[ parkr bresten ]
Player: Katy
FC: Colin Ford
|
Contact: ksmehlikova@seznam.cz
Age: 16 deceased - probodnutý skrz naskrz: G.C.
Token: Tužka ořezaná téměř až do konce
|
Parkerovou největší předností je, že není vůbec takový, jaký se na první pohled zdá. Člověk, který by ho měl posoudit podle prvního dojmu, by ho pravděpodobně zařadil do kategorie neškodné děcko. Rozhodně trpí syndromem dětské tvářičky, vlastně mu celý život tipovali minimálně o dva roky méně, než mu bylo ve skutečnosti, což občas vedlo k velice vtipným situacím. Vlastně má takových historek nespočet a rád je vypráví při první příležitosti. Navíc není nějak vysoký ani výrazně osvalený. On však tuto slabinu dokázal proměnit v přednost. Nikdo by nečekal, že se umí solidně prát. Má staršího bratra, který ho naučil, jak někomu pořádně ubalit pěstí. Je o hlavu nižší a oproti svému sourozenci poněkud muší váha, ale přesto se naučil, jak přeprat i silnějšího soupeře. Další věc, kterou byste do něj neřekli, že je opravdu chytrý. Rád se totiž tváří, že je hloupější, než ve skutečnosti je. Tvrdí, že je pak život jednodušší. Svět je totiž plný hlupáků a ne vždycky se vyplatí plavat proti proudu. Je mistr strategie. V jeho hlavě se vždycky zrodí spousta plánů, jak vyváznout z nepříjemné situace. A většina z nich bývá uskutečnitelných. Vyzná se v elektronice. Už od malička miloval spojovat dráty, vytvářet jednoduché obvody a podobně. Časem se jeho schopnosti zvyšovali na tu úroveň, že dokáže vytvořit i jednoduchého robota. Jeho rodiče ho zásobují součástkami, takže si tuto schopnost má šanci nadále vylepšovat. Jeho bratr ho nenaučil jen bojovat. Byl jednu dobu posedlý Hrami a trénoval na ně jak jen mohl. A Parkera stáhl s sebou. Ne, že by se tomu věnoval tak jako jeho fascinovaný sourozenec, ale něco málo se přeci jen naučil. Každé ráno chodíval běhat, takže fyzičku má v pořádku. Pří lekcích plavání zjistil, že nesnáší vodu, minimálně tu z řeky v jejich kraji. Nic méně se díky tomu naučil se z ní co nejrychleji dostat. Rozdělat oheň taky umí a ví, že by si vodu z pochybných zdrojů mel při nejmenším převařit. Pak jsou tu zbraně, což většina lidí považuje za to nejdůležitější. On však mezi tuto skupinu nepatří. Ne, že by nic neuměl, ale spoléhá na trochu jinačí strategii, než že by měl všechny pozabíjet. Pokud by měl tu neskonalou smůlu a do her se dostal, což je opravdu to poslední, po čem touží. Nic méně když už nic, tak se dokáže ubránit nožem. Základní znalosti anatomie taky ovládá a tuší, kde má člověk slabá místa. Není si úplně jistý, jestli by člověka zabil, ale omráčit ho dokáže, už to párkrát dokázal. A na konec stojí za zmínku, že je velmi nadaný na kreslení. Ne, že by to nějak dokázal využít v aréně, ale je to jedna z věcí, která ho dokáže uklidnit a rozhodně stojí za zmínku.
