[ džásmin lombárd ]
 |
|
| |
defense [ 3 ]
- [ appearance ] Ve sportovním oblečení se cítí jako ryba ve vodě, ačkoli v podpatcích chodí s určitou elegancí, v teniskách ji jen tak někdo nedostihne. Nedělá však žádný sport na vrcholové úrovni, pouze pro vlastní dobrý pocit, aby se cítila zdravě a mohla si na různých večírcích dovolit i krapet odvážnější kousky. Není snad nic, co by už alespoň jednou nezkusila. Koneckonců, peníze na to vždycky měla, tak proč by se od toho držela dál. Občas se snaží být až moc středem pozornosti, takže se čas od času uchyluje i k takovým extravagantnějším či odvážnějším kusům oblečení. Ne však nic, co by společnost pobouřilo, pouze na ni pokud možno upoutalo pozornost. Zbožňuje modely vytvořené přímo na míru, neboť se jí líbí jistota, že nikdo nebude mít stejný outfit. Ve společnosti je zvyklá nosit šaty, ale lze ji zahlédnout i ve sportovním oblečení, pokud zrovna nepočítá s tím, že by měla mít nějakou společnost. Klade důraz i na doplňky, jež jsou většinou pouze decentní, ale opět se musí jednat o vytříbené kousky lahodící jejímu vkusu. Samozřejmě pečuje o svůj zevnějšek, a to ne pouze cvičením, aby dosáhla hezké vyrýsované postavy, ale i co se týče vlasů. Ty na sobě miluje a nenávidí zároveň. Musí je nutit k poddajnosti, ale nenechá jen tak někoho, aby jí na ně sáhl. I kadeřníky si pečlivě vybírá. Snaží si udržovat svoji přirozenou hnědou barvu, avšak čas od času také neodolá a zatouží po změně. Měla už i černé a blonďaté. Stejně jako za úpravu vlasů je schopná vyhodit majlant, to samé nastává u make-upu a péči o nehty. Ačkoli je vždy nalíčena pouze jemně a nějak to nepřehání, potrpí si na značku. Pokud to není od známé značky nebo to nedoporučuje nějaký vítěz, není to nic pro ni. Že je rozmazlená? To naprosto bez pochyb.
- [ personality ] Malá holka nebo dospělá žena? Přívětivá či snad jen chladná dcera tvůrce Her, v jejímž srdci pro ostatní nezbylo místo? Těžko říct, co z toho. Všechno je možné. Zvláště u ní, neboť Jasmine jako taková je dívka, která skrývá svou podstatu za mnoha tvářemi. Je vždy zkrátka taková, jakou ji chcete mít. Ať už tedy stojíte o přítomnost vášnivé posluchačky vašeho celoživotního příběhu, někoho, kdo vás utěší v těžké chvíli, nebo snad o chladnou drzou dívku plnou ignorace, jež bude pro každý váš krok mít jízlivou poznámku, máte ji mít. Matka jí vždy říkala, aby byla svá jenom tehdy, pokud ji takovou bude její společnost chtít. A skutečně, život je takto mnohem jednodušší. Lidé vás mají rádi, nestěžují si, jen někdy budou na pochybách, neboť někteří možná vycítí, že něco skrývá. Jenže ona především skrývá sebe samotnou. Občas se také přetvařuje proto, že úplně neví, co vlastně chce. Ke všem se chová tak, aby jí nikdo nemohl nic vytknout a automaticky si ji každý zařadil do škatulky „bezchybná“. Takhle se zkrátka naučila fungovat. Když vidí, co média v dnešní době všechno dokáží, nasazuje pro ně vždy jednu a tu samou tvář. Miloučká dívka, do níž by nikdo netipoval nic špatného, protože něco jako špatná pověst by pro ni bylo nepřípustné. To však nemění nic na tom, že je velmi komunikativní. Dokáže se bavit snad úplně o všem. Horší je, že většinou nedokáže moc rozpoznat, jestli to téma dotyčnému vadí nebo ne, pokud jí to přímo neřekne či nenaznačí svým chováním. Pokud má udržovat konverzaci, taky jí to nevadí. No, možná