[ fréja nýlsen ]
Player: Quinn
FC: Pyper America Smith
Defense: 14
|
Contact: hg.annquinn@gmail.com
Age: 18 deceased - roztříštěná lebka: D. Sycamore
Token: Černý prsten s rubínem po babičce
|
Měla to velké štěstí, že se narodila do Prvního kraje, tedy jí byla poskytnuta ta velká výhoda tréninku ve výcvikovém centru. A to už od velmi útlého věku. Vždy měla mimořádně moc energie, otec s matkou ji tedy už brzy zapsali na různé kurzy. Ze začátku to samozřejmě nebylo nějaké bojování či extra silné tréninky, v útlém věku se spíše věnovala věcem jako je plavání, běh a atletika. Tvrdá výchova a velké požadavky rodičů ji přímo nutili být dobrou. Vždy měla jedny z nejlepších výsledků, ať už se to týká školy či právě tréninku. Neexistovalo, aby prohrála, čekal by ji pak trest a ty ona vyloženě nesnášela. Když dosáhla věku, ve kterém se konečně mohla angažovat více v tréninkovém centru, hned po této možnosti skočila. Sílu a obratnost měla na vysoké úrovni už tenkrát, především protože stále měla nějaký pohyb. Jak už bylo řečeno, má neskutečně moc energie a navíc ví, jak toho využít. Není tedy vůbec snadné ji unavit, ať už se jedná o boj či o běhání dlouhých tras, nic takového ji nevyvede z míry. Nikdy ji moc nebavilo jenom bezhlavé mlácení do pytlů rukama, věděla, že je to nezbytné k tomu, aby se beze zbraně v případě nouze ubránila, ale připadalo jí to ukrutně nudné. Umí to tedy, ale není zrovna dvakrát šťastná, když takto musí bojovat. Mnohem radši má zbraně, vždy se zaměřovala tedy spíše na ně. Za tu spoustu let, co strávila ve výcvikovém centru, si stihla vyzkoušet veškeré zbraně, které jí nabízeli a umí základně bojovat s každou z nich. Nejvíc si ale oblíbila katanu. Možná to byla rozsáhlá historie téhle zbraně, co ji tak očarovala, nebo možná ta preciznost a přesnost jakou se s ní dá pracovat, zkrátka od té doby, co na ni poprvé upřela svůj zrak, už nechtěla bojovat s ničím jiným. Sakra hodně se snažila, aby v boji s touto zbraní dosáhla dokonalosti a trvalo jí to spoustu let, ale teď si můžete být zatraceně jistí, že než byste se nadali, dokázala by vás chladnokrevně katanou zabít během pár vteřin. Zabíjení by jí také nemělo dělat žádné problémy. Tvrdá výchova na ni zanechala následky především tak, že je teď dost bezcitná. Není to žádná psychopatka, to zase ne, ale všechno jí je tak nějak jedno. Nevadí jí, když někoho zraní nebo mu emočně ublíží, ba naopak, tohle si užívá. Škola ji brzy začala nudit, protože byla vždy napřed, a tak se potají věnovala psychologii. Má bedlivě nastudované, jak může pouhými slovy způsobit na člověku větší škodu než kteroukoli zbraní na světě. Hned na první pohled si o člověku dokáže udělat vcelku přesnou představu. Další z jejích výhod je rozhodně tichost, dokáže se pohybovat velmi potichu, kolikrát ani několik minut nevíte, že stojí přímo vedle vás, nebo za vámi. Tahle tichost také vyžaduje velkou šikovnost, málokdy se jí stane, že by třeba zakopla nebo provedla nějaký pohyb špatně.
