133rd Annual HG - Rozhovory I

2. část >

• 1. kraj - Yilaira Wenerron & Marshall Ravensterra
• • Body → rozhovor: [7/10] x [6/10] - oblečení: [4/10] x [4/10] | Moderátor: Shireen Baily
  • Popis: Chlapcovo tričko a celé šaty dívky jsou z celkem kousavého materiálu, tedy nejsou vůbec příjemné. Materiál ale plní svou funkci tím, že září na celé studio. Vrchní část je tmavší a pomalu splývá do světlejší červené. Když se splátci hýbou, přechod barev se hýbe s nimi, občas je větší tmavší část, občas světlejší, záleží to opravdu jen na tom, jak moc se splátci hýbou. | Designér: Gabi Marcy Peréz

*Vyjde na pódium v fialových šatech, které má vepředu nad kolena a dozadu se prodlužují až jí dělají i vlečku. Barvou jí ladí k vlasům, které si nechala rozpuštěné.* Dámy a pánové, vítám Vás u rozhovorů a stejně tak tu vítám i první dva splátce, Yilaira a Marshall z Prvního kraj! *Uvede je a ukáže jejich směrem, pak se společně s nimi posadí.* První kraj a Kapitol jsou jen kousek od sebe. Přinesl tedy Váš příjezd do Kapitolu nějakou změnu nebo je to tu podobné jako u Vás doma? *Zeptá se a nasadí široký úsměv.*

Yilaira Wenerron: *Celá uchvátená svojimi sexi červenými šatami sa dostane ladne na pódium. Okamžite zamáva ku Kapitolanom a usmeje sa. Hrá sa na najšťastnejšiu osobu na svete. Nezabudne ešte poslať vzdušný bozk. Pohodlne sa usadí v svojom kresle a obráti zrak nažĺtlych očí na Shireen.* Zdravím Kapitol! Ale teraz k tvojej otázke. Myslím si, že u vás je všetko oveľa lepšie. Ste úplne úžasní. Aj ako ľudia, aj vaše ubytovanie, aj všetko to zariadenie. Proste, Kapitol je čistá krása... Oproti vám je u nás všetko nuda. Tu sa cítim ako v nebi, to mi verte. *Prehlási a zasmeje sa. Našpúli pery a kukne po Marshallovi, keď už si vzala prvé slovo. Nech hovorí aj on. I keď samozrejme, chce byť najväčšou hviezdou, tak do kamery len klipká mihalnicami.*

Marshall Ravensterra: Mě se tedy Kapitol zdál jako u nás doma asi jen prvních pár minut, co nás sem dovezli. Všechno je stejně zdobený a luxusní, ale tady je to přece jen o několik úrovní jinde a výš. Jaká je tu životní úroveň je vidět na první pohled. Jako změny by tu byly taky. Ve skrze pozitivní. Tak třeba při mytí. Tady je voda prohozená. Teplá vlevo a studená vpravo. Když jsem první den chtěl studenou na pití, šel jsem najisto. Samozřejmě to člověk pustil naplno. Ta opařená ruka mě bolela ještě druhej den. *směje se* Také musím zmínit, že si tu člověk hned rychle zvykne. Pokud předtím žije v podobným prostředí, samozřejmě, kdyby ne, buď by mu hráblo a nebo by mu to trvalo dost dlouho. Pro ty nebohaté je tohle jiný svět. Což naštěstí není můj ani tady Yilairy, případ.