pokud jí někdo bude pořád odpovídat jedním slovem, tak jí to bude štvát, ale stejně bude mluvit pořád dál. Společnost ostatních zkrátka hodně vyhledává, protože se potom alespoň necítí tak sama. Tohle stvoření je velmi společensky založené a je na ní vidět, že ví, jak se má mezi ostatními pohybovat a ví, co má říct. Ačkoli se nenarodila do té nejelitnější rodiny v Kapitolu, přesto se jí dostalo toho nejlepšího možného vychování, a ve společnosti, kde jsou lidé neustále pod drobnohledem novinářů se dokáže chovat jako skutečná dáma. Když se však za ní zavřou dveře bytu, objeví se to její skutečné já. Má dobrou fyzičku a je se sebou spokojená. Možná to občas hraničí až s narcismem, jelikož některé svoje chyby vůbec nevidí. Trvá jí třeba strašně dlouho si někoho oblíbit, ačkoli se často snaží chovat jako jejich nejlepší přítelkyně, ve skutečnosti má mnoho slupek, kterými se člověk musí prokousat, než se dostane k jejímu pravému jádru, které vesměs není špatné, jen ona si myslí, že je strašně slabošské. Postupem života si prostě získala tu masku nadřazenosti a pocitu, že je něco více, když má peníze, ale někde hluboko uvnitř ní pořád přežívá ta její dobrosrdečnost. Ráda ze sebe dělá dívku, která potřebuje ochranu nějakého silného muže, ve skutečnosti to není úplně pravda, ale občas se prostě chce tímhle způsobem pobavit. Celkově je taková docela povrchní a bez luxusu a pohodlí, kterého se jí dostává, by přežít nedokázala. Rozmazlená je tedy až do morku kostí. Miluje výzvy, ať už jsou jakékoli, jednou takovou pro ni právě bylo nalezení otce, což se jí povedlo. Neustále hledá něco, za čím by se mohla znovu hnát.
× × ×
- [ file 001 ] Její život byl odmala velmi pěkný. Narodila se právničce, která byla jak z dobré rodiny, tak i velmi dobrá ve své práci. Peníze proto nikdy nebyly něco, co by jim chybělo. Jasmine chodila krásně oblékaná jako malá princezna a bylo vidět, že matce jí na ní opravdu záleží. Jenže ani ty nejlepší hračky a oblečení nemohly zaplnit to, co se v ní čím dál více prohlubovalo. Všichni její kamarádi měli úplnou rodinu a ona jen milující matku. Vždycky jí to přišlo strašně nefér a už od té doby se u ní začalo projevovat to, že chce pořád víc a víc. Chtěla otce, aby si připadala, že je úplná. Jenže matka o tom nechtěla ani slyšet, a proto už o tom před ní nikdy nemluvila. Už jako malé dítě byla docela chápavá. Vždycky si užívala života a toho, co měla. Jeden čas ji strašně bavil balet, tak na něj chvíli chodila, ale potom si zase větší zálibu našla v atletice. Byl to s ní takový začarovaný kruh. Bavilo jí úplně všechno, ale bylo na to moc málo času. Chodila totiž do velmi prestižní školy, kde už jí od útlého věku vštěpovaly ty nejlepší společenské zvyky. Hodně je to na ní v současné době vidět. Sedí vzpřímeně a chodí jako opravdová dáma. Cíl její matky byl prostě jasný, dostat ji do té vyšší společnosti. Platila za to sice nehorázné peníze, ale její dcerka alespoň chodila do kvalitní školy, kde se kamarádila s dětmi vlivných lidí. Co více si přát. Vážně byla ten typ, který si dokáže sednout s mnoha lidmi a její komunikace se v té době hodně prohloubila. Nikdy neviděla to, co to její matku stálo, ale i kdyby, bylo by jí to jedno. Když viděla, čím jsou rodiče ostatních, občas se za ni i docela styděla. Právnička jí přišla najednou strašně obyčejná. Nikdy netoužila jít v