[ melakáj nýlsen ]
Player: Larsyn
FC: Lucky Blue Smith
|
Contact: creationoflars@gmail.com
Age: 18 deceased - podříznutý krk: Triston Kyle
Token: Prsten z bílého zlata s jeho iniciály
|
Život v Prvním kraji je pro Malachaie dosti složitý, i když si kolikrát lidé myslí opak. Kvůli přísné rodičovské výchově musel dennodenně tvrdě trénovat. Samozřejmě, že to dělal i z vlastní vůle. Jenže, když ho otec představuje jako syna, který je naprosto k ničemu a navíc ještě zoufalec, trochu se to ego pošramotí. Pocit, který ho sžírá a nutí ho si myslet, že své schopnosti nedotahuje do konce a není to na správném úrovni profesionála, u něj vypěstovalo tendenci se utlačit za svojí limitovou hranicí. Stejně jako většina v kraji, i on začal svůj trénink v tom momentě, kdy mohl držet tréninkovou zbraň. Ovládat umí snad všechny základní zbraně, které jsou k dispozici v aréně, ať už jsou to sečné, bodné nebo střelné. Každou umí ovládat aspoň malinko. Nejvíce zdokonalenou eficienci má u meče, se kterým trénuje již od prvního dne, kdy dostal zbraň do ruky. Obratnost, rychlost a síla mu rozhodně nechybí. Dokázal by si poradit i s holýma rukama, ale jelikož není taková korba, raději se tohoto způsobu boje vyhýbá. Schopnosti mimo bojovou oblast mu samozřejmě také nejsou vůbec cizí. V mladičkém věku se věnoval atletickým sportům, kvůli kterým se stal excelentním skokanem, ať už do výšky nebo dálky. Běh na dlouhou trať je pro něj jak meditační procházka, občas chodí běhat, aby se zbavil špatných myšlenek. S tím přichází i dobrá výdrž. Exceluje ještě v plavání a lezení, ačkoliv by se tomu raději vyvaroval, protože se nerad pohybuje ve výškách a vodě, fóbie ale žádná, jen mu to není nejpříjemnější. Již bylo zmíněno, že jeho výchova byla nehorázně přísná, a důsledkem toho se vytvořila krvelačná bestie. I když nezabíjel, protože nemůže, tak se v kraji rád dostával do bitek a nevadí mu, když do krve trpí. Bolest pro něj není překážkou, dá se říci, že je to jedna z jeho zvrhlostí. Silné stránky jsou v rozhodování, neváhá a vše provádí rychle. Kdyby měl někoho zabít, prostě ho zabije a nemyslí na to, co mu to přinese za konsekvenci. Ke všemu je mu to jedno, protože je v tomhle ohledu bezcitný. Má strategické myšlení a dokáže přemýšlet rychle, je vcelku složité s ním udržet krok, protože bude lidi většinou honit, když jsou až moc zpomalení. Jeho nejlepším řešením ale bude, že vás prostě zabije, protože ho budete zdržovat. Přežívání v přírodě má také na háku, bodejť by ne, když musí mít vše stoprocentní. Větší kořist dokáže ulovit s lukem, ty menší dá i s kapesním nožíkem. Bezvadně umí lidi odhadnout a poznat, co mají za lubem. Pro ostatní je zase těžší přečíst jeho. Už jen proto, že je tichý, tak se moc neprokazuje jeho reálná osoba. I tohle má za velký plus, že se zvládne nepozorovaně a v tichosti pohybovat. Bohužel je to dost vysoký klučina, takže i když bude velmi nenápadný, tak se může stát, že bude někde vyčnívat. Člověk by se ho jen tak z jeho charakteru nebál, skutečnost je ale taková, že si adoruje lidskou anatomii. Pokud se situace zvrtne a vy se mu opravdu znechutíte, nemá problém vás ještě před smrtí zmučit. Ví, kam zasadit rány pro rychlou a méně bolestnou smrt, nebo taky takové brutální řezy, že bude protivník umírat velmi pomalu a ukrutnou bolestí.