*Přikývne a oba si je změří pohledem.* Oba dva jste stejně staří, nemýlím-li se. Pomohlo Vám to nějak se vzájemným sblížením? *Zeptá se a lehce pozvedne obočí.*

Yilaira Wenerron: *Uchechtne sa a pohodí rukou.* Nič v zlom ale práve teraz nepremýšľam nad nejakým zblížením. Skôr nad tým, ako dokázať, že som proste tá najlepšia. A chcem aby o tom nik nepochyboval. Teraz sa zameriavam len na výhru. *Opäť žmurkne do kamery a prejde si rukou vo vlasoch. Pohodí hlavou a zvodne zamáva do hľadiska. Musí si nejako predsa získať náklonnosť Kapitolu! Či už nejakým tým kukučom alebo jednoduchými gestami.* Mimo spojenectvo asi medzi nami nie je a bohužiaľ ani nič nebude. *Mykne plecami.*

Marshall Ravensterra: Vzájemný sblížení? *koukne na Yilairu* Na tohle nějak nebyl čas. A abych pravdu řekl, ani nevím, že jsme stejně staří. *podívá se na moderátorku překvapeným, ale zároveň pobaveným výrazem*  Ale já myslím, že i kdybychom byli stejně staří, ve sbližování by to nijak roli nehrálo. Samozřejmě, nějaký ty slova spolu prohodíme, zas takovou ledovou atmosféru mezi sebou nemáme, ale nějak jsme neměli ani potřebu vidět se v kraji, možná, že pokud budeme naživu dostatečně dlouho… *začne se vykrucovat* No však víte. *rozhodí rukama. Dost si naběhl a tak dělá, že nic.*

*S úsměvem přikývne.* Tak a ještě by mě a jistě i všechny ostatní zajímalo, jestli už máte nějakou strategii do arény? Budete ve spojenectví se svým krajanem, nebo se trhnete? *Nadhodí rovnou i jednu z možností, která jí napadla a čeká na jejich odpovědi.*

Yilaira Wenerron: *Trošku sa zamračí pri bývalej odpovedi Marshalla, ale len tak ľahko sa nenechá vyviesť z miery a pokračuje v odpovedaní na otázky. Oči jej lietajú sem a tam a ústa sú vždy vykrútené do úsmevu.* Ale to sa predsa nehovorí. *Tajomne si priloží prst na pery.* Nechajte sa radšej prekvapiť. Takto to bude väčšia zábava, veď mne môžete veriť. A áno, spojenectvo tu je, i keď je nás viac. *Tajomne kývne obočím aby urobila atmosféru.* Ale predovšetkým ukážem, že Jednotka je proste jednotka! *Zamáva a pošle ešte zopár vzdušných bozkov skôr, ako odkráča.*

Marshall Ravensterra: Strategie? *na chvíli se zamyslí* Vždycky je strategie, na budoucí dění musí být vždy strategie. Do Her nejde jen tak vletět a čekat, co se kde semele, případně kdo vás semele. Musíte mít vlastní plán, abyste byli připraveni sami někoho semlít na cestě za splněním svého plánu. Já svou strategii a plán mám, ale samozřejmě ji tu nebudu říkat veřejně. *uculí se na moderátorku* Spojenectví? To je poněkud složitější věc. Ano, něco je domluveno. Ale více bych to nerozbíral, aby Hry nepřišly o obecenstvo. Také nikde přece neříkáte obsah filmu před jeho premiérou, nebo snad ano? *podívá se do publika a rukama je pobídne ke sborové odpovědi* No tak vidíte, Shireen. Díky všem, co tu jste. Pěkný večer! *rozloučí se s publikem* Moc mě těšilo!

• 2. kraj - Bumpey Cosgrove & Gunner Cosgrove
• • Body → rozhovor: [8/10] x [7/10] - oblečení: [9/10] x [9/10] | Moderátor: Shireen Baily
  • Popis: Žádný. | Designér: Bradley Nogard

Prosím přivítejte Bumpey a Gunnera z Druhého kraje! *Uvede druhou dvojici v pořadí a usměje se, pak se posadí a založí si ruce v klíně.* Od pohledu je jasné, že vy dva jste něco víc než jen spolukrajané. Jaké to je být ve Hrách s vlastním sourozencem?

