj vyžaduje velkou píli.
Stejně jako výhody má také své nevýhody. Bohužel neměl to štěstí se narodit do kraje tak zabezpečeného jako První a Druhý, takže se žádná bojová profesionalita v něm nenachází. Žádné hrátky na Hladové hry s kámoši, žádná stříbřitá zbraň nebo jen pokus o prak, prostě nic. V ruce držel jen jedinou věc, co se podobala zbrani, a to cep. V domácnosti ani neměl žádnou sadu kuchyňských nožů, ale spíše nějaké kovové náhražky, co byly dost tupé, ale dostačující k tomu, aby se něco nakrájelo. Žádné super bojové techniky tedy nezná a v boji určitě vůbec nezaujme. Podobně je na tom s plaváním, protože s jedinou vodní plochou, se kterou se setkal, je kaluž po dešti nebo snad voda ve studni. Nijak kraj víc nezkoumal, takže ani netuší, jestli se v kraji vyskytuje nějaké větší vodstvo. Určitě asi jo, ale od jeho domu a pracoviště je to nejspíš dost daleko, když to za svůj krátký život ještě nikde nezahlédl. Každopádně neměl čas se o to zajímat, takže plavání je něco, co nepokládá za důležité a jako jeho slabinu, protože na to prostě nikdy nemyslel. Má problém s lidmi, nedokáže je zaujmout, protože je nemá rád. Není to tak, že by byl společensky trapný nebo že by nevěděl, co by měl před lidmi říkat, ale on schválně všechny odradí a snaží se být ukrutně nesympatický. Kdyby se za něj chytal někdo trpělivý, tak přijde jednoduché ignorování. Je to ale jiné, pokud chce člověka využít ve svůj prospěch, to se klidně nechá pustit k tělu. Má citlivou kůži, takže se docela snadno popálí a to je jenom další nepříjemnost, ale nic, co by ho zastavilo, i když by bylo asi ošklivé, kdyby dostal rakovinu kůže, ale tak rychle ho to nezabije. Neumí lovit jen tak z ruky, nikdo ho to nenaučil a popravdě mu stačí jen ty pastičky. Je zbrklý, nemá moc velkou trpělivost a to může být občas velká překážka. Nemá rád, když jdou věci pomalu a snaží se to za každou cenu urychlit, i když to zrovna nejde. Nestará se tedy ani o to, aby za sebou zametal stopy nebo není zrovna moc nenápadný. Není hlasitý, ale nestará se o to, jestli ho člověk vidí nebo nevidí. Ani ta jeho výška mu v tom nepomáhá, protože je vcelku dost vysoký, takže dost vyčnívá. Neumí maskovat nikoho a už vůbec ne sebe. Ke všemu je k tomu potřeba precizní prácička a on na to moc není, jedinou preciznost využívá ve svém domácím pěstování kytiček. V přežití v přírodě trochu zaostává. Ano, většinu času strávil venku, ale nezná takovou tu světovou stranu, vyhledávání zdroje vody, rozdělávání ohně a další. Takové ty skautíkoviny, to jako vůbec nezná a zařazuje to do nedůležitých, v tom je nesmírně tvrdohlavý.
Keegan narozen jako jedináček, tudíž je svými rodiči milovaný a udělají pro něj cokoliv. Nah? On pro ně moc ne. Není to tak, že by byl nevděčný za to, co pro něj rodiče dělají a že mu dali život, ale tu empatii prostě nezná a citlivý zrovna moc není. Možná se asi ještě nedostal k tomu, aby se mohl o své rodiče strachovat. Už odmala znal ten chudý a přísný život, takže to pro něj je tak trochu norma. On ani není žádný průšvihář a jeho rodiče se vcelku měli od mírotvorců dobře, protože se drželi pravidel, i když z toho nebyli dvakrát moc nadšení. Problémy moc nevyhledávají a on se to naučil po nich, je to možná zmetek, ale jen tak schválně nenachází způsoby, jak si zavařit. Má se rád živý a někdo by řekl, že by Keegan udělal snad cokoliv, aby se udržel naživu. Je sobecký a staví svůj život před ostatními. Snadno jen tak nikomu nevěří a jede si za sebe, všechno si musí dělat sám a je v tom spolehlivý. Není spokojený s tím, jak se to má a že si žije hůře než ostatní kraje, ale není to typ rebela. Prostě to nechává tak, jak to je a nesnaží se o nic, co by mohlo ohrozit na jeho životě. Je to takové zbabělé myšlení, ale jeho to nezajímá, má jen jiné myšlení a lidi si o něm mohou myslet leccos, protože názory na něj od jiných jsou mu putna. I na Hladové hry má neutrální názor. Dívá se na to poslušně každý rok a neohrnuje nad tím nosem, ale že by se v tom vyžíval, to člověk také říct nemůže. Ke svému okolí se staví v podstatě dost flegmaticky. Přijde mu to normální, protože žádný jiný život nezná a taky proto, že je na takovým dně, protože se smolař narodil do nejvíce střeženého kraje. Byly však dny, kdy snil o jiném životě – bohatém a krásném. Někdy si přeje, aby se narodil do jiného kraje, jenže tomu neporučí a musí se smířit s tím, co má. A světe div se, Keegan sice nemá kamarády, ale zbožňuje zábavu, takže pokud se s ním někdo setká v dobré náladě na nějaké sešlosti, dokáže být zábavný a jen tak od sebe lidi neodrazuje. Avšak poté se zase dostane do své nálady a všechny zase odstrkuje. Má ale jednoho kámoše, který akceptuje jeho chování, takže není tak úplně outík, jak se zdá. I když si to nepřizná, je rád, že má někoho, na koho se může eventuálně obrátit. Co se týče dalších vztahů, je aroace, takže nic takového jako hlubší vztahy prostě nevyhledává a v takových věcech je momentálně dost ztracený.
