[ eliet emerhsn ]
Player: Renaiti
FC: Channing Tatum
|
Contact: renaiti@seznam.cz
Age: 18 deceased - setnutá hlava: G. Cosgrove
Token: Náramek z el. kabelů
|
Zdá se, že ty nejlepší vlastnosti svých rodičů zdědil právě on. Má poměrně vysoké IQ, které mu otec nechal mnohokrát za jeho život testovat. Nejen díky tomu ve své mysli dokáže uchovávat tolik informací, jež se někomu mohou zdát zcela zbytečné. Snaží se, aby se orientoval ve všech oborech a proto nad knížkami tráví většinu svého volného času. To je jasně vidět třeba v oblastech biologie, kdy má nastudovaný každý vzhled rostliny, její účel a název – u některé zná dokonce i latinské označení. Není tedy pochyb, že flóra a fauna by pro něj neměla být problémem. Postupem času, si díky včasnému zásahu svojí matky, získal i tu kondičku a nabral nějakou tu svalovou hmotu. Běh ho baví, ale ani přes to se z něj nestal nějaký sprinter na krátké úseky. Dokáže však vydržet běh na delší trať, ale takovým svým vlastním tempem. Zná různé bojové sporty, techniky a taktiky, o nichž si měl možnost přečíst v knihách. Ne jednou se snažil napodobit postoje z knihy, avšak nikdo jej u toho nekontroloval, tak kdo ví jestli je dělal správně. S tím, že na čas měl i toho trenéra, tak se jej občas ptal i na nějaké věci ohledně zbraní, ten však nebyl v tomto ohledu moc sdílný – jako by se snad bál, že by tato informace poté Elliot mohl nějak nezákonně použít. Pár věcí z něj ale přeci jen dostal a od té doby se snažil nějak víc sžít s matčiným nožem z kuchyně. Dalo by se říct, že jeden čas s ním skoro i spal. Neustále jej totiž nosil u sebe a v každou volnou chvíli si s ním nějak pohazoval v ruce. Později jej zkusil vrhat na provizorně vyrobený lepenkový terč. Po více než roce se nakonec odvážil až ke hře, kdy roztáhl prsty na stole a do volného prostoru mezi nimi zapichoval špičku nože. Nutno podotknout, že ihned po první zkoušce si špičku zabodl pěkně do ukazováčku, nicméně neúspěch ho hnal kupředu. Časem se to zlepšilo, ale samozřejmě se to neobešlo bez občasného pořezání. Kdyby měl trochu větší možnosti, jistě by uměl s více věcmi, jelikož je celkem učenlivý, díky tomu, kolik se mu toho do hlavy vejde.
S tím, kolik toho ví, občas mluví jako kniha a má sklony ke slovíčkaření. Dokáže v hovoru opravit úplnou banalitu, která na významu stejně nic nezmění, což není zrovna nejlepší způsob, jak si získat nové lidi. Stejně jako jeho zatvrzelá introverze. Po tom, jak se k němu v dětství chovali jeho spolužáci, je hodně uzavřený do sebe. Souvisí to také s jeho chorobnou touhou, aby jej měl každý rád. Nesnáší, když se na něj někdo zlobí nebo si o něm myslí něco špatného. Má potom strašně velké nutkání změnit cokoli, jen aby v očích onoho dotyčného byl bezchybný. Je to pro něj takový začarovaný kruh. Elliot je taktéž obrovský stresař. Pokud mu čas šlape na paty a on přestává stíhat, často se mu stává, že chytí záchvat paniky a špatně se mu z něj dostává, neboť nemůže téměř ani popadnout dech. Krizové situace, kde je na něj kladen velký tlak, proto snáší špatně a mnohdy udělá něco, co by normálně neudělal. Zná sice úsloví „přeskoč, přelez, ale nepodlez“ jenže se jím moc neřídí. Když je před ním nějaká fyzická překážka, než aby riskoval pád, raději ji bezpečně podleze. Jedním z jeho velkých problémů je to, že se ve všem snaží najít nějaké logické zdůvodnění. Dokáže hodiny přemýšlet nad jednou věcí, jen aby věděl, proč to tak je, i když je již třeba hovor u něčeho úplně jiného.
Jakožto prvorozený syn v rodině Emersonových se také stal tím největším miláčkem. Jejich rodina na tom po finanční stránce nebyla nijak špatně, což se na něm také dosti podepsalo. Mohl mít totiž co si jen zlíbil a hojně toho využíval. Už jako malé dítě si poroučel, aby mu rodiče kupovali různé sladkosti a pochutiny obsahující snad tunu cukru. Samozřejmě to na něj nemělo dobrý dopad. V první třídě vážil mnohem více, než by měl. Nijak se tím však netrápil, byl totiž chytrý a myslel si, že to mu zajistí vše. S oblibou se vytahoval nad svým bratrem, protože byl vzteklý a nakonec přeci jen něco rozbil a jemu připadalo vtipné poslouchat, jak na něj matka křičí. Občas si z Liama dokonce udělal i polštář, aby nemusel při učení ležet na té nepohodlné zemi. Jenže jak tomu tak už bývá, mozek není všechno. Člověk by si řekl, že v tomto kraji je spousta inteligentních lidí a něco jako šikana se v těchto končinách nevyskytuje, ale ať už má dítě IQ jaké chce, vůči odlišnostem dokáže být velmi netolerantní. Od třinácti let proto slýchal neustálé narážky na to, jaký je tlusťoch. Mnohdy do něj jeho spolužáci píchali a při tom křičeli, že se je ten jeho tuk snaží sníst. Všechny tyto situace Elliota velmi zraňovaly. Vždycky mu záleželo na tom, co si o něm ostatní myslí a chtěl být viděn pouze v tom nejlepším světle. Díky tomuto všemu se postupně během času hodně uzavřel do sebe a jeho jediným společníkem byla slova vepsána na řádcích knih. Skoro už ani nevycházel ven, když nemusel. Raději různě experimentoval s počítači a mobily, než aby si povídal s ostatními. To ho udržovalo při smyslech a daleko od těch škaredých myšlenek, že je skutečně obézní. Samozřejmě matka viděla, co se děje. Přinutila proto svého milovaného chlapečka, aby si s ní o tom promluvil. V ten moment se mu otevřela všechna stavidla. Bylo to poprvé, co plakal. Stěžoval si na to, jak jsou lidi hnusní a nechce s nimi mít nic společného. Přitom se zmínil i o tom, že by se rád změnil. Následující den na dveře zaklepal jakýsi muž, který mu měl pomoci dostat se zpět do kondičky. Jednalo se o hodně dlouhou cestu se spoustou překážek. Mnohdy byl Elliot kousek od toho, aby to vzdal, ale jeho trenér jej přeci jen přinutil pokračovat. To právě díky němu je nyní takový jaký je. Nikdo by už neřekl, že tento mladý muž vážil téměř dvakrát tolik. Celkově se jeho postoj k jídlu a sportu hodně změnil. Od té doby už nesedí jen u knih a počítače, ale když je venku hezky jde si trochu zaběhat a pokud není, tak zůstane doma a posiluje. Už zkrátka nechce být znovu ten malý obézní chlapeček, takže se také snaží, aby se jím znovu nestal. V současné době je jeho velkou prioritou úspěšné dokončení školy a najití si práce, která ho bude naplňovat.