Bumpey Cosgrove: *jde před Gunnem na pódium, trochu se zamračí, když tam vejde, protože se jí nelíbí všechno to světlo a přijde jí, že je to tam vydýchaný, ale potom se teda trochu usměje. Sedne si do křesla, musí se trochu vyhoupnout, potom dosáhne na zem jenom špičkama, když je natáhne. Potom se podívá na tu paní naproti.* Je to super. Kdybych šla do her až za nějakou dobu, tak bych neměla jistotu, že půjdu s někým dobrým. Takhle se za něj nemusím stydět. *trochu kývne hlavou, aby bylo jasný, o kom mluví. Je taková trochu bez emocí, protože ji to moc nebaví. Takže místo toho, aby to nějak rozváděla, tak jenom houpe nohama.*

Gunner Cosgrove: *Vyhoupne se s upřímným úsměvem za Bee na pódium. Je na něm vidět ta nejistota, že vlastně neví, co už vlastně dělá. Nechá sestru odpovědět a pak spustí on.* Všelijaký. *Odpoví stroze a nechává za sebou dlouhou odmlku. Rozhodne se ale být upřímný.* Rozhodně bych to super nenazval. *Podívá se na Bumps a publikum.* Ale určitě není někdo lepší než já, který bude pro ní věrným spojencem. *Mrkne po ní, že to myslí opravdu vážně.* A ke všemu už je na čase té Dvojce konečně dát nějakého vítěze, a kdo lepší než já nebo Bumpey. Tady už je to jedno. *Prohlásí, ale jde mu z hlasu smutek a nesouhlas k tomuto celému.

*Zatváří se soucitně a přikývne* Jistě. Další zajímavou věcí na Vás dvou je, že máte příjmení Cosgrove, které zná celý Kapitol. Vaše matka je hlavní tvůrkyní Her a Váš otec je hlavním trenérem. Myslíte si, že z toho pro Vás plynou nějaké výhody? Mluvila s Vámi třeba Vaše matka o aréně? *Položí otázku a pohledem jim naznačí, aby si odpověď dobře rozmysleli.*

Gunner Cosgrove: *Otázka mu nepřijde ale vůbec překvapujíci, a tak se jí s nadhledem zasměje.* S žádným z nich jsem ještě doteď nemluvil. Vlastně ani nevím, jestli mám náladu se s nimi vidět. Matka měla práce dost a ve výcvikovém centru jsem nebyl. Trénoval jsem na to celé roky, proto jsem to nechal na Bumpey. Spíše bych to nechal profesionálně, takže tak... *Rukama provede gesto jakoby otevřeného náruče.* Výhody samozřejmě vdycky byly, nebudu lhát, jenže v tomhle ohledu nejspíše žádné nedostaneme. Nechtěl bych je dostat do problému. Ke všemu nic takového nepožaduji, už jen z toho důvodu, že chci dokázat, co ve mě je bez toho, aby mi někdo pomáhal. Myslím, že to zvládnu dost dobře. *Mrkne do publika s úsměvem rošťáka a přenechá slovo Bumpey.*

Bumpey Cosgrove: Já jsem se viděla s tátou. *skoro skočí Gunnovi do řeči, aby to řekla.* Pomáhal mi trénovat a vymyslet nějakou strategii, to bylo super. *je tak trochu vidět, že se jí stýská.* Ale s mámou jsem se neviděla, ale táta říkal, že jí řekne, jak nám to jde. *teď už je skleslá z toho, že se s nimi neviděla dál. Houpání nohama se pro ní najednou stane nejzajímavější věcí na světě.*

Gunner Cosgrove: *Všímá si nervozity u Bumpey, tak uvolní svou ruku, aby se případně mohla držet. Nic dalšího k tomu už nemá co říct, proto to ukončuje neutrální větou.* Řekl bych, že si oba poradíme bez nich. *Po, které se přirozeně narovná - nijak hraně, vypne hruď, čímž vlastně ukazuje, jak moc odhodlaně do té arény jde.*

*Usměje se po jejich odpovědích a přejde k poslední otázce.* Poslední otázka. Co byste dělali, kdybyste zůstali Vy dva jako poslední splátci v aréně?