jejích stopách a už odmala snila o tom, že bude dělat něco velkého. Nevěděla, co konkrétně, ale prostě něco, co přinutí lidi, aby ji obdivovali. Snad jako každé dítě v Kapitolu, i ona zbožňovala Hladové hry. Sledovala nejen splátce, ale i všechny ty lidi, kteří celou tuhle show realizují. Možná i to byl docela důvod k tomu, že chtěla sportovat. Čím více rostla, tak se v ní probouzela ta pravá žena. Ráda se parádila, aby vypadala dobře a čím dál více času chtěla trávit i ve společnosti. Měla kamarády, kteří jí to umožnili, takže se občas dostala i na takové akce, o nichž se může obyčejnému Kapitolanovi jenom snít. Puberta pro ni nebyla nijak kritická. K alkoholu nikdy netíhla a vzhledem k tomu, že zná správnou etiketu, tak se tak nanejvýše napije nějakého míchaného koktejlu. Ráda s kamarádkami obdivovala svalnatá těla profesionálních splátců a občas se prostě chovala jako naprostá teenagerka. Došlo to až do toho stádia, kdy začala matce prohledávat věci, jestli nenajde něco o svém otci. Povedlo se. Našla její starý deník, kde byla zmínka o Darylovi. Ano, o tom Darylovi, který je tvůrce a čirou náhodou i její otec. Dozvěděla se, že ho opustila proto, že se bála, že nebude schopný svoji dceru – tím myslela právě Jasmine – vychovávat a být jí takovým otcem, kterého bude potřebovat. To jí přijde strašně ironické. I kdyby takový nebyl, alespoň by měla úplnou rodinu a to by jí stačilo. Hned potom se s matkou strašně pohádala. Možná už jí to přešlo, ale Jasmine pořád ještě ne. Viní ji za to, že jí nedopřála hezké dětství. Sice se jí dostalo té nejlepší výchovy, ale to ona prostě bere jako samozřejmost, že by to takhle bylo za každých okolností. Najít otce nebylo zrovna nejjednodušší, ale povedlo se a ona se teď cítí, jako by našla další kus sebe samotné. Ačkoli ji otec přinutil se postavit na vlastní nohy a musela si najít práci, alespoň už ví, kdo jím je.
- Daryl Douglas × Tak tohle je vážené dámy a pánové, ten její dlouho hledaný otec. Už odmala si přála mít poblíž sebe někoho, kdo by ji rozmazloval tak, jak to jen táta dokáže a teď se jí to konečně vyplnilo. Paradoxně vzato ho moc dobře zná ze všech možných médií a když byla ještě v pubertě, tak na nějaký čas se dokonce řadil i do jejího crush listu. To samozřejmě nevěděla, že jí tělem proudí stejná krev jako jemu. Od té doby se změnilo asi jen to, že už by s ním nic chtít neměla, ale stále se jí líbí, co se týče jeho vzhledu a práce. Nenechte se mýlit, není v tom nic divného. Zkrátka má radost z toho, že když se teď našli, tak jí nedělá žádnou ostudu nějaký starý neupravený páprda, ale s hrdostí může tohoto věčně upraveného muže označit za svého tátu. Ačkoli na něj plánovala být naštvaná a uražená, neboť musela vyrůstat bez něj, tak se jí to nějak nepodařilo. Přijala ho se vší svojí vřelostí a už by mu jinak než „tati“ neřekla. Obdivuje jeho práci a nasazení pro to, co dělá. Byla by schopná si s ním o tom klidně i hodiny povídat, kdyby byl ochoten jí odpovídat. Na druhou stranu od něj trochu očekává, že bude mít snad výčitky svědomí a bude ji obklopovat drahými dárky. Samozřejmě respektuje, že mu do života vstoupila docela náhle, ale nehodlá se jen tak vzdát. Konečně má toho svého suprového vysněného taťku ve svém životě a on se zkrátka s tímhle postem bude muset smířit, ať se mu to líbí nebo ne.
- 1x aktivita s vítězem - G. Cosgrove