Celá jeho slabina již spočívá v tom, že potřebuje mít všechno v naprosté dokonalosti. Bylo zmíněno, že se v trénincích žene do extrému, tudíž dost zapomíná na to, kde je vlastně lidská hranice. Je to sice energický klučina, ale zase se umí vyčerpat hodně rychle, pokud to přežene. Neumí si určit limity a někdy jede jako mašina, i když je třeba už vyčerpaný. Sice si myslí, že umí ovládat všechny zbraně, ale na spoustu z nich se vykašlal. To ale proto, že je většinou neměl k dispozici, nezaujaly mu nebo na ně zapomněl. Do toho patří například řemdihy, kusarigama a vrhací nože. S lukem nebo kuší je slabší, již s tím v minulosti manipuloval, ale dlouho se u toho nezdržel. Cíle sice umí jakžtakž trefovat, ale ne tak, jak by on sám chtěl. Odmalička na něj byli rodiče dost tvrdí, hlavně otec, který mu lásku projevoval velmi zvláštním způsobem. Pokud se mu dařilo, tak ho nemusel po večeři zbít a občas ho i pochválil. Z toho získal ty jizvy, ať už interně nebo externě. To zanechalo ty následky, proč je vlastně takový magor. Čas od času se trestá za svojí nedokonalost, pokud to zrovna nedělají jeho rodiče. Nemá problém si ublížit, je docela dost možné, že si spíš ublíží on než ostatní. On sám je svým největším nepřítelem. Nikdy nepoznal tu vstřícnou rodičovskou lásku, tudíž netuší, jak to v normálních rodinách chodí. Je to pro něho taková norma. Řadí se spíše k introvertům a moc se ve společnosti neukazuje. Ke všemu by si jejich přízeň nezískal. Má zvláštní humor, většinou černý, mluví sarkasticky nebo většinou uráží, což zrovna nejsou ty nejlepší vlastnosti k získávání přátel. To ovšem neplatí pro dospělé, ke kterým chová velký respekt. Jeho nejlepším přítelem je sestra, což je teda hodně marný. Zřídkakdy spolu promluví a řekněme, že jejich rozhovory nikdy nebyly tak hluboké, jak by se dalo očekávat od nejbližšího člověka. Je to velký problém, když se nemůžete někomu vypovídat. Jenže on to nikdy neměl zapotřebí, nebo spíše ho nikdy nenapadlo, že se vůbec něco takového dělá. Raději si své problémy nechává pro sebe, což není zrovna to nejlepší řešení. Častokrát se potýkal s nočními můrami, mívá spánkovou paralýzu a nikdy to není nic příjemného. Nejhorší je, že se z toho nikdy nemůže probrat. Na Freyu platí všechny pravidla sourozenecké lásky. I když by ji to nikdy neřekl do očí, má ji svým způsobem rád. Nemůže si dovolit ji ztratit. Je to vcelku o zvyku, vyrůstal s ní a je na ni tak zvyklý, že by se jeho láska mohla rovnat k závislosti. Nepotřebuje s ní být pořád a každý den, ale odloučeně s ní žít nemůže. O těchto pocitech sám netuší. Kdyby se stalo, že ji ztratí, sám nebude vědět odkud se vzala ta prázdnota. Sám neví, jak moc pro něj sestra znamená.
Posel nebo anděl, to prozrazuje právě jeho jméno. Bohužel, nemá to s tím nic společného. Pravděpodobně se to rodičům prostě zalíbilo a nebyl v tom žádný hlubší význam. Již odmalička se něčím lišil, ať už to bylo výchovou nebo jeho vizáží, která snad vynikne v celém Panemu. Jeho bílých vlasů si nelze nevšimnout. Nemluvě o tom, jak moc mrtvolně bledý ten klučina je. Jen tak se přehlédnout nedá a určitě na něj jen tak nezapomenete. Přece už takový vzhled nepatří do skupinky lidí, kteří mají známou tvář a vypadají jako každá čtvrtá osoba v kraji. Výchova byla již od útlého věku velice drsná, nezná jiný způsob výchovy a je tím tak ovlivněný, že by se stejně choval ke svým dětem. Dokonce se párkrát k mladším zachoval opravdu hnusně a vyžadoval po nich nemožný úkoly, když se jim snažil pomoct ve výcvikovém centru. Dopadlo to vcelku špatně, jelikož jednoho kluka skoro zapíchl katanou. Ke starším by si to vůbec nikdy nedovolil. Ve společnosti dospělých se chová korektně a snaživě, i když se zrovna dotyčná osoba k němu nechová úplně nejvlídněji. Má až nezdravý respekt vůči starším lidem, že se v jejich přítomnosti chová submisivně. Je to zajímavý kontrast, který může být pro mnohé matoucí. Může to působit jako přetvářka, ale rozhodně to tak není. Sám se sebou zápasí, jelikož má dvě rozdílné povahy, kdy chce člověka totálně semlít a na druhou stranu se pak snaží pro jinou osobu udělat první poslední. Má narušenou empatii a většinou mu dělá dobře, když se někomu nedaří a trpí. Celkem vzato si v tom libuje, vyhledává násilí a lidské utrpení. Mimo jiné postrádá smířlivost, tudíž ho rozhodně neprovokujte, má sklon k pomstě a nikdy to není neškodný žertík. I kdybyste se pokoušeli o vtípek, nepochopí to. Hned bude vše brát jako útok. Je nepříčetný a dost nepochybně se stane, že půjde přes mrtvoly. Ve stejné míře je jeho nesmírná tvrdohlavost a hádat se s ním je naprosto hloupý tah, protože ve výsledku má stejně vždy pravdu on. Je velice hyperaktivní. Vždycky měl energie na rozdávání, proto není divu, že se odmalička věnoval různorodým aktivitám. Věnoval se hlavně sportům, a doteď si mimo výcvikové centrum zajde i na ragby. Musí být perfektní ve všem, protože to po něm rodiče požadují. Má naplánovaný celý život, ve kterém je zahrnuté vítězství v Hladových hrách. Je to jeho sen, i když mu to bylo jaksi naučené. Na rozdíl od sestry nechová k rodičům takovou důraznou nenávist. Nejsou to sice lidé, u kterých by si na pohřbu pobrečel, ale snaží se je pochopit. Někdy mu to ale dělají velice složité, ale s tím se už naučil žít, stejně jako se vším ostatním.