Bumpey Cosgrove: *trochu se zamračí na Gunna, co to tam dělá, ale potom, co si poslechne poslední otázku, se ho chytí.* Jinak se to asi nestane, protože co jsem zatím koukala na ostatní, tak jsou to lemry. Většina z nich neodejde z úvodu. *říká to jakoby nic, bere to k životu, že spousta lidí tam přijde o život, jako kdyby se bavili, jaký bude zítra počasí.* Takže až tam budou jenom dva nejlepší splátci, což jsme my, tak můžeme vyhrát oba, ne? Stejně už máme jedno příjmení, tak to nebude taková změna. *sladce se usměje, když už se konečně trochu rozmluvila.*

Gunner Cosgrove: *Překvapivě na Bumpey kouká, ale není to nic negativní, spíše se u toho směje, že ho to dost pobavilo. On je narozdíl od ní realističtější, asi taky proto, že je starší.* Jasně, jinak se to asi nestane. *Trochu posměšným tónem to řekne, protože ví, že se to nestane.* Jestli budeme ve finále? To je za dlouhou. Co já vím? Říká se, že aréna mění lidi. Třeba budu chtít svojí sestru zabít. *Pokrčí ledabyle rameny jako nic, stejně tak bezcitně, jak se chová Bumps. Jesi vědom, že by to nejspíš říkat neměl, ale co ztratí?* Nebo taky ji nechám vyhrát, protože by to jinak ani nešlo. *Zamračí se a po očku na ní koukne, jako kdyby ji chtěl něco oznámit, ale sám je nahranej z této situace.* To bude překvapením přece. Jenom povím, že to bude úchvatné finále, takže pokud chcete skvělé finále. Víte, koho podporovat. *Poklepe si volnou rukou na hrudníku.*

• 3. kraj - Futura Scarwave & Elliot Emerson
• • Body → rozhovor: [5/10] x [6/10] - oblečení: [5/10] x [5/10] | Moderátor: Shireen Baily
  • Popis: Žádný. | Designér: Kesame Brannan

A máme tu Futuru a Elliota z Třetího kraje! *Přivítá další dvojici a z publika se ozve potlesk, pak už se na dva splátce podívá.* Je trošku nezvyklé, že oba splátci jsou v nejvyšším věku, jaký je pro účast ve Hrách dovolen. Dá se tedy předpokládat, že se znáte alespoň ze školy, je to tak? *Zeptá se a pozvedne obočí.*

Elliot Emerson: *Přešlapuje v zákulisí z jedné nohy na druhou a teprve až když se ozvou jejich jména, tak se pořádně napřímí a se zářivým úsměvem vstupuje do světel reflektorů. Zamává do publika a ke kamerám hodí spiklenecké mrknutí.* Zdravím Kapitol! *vypraví ze sebe sebejistě a dojde až k moderátorce, ke které se nakloní a líbnutím na obě tváře se s ní také pozdraví. Následně se už pohodlně usadí na své místo a pozorně poslouchá její slova. Koukne se na Futuru a posunkem jí naznačí, že jakožto dáma má přednost. S úsměvem ji poslouchá a občas přikývne.* To, že jsme v nejvyšším věku samozřejmě neznamená, že patříme do starého železa, *uculí se.* Měli jsme holt s Futurou štěstí, *pokrčí rameny.* Ze školy bychom asi měli, ale já na své spolužáky nemám mnoho dobrých vzpomínek, takže jsem spíše většinu času trávil u knih.

Futura Scarwave: *Jde jak kdyby ji někdo narovnal dřevěným obkladem, takže vypadá jak robot a snad ani ty kolena neohýbá. Nervozitu neskrývá, protože ji to vlastně ani nejde. Předejde k Elliotovi, který se tady náramně baví, takže jsou v podstatě dobře sehraní, jelikož ona je jak sklenice plná negativ. Sedne si vedle něj a tiše pozoruje jeho provedení pozdravu.* Dobrý večer. *Pozdraví slušně potichu a dává si za ucho prameny vlasů.* Já? Já... já jsem moc lidí ve škole neznala. Většinu času jsem byla zaneprázdněná. S Elliotem jsme se již někde určitě viděli, ale neznáme se natolik. *Koukne po spolukrajanovi, od kterého po vteřince hned odvrátí pohled na moderátorku.*