Kde jen začít. Tenhle kluk má určitě spoustu slabin. Neschopnost někoho zabít je jedna z prvních. Vlastně nejde jen o lidi, zvířat se to týká taky. Možná i proto, že se mu dělá špatně z krve. Je jedno, čí ta krev je, stačí jen maličko a je mu na omdlení. Nebo hůř. Trpí totiž panickými záchvaty. Občas se objeví úplně náhodně, občas za to může jeden ze spouštěčů jako například krev, dlouhodobý pobyt v hlubší vodě nebo přílišný tlak. Jakmile na něj někdo křičí, že musí něco teď hned bezpodmínečně udělat, může to u něj spustit záchvat. Naučil se je trochu ovládat, ale vždycky mu to trvá příliš dlouho. Často při nich taky zvrací. Což není zrovna výhoda v aréně, jelikož zvracení vede k dehydrataci a nikdo nikdy neví, kolik vody zrovna v okolí bude. A jídlo pro něj taky bude trochu oříšek. Neví, co přesně může jíst v přírodě a už vůbec neumí vařit. A zpracování masa je vzhledem k jeho záchvatům taky nemožné. Takže se může jen modlit, aby mu bylo všechno naservírováno pod nos sponzory, u Rohu nebo prostě spojenci. To může být další problém. Sice se umí skvěle přetvařovat, ale neumí s lidmi moc vycházet. Neumí s nimi komunikovat a celkově se od nich raději drží stranou. Dokáže se přemoct, ale jen pokud je mu onen člověk opravdu sympatický. Což se zase tak moc často nestává. Na druhou stranu je dobrý v tom držet pusu a krok, takže pokud mu nějaký spojenec bude přidělen, nebude to pro něj problém. Ale najít si je sám nezvládne, tak to po něm nechtějte. Neumí se vyznat v přírodě. Každý strom mu připadá úplně stejný a nedokáže si dost dobře najít orientační body. Ve městě je to něco úplně jiného, tak se dokáže zorientovat rychle, ale jakmile někde není dost betonu a vysokých budov, prostě to nedokáže. Jak už bylo naznačeno dříve, v bylinkách se absolutně nevyzná. Není prostě jeden z těch zálesáckých typů lidí. Takže neumí vařit a vyléčit si zranění pro něj bude taky o něco obtížnější. Možná si to dokáže obvázat, pokud se může co nejvíc koukat pryč. Nebo bude muset spoléhat na někoho jiného, to je pravděpodobnější. Občas má problémy se svojí prořízlou pusou. Má velmi sarkastický styl humoru, což může spoustu lidí urazit. Bohužel si to většinou ani neuvědomuje, a to ho může dostat do dost nepříjemných situací. Je schopen udělat si srandu z profíka nebo někoho podobně potenciálně nebezpečného, což není zrovna rozumná věc, když se chcete prát.
Jako každý příběh, i tenhle začíná jeho narozením. Drobný, trochu nedoživený klučina s vlasy, které se pohybují na hranici blonďaté a hnědé, a modrýma očima. Tenhle popis by se dal použít dodnes. Oba jeho rodiče doufali v holčičku, protože už měli čtyřletého chlapečka jménem Peter. To, že se narodil Parker bylo trochu zklamáním, obzvlášť pro jeho otce, který vždy dával jasně na jeho, že staršího z bratrů Brestenových má podstatně raději. Naučil se s tím žít, protože právě kvůli tomuto faktu matka upřednostňovala zase jeho. Asi aby se vyrovnaly misky vah, ale způsobuje to v jejich rodině jen zvláštní napětí. Parker je v očích svého otce opravdovým zklamáním, protože není dost vysoký, svalnatý, dost rozhodný a zodpovědný, zkrátka není dostatečně chlap. Jeho matka se ho snaží zastávat, ale dělá to jen horší, protože si pak připadá, že všechno, co si jeho otec myslí je pravda, on potřebuje zastání od ženy a jen ho to před jeho otcem ponižuje. Svou matku má rád, jen si občas přeje, aby mlčela. Je to zvláštní a nevyrovnaná rodina. I přes tyto okolnosti má se svým bratrem překvapivě dobrý vztah. Člověk by řekl, že se taky rozdělí, ale je to více stmelilo. Když bylo Peterovi patnáct, nadchnul se pro myšlenku, že by mohl jít do Her. Začal trénovat ze všech sil a strhl k tomu i v tu dobu jen jedenáctiletého Parkera. Ale nestěžoval si, díky tomuto nadšení se naučil všechno, co dnes umí. Peterův zájem opadl těsně před jeho poslední sklizní, kdy se měl v plánu přihlásit. Našel si totiž přítelkyni, která mu vyloženě zakázala se do Her přihlásit. A on jí poslechl. Tohle Parker nedokázal pochopit. Nechápal, jak se člověk může vzdát všeho, co ho naplňovalo pro jednu osobu. Vlastně to nechápe dodnes a vůbec ho nezajímá celá ta záhada, které říkají láska, i když podle všech na to už má věk. V trénování pak podstatně polevil. Stále chodí běhat, ale spíš jen ze zvyku. Rozvíjí především svůj talent na práci s elektronikou. A kreslení, není nic, co by ho bavilo více. Dokáže strávit hodiny s náčrtníkem a tužkou v ruce. Kamarádů moc nemá, je to spíše uzavřený člověk. Raději věnuje čas svým koníčkům než okolí. A tímhle způsobem nějak žije ze dne na den. Nějak si nepřipouští, že by ho mohly ohrožovat Hry. Možná protože ještě nikdy nevybrali nikoho, koho by nějak osobně znal. Nějak mu nedochází, že to nebezpečí je více než reálné.