Na rozdíl od ostatních dětí z Prvního kraje, Freye bylo vždy velmi důrazně připomínáno, jak příšerná a slabá je. Je si tedy svých slabin vědoma a trápí ji. Je na sebe hrozně přísná, má pocit, že za každou chybu, co udělá, by měl přijít trest. Zkráceně řečeno, moc si nevěří. Je dobrá, možná v něčem i perfektní, ale ona to prostě nevidí. Rodiče se k ní chovali velmi chladně a tím si tak nějak vypěstovala nenávist ke všemu okolo. Neprojevování citů může být výhodou, ale často je to i velká nevýhoda. Neumí pracovat v týmu, vždy jede buď sólo, nebo s bratrem, s nikým jiným není ochotná spolupracovat a stojí si za tím. To o ní také vypovídá, že je tvrdohlavá, což není zrovna dvakrát úžasná vlastnost. I přesto, že se velmi snažila naučit se zacházet se střelnými zbraněmi, nikdy jí to vůbec nešlo. Hrozně se jí klepou ruce, tedy její šance na trefení cíle jsou zredukovány na minimum. Navíc jako bonus je ještě děsně netrpělivá. Je to kvůli jejímu nadbytku energie, u ničeho prostě dlouho nevydrží, musí si dávat přestávky nebo jít na chvíli dělat něco jiného. Moc nemluví, ale když už z pusy něco vypustí, je to většinou buď drzá poznámka, urážka nebo to má v sobě tolik sarkazmu, že opravdu nevíte, jestli to myslí vážně nebo ne. Chová se tak ale jenom k jejím vrstevníkům a mladším lidem, ke starším má respekt. Bojí se výšek, není to panická hrůza, ale je jí z toho hodně špatně, není tedy schopna normálně fungovat. Právě proto lezení také nepatří zrovna k jejím nejoblíbenějším činnostem, ani se mu navíc nikdy nevěnovala, takže by to pro ni byla obrovská překážka. I když ve škole byla premiantka, přírodopis nikdy nepatřil k jejím silným stránkám. To, co se v něm naučila, již dávno zapomněla a rozhodně si na to nevzpomene. Květiny, bylinky a tak dále jsou pro ni tedy velkým neznámým. I když s bratrem nevyrůstali zrovna v luxusu, vždycky měli co jíst a pít, tedy není zvyklá na to mít nedostatek jídla či pití, a rozhodně by pro ni nebylo snadné se toho na dlouho dobu zříct. Má o něco horší reflexy než většina lidí, reaguje tedy na nějaké situace o něco hůře než ostatní. Tohle je vrozená porucha, nemůže s tím nic nějak moc udělat. Když bojuje, často je až moc agresivní a dravá, a to se jí kolikrát stává velkou nevýhodou. Není těžké ji přechytračit, protože se soustředí na úplně jiné věci a dá se tak snadno napálit. Její komunikační schopnosti jsou těžce pod bodem mrazu. Ano, umí se chovat korektně, zvládne udržet konverzaci, ale pouze s někým, koho zná nebo s někým starším. Můžete si být stoprocentně jistí, že sama od sebe na vás nepromluví.
Stejně jako její jmenovkyně, Norská bohyně krásy a lásky, je i Freya neuvěřitelně krásná. Vždycky byla. Její světle blond, skoro až bílé vlasy, jsou jedním z hlavních důvodů, proč její vzhled utkví lidem v paměti. Nikdy si je nebarvila, má je takové od narození, jejich rodina tenhle gen nese už po spoustu generací. Světlé vlasy doplňují modré-skoro až šedé oči a naopak s nimi kontrastuje husté hnědé obočí. Má zkrátka jeden z těch obličejů, které jen tak nezapomenete. Narodila se jako druhá v pořadí do rodiny Nielsenů v Prvním kraji. Přestože její rodiče byli hodně bohatí, nikdy ji ani bratra nerozmazlovali. Ba naopak, vždycky si věci museli zasloužit. Zvlášť na Freyu byl vyvíjen tlak, jak ze strany matky, tak ze strany otce. Chtěli z ní mít perfektní holčičku, vycepovanou, krásně vypadající, která může výtečně reprezentovat. Její dětství stálo za pendrek, neměla kamarády a většinu času trávila doma, zatímco ji různé učitelky do hlavy vtloukali etiketu. Již v nízkém věku se u ní objevovala spousta energie, rodičům se to vůbec nelíbilo, takže ji zapsali hned na několik kurzů, kde by mohla svou energii vybít a mohla se poté lépe soustředit na školu. To se jí samozřejmě velmi líbilo. Byl to totiž první krok k výcvikovému centru. Vždycky záviděla starším dětem, které už tam chodili. Výcvikové centrum pro ni byl cíl, a když se tam dostala, trávila tam každou možnou vteřinu. Nemusela se tam totiž chovat vzorně a bezproblémově jako doma. Mohla se rvát. To pro ni tenkrát byla kompenzace za to neustále peskování doma. Vypěstovala si jistou nenávist vůči lidem a odolnost proti citům. Díky jejímu studiu psychologie na člověku dokáže poznat, jak se cítí pouze z jeho projevu, že by z ní ale nějaký tenhle projev také vyzařoval, to vůbec. Není samozřejmě úplně bezcitná, jenom svoje city dost dobře skrývá a naučila se nechávat si je pro sebe. Je to tak pro všechny lepší. Většinou, kvůli výchově, mluví spisovně, také vždy stojí rovně a s hlavou nahoru. K starším osobám a ke své rodině se umí chovat dobře, k ostatním se ale chová chladně, stejně jako se rodiče chovali k ní. S bratrem má takový vztah-nevztah, většinou se na ničem neshodnou, mají jiný pohled na svět, ale i tak si rozumí a jsou schopní se tolerovat. I když by mu to nikdy neřekla, záleží ji na něm. Byla by schopná za něj bojovat. Naopak ke svým rodičům necítí nic jiného než nenávist. Ať si každý říká, co chce, ona si myslí, že jejich výchova byla příšerná a dává jim to docela dost najevo. V poslední době se moc doma neukazuje, většinou na několik dní zmizí, nikdo neví kam a pak se znovu objeví. Je zázrak zastihnout ji doma, chce tam trávit co nejméně času.