*Usměje se a přikývne.* Ale nechme školu stranou. Vzhledem k zaměření Vašeho kraje máte vy sami zkušenosti s tím, že jste něco vynalezli? *Zvědavě se na ně podívá a usmívá se.*

Elliot Emerson: Mám bohaté zkušenosti, *vyhrkne ze sebe a proto se na chvíli odmlčí,* dalo by se to vystřihnout? *podívá se na moderátorku s těkavým pohledem,* hups, *vyklouzne mu, jakmile zaregistruje její zápornou odpověď.* Tak jak jsem už řekl, pár zkušeností mám, *odkašle si.* Často jsem své pokusy zkoušel právě na svém bráškovi. Na něm jsem vždycky poznal, že něco nefunguje, když jím projel elektrický šok a zježily se mu vlasy. Jednou mi bylo nakázáno, abych vyrobil vyučující pomůcku, tak jsem sestrojil robotické paži, *vypráví zaujatě,* když si ji nasadil, tak mu displej ukázal příklad, pokud ho řekl špatně, tak mu dala facku a jinou funkci neměla, protože to vždycky řekl špatně, *usměje se.*

Futura Scarwave: *Oddychne si, když přichází zrovna tento dotaz, na který dokáže odpovědět.* Jistě, ráda něco vynaleznu. Není to ovšem tak časté, ale dokážu mnoho věcí. *Pak se zděšeně podívá na Elliota, který asi rád mučil svého bratra, na který si letmo vzpomíná z minulých Her.* Ty jsi asi dobrej magor, co? *Řekne nahlas a něco, co i ji samotnou dost překvapuje. Zacpe si rukou pusu, protože tohle mělo vlastně být jen v její hlave.* Ne, omlouvám se. Opravdu se velice omlouvám. Třeba je to zábavné, já jsem osobně neměla zkušenosti s tím, že bych na někoho zkoušela své pokusy. *Zasměje se a plácne Elliota přes záda, aby bylo jasné, že jsou "dlouholetí přátelé".*

*Zasměje se a oba si je změří pohledem.* Myslíte si, že Vám vaše znalosti techniky pomůžou v aréně? A to mě přivádí k dotazu, jestli máte alespoň hrubou představu, jakou arénu byste chtěli.

Futura Scarwave: *Jakmile moderátorka přestane mluvit, hned do toho skočí, aby si napravila toho magora předtím.* No, určitě ano. Jenže v minulé aréně už dost technologia byla, tudíž dost pochybuji, že to bude zase, ale třeba nás to překvapí. *Usměje se.* A o aréně jsem nepřemýšlela. Je opravdu dost zajímavých míst, když jsem viděla ty témata, nevěřila jsem svým očím, jak vlastně krásné to je. *Zasměje se a věnuje kameře letmý pohled.* Na specifických místech bych ráda byla jen na dovolené a na jiných zas nevkročila vůbec, ale všechno je doopravdy impozantní. Každopádně si držím palce, abych skončila v nějaké humánní.

Elliot Emerson: *Zase si ji pozorně poslechne a dá si s odpovědí trochu na čas.* Pevně v to doufám, konec konců byla by výhoda, kdyby tam bylo něco, co pro změnu od malička umíme my, aby neustále neměli navrch jen profíci, *zazubí se lišácky.* Byl bych jistě pro, kdyby se jednalo o něco v podobném duchu, jako minulý rok, ale nějaký svět robotů by také nebyl k zahození, *vypoví. Poté se najednou sveze na kolena a spráskne ruce,* jen vás paní Severine Cosgrove prosím, žádné lidožravé delfíny či dinosaury, *prosí s očima upřenýma do kamery. S úsměvem si poté znovu sedá na místo. Až je moderátorka propouští, tak se se zářivým úsměvem loučí s publikem,* sladké sny, Kapitole, zítra naviděnou! *s těmito slovy mizí zpět do zákulisí.*

• 4. kraj - Rhiannon Monaghan & Milo Dempsey
• • Body → rozhovor: [0/10] x [0/10] - oblečení: [0/10] x [7/10] | Moderátor: Shireen Baily
  • Popis: Žádný. | Designér: Kesame Brannan

• 5. kraj - Lavínia Efová & Parker Bresten
• • Body → rozhovor: [3/10] x [5/10] - oblečení: [7/10] x [7/10] | Moderátor: Shireen Baily
  • Popis: Žádný. | Designér: Charlotte Sheil Gether

A máme tu Pátý kraj, Lavínia a Parker, potlesk pro ně! *Uvede splátce a široce se usměje do publika, následně se ale věnuje dvojici.* Slyšela jsem, že ve Vašem kraji došlo před nějakou dobou k rebelii. Jaký máte názor na takovéto projevy vůči Kapitolu? *Zeptá se a lehce pozvedne obočí s náznakem toho, aby si své odpovědi promysleli opravdu pečlivě.*

Lavínia Efová: *Usmievá sa na všetky okolo seba ále keď upočuje že sa ich pýtajú na rebéliu v jejím kraji, prestane sa usmievať a celá ztúhne.* Nie je to dobré. Ľudia by nemali robiť Kapitolu problémy. *Dostane zo seba nakoniec.

Parker Bresten: *Posadí se do křesla a trochu nervózně se rozhlídne po sále, z těch lidí okolo mu není moc dobře, což prozrazuje bledost v jeho obličeji. Po vyřčení první otázky se mu na tváři objeví trochu rošťácký úšklebek, který se pokusí zamaskovat zdvořilým úsměvem hned, jakmile si to uvědomí.* Jistě, není správné jakkoliv se stavět proti Kapitolu. Byl jsem zcela znechucen chováním svých krajanů. Můžu s klidnou duší říct, že já i má krajanka bychom se nikdy takového chování nedopustili. *Snaží se, aby to neznělo příliš ironicky. Minimálně ne tolik, aby to kapitolanům došlo.*

*Usměje se a mávne rukou, aby předchozí otázku trochu zlehčila.* Teď Vás čekají Hry. Jak se na to těšíte? Jste zvědavý, jak bude vypadat aréna a Vaše oblečení? *Zeptá se jich nadšeně a usmívá se.*

Lavínia Efová: Na ďalšiu otázku reaguje tak isto prekvapene ako na tú prvou.* Veľmi sa neťaším. Kto by sa tiež ťašil na zabíjanie. Ále keď už som tu tak sa budem snažiť vyhráť. Právda je že som aj zvedavá ako bude vyzerať aréna aj naše oblečenie. Hádám, že oblečenie bude podobné tomu, čo bolo v predcházejúcech ročnících. Som aj zvedavá na oštatné splátce ako si povedú. *Usmeje sa sebevedome na publikum aj na moderátorku.*

Parker Bresten: *Otázka oblečení ho vůbec nezajímá, nicméně to vypadá, že všechno nadšení z této otázky vyčerpala jeho krajanka, takže jí nechá mluvit. Když už nastane chvíle ticha, rozhodne se i on něco přispět.* Jistě, Hry. Jak řekla Lavínia, když už jsem tu, tak proč to nezkusit. Vyhrát sice může jen jeden, ale proč to těm profi krajům maličko nezavařit. *Pobaveně se ušklíbne.* Oblečení je každý rok zajímavější a zajímavější, tak ani letos určitě nezklame. Jen opravdu doufám, že se v tom bude dát rozumně pohybovat, jinak je mi celkem jedno, do jakého kostýmu mě navlečou. Kostým z přehlídky nebyl zrovna pohodlný, tak doufám, že do arény bude maličko praktičtější.

*Přikývne na jejich odpovědi.* Tak a poslední otázka. Čím byste chtěli v budoucnu být, kdybyste se nedostali do Her? *Zeptá se a usměje se.*

Lavínia Efová: Keby som sa nedostala do Hier chcela bysom byť s mojou rodinou. Je mi jedno kde, ále s mojou rodinou a priateľmi. Chcela bysom ostať v mojom kraji. *Usmeje sa nanovo keď odpoviedá na poslednú otázku.*

Parker Bresten: *Tahle otázka ho zasáhne, což se projeví tím, že v obličeji výrazně posmutní.* Tohle bylo nefér. *Zašeptá spíš pro sebe. Hned jak to řekne tak toho lituje a doufá, že to nikdo neslyšel.* Chtěl bych se živit tím, co mě baví nejvíc. Ale reálně bych nejspíš skončil v naší elektrárně. Ne, že by mě to nebavilo, miluju titěrnou práci s obvody, ale hrozně bych se chtěl stát umělcem. Víte, miluju kreslení a bylo mi i párkát řečeno, že nejsem úplně špatný. V koutku mysli jsem si kdysi dávno vysnil, že bych chtěl otevřít vlastní galerii. Trochu nereálný sen, obzvlášť když sedím tady. *Na pár vteřin se upřeně zahledí do země, aby si srovnal myšlenky. Pak opět vzhlédne a široce se usměje. Zamává davům a poněkud rychlým tempem zmizí v zákulisí.*

• 6. kraj - Newsäi Mynersa Zarzexëz & Russel Toby Simonson
• • Body → rozhovor: [4/10] x [0/10] - oblečení: [3/10] x [0/10] | Moderátor: Shireen Baily
  • Popis: Žádný. | Designér: Incognito

Blížíme se k polovině, dámy a pánové, Newsäi a Russel z Šestého kraje! *Uvede splátce a podívá se jejich směrem, pak se společně s nimi posadí.* Váš kraj nepatří k nejbohatším, tudíž je logické, že oba nejspíše pracujete. Co děláte? *Začne záměrně trochu pochmurnější otázkou.*

Newsäi Mynersa Zarzexëz: *S hlavou hore príde rovno na pódium. Stisnutím svojho oblečenia sa snaží odbúrať ľahkú nervozitu. Teraz musí byť hlavne pokojná a nič nepokaziť. Usmeje sa a nechá si položiť otázku.* Pekný večer... Ou, zaujímavá otázka. Áno, ja určite pracujem. Väčšinu času ako mechanička. *Ku krádežiam sa radšej nevyjadrí, to by bolo hneď všetko v háji.* Inokedy sa snažím ostatným vysvetliť výslovnosť svojho mena. *Zachichoce sa a dúfa, že pokus o vtip nebol zbytočný.*

*Chápavě přikývne a mile se usměje.* Takže Vás jistě musí lákat představa bohatství a slávy, které Vás čeká, pokud vyhrajete Hry. Co pak budete dělat? *Zeptá se a její úsměv se změní na veselý.*

Newsäi Mynersa Zarzexëz: *Túžobne sa zahľadí niekam do steny a následne takmer silene pokrúti hlavou, krásne to divadlo.* To by bola nádhera! Kto by nechcel niečo také?! *Vyhŕkne a ešte žiarivejšie sa usmeje.* Určite by som si splnila svoje sny. A sny mojich milých. *Povzdychne si a nešťastne pozrie tentoraz do zeme.* I keď, verím, že to dokážem a bude to tak!

*Zasměje se.* Doma jste jistě zanechali rodinu nebo někoho blízkého. Máte pro ně nějaký vzkaz? Nebo třeba i pro nás, Kapitolany? *Pobídne je, aby se otočili na kameru a zaujaly diváky nějakým srdceryvným vzkazem.*

Newsäi Mynersa Zarzexëz: Tí milí, o ktorých som rozprávala sú moji rodičia. Kvôli práci nemám čas skoro na nikoho iného len na nich dvoch. *Oblizne si pery a prehrabne vlasy. Nakoniec sa postaví a na všetkých pozrie.* Odkaz mám... V živote existuje len jediná vec. A tou je bolesť. Som zmierená so smrťou, no verím, že mám i šancu na výhru. Čo myslíte vy? Uvidí sa to. *S pukerlíkom zlezie z pódia.*